104 C 4/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Anonymizováno Jméno žalované . zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno sídlem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno o 1 700 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 700 EUR s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 700 EUR od 10. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 26 362,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně advokátky , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, .

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 1 700 EUR spolu s příslušenstvím z důvodu prodeje vadného zboží. V žalobě uvedla, že si dne 19. 9. 2022 zakoupila prostřednictvím instagramové stránky , Anonymizováno, _, Anonymizováno, od žalované bundu značky , Anonymizováno, . Bunda byla prezentována a prodávána jako originál. V době zakoupení bundy žalovaná prodávala zboží výhradně přes sociální síť Instagram. Následně v říjnu 2023 žalobkyně pojala podezření, že bunda je padělek a nikoliv originál. V uvedené době totiž hodlala předmětný oděv dále prodat. Jiný bazar jí však sdělil, že oděv nabízet nebude, neboť se jedná o padělek. Obrátila se proto na žalovanou, která tvrdila, že jde zcela jistě o originální kus. Dne 23. 10. 2023 zaslala žalobkyně žalované odstoupení od smlouvy z důvodu vadného plnění a vyzvala žalovanou k vrácení kupní ceny. Žalovaná však na odstoupení reagovala tak, že dle všeobecných obchodních podmínek měla žalobkyně právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě 2 dnů od převzetí zboží. Žalobkyně namítala, že nebyla s obchodními podmínkami žalované v době nákupu bundy seznámena. Žalobkyně následně nechala originalitu bundy posoudit společností , Anonymizováno, , kdy na základě odborného posouzení ze dne 19. 12. 2023 bylo konstatováno, že bunda je padělek. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, kdy výzva byla žalované doručena dne 14. 11. 2023. Žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně tedy požaduje dále i úrok z prodlení z dlužné částky.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že má za to, že ve sporu není pasivně legitimována, když žalovaná není prodávajícím ale pouze zprostředkovatelem prodeje. Žalobkyně tedy uzavřela kupní smlouvu na předmětnou bundu nikoliv se žalovanou, ale s původní vlastnicí předmětu koupě paní , jméno FO, . Žalovaná nikdy nebyla vlastníkem předmětné bundy. Žalovaná dále tvrdí, že žalobkyně měla vědomost o tom, že předmět koupě je ve vlastnictví osoby odlišné od žalované. Dále pak žalovaná uvedla, že žalobkyni byly všeobecné obchodní podmínky známé, jelikož žalobkyně využívala internetovou platformu žalované k nákupům opakovaně. V době prodeje bundy byly obchodní podmínky zveřejněné na internetové stránce www., Anonymizováno, .sk, přičemž u každého inzerátu na sociální síti Instagram je odkaz na tuto internetovou stránku. Žalovaná dále ve vyjádření uvedla, že vzhledem k tomu, že je pouze zprostředkovatelem, tak se snaží minimalizovat riziko pro prodávajícího a kupujícího proto stanovuje tak krátkou lhůtu (2 dny) k vrácení zboží. Žalobkyně vytkla vady bundy až po více než roce od zakoupení. Dále pak uvedla, že vzhledem k tomu, že žalobkyně vytkla vady až po více než roce, mohlo v mezidobí dojít k záměně zakoupeného zboží a žalobkyně, ač obdržela pravou bundu značky , Anonymizováno, , ji zaměnila za falzifikát a nyní se ji snaží reklamovat. Žalovaná dále nesouhlasila s žalobkyní předloženým důkazem – odborným posouzením pravosti společností , Anonymizováno, , kdy dle ní nebylo zřejmé, jaký konkrétní výrobek byl společnosti , Anonymizováno, zaslán, jak posouzení proběhlo a dále namítala to, že posouzení neobsahuje jakýkoliv podpis či razítko oprávněné osoby. Dle tvrzení žalované je bunda originální, což dokládá i účtenkou o nákupu z obchodu , Anonymizováno, v Paříži. Žalovaná má tedy za to, že nárok žalobkyně by z výše uvedených důvodů měl být zamítnut.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaná je společností s ručením omezeným registrovanou v obchodním rejstříku Slovenské republiky, zabýval se soud nejdříve určením, podle jakého hmotného práva bude spor rozhodovat. Soud při posouzení vycházel z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen „nařízení Řím I“), konkrétně z článku 6, kde je upraveno rozhodné právo pro spotřebitelské smlouvy. Podmínkou pro aplikaci tohoto článku je smlouva uzavřena se spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální či podnikatelské činnosti, a to s podnikatelem, který jakýmkoliv způsobem zaměřuje svoji činnosti na stát, ve kterém má spotřebitel bydliště. Poté se spor řídí právem, kde má spotřebitel obvyklé bydliště. Soud vyšel z toho, že žalobkyně uzavřela smlouvu se žalovanou, která vystupovala jako podnikatel, když ona sama při uzavírání smlouvy jako podnikatel či jako profesionál nevystupovala. Smlouvu uzavírala jako fyzická osoba, kdy bunda měla sloužit a také sloužila pro její osobní potřebu. Dle soudu bylo naplněno i druhé kritérium, a to zaměření podnikatelské činnosti na stát, kde má spotřebitel (žalobkyně) bydliště. Žalovaná prodávala předmětnou bundu na sociální síti Instagram, kdy inzerát byl volně dostupný všem uživatelům sociální sítě ze všech zemí, a to bez jakéhokoliv teritoriálního omezení a navíc v jazyce běžně srozumitelném pro kupující z České republiky. Dále pak bylo zjištěno, že nešlo o první nákup mezi žalobkyní a žalovanou, žalovaná tedy zasílala zboží opětovně i do České republiky. Uvedené je prokázáno zněním inzerátu žalované. Soud tedy dospěl k závěru, že byly splněny podmínky uvedené v článku 6 nařízení Řím I a na spor mezi účastníky řízení je pak plně aplikovatelné české hmotné právo a soud tedy spor posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

