109 C 6/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 96 724,41 Kč s příslušenstvím

I. Smír ze dne , datum, , kterým se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni v měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč na vyrovnání žalobou uplatněného nároku částku 82 393 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 82 393 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 20 % ročně z částky 78 488 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 10. 2024 dosáhne částky 315 072 Kč a náklady řízení ve výši 17 614,60 Kč, se neschvaluje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 52 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 52 650 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 44 074 Kč s úrokem ve výši 78,07 % ročně z částky 78 488 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 10. 2024 dosáhne částky 315 072 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 95 131 Kč od 26. 10. 2024 do 11. 11. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 481 Kč od 12. 11. 2024 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 95 131 Kč se zákonným úrokem z ve výši 12,75 % ročně z částky 95 131 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, dále úhrady smluvní pokuty ve výši 1 593,41 Kč, a úroku ve výši 78,07 % ročně z částky 78 488 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 6. 10. 2024 dosáhne částky 315 072 Kč. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalovanému vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 7807 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 470 Kč splatných vždy ke 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem , datum, . Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů o příjmech žalovaného, prohlášení žalovaného, v databázích umožňujících posouzení úvěruschopnosti a z úvěrové historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (nebankovní registr klientských informací); provedla též scoring klienta (interním matematickým modelem). Žalovaný před zesplatněním uhradil celkem částku ve výši 27 350 Kč, poslední splátku uhradil dne , datum, . Žalovaný povinnosti ze smlouvy neplnil, neboť sjednané splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.1 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 998 Kč (2 × 499 Kč při prodlení se splátkami č. 6 a 7). S účinností ke dni , datum, došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalovaného k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 93 733,76 Kč. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky; žalovaný však ničeho neuhradil. Podle bodu 6.2 smlouvy má žalobkyně právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou z dlužných splátek, přičemž žalobkyně požaduje náhradu ve výši 400 Kč za 6. a 7. splátku. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu jen ve výši 0,1 % denně za dobu od 26. 10. 2024 do 11. 11. 2024, tj. ve výši 1 593,41 Kč. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině úvěru částku 93 733,76 Kč, smluvní pokutu ve výši 998 Kč, náhradu nákladů souvisejících s prodlením ve výši 400 Kč, smluvní pokutu za prodlení žalovaného ve výši 1 593,41 Kč, a úrok za poskytnutí úvěru vypočítaný ze zbývající původní jistiny úvěru ve výši 78 488 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení ve výši 78,07 % ročně. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení za dobu od 26. 10. 2024 do zaplacení, a to ve výši 12,75 % ročně z dlužné částky 95 131 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen „o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Podáním ze dne , datum, navrhli účastníci schválení smíru v podobě, jak je zachycena ve výroku I. tohoto rozsudku.

4. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry bylo doloženo výpisem ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovaným, byla doložena kopií jeho občanského průkazu.

5. Z dokumentu označeného jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , číslo, “ ze dne , datum, včetně dodatku č. , číslo, z téhož dne, jehož obsahem byla žádost žalovaného o uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, bylo zjištěno, že žalobkyně je označena jako poskytovatel a žalovaný jako klient, přičemž žalovaný je identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, adresou pro doručování, číslem bankovního účtu, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje dva elektronické podpisy žalobkyně. Žalovaný dokument nepodepsal. Žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 5 470 Kč, splatnými vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy bude úvěr vyplacen. Celková částka, kterou měl žalovaný na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 262 560 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 78,07 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 6. smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalovaného, když v bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč v případě, že se dostane do prodlení s úhradou kterékoli splátky v délce větší než 30 dnů. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů vniklých v souvislosti s prodlením, a to ve výši 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky, pokud je delší než 15 dnů. V článku 6.3 bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den následujícím po zesplatnění úvěru. Předložen byl rovněž předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, který obsahuje shodné informace jako smlouva, a dále prohlášení klienta o splnění informační povinnosti. Jednání o smlouvě je dále dokládáno platbou ve výši 1 Kč a sms komunikací. Žalobkyně akceptovala návrh dopisem ze dne , datum, , jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Odeslání dopisu bylo prokázáno kopií dodejky.

6. Vyplacení peněžních prostředků žalovanému bylo prokázáno dokladem o vyplacení úvěru (otiskem dat z elektronického výpisu k bankovnímu účtu vedenému , právnická osoba, ), z něhož je zřejmé, že dne , datum, byla z bankovního účtu č. , č. účtu, provedena platba na bankovní účet č. , č. účtu, ve výši 80 000 Kč, kdy variabilním symbolem bylo číslo smlouvy, tj. , číslo, , přičemž toto číslo účtu se shoduje s číslem účtu, které je u žalovaného označeno v návrhu smlouvy jako bankovní spojení pro výplatu úvěru.

