9 C 56/2022

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Sedláčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o určení neplatnosti darovací smlouvy

I. Určuje se, že darovací smlouva, kterou uzavřela dne 24. dubna 2018 [jméno] [příjmení], [rodné číslo], nar. dne [datum], zemřelá dne [datum] jako dárkyně a žalovaný jako obdarovaný, jejíž předmětem byl převod nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], tj. zemědělské usedlosti [adresa] se vším příslušenstvím a součástmi na stavební parcele číslo katastru [anonymizováno] (stavební parcela při dvojí číselné řadě), stavební parcely číslo katastru [anonymizováno] (stavební parcela při dvojí číselné řadě), stavební parcely číslo katastru [anonymizováno] (stavební parcela při dvojí číselné řadě), stodoly na stavební parcele č. k. [anonymizováno] (stavba v katastru nezapsána), pozemkových parcel číslo katastru [anonymizováno], [číslo] a ve zjednodušené evidenci – parcely původní pozemkový katastr pozemkových parcel číslo katastru [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizována tři slova], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], ideální [číslo] celku nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], tj. pozemkové parcely č. k. [číslo], ideální [číslo] celku nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], tj. pozemkové parcely č. k. [číslo] ve zjednodušené evidenci – parcely původní pozemkový katastr, ideální [číslo] celku nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], t. j. pozemkové parcely č. k. [číslo], ideální [číslo] celku nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], t. j. pozemkové parcely č. k. [číslo] ve zjednodušené evidenci – parcely původní pozemkový katastr, celek nemovitostí zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], tj. pozemkových parcel č. k. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] ve zjednodušené evidenci – parcely původní pozemkový katastr a pozemkové parcely č. k. [číslo] ve zjednodušené evidenci – parcely původní pozemkový katastr – jiné katastrální území – [obec], ideální 1/3 celku nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], tj. pozemkové parcely č. k. [číslo] ve zjednodušené evidence – parcely původní pozemkový katastr, je neplatná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 704 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhala, že určení darovací smlouva ze dne 24. 4. 2018, kterou uzavřela [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřelá dne [anonymizováno] [rok], matka žalobkyně a žalovaného, jejímž předmětem byl převod nemovitostí (viz. shodně specifikovaných jako ve výroku I. rozsudku) spolu s žalovaným, je neplatná. K odůvodnění uvedla, že dárkyně byla nezpůsobilá smlouvu uzavřít. Přes to se žalovaný domáhá v dědickém řízené po matce, aby došlo k plnění z této smlouvy. U zdejšího soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. 30 Nc 1935/2017 o posouzení svéprávnosti a opatrovnictví u dárkyně. V tomto řízení vyplynulo významné omezení svéprávnosti [jméno] [příjmení] a to již v době sepisu této smlouvy, byla nezpůsobilá samostatně právně jednat, s výjimku běžných záležitostí každodenního života. V tomto řízení byl vypracován znalecký posudek MUDr. [příjmení], kdy bylo zjištěno, že již v době 2016 zůstavitelka trpěla demencí. Pro toto [anonymizováno] nebyla schopna porozumět svému jednání, nebyla např. schopna udělovat plnou moc nebo se účastnit jednání, chápat smysl soudních jednání apod. Proto zůstavitelka rozhodně nebyla v době 24. 4. 2018 schopna uzavřít darovací smlouvu na převod nemovitostí. Žalovaný, pokud nyní požaduje získat v dědickém řízení majetkové výhody s odkazem na darovací smlouvu, činí v rozporu s právem. Má za to, že tím je v její prospěch osvědčen naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne 24. 4. 2018, uzavřená mezi zůstavitelkou a žalovaným, vzhledem k tomu pak již nebude nutné, aby notářka pověřená úkony v tomto dědickém řízení zatěžovala dědictví pasivem v podobě povinnosti převodu nemovitého majetku v souladu s darovací smlouvou ze dne 24. 4. 2018 v částce 6 298 773 Kč a bude moci do aktiv zahrnout všechny nemovitosti, které byly darovací smlouvou dotčeny.