4. Z výpisu z obchodného registra Okresného súdu , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná je společností s ručením omezeným se sídlem ve Slovenské republice, předmětem její činnosti je mimo jiné maloobchod a velkoobchod.

5. Ze screenshotu internetového bankovnictví dodaného žalobkyní bylo zjištěno že dne 19. 9. 2022 uhradila ve prospěch žalované částku 1 700 EUR. Platba obsahuje poznámku-, Anonymizováno, , Anonymizováno, .

6. Ze zpráv na sociální síti Instagram mezi žalobkyní a žalovanou bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované uskutečnila první nákup již v roce 2022. Žalovaná se zde zmiňuje o tom, že zboží poptávané žalobkyní prodává jimi prověřená klientka. Další nákup ze strany žalobkyně u žalované proběhl v květnu 2023, kdy žalovaná žalobkyni sdělila, že jí vybrané zboží musí nejprve přijmout od klientky, zkontrolovat jeho pravost a poté jej odešle žalobkyni. V srpnu 2023 žalobkyně zakoupila od žalované další produkt, v témže měsíci se na žalovanou obrátila s tím, že by přes ní chtěla prodat předmětnou bundu , Anonymizováno, . Z další poskytnuté konverzace na sociální síti Instagram mezi žalobkyní a žalovanou za období od 4. 10. 2023 do 15. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 4. 10. 2023 žalované sdělila, že bundu chtěla prodat na jiné internetové stránce, kde ji však bylo sděleno, že se může jednat o padělek. Následně se strany dohodly na tom, že žalobkyně odešle bundu ke náhledu a kontrole žalované. Dne 15. 10. 2023 žalobkyně opakovaně píše žalované, že navštívila originální obchod , Anonymizováno, , kde jí bylo sděleno, že logo na bundě není pravé. Žalované zaslala vyfocené logo bundy od žalované a logo produktu, který zakoupila v kamenném obchodě , Anonymizováno, . Upozorňovala na odlišnosti mezi logy. Žalovaná ji však opakovaně ujišťovala v tom, že bunda od nich je originální, dále pak upozornila žalobkyni, že po roce od koupě není možné vyhovět reklamaci, to lze do 14 dnů od zakoupení. Dále žalobkyni napsala, že mohlo dojít k tomu, že originální bunda byla v mezidobí vyměněna za neoriginální. Žalovaná dále sdělila, že neuznává ověření pravosti, které provedla žalobkyně a uvedla, že dá bundu do Prady na posouzení. Dne 24. 10. 2023 žalobkyně informovala žalovanou o tom, že odstupuje od smlouvy, kdy odstoupení zasílá i písemně poštou.