7. Formulářem Hodnocení klienta ze dne , datum, , výplatními páskami, částečnými výpisy z bankovního účtu žalovaného, výpisem z nebankovního registru klientských informací a výpisem záznamů z registru SOLUS, žalobkyně prokazovala, že prověřovala před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného dlužnou částku splácet. Dle výpisu z registru SOLUS neměl žalovaný ke dni , datum, evidované dluhy. Podle výpisu z NRKI bylo za žalovaným evidováno sedm žádostí o úvěr, expozice činila , částka, , limit , částka, , dluh po splatnosti , částka, . Podle výplatní pásky měl žalovaný čistou mzdu v lednu , datum, ve výši , částka, , čistý příjem pak , částka, . Z výpisu transakcí na účtu žalovaného č. , č. účtu, vyplývá, že tento výpis je limitován na období od , datum, do , datum, a zobrazeny jsou pouze částky připsané mzdy, a to dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, (platby byly doloženy též potvrzeními o příchozí úhradě vydanými bankou). Ve formuláři Hodnocení klienta měl žalovaný jako příjem ze zaměstnání uvedenu částku , částka, . Mezi výdaji je uvedena částka , částka, jako životní minimum a , částka, na bydlení. V části „doplňující údaje neuvedené ve smlouvě o úvěru“ je uveden zaměstnavatel žalovaného, , právnická osoba, , IČ , IČO, , doba zahájení pracovního poměru , datum, a existence pracovního poměru na dobu neurčitou, dále skutečnost, že je žalovaný ženatý, ale s manželkou nežije ve společné domácnosti. Dále je zaškrtnuto, že žalovaný bydlí ve vlastním bydlení, má maturitu. Nejsou zde uvedeny žádné dluhy z úvěrů, leasingů či zápůjček.

8. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem 27 350 Kč. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splatných splátek úvěru č. 6 a 7 a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. Výzvou ze dne , datum, pak žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě splatných splátek úvěru č. 6, 7 a 8, přičemž byl žalovaný opětovně upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne , datum, se podává, že žalobkyně žalovaného vyrozuměla o zesplatnění úvěru v celkové částce 95 131 Kč a vyzvala jej k okamžité úhradě (do 10 dnů od odeslání dopisu). Z předžalobní výzvy ze dne 4. 11. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve smyslu § 142a odst. 2 o. s. ř., a to dluhu z úvěrové smlouvy ve výši 95 131 Kč s příslušenstvím, přičemž mu byla určena lhůta 7 dnů od data odeslání výzvy. Odeslání výzvy dne 4. 11. 2024 bylo doloženo podacím archem.

9. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně předložila nepodepsaný dokument označený jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , číslo, “ ze dne , datum, . Tento dokument je předložen ve formátu .pdf a obsahuje pouze dva nekvalifikované elektronické podpisy žalobkyně. V dokumentu je žalobkyně označena jako poskytovatel a žalovaný jako klient. Dokument obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč, a to na určený bankovní účet, a závazek žalovaného dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 78,07 % ročně splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 5 470 Kč, splatnými vždy do každého 20. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 262 560 Kč. Dále byly vymezeny smluvní pokuty pro případ prodlení a náhrada nákladů souvisejících s prodlením. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě částku 80 000 Kč. Předmětný účet byl veden ve prospěch žalovaného. Žalovaný zaplatil celkem 27 350 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek. Ke dni zesplatnění měla činit dlužná částka 93 733,76 Kč, přičemž tato sestávala z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 78 488 Kč a úroků ve výši 15 245,76 Kč. Lhůta pro vrácení byla stanovena předžalobní výzvou na 7 dnů od odeslání, k němuž došlo dne 4. 11. 2024.

10. Podle § 99 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. mohou účastníci, připouští-li to povaha věci, skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.

11. Soud s ohledem na výše uvedené ustanovení posoudil smír uzavřený mezi účastníky a dospěl k závěru, že tento je v rozporu s právními předpisy (kogentní úpravou směřující k ochraně spotřebitelů), a proto jej nelze schválit, neboť celou úvěrovou smlouvu soud posoudil jako absolutně neplatnou.

12. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 104 ZoSÚ smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne , datum, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz).

16. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z dokumentu označeného jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru“. Tento dokument neobsahuje kvalifikovaný elektronický podpis žalobkyně (podpisy žalobkyně jsou založeny pouze na jejím certifikátu) ani žalovaného. Ani z jiných skutečností (následný akceptační dopis a verifikační platba) nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovaným v podstatných otázkách upravených ve smlouvě. Žalobkyně tudíž neprokázala, že znění smlouvy předložené soudu bylo platně akceptováno ze strany žalovaného. Na základě výše uvedeného v kontextu citovaných zákonných ustanovení proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Postup vytvořený žalobkyní k uzavření výše uvedené smlouvy totiž připouští možnost, aby za žalovaného právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (verifikační platba či registrace na internetových stránkách) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalovaného a jím skutečně projevené vůle.

17. I pokud by se výše uvedený závěr ukázala jako nesprávný, je soud toho názoru, že s ohledem na provedené dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením je nutné na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným plně aplikovat ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). V projednávané věci si žalobkyně pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr obstarala řadu informací přímo od žalovaného i vlastními silami. Tyto informace však byly nedostatečné. Žalobkyně argumentovala částkou životního minima určenou právním předpisem a dále přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalovaného na jeho stranu s odůvodněním, že žalovaný podepsal příslušná prohlášení a případně porušil svou povinnost tvrdit další výdaje. Podle názoru soudu však žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalovaného, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalovaného (s výjimkou tvrzení žalovaného, na které ale nemůže žalobkyně spoléhat). Pouhý odkaz na životní minimum je dle soudu jednoznačně nedostatečný, když nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele. Pokud žalobkyně vyžadovala po žalovaném výpisu z běžného účtu, neměla spoléhat jen na doložení příjmů ze zaměstnání, dle názoru soudu bylo na místě blíže a podrobně zkoumat finanční toky na účtu žalovaného. Kompletní výpis z běžného účtu by ukazoval i konečný zůstatek, který mohl dát jistou informaci o tom, zda žalovaný disponuje volnou částkou určenou na úhradu předpokládané splátky. Současně žalobkyně zjistila z NRKI, že žalovaný má pohledávky po splatnosti. V moci žalobkyně tedy nepochybně bylo požadovat od žalovaného doložení podrobnějších výpisů z účtu, které by obsahovaly i debetní operace, či dokladů o úhradách nákladů souvisejících s bydlením. Soud tedy uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dostupný na www.nsoud.cz).

18. Žalobkyně ani po poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že dostatečně zkoumala i výdajovou stránku žalovaného při prověřování jeho schopnosti splácet poskytovaný úvěr. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a spokojila se s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho výdajů.

19. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Proto by, v případě prokázání existence smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, musela být smlouva o úvěru posouzena jako absolutně neplatná dle ustanovení § 87 ZoSÚ. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvních pokutách, jak vyplývají ze smlouvy. Povinností žalovaného by bylo ve lhůtě přiměřené jeho poměrům vrátit poskytnutou jistinu. Soud se ale s ohledem na výše přijatý závěr o plnění bez právního důvodu dále nezabýval poměry žalovaného, zda tyto připouštění vrácení zbývající části jistiny, případně v jakých splátkách. Nárok na úroky z prodlení by pak pravděpodobně byl uplatněn předčasně.

20. Na místě tedy bylo aplikovat zákonná ustanovení o bezdůvodném obohacení, když žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 80 000 Kč a žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by žalobkyni uhradil více, než žalobkyní tvrzenou částku 27 350 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaný již částečně splnil povinnost vydat bezdůvodné obohacení a vrátil část poskytnuté jistiny. Nevrácena zůstala část jistiny ve výši 52 650 Kč, a proto soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni uvedenou částku. Podle předžalobní výzvy měl žalovaný plnit do 7 dnů, tj. do 11. 11. 2024, a soud dospěl k závěru, že žalovaný se dne následujícího dostal do prodlení. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 12,75 % ročně, což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., z dosud nevrácené jistiny za dobu od 12. 11. 2024 do zaplacení.

21. V rozsahu uplatněného nároku na úhradu částky 44 074 Kč s úrokem ve výši 78,07 % ročně z částky 78 488 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 10. 2024 dosáhne částky 315 072 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 95 131 Kč od 26. 10. 2024 do 11. 11. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 481 Kč, Anonymizováno, od 12. 11. 2024 do zaplacení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při určení míry úspěchu ve věci soud kapitalizoval požadované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Soud vycházel z toho, že žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 156 602,56 (jistina 96 724 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 54 728,32 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 26. 10. 2024 do 11. 11. 2024 ve výši 564,92 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 4 585,32 Kč). Žalobě bylo vyhověno ohledně částky 58 332,95 Kč (jistina 52 650 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 682,95), tj. z 37 %. Dle názoru soudu byl převážně úspěšným ve věci žalovaný, kterému by náležela poměrná část náhrady nákladů řízení. Jestliže se žalovaný k žalobě nevyjádřil a byl nečinný, nebyla žádnému z účastníků přiznána náhrada nákladů řízení.