9 C 60/2025

Plný text

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní Mgr. Gabrielou Sedláčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované pro 119 842 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 43 049 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 440 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 129 Kč od 15. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 480 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá pro zaplacení 76 793 Kč, kapitalizovaného úroku 18 833 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 69 167,52 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení z vyšších částek nebo za jiné období, než uvedeno ve výroku I. rozsudkuIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 119 842 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 23. 4. 2021 smlouvu o úvěru, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaná měla hradit úvěr v 52týdenních splátkách po 465 Kč, přitom poslední splátka byla stanovena na 22. 4. 2022. Žalovaná se zavázala uhradit i částku 11 142 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 6 631 Kč, odměnu za administrativní zpracování ve výši 1 500 Kč a služby za komfortní splácení ve výši 3 011 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila 8 560 Kč. Dne 21. 10. 2024 došlo k uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalobkyní o postoupení pohledávky. Změna věřitele byla žalované oznámena. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 9 691,12 Kč, poplatku ve výši 5 890,88 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny od 20. 4. 2023 do 21. 10. 2024 kapitalizovaný částkou 2 224,92 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 148,11 Kč (za období od 23. 4. 2022 do 21. 10. 2024), úrok 15 % ročně z částky 9 691,12 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení z této částky od 22. 10. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Dále právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 14. 1. 2021 smlouvu o úvěru, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Žalovaná měla hradit úvěr v 30měsíčních splátkách po 4 036 Kč, přitom poslední splátka byla stanovena na 24. 7. 2023. Žalovaná se zavázala uhradit i částku 61 071 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 46 743 Kč, odměnu za administrativní zpracování ve výši 1 500 Kč a služby za komfortní splácení ve výši 12 828 Kč. Žalovaná uhradila na svůj dluh částku 23 871 Kč. Dne 21. 10. 2024 došlo k uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalobkyní o postoupení pohledávky. Změna věřitele byla žalovanému oznámena. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 53 313,92 Kč, poplatku ve výši 43 886,08 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny od 14. 8. 2023 do 21. 10. 2024 kapitalizovaný částkou 9 663,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 313,21 Kč (za období od 15. 7. 2023 do 21. 10. 2024), úrok 15 % ročně z částky 53 313,92 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení z této částky od 22. 10. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Dále ještě právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 22. 12. 2020 smlouvu o úvěru, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná měla hradit úvěr v 11měsíčních splátkách po 2 235 Kč, přitom poslední splátka byla stanovena na 22. 11. 2021. Žalovaná se zavázala uhradit i částku 4 580 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 2 000 Kč a služby za komfortní splácení ve výši 2 580 Kč. Žalovaná uhradila na svůj dluh částku 17 520 Kč. Dne 21. 10. 2024 došlo k uzavření smlouvy mezi původním věřitelem a žalobkyní o postoupení pohledávky. Změna věřitele byla žalovanému oznámena. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 6 162,48 Kč, poplatku ve výši 897,52 Kč, úrok z prodlení z dlužné jistiny od 26. 3. 2023 do 21. 10. 2024 kapitalizovaný částkou 1 479 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 372,11 Kč (za období od 23. 11. 2021 do 21. 10. 2024), úrok 15 % ročně z částky 6 162,48 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení z této částky od 22. 10. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně.

2. Žaloba společně s předvoláním k jednání dne 28. 6. 2025 byla doručena žalované postupem dle § 49 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 22. 12. 2020 dohodly s odkazem na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru na tom, že žalované bude poskytnut úvěr až do výši 20 000 Kč a že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí v 11timěsíčních splátkách.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 14. 1. 2021 dohodly s odkazem na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru na tom, že žalované bude poskytnut úvěr až do výši 60 000 Kč a že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí v 30timěsíčních splátkách.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 23. 4. 2021 dohodly s odkazem na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru na tom, že žalované bude poskytnut úvěr až do výši 13 000 Kč a že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí v 30timěsíčních splátkách.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, žalobkyně uzavřeli tuto smlouvu dne 21. 10. 2024. Na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávek, včetně pohledávek za žalovanou, což bylo zjištěno z Přílohy č. 1 této smlouvy.