7. Z audionahrávek ze dne 23. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná opakovaně ujišťovala žalobkyni, že jde o originál bundy. Dále uvedla, že je žalovaná je pouze zprostředkovatelem prodeje.

8. Ze screenshotů doložených žalobkyní, které zobrazují dva různé inzeráty žalované na platformě Instagram bylo zjištěno, že inzerát z data 6. 8. 2023 neobsahuje informace o tom, že se jedná o zprostředkovaný prodej, oproti tomu inzerát s pozdějším datem obsahuje informace, že nabízené zboží je přeprodáváno od soukromých osob. Dále byla přiložena fotografie balíku na jméno žalobkyně, kde je jako odesílatel uvedena přímo žalovaná.

9. Ze screenshotu obrazovky aplikace , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dle fotek nahraných do aplikace dne 22. 10. 2023 bylo zjištěno, že předmětná bunda je replika.

10. Z odstoupení od smlouvy ze dne 23. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná odstoupila od smlouvy uzavřené prostřednictvím sociální sítě Instagram s , jméno FO, , jednatelkou společnosti , Anonymizováno, s.r.o. z důvodu toho, že bunda, ač byla inzerována a prodána jako originál je pouze replikou.

11. Z dokumentu označeného jako odborné posouzení , Anonymizováno, ze dne 6. 12. 2023 bylo zjištěno, že byl posuzován artikl č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy bylo inspektorem kvality zjištěno, že se jedná o padělek, jelikož logo nesplňuje standardy loga , Anonymizováno, a kvalita výroby neodpovídá , Anonymizováno, standardu.

12. Z faktury vystavené společností , Anonymizováno, ze dne 21. 12. 2021, č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že předmětem prodeje je položka , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, _, Anonymizováno, _, Anonymizováno, za cenu 2 200 EUR.

13. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, ze dne 6. 4. 2025 bylo zjištěno, že interní specialista firmy posuzoval pravost dodaného oděvu ze dne 19. 12. 2023. Posuzována byla pravost černého kabátu značky , Anonymizováno, s interní identifikací no. , Anonymizováno, . Při posouzení měl inspektor oděv fyzicky k dispozici. Posuzovaný oděv měl dva různé kódy, což je jedna z indikací nepravosti oděvu. Kódy se neshodovaly s kódem originálního produktu, což je označováno jako další indikace nepravosti. Hodnoceno bylo především logo a kvalita výrobku, kdy bylo zjištěno, že logo na předmětné bundě není rovné a neodpovídá standardům značky , Anonymizováno, . Dále pak společnost uvedla, že co se týká vystavené faktury, která byla popsána výše, jde o upravený dokument. Originální účtenka č. , Anonymizováno, byla vystavena již dne 21. 12. 2018, kdy předmětem koupě byla taška v hodnotě 1 500 EUR. Došlo tedy k padělání účtenky, což bylo zjištěno podle čísla uvedeného na účtence. Součástí vyjádření jsou i fotografie předmětné bundy z posouzení ze dne 6. 12. 2023, které zobrazují štítek bundy, detailní záběr na logo, cvoky, přezku a zip. Dále je přiložen originál účtenky č. , Anonymizováno, .

14. Ze všeobecných podmínek , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná je společností zprostředkující prodej použitých luxusních originálních kousků oblečení, módních doplňků a jiného luxusního zboží. Jako prodávající je zde definována osoba, která je vlastníkem prodávaného zboží. Dle článku IV. obchodních podmínek má kupující právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů od převzetí zboží. Odstoupení od smlouvy oznámí kupující žalované.