2. Žalovaný se k žalobě vyjadřoval tak, že s ní nesouhlasí. Uváděl, že matka již dříve uvažovala, že nějaký způsobem svůj majetek chránit. Dozvěděli se, že manžel žalobkyně má poměr a matka nechtěla, aby se k jejich majetku nedostala cizí žena. Původně matka chtěla sepsat závěť. V notářské kanceláři, kde byla darovací smlouva sepsána jim, ale poradili, aby namísto toho byla sepsána tato darovací smlouva. Dále uváděl, že darovací smlouva byla sepsána již v roce 2016, než šla matka na [anonymizováno], ale že k jejímu podpisu došlo až při první možné příležitosti, což byla právě při vyšetření matky znalkyní v řízení o její svéprávnosti. Je si vědom toho, že matka u znalkyně neodpovídala dobře. S matkou ten den chodili po městě, byli na obědě, dopoledne byli v notářské kanceláři, ke znalkyni šli až odpoledne, matka byla unavená, což se podepsalo na tom, jak odpovídala na dotazy znalkyně. Je přesvědčen o tom, že matka darovací smlouvě rozuměla, věděla, co podepisuje, ostatně kdyby toho schopná nebyla, jistě by jí notářskou kanceláří nebylo umožněno, aby darovací smlouvu podepsala.

3. Z posudku vypracovaným znalkyní z oboru zdravotnictví, oboru [anonymizováno] MUDr. [jméno] [příjmení] ve věci vedené pod sp. zn. 30 P 57/2019 (tehdy 30 Nc 1935/2017) k posouzení způsobilosti [jméno] [příjmení], narozené 20. 10. 1937 bylo zjištěno, že posuzovaná byla vyšetřena dne 24. 4. 2018 a došla k závěru, že posuzovaná trpí smíšenou demencí s vaskulární a Alzheimerovskou složkou, v té době těžkého stupně. Jednalo se o [anonymizováno] poruchu v pravém slova smyslu, trvalého rázu. Vlivem zhoršení tělesného stavu, zejména dehydratace nebo infekčního onemocnění na tuto těžkou demenci nasedaly stavy zmatenosti s dezorientací, neúčelným chováním. V době znaleckého posudku, stav zmatenosti nebyl shledán, ale mohl se vracet. Toto onemocnění se u posuzované projevovalo poklesem intelektu, narušením paměťových, rozumových a rozhodovacích funkcí, neschopností vštípit si nové informace, vybavit starší informace, dával je do vzájemných souvislostí, starat se o sebe, neschopnost racionálního úsudku, plánování, neschopnost domyslet důsledky svého jednání. Vlivem tohoto onemocnění byly u posuzované rozpoznávací a ovládací schopnosti sníženy spíše významně. [jméno] snížení bylo nutné posuzovat v konkrétní situaci, v případě nasedajícího delirantního stavu byly rozpoznávací a ovládací schopnosti zcela vymizelé. Tato poruchu znemožňovala posuzované právně jednat, bylo zde riziko zneužití jinou osobou. Posuzovaná byla schopna nakládat pouze se symbolickou finanční částkou, reálně s financemi nenakládala vůbec, neměla přehled o svých financích, nebyla schopna peníze šetřit a chránit je. Nebyla schopna nakládat s nemovitým majetkem. Nebyla schopna uzavírat smlouvy s odloženým plněním. Tato porucha jí taktéž bránila racionálně se rozhodovat. Dále nebyla schopna péče o svoji osobu, potřebovala pomoc druhé osoby při všech úkonech sebepéče. Nebyla schopná porozumět důsledkům uzavření smlouvy do budoucna. Nebyla schopna porozumět ani uzavření smlouvy o poskytnutí sociálních služeb, hájit si své zájmy, vyřizovat si své záležitosti na úřadech a soudech. Nebyla schopna pořizovat pro případ smrti.

4. Z rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 30. listopadu 2018 č. j. 30 Nc 1935/2017-65 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. března 2019 č. j. 17 Co 18/2019-84, že [jméno] [příjmení], [datum narození] byla omezena ve svéprávnosti tak, že nebyla způsobilá právně jednat s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Dále soud jmenoval opatrovníkem posuzované [celé jméno žalovaného], narozeného 17. 10. 1964, který byl oprávněn a povinen zastupovat posuzovanou v právních jednáních vymezených výrokem ad. I. rozsudku s výjimkou těch, kde to zákon vylučuje. Soud došel k závěru, že posuzovaná trpí duševní poruchou trvalého rázu, přičemž toto onemocnění jí znemožňuje právně jednat ve všech oblastech života, proto bylo nutné k ochraně jejích zájmů omezit jí ve svéprávnosti. Mírnější opatření tj. nápomoc při rozhodování nebylo vhodné použít vzhledem k závažnosti jejího [anonymizováno] stavu, ale i k tomu, že by musela být sama schopna takový návrh sama podat, čehož nebyla schopna. Taktéž zastoupení členem domácnosti nebylo vhodné, vzhledem k tomu, že předpokladem je, aby posuzovaný byl schopen alespoň částečně schopen jednat sám a rozumět povaze a důsledkům zastupování.

