104 C 28/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 6 897 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 1 287 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1 232 Kč od 5. 6. 2022 do zaplacení a z částky 1 232 Kč od 5. 6. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 610 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně: z částky 1 505 Kč od 1. 4. 2021 do 4. 10. 2021, z částky 470,72 Kč od 5. 10. 2021 do 4. 11. 2021, z částky 1 505 Kč od 1. 5. 2021 do 4. 11. 2021, z částky 688,72 Kč od 5. 11. 2021 do 6. 12. 2021, z částky 1 426 Kč od 1. 6. 2021 do 4. 1. 2022, z částky 1 045,72 Kč od 5. 1. 2022 do 4. 2. 2022, z částky 1 505 Kč od 1. 6. 2021 do 6. 12. 2021, z částky 906,72 Kč od 7. 12. 2021 do 4. 1.2022; dále s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně: z částky 1 505 Kč od 1. 7. 2021 do 4. 2. 2022, z částky 1 263,72 Kč od 5. 2. 2022 do 4. 3. 2022, z částky 1 637 Kč od 1. 8. 2021 do 4. 3. 2022, z částky 1 613,72 Kč od 5. 3. 2022 do 4. 4. 2022, z částky 326,72 Kč od 5. 4. 2022 do 17. 4. 2022, z částky 1 637 Kč od 1. 9. 2021 do 17. 4. 2022, z částky 1 171,04 Kč od 18. 4. 2022 do 4. 5. 2022, z částky 1 637 Kč od 1. 10. 2021 do 4. 5. 2022, z částky 1 232 Kč od 5. 5. 2022 do 4. 6. 2022, z částky 1 637 Kč od 1. 11. 2021 do 30. 4. 2022, z částky 1 232 Kč od 1. 5. 2022 do 4. 6. 2022, z částky 1 177 Kč od 5. 6. 2022 do zaplacení, z částky 1 637 Kč od 1. 12. 2021 do 30. 4. 2022, z částky 1 232 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení; dále s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně: z částky 1 637 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 4. 2022, z částky 1 232 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení a z částky 1 969 Kč od 1. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 16 246 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se původně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 13 309,72 Kč s příslušenstvím, následně vzala žalobkyně opakovaně svůj návrh částečně zpět a soud s ohledem na souhlas žalovaného řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Předmětem řízení tedy byla částka 5 610 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částek a v obdobích specifikovaných ve výroku II. rozsudku. Mezi účastníky řízení nebylo sporné, že žalobkyně je společenstvím vlastníků jednotek, jehož účelem je správa domu, ve kterém žalovaný vlastní byt [číslo] spoluvlastnický podíl na společných částech domu v rozsahu [číslo]. Mezi účastníky řízení bylo sporné, zda žalovaný žalobkyni dlužil částku 1 969 Kč na vyúčtování služeb souvisejících se správou domu za rok 2021, dále částku 1 177 Kč na úhradě do fondu oprav za měsíc říjen 2021, částku 1 232 Kč na úhradě do fondu oprav za měsíc listopad 2021 a v téže výši za měsíc prosinec 2021. Žalovaný se především bránil tím, že mu žádný dluh na zálohách na služby či na příspěvcích do fondu oprav nikdy nevzniknul. Žalovaný se totiž odmítal podílet na úhradách za provoz a údržbu výtahu, který v domě neužívá a nemá k němu čip. Žalobkyně doplnila dne 18. 5. 2022 svá tvrzení, že žalovanému vznikal za období od ledna 2020 postupně nedoplatek, neboť nehradil příspěvky v řádné výši a včas, žalobkyně proto úhrady od žalovaného započetla na nejstarší dlužné platby způsobem uvedeným v podání ze dne 18. 5. 2022, například platbu žalovaného ze dne 4. 3. 2021 žalobkyně započetla na dluh za měsíc září 2020, stejným způsobem žalobkyně postupovala u plateb za období od května 2021 do května 2022.

2. Na základě listin, čtených k důkazu učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný je vlastníkem bytu [číslo] nacházejícím se v bytovém domě [adresa] a dále podílu na společných částech domu v rozsahu [číslo] ([příjmení] vlastnictví [číslo] pro katastrální území a obec Jihlava). Podle prohlášení vlastníka mají spoluvlastnické právo k výtahu v rozsahu [číslo] vlastníci bytů mj. [číslo]. Podle zápisu ze schůze spoluvlastníků výtahu ze dne 25. 10. 2016, které se zúčastnil také žalovaný, vyplývá, že se spoluvlastníci dohodnuli na povinnosti přispívat do fondu oprav na výtah, dále hradit zálohy na elektrickou energii na výtah a stálý poplatek za elektroměr s tím, že náklady na elektroměr a elektrickou energii budou rozpočítány dle počtu jízd (Zápis ze schůze dne 25. 10. 2016). Podle zápisu ze shromáždění uživatelů výtahu ze dne 20. 5. 2020 byl ujednán příspěvek do fondu oprav výtahu ve výši 300 Kč, příspěvek na náklady za výtah 40 Kč a záloha na elektrickou energii a poplatek za elektroměr 10 Kč měsíčně. Vlastníci bytu měli měsíčně přispívat na zálohy na služby ve společných částech domu a na příspěvku na správu domu a pozemku do července 2021 částkou 1 505 Kč, následně částkou 1 637 Kč, z čehož na provoz výtahu částkou 40 Kč, na záloze za elektřinu spotřebovanou výtahem 10 Kč na opravy výtahu částkou 300 Kč. V červenci 2021 došlo ke zvýšení příspěvku z důvodu zvýšení částky příspěvku do fondu oprav z částky 1 100 Kč na částku 1 232 Kč (Rozpis úhrad ze dne 7. 6. 2021, Přehled předpisů a plateb, Přehled předpisů po položkách ze dne 25. 10. 2021). Žalovaný platil ze svého účtu na účet č. [bankovní účet] s uvedeném variabilního symbolu [číslo] (uvedené bankovní spojení odpovídá rozpisu úhrad) každý měsíc od července 2019 částku 935 Kč, následně od června 2020 částku 1155 Kč, a od července 2021 částku 1 287 Kč. Ve zprávě pro příjemce žalovaný vždy uvedl„ za nájem výtah neplatím-nemám čip“ (Výpis z účtu žalovaného). Žalobkyně, resp. správcovská společnost [právnická osoba], evidovala příchozí platby od žalovaného a tyto platby započítávala na nejstarší nedoplatky na příspěvcích, postupně tak za období od května 2020 do listopadu 2021 evidovala u žalovaného nedoplatek ve výši 13 309,72 Kč (Přehled předpisů a plateb). Za rok 2021 vyúčtovala žalobkyně prostřednictvím správcovského společnosti žalovanému nedoplatek na službách ve výši 12 542,72 Kč (Vyúčtován ze dne 30. 3. 2022) Způsob započtení plateb od žalovaného žalobkyní odpovídající tomu, co následně žalobkyně uvedla, vyplývá z Přehledu předpisů a plateb ze dne 16. 5. 2022.

3. Zástupce žalovaného navrhoval při jednání dne 20. 6. 2022 k důkazu Smlouvu o převodu bytu do osobního vlastnictví. Tento důkaz nebyl proveden, neboť ho zástupce žalovaného označil po koncentraci řízení, která v tomto řízení nastala dne 18. 5. 2022. Zástupce žalobce byl na následky koncentrace řízení upozorněn v závěru prvního jednání dne 11. 5. 2022. Provedení důkazu smlouvou o převodu bytu po koncentraci řízení nelze obhájit ani tím, že se jedná o reakci na doplnění tvrzení a změnu žaloby ze strany žalobkyně dne 18. 5. 2022, neboť za prvé v tomto podání žalobkyně především na výzvu soudu doplnila, jak započítávala platby od žalovaného, a za druhé zástupce žalovaného argumentoval tím, že žalovaný výtah nevlastní, neužívá a nepotřebuje ho, již během prvního jednání, aniž by uvedenou listinu k důkazu označil.

4. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle § 5 odst. 1 písm. h) nařízení vlády č. 366/2013 Sb. společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 občanského zákoníku, jsou zejména výtahy ve společných částech, včetně evakuačních a požárních výtahů, autovýtahů a autoplošin, vnější požární schodiště. Podle § 1933 odst. 1 občanského zákoníku je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

5. V daném případě byl výtah v bytovém domě podle § 5 odst. 1 písm. h) nařízení vlády č. 366/2013 Sb. společnou částí domu a vlastník bytové jednotky, tj. také žalovaný, byl povinen podle § 1180 odst. 1 občanského zákoníku přispívat na jeho provoz a údržbu. Prohlášení vlastníka, které žalobkyně předložila, prokazuje, že v daném případě je výtah společnou věcí mj. také vlastníka bytové jednotky [číslo]. Uvedené dále potvrzuje také zápis ze shromáždění uživatelů výtahu ze dne 25. 10. 2016, kterého se žalovaný zúčastnil, a na kterém bylo dalšími vlastníky bytů schváleno, že každý z nich bude přispívat na údržbu výtahu a dále na jeho provoz. Konkrétní výše příspěvku byla schválena na schůzi vlastníků dne 20. 5. 2020, a to příspěvek do fondu oprav výtahu ve výši 300 Kč, příspěvek na náklady na provoz výtahu 40 Kč a záloha na elektrickou energii a poplatek za elektroměr 10 Kč měsíčně. Žalovaný evidentně nerespektoval svou povinnost přispívat na výtah podle poznámek, které připisoval do příkazů k úhradě každý měsíc. Podle obsahu poznámky se bránil zaplacení z toho důvodu, že nemá čip k výtahu. Tato skutečnost, pokud by byla v řízení prokázána, by vedla maximálně k tomu, že žalovaný nebyl povinen platit zálohu elektrickou energii spotřebovanou výtahem a poplatek za elektroměr, jak bylo podle předloženého zápisu mezi vlastníky ujednáno, resp. platba v minimální výši 10 Kč měsíčně by po vyúčtování byla žalovanému vrácena. I kdyby žalovaný tedy výtah neužíval, byl stále podle prohlášení vlastníka a podle úpravy citované v předchozím odstavci povinen jakožto vlastník bytové jednotky přispívat na opravy a údržbu výtahu jako společné části domu. Žalovanému tedy postupem času vznikl dluh ve výši patrné z předložených Přehledů předpisů a plateb. Na základě těchto dokumentů bylo prokázáno, jakou částku měl žalovaný každý měsíc zaplatit a kolik skutečně uhradil. Především však těmito dokumenty bylo prokázáno, jak žalobkyně, resp. správcovská společnost použila platby od žalovaného. Postup žalobkyně, kdy docházelo k započtení plateb na nejstarší dluh, odpovídá postupu předepsanému v ustanovení § 1933 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný v jednotlivých příkazech k úhradě neurčil, např. vepsáním poznámky či uvedením proměnlivého variabilního symbolu, na jaký svůj dluh platbu zasílá, bránil se pouze platbě za výtah k tomu argumentace výše. Za této situace žalobkyně a správcovská společnost správně platby od žalovaného přiřazovala na jednotlivé nejstarší dlužné předpisy úhrad, což v konečném důsledku vedlo k závěru o oprávněnosti žalobkyně na zaplacení částky 1 969 Kč za vyúčtování služeb souvisejících se správou domu za rok 2021, dále částky 1 177 Kč na úhradě do fondu oprav za měsíc říjen 2021, částky 1 232 Kč na úhradě do fondu oprav za měsíc listopad 2021 a v téže výši za měsíc prosinec 2021. Žalovaný se v důsledku svého odmítavého přístupu hradit za údržbu a opravy výtahu dostal prodlení s jednotlivými předepsanými zálohami a příspěvky, a proto bylo žalobkyni přiznáno podle § 1970 občanského zákoníku právo na úroky z prodlení ve výši odvíjející se od repo sazby stanovené Českou národní bankou podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 16 246 Kč Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, dále náhrady odměny zástupce žalobkyně ve výši 1 500 Kč za úkon právní služby podle § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Zástupce žalobkyně učinil podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu následující úkony: 1) převzal a připravil zastoupení, 2) sepsal předžalobní výzvu, 3) sepsal žalobu, 4) sepsal repliku, 5) zúčastnil se prvního jednání dne 11. 5. 2022, 6) sepsal změnu žaloby a její doplnění ze dne 18. 5. 2022, 7) zúčastnil se jednání dne 20. 6. 2022. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada za doplnění a změnu žaloby datovanou 20. 6. 2022, neboť toto podání bylo předáno osobně v úvodu jednání téhož dne. Advokátka zastupující žalobkyni mohla přednést změnu žaloby a její doplnění přímo během jednání, aniž by došlo k sepsání tohoto podání zvlášť. Náhrada odměny za tento úkon zvlášť z důvodu neúčelnosti nebyla žalobkyni přiznána. Dále zástupce žalobkyně účtoval účast na jednání dne 22. 6. 2022, zřejmě se jedná o chybu v psaní, neboť zástupkyně žalobkyně se zúčastnila jednání dne 20. 6. 2022, při vyhlášení rozsudku dne 22. 6. 2022 nikdo z advokátů přítomen nebyl. Dále náleží žalobkyně náhrada hotových výdajů za 7 úkonů právní služby celkem ve výši 2 100 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., žalobkyni náleží také náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 600 Kč ve výši 2 646 Kč.