15. Z profilu společnosti žalované na sociální síti Instagram bylo zjištěno, že v popisku je odkaz na webové stránky www., Anonymizováno, .sk. Není uvedeno žádné datum pořízení screenshotu. Z přiloženého screenshotu webových stránek žalované bylo zjištěno, že zde je odkaz na všeobecné obchodní podmínky.

16. Soud u jednání soudu dne 14. 5. 2025 dále provedl ohledání předmětného oděvu. Bylo konstatováno, že předložená bunda má štítek, jehož číslo se shoduje se štítkem, který byl zaslán na fotografii jako posuzovaný od společnosti , Anonymizováno, . Bunda obsahovala totožný zip, přezku, logo, cvočky, druky jako fotografie hodnoceného oděvu zaslaného společností , Anonymizováno, .

17. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně předžalobní výzvou vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 1 700 EUR a to do 7 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla dle poštovního archu odeslána dne 9. 11. 2023, doručena dne 14. 11. 2023.

18. Pro rozhodnutí sporu bylo zásadní, zda se jedná o originální bundu značky , Anonymizováno, a zda byla žalobkyně v době uzavření kupní smlouvy seznámena či zda měla možnost se seznámit s obchodními podmínkami žalované. Soud při hodnocení první uvedené skutečnosti vyšel zejména z odborného posouzení ze dne 6. 12. 2023, které nechala zpracovat žalobkyně. Toto vyjádření obsahuje závěr, že se nejedná o originální bundu společnosti , Anonymizováno, . Stěžejním důkazem pak bylo následující vyjádření společnosti , Anonymizováno, ze dne 6. 4. 2025, kdy bylo potvrzeno, že společnost odborné vyjádření ze dne 6. 12. 2023 skutečně vydala. Dále pak vyjádření vyvrací námitky žalovaná a tedy, že pravost bundy byla zkoumána inspektorem značky , Anonymizováno, , který měl oděv při zkoumání k dispozici. Dále bylo ve vyjádření detailněji popsáno, v čem jsou hlavní rozdíly oproti originálnímu oděvu. Soud má zejména z provedeného zhlédnutí a z přiložených fotografií k vyjádření společnosti , Anonymizováno, ze dne 6. 4. 2025 za to, že inspektorem byla zkoumána totožná bunda, kterou žalovaná předložila u jednání soudu, a to zejména z toho důvodu, že štítek bundy se shoduje s vyfoceným štítkem posuzované bundy. Dále pak soudce provedl detailní zhlédnutí bundy, kdy byl nalezen shodný zip, knoflíky atd. Jestliže žalovaná namítá, že žalobkyně měla bundu v držení více než rok a mohlo tedy dojít k záměně oděvu ještě před tím, než žalobkyně odeslala bundu v prosinci roku 2023 k odbornému posouzení, soud k tomu uvádí, že žalovaná byla u jednání soudu poučena o tom, že toto tvrzení neprokazuje. Žalovaná k uvedenému nenavrhla dalších důkazů, a proto v této části žalovaná neunesla důkazní břemeno a soud má za to, že k záměně oděvu nedošlo. To, že bunda není originál pak dosvědčuje i padělaná účtenka z obchodu , adresa, v Paříži. Dále se soud zabýval možností žalobkyně seznámit se s obchodními podmínkami žalované v době uskutečnění prodeje. Soud vyšel zejména z doložených konverzací mezi žalobkyní a žalovanou týkajících se uzavření obchodu a z doložených inzerátu na sociální síti Instagram, kde je uveden pouze popis produktu, původní cena a aktuální cena. Jak konverzace, tak inzerát neobsahuje obchodní podmínky či alespoň odkaz na ně. Soud v tomto ohledu opět žalovanou vyzýval, aby označila důkaz o tom, že své obchodní podmínky zveřejnila a zpřístupnila žalobkyni před prodejem oděvu. Žalovaná uvedené neprokázala. Pokud pak žalovaná tvrdí a prokazuje, že obchodní podmínky jsou uvedeny na webových stránkách žalované a prodej bundy proběhl prostřednictvím sociální sítě Instagram, nelze mít za to, že žalobkyně byla těmito podmínkami vázána. Objednávka přes sociální síť je zcela nezávislá na navštívení webových stránek žalované. Soud tedy došel k závěru, že žalobkyně nebyla obchodními podmínkami vázána. Žalobkyně pak žalované odeslala odstoupení od smlouvy ze dne 23. 10. 2023 a to pro nedodržení předmětu smlouvy – prodání padělané namísto originální bundy a požadovala po žalované vrácení kupní ceny. Žalovaná sdělila, že odstoupení od smlouvy neakceptuje.