5. Ze spisu zn. 28 D 361/2020 Okresního soudu v Jičíně ve věci zůstavitelky [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum] bylo zjištěno, že usnesením ze dne 9. září 2020 č. j. 28 D 361/2020-4 bylo zahájeno řízení o pozůstalosti a k provedení úkonů v dědickém řízení byla jako soudní komisař pověřena notářka JUDr. [jméno] [příjmení]. Z protokolu ze dne 10. 8. 2022 (č. l. 110 spisu 28 D 361/2020) bylo zjištěno, že byla sestavena aktiva a pasiva pozůstalosti. Do pasiv pozůstalosti byla pojata povinnost převést nemovitý majetek v souladu s darovací smlouvou ze dne 24. 4. 2018. Poté byla mezi dědici uzavřena dohoda o rozdělení pozůstalosti, tak že automobil a movitý majetek nabývá [celé jméno žalovaného]. Nemovitý majetek a případný další nabývají oba dědici rovným dílem. Za pasiva pozůstalosti odpovídají v poměru svých dědických podílů.

6. Z darovací smlouvy (ověřený opis ve spise 28 D 361/2020 na č. l. 106) bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], jako dárce uzavřela s [celé jméno žalovaného] jako obdarovaným dne 24. 4. 2018 darovací smlouvu jejíž předmětem je převod nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], tj. zemědělské usedlosti [adresa] se vším příslušenstvím a součástmi na stavební parcele číslo katastru [anonymizováno] (stavební parcela při dvojí číselné řadě), stavební parcely číslo katastru [anonymizováno] (stavební parcela při dvojí číselné řadě), stavební parcely číslo katastru [anonymizováno] (stavební parcela při dvojí číselné řadě), stodoly na stavební parcele č. k. [anonymizováno] (stavba v katastru nezapsána), pozemkových parcel číslo katastru [anonymizováno], [číslo] a ve zjednodušené evidenci – parcely původní pozemkový katastr pozemkových parcel číslo katastru [číslo], [číslo], [číslo], [anonymizována tři slova], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], ideální [číslo] celku nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], tj. pozemkové parcely č. k. [číslo], ideální [číslo] celku nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], tj. pozemkové parcely č. k. [číslo] ve zjednodušené evidenci – parcely původní pozemkový katastr, ideální [číslo] celku nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], tj. pozemkové parcely č. k. [číslo], ideální [číslo] celku nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec], t. j. pozemkové parcely č. k. [číslo] ve zjednodušené evidenci – parcely původní pozemkový katastr, celek nemovitostí zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], tj. pozemkových parcel č. k. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] ve zjednodušené evidenci – parcely původní pozemkový katastr a pozemkové parcely č. k. [číslo] ve zjednodušené evidenci – parcely původní pozemkový katastr – jiné katastrální území – [obec], ideální 1/3 celku nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], tj. pozemkové parcely č. k. [číslo] ve zjednodušené evidence – parcely původní pozemkový katastr. Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami, přičemž podpisy byly úředně ověřeny notářskou tajemnicí notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] téhož dne tj. 24. 4. 2018.

7. Soud danou věc posuzoval podle následujících ustanovení:

8. Podle § 80 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle § 581 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

10. Nejprve se soud zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na určení, zda tu právní poměr je či není, jak uvedeno v § 80 o. s. ř. Určovací žaloba podle § 80 o. s. ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k příslušné nápravě nelze dospět jinak, nebo když účinněji než jiné procesní prostředky, vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu, přičemž platí, že takový závěr je podmíněn též tím, z jakých právních poměrů žalobce vychází, jakého konkrétního určení se domáhá a vůči komu žaloba o určení směřuje (viz. např. nález Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1734/2013, 30 Cdo 4101/2016). V tomto případě jde o určení neplatnosti darovací smlouvy, kterou žalovaný uplatnil v dědickém řízení po zemřelé matce a jejíž plnění se tak domáhá. Soudní notářka pověřena projednáním tohoto dědictví pojmula povinnost převést nemovitý majetek v souladu s touto darovací smlouvou do pasiv dědictví. Poté mezi dědici byla uzavřena dohoda o rozdělení pozůstalosti, dle které mimo jiné za pasiva pozůstalosti odpovídají v poměru svých dědických podílů. Podle sdělení pověřené notářky je určení zda je darovací smlouvy platná či nikoliv pro dědické řízení podstatné, neboť pokud by darovací smlouva byla platná, pak by tento úkon zavazoval i právní nástupce dárkyně, kteří by byli povinni převést darovaný majetek na obdarovaného. Pokud by darovací smlouva nebyla platná, tato povinnost převést majetek na obdarovaného by odpadla a podle uzavřené dědické dohody popř. ze zákona by dědici tento majetek nabyli rovným dílem, dále pak bude notářka postupovat podle § 180 a 185 z. ř. s. (viz. její odpověď č. l. 38 spisu). Soud vzhledem k tomu, nemohl dojít k jinému závěru, než že je nutné vyřešit otázku určení právního poměru, neboť je podstatná pro další postup v dědickém řízení a k nápravě nelze dospět jinak. V tomto případě nepřichází v úvahu, že by měla být podána jiná žaloba na plnění nebo jiného charakteru, kde by soud jako předběžnou otázku řešil neplatnost předmětné darovací smlouvy.

11. Předpokladem úspěšnosti žaloby je věcná legitimace účastníků. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se týká sporný vztah nebo sporné právo. V tomto případě je aktivně legitimována [celé jméno žalobkyně] jakožto dědička z dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], usilující o určení neplatnosti darovací smlouvy, kterou v tomto dědickém řízení uplatnil [celé jméno žalovaného], který požaduje jejího plnění. Pasivně legitimován je pak [celé jméno žalovaného], který se plnění v dědickém řízení z darovací smlouvy domáhá. Soud došel k následujícímu závěru.

12. Soud se zabýval tím, zda dárkyně jednala při uzavírání této smlouvy v duševní poruše, která jí činila neschopnou právně jednat. Soud vycházel ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 5. 2018. Vyšetření posuzované [jméno] [příjmení] pro účely tohoto znaleckého posudku proběhlo dne 24. 4. 2018 tj. ve stejný den, ve kterém byla uzavřena předmětná darovací smlouva. Soud by k tomu dodal, že jistotu o závěru, zda dárkyně v době podpisu předmětné darovací smlouvy byla schopna smlouvu uzavřít, poskytuje právě tato skutečnost, kdy v tomto případě se nejedná o žádný delší časový úsek např. několik měsíců či let, mezi provedením právního jednání, které je předmětem žaloby a uskutečněném vyšetření posuzované za účelem podání znaleckého posudku, ale jedná se o shodné období. Soud má za zcela jednoznačně prokázané, že dárkyně v době uzavření smlouvy trpěla duševní poruchou, a to smíšenou demencí s vaskulární a Alzheimerovskou složkou, v té době těžkého stupně, přičemž tato choroba byla trvalého charakteru. V důsledku této choroby byly její ovládací a rozpoznávací schopnosti významně sníženy, v důsledku toho nebyla schopna právně jednat, racionálně se rozhodovat, domyslet důsledky uzavření smlouvy do budoucna, teoreticky mohla nakládat se symbolickou finanční částkou, nakonec nebyla schopná ani péče o svoji osobu. Soud je přesvědčen o tom, že dárkyně v době uzavření darovací smlouvy tj. 24. 4. 2018 trpěla duševní chorobou, která ji činila neschopnou tuto smlouvu uzavřít. Pokud žalovaný argumentoval tím, že pokud by dárkyně - jeho matka, nebyla schopná smlouvu uzavřít, tak by to notářskou kanceláří, kde byla smlouva podepisována, jistě nebylo umožněno. Z vyšetření znalkyně (viz. č. l. 40 spisu zn. 30 P 57/2019) je zřejmé, že posuzovaná správně odpověděla, jak se jmenuje a kdy se narodila, jinak nebyla orientovaná svou osobou, místem ani časem. Již z těchto odpovědí je možné si učinit obrázek o tom, v jakém zdravotním stavu byla dárkyně v den uzavření smlouvy. Vzhledem ke zjištěné diagnóze u dárkyně, kdy se jednalo o duševní poruchu trvalého rázu, kterou dárkyně trpěla již od roku 2016, nemůže mít krátkodobá únavová indispozice dárkyně vliv na její neschopnost posoudit právní jednání, jinak řečeno, že dopoledne by byl zdravotní stav dárkyně natolik dobrý, že by byla schopna porozumět smlouvě a tak jí podepsat a odpoledne vlivem únavy špatný a proto také matka odpovídala špatně na pokládané dotazy znalkyně, jak tvrdí žalovaný. Nutno dodat, že žalovaný i v řízení o omezení svéprávnosti své matky brojil proti rozhodnutí, které bylo ve věci vydáno a i přes vysvětlení, které mu bylo dáno, nepřipustil, že by u matky bylo nutné přistoupit k opatření ve smyslu její omezení svéprávnosti, neboť měl za to, že jí žádné nebezpečí nehrozí. Soud je přesvědčen o motivaci takového postoje žalovaného, kdy si je vědom, že ani on by tak nemohl se svojí matkou uzavírat právní jednání (viz. tato darovací smlouva, ještě před tím ústně uzavřená smlouva o půjčce ve výši 3 000 000 Kč spolu zajištěná smlouvou o zástavě, kterou matka žalovaného měla uzavřít viz. 109 C 16/2016, kterou zprostředkoval žalovaný). Taktéž argument žalovaného, že darovací smlouva byla sepsána již v roce 2016, před tím, než měla jít matka na operaci a pouze jí v den 24. 4. 2018 podepsala, nemůže obstát. Stanoví-li zákon, že smlouvy o převodu nemovitostí musí mít písemnou formu, znamená to, že vůle směřující k takovému převodu vyvolá zamýšlené právní důsledky jen tehdy, je-li projevena písemně; současně musí být projevy účastníků na téže listině. Z toho je zřejmé, že k uzavření smlouvy o převodu nemovitosti nedojde v důsledku jakéhokoliv včasného prohlášení adresáta návrhu (obláta) o přijetí návrhu, ale jen v důsledku prohlášení projeveného písemnou formou na téže listině, jako návrh na uzavření smlouvy. Vůči nepřítomnému navrhovateli je přijetí návrhu účinné až od okamžiku, kdy mu došel návrh na uzavření smlouvy, podepsaný adresátem návrhu. I když tedy adresát návrh na uzavření smlouvy, který obdržel od nepřítomného navrhovatele, podepíše a o podepsání navrhovatele informuje, není smlouva uzavřena, dokud podepsaný návrh nedojde navrhovateli (viz. nález Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3520/2008). Soud má za to, že tento nález je nutné aplikovat i v současné době. Soud si je vědom ustanovení § 1725 o. z., podle kterého smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Soud k tomu uvádí, že toto ustanovení je obecným pravidlem, které říká, že smlouva vzniká sjednáním, přičemž zpřesnění o tom, jak chápat toto ujednání (sjednání), je ponecháno dalším ustanovením. Ustanovení § 560 o. z., stanoví požadavek na písemnou formu smlouvy, pokud se převádí věcné právo k nemovitosti. Vzhledem k výše uvedenému nálezu NS ČR, soud nemůže dojít k jinému závěru, než že písemná smlouva o převodu nemovitostí je uzavřena až okamžikem jejího podpisu účastníkem smlouvy a dojití jejího návrhu druhému z účastníků (v tomto případě byly obě strany přítomny současně podpisu). Vzhledem k tomu, že [jméno] [příjmení] uzavřela darovací smlouvu v duševní poruše, která jí činila k takovému jednání neschopnou právně jednat, rozhodl soud, tak, že darovací smlouva ze dne 24. 4. 2018 uzavřená mezi [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] je neplatná, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.

13. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalobce na provedení důkazů, kdy by notářská kancelář sdělila, kdy byla předmětná darovací smlouva sepsána resp. její obsah a dále, přesnou hodinu, kdy smlouva byla účastníky podepsána, pro nadbytečnost. Soud má potřebná skutková zjištění dostatečně prokázána z provedených důkazů. Jak již bylo uvedeno, taková zjištění by neměla vliv na závěr soudu. Smlouva o převodu nemovitostí je perfektní jejím podpisem a tudíž je nutné zkoumat schopnost účastníka činit právní jednání ke dni podpisu smlouvy, což dárkyně nebyla, jak vyplynul ze znaleckého posudku vypracovaným MUDr. [příjmení]. Dále není podstatné, kdy přesně dárkyně darovací smlouvu uzavřela, neboť ta trpěla duševní poruchou trvalého rázu a skutečnost, zda smlouva byla uzavřena dopoledne (kdy dárkyně nebyla unavená), nemá na tento závěr žádný vliv, jak již bylo vyloženo výše.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 860,33 Kč (zaokrouhleno na 15 860 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle §§ 9 odst. 3 písm. a), 9 odst. 4 písm. b), 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, podání žaloby, účast u jednání soudu dne 12. 5.) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 12. 5. 2023 náhrada 1 254,82 Kč za 96 ujetých km v částce 854,82 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,4 l [číslo] km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 454,82 Kč ve výši 2 405,51 Kč.