7. Z oznámení o postoupení pohledávek datované dnem 21. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek na žalobkyni.

8. Ze Zákaznických karet (č. l. 31–33 spisu), které byly s žalovanou sepsány před uzavřením smluv bylo zjištěno, že žalovaná žije na adrese , adresa, v , adresa, . V jednom případě, bylo uvedeno, že jde o vlastní bydlení, v dalších, že jde o nájem. Žalovaná má příjem z invalidního důchodu, ve výši 11 692 Kč měsíčně, následně zvýšeného na 12 015 Kč a 12 923 Kč měsíčně. Žalovaná je svobodná, nemá vyživovací povinnost. Její odhadované měsíční výdaje byly vyčísleny na částku 4 000 Kč měsíčně, při další smlouvě žádné vyčísleny nebyla a naposledy v částce 2 500 Kč měsíčně. Při uzavírání poslední úvěrové smlouvy měla interní splátky ve výši 6 271 Kč měsíčně.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaná není vlastníkem žádné nemovitosti.

10. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno, že jeho pohledávky byly postoupeny na žalobkyni.

11. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

12. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku k nemožnému.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdce žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupovala s odbornou péčí a splnil svou povinnost posoudit schopnosti žalované úvěr řádně splácet. Právní předchůdce měl dle vyjádření žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované tak, že zhodnotil informace požadované a získané od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné majetkové, pracovní a jiné poměry a ty byly ověřovány proti předloženým dokladům. Poskytnuté informace byly zaznamenány na zákaznické kartě. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jenž vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku k tomu viz. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C-79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nevěnoval náležitou odbornou pozornost při zjišťování údajů o majetkových poměrech žalované vůči jeho schopnostem úvěr splácet. Žalovaná má příjem pouze z invalidního důchodu. Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nevěnoval dostatečnou pozornost výdajům žalované. V Zákaznické kartě jsou sice zaznamenány výdaje žalované, nicméně ty jsou tak nízké, že v podstatě nedosahují ani životního minima. Právní předchůdce žalobkyně vycházel pouze z toho, zda příjem žalobkyně je dostatečně vysoký, aby mohl pokrýt splátku úvěru. Tím však není naplněno kritérium, jak uvedeno výše. Soud vychází z toho, že každá osoba má své nutné životní výdaje (viz. zák. č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu) a dále jistě náklady na bydlení. Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nevěnoval dostatečnou pozornost výdajům žalované při jejím velice nízkém příjmu, zda s ohledem na ně je schopna úvěr splácet. Nad to následné úvěry byly žalované poskytované s vědomím, že ještě nezaplatila své předchozí závazky. Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně postupoval při sjednávání úvěru nedbale, spokojil se s minimem informací o poměrech žalované a přes to jí úvěr poskytl. Svoji povinnost ve smyslu § 86 odst. 1 ZS zanedbal. Předmětnou úvěrovou smlouvu proto soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou.

18. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako pohledávku z bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku celkem ve výši 93 000 Kč. Žalovaná z této částky uhradila 49 951 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dluhu ve výši 43 049 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávky na žalobkyni. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 43 049 Kč s úrokem z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data, kdy měly být předmětné částky splaceny. Ve zbytku shledal soud vzhledem k přijatým závěrům žalobu žalobkyně nedůvodnou a jako takovou ji zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Nárok na náhradu nákladů řízení má ten z účastníků, který je ve věci úspěšný. Pokud je žalobě částečně vyhověno poměřuje se úspěch obou stran. Soud přitom přihlíží, pokud jde o peněžité plnění, nejen k nároku na zaplacení jistiny, ale i požadovaného příslušenství. V tomto případě žalovaná byla úspěšnější a měla by nárok na náhradu svých nákladů 25,78 % (což je rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,89 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 37,11 %). Soud však neshledal, že by jí nějaké náklady vznikly, rozhodl proto jak uvedeno ve výroku III. rozsudku.