19. Dle § 2455 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.

20. Dle § 2456 o. z. z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva ani povinnosti komitentovi, nýbrž komisionáři samotnému.

21. Dle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

22. Dle § 2099 odst. 1 o. z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

23. Dle § 2106 odst. 1 o. z. Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

24. Dle § 2112 o. z. neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci.

25. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Soud posoudil vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako vztah z komisionářské smlouvy. Z provedeného dokazování o procesu uzavření smlouvy bylo zjištěno, že žalovaná má na sociální síti Instagram vytvořený účet, na kterém inzeruje luxusní zboží. Pomocí soukromých zpráv pak komunikuje se zájemcem o prodej. Žalovaná v inzerátu neudává, že není vlastníkem inzerované věci nebo že při prodeji pouze zastupuje skutečného vlastníka. Takový závěr z předmětných listin čtených k důkazu učinit nešlo. Dle § 2456 o. z. pak z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva a povinnosti komitentovi ale komisionáři. Komisionář je tedy dle zákonného ustanovení z uskutečněného jednání zavázán sám bez další podmínky. Tento závěr soudu je i v souladu s komentářovou literaturou viz. PIHERA, Vlastimil. § 2456 [Vztah ke třetím osobám]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 841, marg. č. 1, který uvádí, že není rozhodné, zda o existenci komise třetí strana věděla, či nikoli. Judikatura Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 1997, sp. zn. , spisová značka, , pak rozlišuje následující: je-li předmětem smlouvy pouze závazek vyhledat kupce a učinit opatření k tomu, aby kupní smlouva, jež má být pro objednatele zprostředkována, mohla být mezi ním jako prodávajícím a třetí osobou jako kupujícím uzavřena, odpovídá takové ujednání smlouvě zprostředkovatelské, jak je tento smluvní typ upraven v občanském zákoníku. K tomu, aby kupní smlouvu uzavřel ten, kdo má pouze zprostředkovat vlastníku věci uzavření kupní smlouvy s kupujícím, je nutná plná moc, na jejímž základě jedná zprostředkovatel jménem vlastníka, přičemž kupující ví, resp. z okolností musí vědět, že zprostředkovatel jedná za jiného a že kupní smlouvu neuzavírá se zprostředkovatelem, nýbrž s osobou, jejímž jménem je věc prodávána. Jestliže však kupující jedná o koupi s prodávajícím, kterého považuje za svého smluvního partnera, a nikoliv s vlastníkem věci, kterého zpravidla ani nezná, pak z úkonů prodávajícího vznikají přímá práva a povinnosti jemu samotnému, nikoliv vlastníku věci, který s třetí osobou není v žádném právním vztahu. Při obstarání prodeje věci je obstaratel účastníkem kupní smlouvy, tedy přímo prodávajícím. Soud však učinil závěr, že žalobkyně nebyla v době koupě bundy informována o zmocnění žalované vlastníkem věci a při uzavření smlouvy žalovaná vystupovala jako smluvní strana. Soud proto dospěl k závěru, že se jednalo o komisní prodej a žalovaná je tak podle § 2456 o. z. přímo odpovědná z vadného plnění. Námitka žalované ohledně nedostatku pasivní legitimace je tak z výše uvedeného důvodu zcela lichá.

27. Pro to, aby byla žalobkyně se svojí žalobou úspěšná je dále potřeba, aby došlo k včasnému vytknutí vady. Vzhledem k tomu, že soud učinil skutkový závěr o tom, že žalobkyně nebyla v době nákupu bundy vázána obchodními podmínkami žalobkyně, přistoupil soud k aplikaci § 2112 o. z. Ten ukládá žalobkyni povinnost vytknout vadu bez zbytečného odkladu, co ji mohla při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit. Žalovaná dle skutkového zjištění zakoupila bundu od žalované dne 19. 9. 2022. K prvnímu vytčení vady došlo prostřednictvím zprávy na sociální síti Instagram dne 4. 10. 2023, k písemnému odstoupení od smlouvy došlo dne 23. 10. 2023. Mezi koupí a vytčením vady uběhl více než jeden rok. Vzhledem k tomu, že vytčená vada spočívá v padělání originálu bundy značky , Anonymizováno, , má soud za to, že jde o tzv. skrytou vadu, tedy vadu, které je běžnou prohlídkou a péči nezjistitelná. Dle judikatury Krajského soud v Praze ze dne 18. 11. 2021, č. j. , spisová značka, je skrytou vadou i vada, která je viditelná pouhým okem, ale pro její rozpoznání je nutné odborné znalosti. Soud je toho názoru, že i když žalobkyně bundu v době doručení prohlédla, není osobou, která by byla schopna rozpoznat, že jde o padělek. O tom svědčí zejména to, že padělek byl shledán především v materiálu, ve způsobu zobrazení loga či v tom, že bunda obsahovala dvě odlišná čísla na štítku. To jsou záležitosti a znalosti běžnému kupujícímu neznámé. Žalobkyně na zjištění, že jde o padělek, přišla až o rok později v momentě, kdy chtěla bundu prodat dále. Odlišná webová stránka, přes kterou bundu chtěla inzerovat odmítla její inzerát z důvodu možného padělku. Žalobkyně se tedy obrátila na žalovanou, která však opakovaně, a to jak ve zprávách, tak i v pořízené audionahrávce tvrdila, že bunda je originál. Žalobkyně tak poslala bundu k posouzení přímo společnosti , Anonymizováno, , kdy odborný personál shledal, že jde o padělek. Zákon ukládá žalobkyni povinnost v případě, kdy jde o skrytou vadu, aby i taková vada byla prodávajícímu oznámena bez zbytečného odkladu, co byla zjištěna. Žalobkyně tuto svoji povinnost splnila, neboť žalované vytknula nepravost oděvu ihned poté, co pojala podezření. Žalobkyně pak zaslala žalované dne 23. 10. 2023 písemné odstoupení od uzavřené smlouvy. Žalobkyně proto vzhledem k tomu, že soud posoudil vadu jako skrytou, vytkla vadné plnění žalované včas. Vzhledem k tomu, že žalobkyně hodlala uzavřít kupní smlouvu na originální kus bundy , Anonymizováno, , o čemž svědčí nejen vysoká kupní cena ale také komunikace mezi stranami sporu, má soud za to, že jde o podstatné porušení smlouvy a žalobkyně by v případě, kdyby bývala věděla o vadě zboží, tak by smlouvu neuzavřela. Žalobkyně tak důvodně odstoupila od smlouvy a po právu požadovala vrácení celé kupní ceny.

28. Soud na základně provedeného dokazování a právního posouzení došel k závěru, že nárok žalobkyně vůči žalované je oprávněný. Žalobkyně v době nákupu předmětně bundy měla za to, že kupuje originální kus od společnosti , Anonymizováno, , což se později, kdy žalobkyně zamýšlela předmětnou bundu prodat, ukázalo jako nepravdivé. Soud na základě výše uvedené vyhodnotil, že šlo o tzv. skrytou vadu, kterou žalobkyně nebyla schopna při převzetí samostatně rozpoznat, jelikož ke zjištění, že jde o padělek bylo potřeba odborné znalosti. Toto odborné posouzení bylo poskytnuto společností , Anonymizováno, . Žalobkyně pak včas vytkla žalované vady, které bunda obsahovala, a tedy platně odstoupila od uzavřené smlouvy. Žalobkyně pak správně vytkla vady vůči žalované, jelikož soud posoudil vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako uzavřenou komisionářskou smlouvu, kdy dle znění zákona je žalovaná odpovědná z práva z vad i v případě, kdy není vlastníkem nabízené věci. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni uhradit žalovanou částku ve výši 1 700 EUR. K námitce žalované ohledně vzájemné restituční povinnosti z důvodu synallagmatického závazku soud uvádí, že žalovanou zmíněná judikatura, která ukládá povinnost formulovat žalobní návrh tak, že žalovaná je povinna vrátit zaplacenou kupní cenu oproti povinnosti žalobkyně vydat předmět prodeje již není aktuální. Tato judikatura se vztahovala k zákonu č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který však pozbyl ke dni 31. 12. 2013 účinnosti a byl nahrazen novým zákonem č. 89/2012 Sb. S ohledem na datum prodeje dne 19. 9. 2022 se tak původní úprava nepoužije. Zákon č. 89/2012 Sb. ve svém ustanovení § 2993 uvádí, že plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby ji druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnou vzájemné plnění tím není dotčeno. K tomu pak dále viz komentář „pokud plní obě strany neplatné smlouvy, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala. Obč Z při vypořádání BO v případě plnění obou stran opustil koncepci tzv. synallagmatického vztahu založeného na vzájemné vázanosti plnění ve smyslu § 457 ObčZ 1964, jenž byl v rozhodovací praxi soudů vyjádřen tak, že „žalovaný je povinen plnit proti povinnosti zaplatit“ (NS , spisová značka, , který však odkazoval na starší NS ČSR Cpj 34/74= Rc 26/1975). Každá ze stran se tak může samostatně domáhat vrácení toho, co plnila, po druhé straně, aniž bude povinna ve svém žalobním návrhu vzájemnou vázanost plnění vyjádřit“. (SEDLÁČEK, Dušan. § 2993 [Vypořádání plnění z neplatného nebo zrušeného závazku]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 6.). Žalobkyně tak není povinna formulovat žalobní návrh tak, že požaduje uhrazení dlužné částky oproti své povinnosti vydat předmět prodeje. Žalovaná se vydání bundy může domáhat podáním samostatné žaloby na vydání věci za situace, kdy neučinila vzájemný návrh v probíhajícím řízení.

29. Žalobkyně se dále domáhala úhrady zákonného úroku z prodlení od 10. 11. 2023 ve výši 9 % ročně z částky 1 700 EUR. Žalobkyně ke stanovení zákonné úrokové sazby využila § 517 odst. 2 občanského zákoníku Slovenské republiky. Žalobkyně zaslala žalované odstoupení od smlouvy dne 23. 10. 2023, kdy se žalovaná nejpozději dnem 10. 11. 2023 dostala do prodlení s vrácením kupní ceny. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Soud na výši zákonného úroku z prodlení aplikoval české právní předpisy, jelikož jak bylo popsáno výše, celý spor se řídí českým právem. Není tedy důvod pro to, aby se výše zákonného úroku řídila jiným než českým právním předpisem. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 362,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 138 Kč (tarifní hodnota vypočtena dle měnového kurzu ze dne 30. 4. 2024) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t. 2024”) z tarifní hodnoty ve výši 41 752 Kč (tarifní hodnota vypočtena dle směnného kurzu platného ke dni prvního úkonu ve věci, tj. k 31. 10. 2023) sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. 2024 (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva ze dne 8. 11. 2023, žaloba, písemné vyjádření ve věci ze dne 23. 10. 2024) a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t. 2025”) z tarifní hodnoty ve výši 41 752 Kč (tarifní hodnota vypočtena dle měnového kurzu platného ke dni prvního úkonu ve věci, tj. 31. 10. 2023) sestávající z částky 2 820 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. 2025 (účast na jednání dne 24. 3. 2025, účast na jednání dne 14. 5. 2025) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. 2024 a dvou paušálních náhrad výdajů ve výši po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. 2025, daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 020 Kč ve výši 3 994,20 Kč a náklady spojené s opatřením odborného vyjádření společnosti , Anonymizováno, ve výši 1 210 Kč doložené potvrzením o zaplacení. Celkem tedy je tedy žalovaná povinna na náhradě nákladů řízení uhradit částku 26 362,20 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod.