11 C 148/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Zrušuje se spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitým věcem, pozemkům parcelní č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, v obci , adresa, , parcelní č. , hodnota, , vše v k. ú. , adresa, .

II. Nemovité věci označené ve výroku I. se přikazují do vlastnictví žalované.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu za jeho spoluvlastnický podíl ve výši 4 000 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal, aby bylo zrušeno a vypořádáno jeho spoluvlastnictví s žalovanou k nemovitostem, a to k pozemku parcelní č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, , pozemku parcelní č. , hodnota, , vše zapsáno pro k. ú. , adresa, na LV č. , hodnota, (dále jen „nemovitosti“). Nemovitosti zatím nejsou užívané. Žalobce uvedl, že vlastnické právo k nemovitostem ve výši ideální ½ nabyl vydražením příklepem v exekučním řízení dne 11. 7. 2019 a stal se spoluvlastníkem nemovitostí s předchůdkyní žalované , jméno FO, , nar. , datum, . Dle žalobce reálné rozdělení nemovitostí bez ztráty jejich charakteru nepřichází v úvahu (zejména pokud jde o stavbu rodinného domu). Žalobce se domnívá, že by nemovitosti měly být přikázány do jeho výlučného vlastnictví, a to z několika důvodů. Svůj podíl k nemovitostem nabyl dříve než žalovaná, která nabyla podíl k nemovitostem od své předchůdkyně na základě kupní smlouvy s účinky vkladu vlastnického práva ke dni 14. 4. 2022. Dle žalobce bylo toto jednání žalované účelové ke zkrácení práv žalobce, neboť vlastnické právo bylo převedeno za nižší cenu a žalobce očekával, že mu ve vztahu k předchůdkyni žalované svědčí předkupní právo ke zbývajícímu podílu. Žalobce navíc považuje smlouvu za neplatnou, neboť pravost podpisů na smlouvě ověřoval manžel žalované. Dále žalobce uvedl, že není vlastníkem jiné nemovitosti na rozdíl od žalované, v předmětném domě má zájem po rekonstrukci bydlet, neboť v , adresa, studoval a má zájem se do , adresa, vrátit. Žalovaná má v úmyslu nemovitosti využít ke komerčním účelům. O nemovitosti je schopen se starat a investovat do nich (již v roce 2019 zabezpečil vstupní dveře, v roce 2020 spolupracoval s policií po vloupání do domu). Žalobce měl zájem mít nemovitosti ve výlučném vlastnictví od počátku, o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví marně žádal již předchůdkyni žalobkyně. Žalobce doplnil, že je schopen vypořádací podíl žalované vyplatit z vlastních prostředků včas a v plné výši, když nabízí finanční náhradu ve výši 4 000 000 Kč. Žalobce tedy žádá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, že nemovitosti budou přikázány do jeho výlučného vlastnictví s povinností vyplatit žalované náhradu jejího spoluvlastnického podílu.

2. Žalobce uplatnil svůj nárok na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobou podanou zdejšímu soudu dne 6. 4. 2022. Nárok uplatnil proti předchůdkyni žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, . Usnesením ze dne 23. 5. 2022, č. j. , spisová značka, , zdejší soud rozhodl o vstupu žalované , Jméno žalované, , do řízení namísto původní žalované, neboť byl osvědčen převod spoluvlastnického podílu na nemovitých věcech na žalovanou.

3. Žalovaná původně upřednostňovala vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným rozdělením nemovitostí. Poté však shodně s tvrzením žalobcem uvedla, že jediným vhodným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví. Žalovaná narozdíl od žalobce žádala, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného spoluvlastnictví, neboť pro ni svědčí několik kritérií. Žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl k nemovitostem ve výši ideální ½ na základě kupní smlouvy po zralé úvaze, kdy se plně seznámila s aktuálním stavem nemovitostí. Žalovaná má skutečný zájem o nemovitosti, kdy ihned po nabytí spoluvlastnického podílu učinila aktivní kroky k zabezpečení rodinného domu před vniknutím cizích osob (na rozdíl od žalobce, který se o nemovitosti 2 roky nestaral a neměl k domu ani klíče). Žalovaná má dále v úmyslu nemovitosti spravovat a zejména rodinný dům zrekonstruovat za účelem poskytnutí bydlení rodinám pečujícím o osoby s autismem. Žalovaná se domnívá, že jí svědčí oproti žalobci kritérium dostupnosti nemovitostí, neboť žije poblíž a okolo vlastní i další nemovitosti (žalobce žije 110 kilometrů daleko a nemůže být schopen zajistit potřebnou péči o nemovitosti). Žalovaná jako finanční vypořádání za spoluvlastnický podíl žalobci nabízí částku 4 000 000 Kč, které je reálně schopna poskytnout. Dle žalované žalobce odmítal jakékoli dohody na vypořádání spoluvlastnictví, zejména pokud jde o dohodu na stanovení nejvyšší nabídky za odkup spoluvlastnického podílu. Žalovaná tedy žádá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví tak, že nemovitosti budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví s povinností vyplatit žalobci náhradu za jeho spoluvlastnický podíl.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. , hodnota, soud zjistil, že ke dni 20. 12. 2019 byli jako vlastníci nemovitostí evidování žalobce a předchůdkyně žalované , jméno FO, , každý ve výši ideální ½. Tento spoluvlastnický podíl žalobce nabyl na základě usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , exekutora se sídlem v Litoměřicích, o udělení příklepu ze dne 10. 7. 2019, č. j. , Anonymizováno, , přičemž zápis byl proveden dne 25. 9. 2019 (tato skutečnost byla doložena také přímo usnesením o udělení příklepu).

5. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. , hodnota, soud dále zjistil, že ke dni 12. 5. 2022 byli jako vlastníci nemovitostí evidováni již žalobce a žalovaná , Jméno žalované, , , tituly za jménem, , každý ve výši ideální ½. Žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl na základě kupní smlouvy ze dne 17. 2. 2022 s právními účinky zápisu ke dni 14. 4. 2022, zápis byl proveden dne 10. 5. 2022. Z prohlášení žalované učiněné dne 27. 3. 2023 bylo zjištěno, že potvrdila, že spoluvlastnický podíl k nemovitostem ve výši ideální ½ nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené s předchůdkyní žalované dne 17. 2. 2022 za sjednanou kupní cenu 2 650 000 Kč. Podpis na tomto prohlášení byl úředně ověřen.

6. Z emailové zprávy , jméno FO, ze společnosti , právnická osoba, z dne 10. 6. 2021 soud zjistil, že žalobci bylo sděleno, že v exekučním řízení vedeném na předchůdkyni žalované byla uvažována obvyklá cena předmětného rodinného domu (jež měl být prodán v dražbě) ve výši 3 530 000 Kč.

7. Z korespondence mezi stranami soud zjistil, že mezi účastníky a společností , právnická osoba, jako zástavním věřitelem předchůdkyně žalované probíhala jednání ohledně ceny nemovitostí ve vlastnictví předchůdkyně žalobkyně. Zástavní věřitel hledal zájemce o koupi s cílem získat co nejvyšší kupní cenu. Zástavní věřitel oslovil jak žalobce, tak i žalovanou. Ujednání o ceně vyústilo nabídkou ve výši 2 650 000 Kč (jak vyplývá z emailové zprávy ze dne 11. 1. 2022). Tuto částku akceptovala právě žalovaná emailem ze dne 11. 1. 2022.

8. Z kupní smlouvy ze dne 17. 2. 2022 soud zjistil, že , jméno FO, jako prodávající a , Jméno žalované, , , tituly za jménem, , jako kupující se dohodly na převodu spoluvlastnického podílu k nemovitostem ve výši ideální ½ za kupní cenu 2 650 000 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že kupní cena bude použita pro úhradu pohledávek, kvůli nimž na nemovitostech vázlo zástavní právo ve prospěch společnosti , právnická osoba, Prohlášení o pravosti podpisů na kupní smlouvě ze dne 17. 2. 2022 osvědčuje, že prodávající a kupující vlastnoručně smlouvu podepsaly přímo před ověřující osobou, jíž byl , Jméno advokáta, , který v této věci vystupuje jako zástupce žalované (i její předchůdkyně). Na prohlášení je uvedeno číslo knihy o prohlášení a pravosti podpisu, kde je ověření podpisů evidováno. Současně je potvrzeno, že je ověřována kupní smlouva jako listina, která nebyla sepsána advokátem.

9. Z korespondence mezi žalobcem a předchůdkyní žalované bylo zjištěno, že předchůdkyně žalované reagovala na podněty žalobce, pokud jde o vyřešení spoluvlastnictví. Předchůdkyně žalované nechtěla prodat žalobci svůj podíl za jím nabízenou cenu, když rodinný dům měl dle jí zjištěných informací mnohem vyšší hodnotu (uvedené vyplývá z dopisu ze dne 29. 5. 2020). Z dopisu ze dne 12. 8. 2020 bylo zjištěno, že žalobce žádal o poskytnutí některých chybějících klíčů k rodinnému domu, aby k němu měl plný přístup. Žalobce opětovně žádal předchůdkyní žalované o vyřešení spoluvlastnictví. Žalobce naposledy vyzýval žalovanou k uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2022, kdy jí za její podíl nabízel finanční náhradu ve výši 3 590 000 Kč (uvedené vyplývá z předložené výzvy).

10. Z úředního záznamu Policie ČR, obvodního oddělení , adresa, ze dne 11. 7. 2020, č. j. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že žalobce oznámil vloupání do rodinného domu se škodou ve výši 44 000 Kč, která mu tím jako spoluvlastníkovi byla způsobena.

11. Z přehledu vlastnictví soud zjistil, že ke dni 1. 3. 2023 byl žalobce evidován jako vlastník ideální poloviny předmětných nemovitostí, zatímco žalovaná byla evidována jako vlastník mnoha dalších nemovitostí.

12. Z předložené fotodokumentace datované ke dni 31. 3. 2022 bylo zjištěno, že rodinný dům včetně přilehlých pozemků nebyl udržován, dům se k uvedenému dni nacházel v neobyvatelném stavu. Z fotografií jsou patrné stopy po násilném vniknutí do domu.

13. Z emailové komunikace ze dne 6. 6. 2022 soud zjistil, že žalovaná kontaktovala žalobce za účelem vyřešení spoluvlastnictví a zabezpečení rodinného domu, který se nacházel ve zdevastovaném stavu.

14. Z předávacího protokolu ze dne 25. 10. 2022 soud zjistil, že žalobce si převzal od zástupkyně žalované 2 ks klíčů od vstupní branky do nemovitosti a od hlavního vstupu do rodinného domu. Současně bylo potvrzeno i předání poloviny nákladů za vyhotovení klíčů ze strany žalobce ve výši 1 198 Kč.

15. Z emailové komunikace ze dne 5. 11. 2022 a návrhu vyjednávání soud zjistil, že mezi účastníky probíhalo jednání o určení pravidel postupu při licitaci, kdy měl být stanoven přesný postup pro určení nejvyšší finanční nabídky za odkup spoluvlastnického podílu jednoho z účastníků. Návrh vyjednávání nabídla žalovaná. Z návrhu ke způsobu dražby učiněného žalobcem vyplývá možný způsob vypořádání spoluvlastnictví formou dražby, kdy nejnižší podání by mohlo být stanoveno částkou 4 000 000 Kč.

16. Ze znaleckého posudku podaného , jméno FO, jako znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady soud zjistil, že obvyklá cena samostatného spoluvlastnického podílu o velikosti ideální ½ na předmětných nemovitostech včetně všech součástí a příslušenství ke dni 7. 8. 2023 činí 3 660 000 Kč. Vzhledem k atypičnosti nemovitostí a nedostatku dat z prodejů srovnatelných nemovitostí znalec vycházel z porovnání s obdobnými nemovitostmi nacházejícími se v kraji , adresa, .

17. Z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že má k dispozici finanční prostředky ve výši 1 015 219,08 Kč, což umožňuje žalované získat hypoteční úvěr až ve výši 4 800 000 Kč (jak vyplývá ze zprávy , právnická osoba, ze dne 1. 9. 2023). Ze smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 19. 9. 2023 soud zjistil, že žalovaná jako vydlužitel a , jméno FO, , narozený 27. 9. 1969, jako zapůjčitel mezi sebou ujednali možnost uzavřít smlouvu o zápůjčce až do výše 8 000 000 Kč, které by byly na účet žalované vyplaceny do 7 kalendářních dnů ode dne předložení písemné žádosti žalované o uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce, která je přílohou smlouvy o smlouvě budoucí. Účinnost smlouvy o smlouvě budoucí byla stanovena nejpozději do 31. 12. 2027, pokud ze strany žalované nebude předložena žádost o zápůjčku.

18. Z potvrzení o vedení účtu žalobce u , právnická osoba, . bylo dále zjištěno, že žalobce má k dispozici finanční prostředky ve výši 3 660 129,11 Kč.

19. Soudu byl k důkazu předložen projekt potenciálního rozdělení rodinného domu č. p. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, na dvě samostatné jednotky včetně doplňujících informací. Z tohoto listinného důkazů sice vyplývá, že reálné rozdělení domu je technicky možné, náklady na rozdělení se však pohybují kolem 1 500 000 Kč. Toto skutkové zjištění nicméně není pro rozhodnutí věci s ohledem na účastníky preferované vypořádání podílového spoluvlastnictví relevantní.

20. Soud neprovedl důkaz výslechem svědkyně , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ze společnosti , právnická osoba, navrhovaný žalobcem. Tyto důkazy by byly způsobilé prokázat, za jakých finančních podmínek došlo k převodu vlastnictví předchůdkyně žalované na žalovanou, tedy za jakých podmínek byla ujednána kupní cena. Dle soudu jsou taková skutková zjištění nadbytečná, neboť okolnosti uzavření kupní smlouvy a ujednání kupní ceny jsou dostatečně prokázána již předloženou korespondencí mezi účastníky a zástavním věřitelem (společností , právnická osoba, ).

21. Na základě hodnocení výše provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce a žalovaná jsou v katastru nemovitostí evidováni jako podíloví spoluvlastníci předmětných nemovitostí, každý vlastní podíl o velikosti ideální ½. Žalobce nabyl svůj podíl k nemovitostem na základě usnesení exekutora o příklepu ze dne 10. 7. 2019 s účinky ke dni 25. 9. 2019. Příklep byl udělen v rámci exekučního řízení vedeného na předchůdkyni žalované , jméno FO, . Žalobce tedy původně nabyl nemovitosti do spoluvlastnictví s předchůdkyní žalované. Žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl od své předchůdkyně na základě kupní smlouvy ze dne 17. 2. 2022 s účinky zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni 14. 4. 2022. Soud nemá pochyb o způsobu ujednání kupní ceny mezi žalovanou a zástavním věřitelem předchůdkyně žalované, když na základě doložené vzájemné korespondence je postup ujednání ceny dostatečně transparentní. Do jednání o kupní ceně byl začleněn i žalobce, který měl možnost se k procesu vyjádřit. Pokud jde o platnost kupní smlouvy, kterou namítal žalobce, tato není předmětem řízení, nicméně ověření podpisu smlouvy není podmínkou platnosti smlouvy o převodu nemovité věci, nýbrž jen jedním z možných způsobů doložení pravosti podpisu v katastrálním řízení; jestliže předchůdkyně žalované převod svého podílu nezpochybňuje, není důvod vlastnictví žalované dále přezkoumávat. Nedostatek vlastnictví žalované by ostatně musel vést k zamítnutí žalobcovy žaloby na zrušení spoluvlastnictví. Přestože tedy žalobce již dříve nabízel předchůdkyni žalované odkup jejího podílu za částku 3 590 000 Kč, konečná kupní cena za podíl stanovená později ve výši 2 650 000 Kč byla ujednána dle jasných pravidel.

22. Soud vzal z provedených důkazů také za prokázané, že oba účastníci projevili úmysl vyřešit situaci sdíleného vlastnictví. Žalobce, který z nynějších spoluvlastníků nabyl svůj podíl první, opakovaně vyzýval k řešení již předchůdkyni žalované, mezi účastníky pak probíhala jednání o podmínkách nejvyšší možné nabídky, byť neúspěšně. Z jednání obou účastníků je zřejmý zájem na výlučném vlastnictví nemovitostí, přestože každý je veden jinými záměry (žalobce má v úmyslu v domě bydlet, žalovaná jej chce použít pro sociální účely). Každý účastník také učinil jisté kroky směrem k péči o dům a jeho zajištění, bez ohledu na to, kolik dalších nemovitostí ten který účastník vlastní, nebo jak daleko je jeho skutečné bydliště. Dům je v současné době neobyvatelný, i přes určitou péči obou účastníků.

23. Mezi hledisky, která každý z účastníků předkládal jako důvod pro přikázání věcí do jeho vlastnictví, nebylo možné nalézt hodnotu, která ukáže na těsnější vztah jednoho z účastníků k věcem. Nelze uzavřít, zda je vyšší hodnotou bydlení žalobce, anebo veřejně prospěšné účely sledované žalovanou. Nepřeváží okolnost dřívějšího nabytí podílu žalobcem ani intenzivnější přičinění o zabezpečení budovy žalovanou.

24. Za stavu, kdy každý spoluvlastník žádal přikázat věci do svého spoluvlastnictví, uvažoval soud za účelem vyloučení libovůle při rozhodování o provedení výběru losem. Za těchto okolností žalovaná nabídla náhradu za žalobcův podíl ve výši 4 000 000 Kč, která podstatně převyšuje znalcem odhadnutou hodnotu 3 600 000 Kč.

25. Žalovaná své tvrzení o schopnosti zaplatit tuto vyšší částku doložila výpisy z účtu a potenciálními způsoby zajištění těchto finančních prostředků (možností uzavřít hypoteční úvěr nebo okamžitou smlouvu o zápůjčce ve výši až 8 000 000 Kč). Žalobce předložil výpis ze svého účtu, na němž je finanční zůstatek pokrývající obvyklou cenu určenou znaleckým posudkem.

26. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

27. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

28. Podle § 1144 věty před středníkem o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

29. Na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu závěru. Žalobce je spoluvlastníkem nemovitostí a již nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnictví s žalovanou. Ve smyslu § 1140 odst. 1 o. z. nemůže být k setrvání ve spoluvlastnictví nucen. Se záměrem zrušení spoluvlastnictví podal návrh soudu, k tomu se připojila i žalovaná, která rovněž nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat. Z těchto důvodů soud výrokem I. rozhodl o zrušení spoluvlastnictví.

30. S ohledem na rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví soud přistoupil k rozhodnutí o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví je soud vázán možnými způsoby vypořádání, ale také zákonem stanoveným pořadím, v němž mohou být jednotlivé způsoby vypořádání použity (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2208/2015). Primárním způsobem vypořádání je rozdělení společné věci, není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu spoluvlastníkovi a nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě. V projednávané věci ani jeden z účastníků nenavrhoval vypořádání spoluvlastnictví rozdělením nemovitostí, naopak tento způsob odmítli. Soud rozdělení věci mezi spoluvlastníky také nepokládal za dobře možné. Každý z účastníků žádal přikázat celou věc do jeho výlučného vlastnictví.

31. Při rozhodování o tom, kterému spoluvlastníkovi soud společné věci přikáže, záleží na úvaze soudu. Ustálená rozhodovací praxe stanovila některá kritéria, k nimž lze přihlížet. Soud zkoumá zejména výši podílů spoluvlastníků, skutečný zájem spoluvlastníka o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví, účelné využití věci, zda některý ze spoluvlastníků v nemovitosti bydlel či podnikal, udržoval ji, opravoval, případně do ní investoval a je schopen se o její údržbu nadále starat, příp. lze přihlédnout k citové vazbě na věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2024/2016). Jak vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, podle výše uvedených kritérií mají oba účastníci v podstatě rovné šance pro přikázání společné věci do výlučného vlastnictví. Významným kritériem pro rozhodnutí soudu je tedy solventnost a likvidita účastníků, tj. jejich schopnost zaplatit včas vypořádací podíl (přiměřenou náhradu za podíl druhého spoluvlastníka). Pokud jde o přiměřenou náhradu druhému spoluvlastníkovi, tato náhrada vychází ze znaleckým posudkem transparentně stanovené obvyklé ceny nemovitostí a jednotlivých podílů. Ustálená judikatura však připouští, aby společná věc byla přikázána do výlučného vlastnictví toho spoluvlastníka, který nabídne vyšší finanční náhradu. V tomto případě oba účastníci zprvu nabídli stejnou finanční náhradu, která je vyšší než cena objektivně určená znaleckým posudkem. Pokud jde o kritérium solventnosti a likvidity, je to právě žalovaná, která prokázala, že je skutečně způsobilá uhradit nabízenou cenu 4 000 000 Kč. Prokázala, že je schopna finanční prostředky reálně získat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 493/2018). Žalobce prokázal, že disponuje finančními prostředky pouze pro vyplacení náhrady ve výši stanovené znaleckým posudkem. Schopnost zaplatit svoji vyšší nabídku pouze tvrdil a to až poté, co svou nabídku učinila žalovaná – tato okolnost ukazuje vyšší zájem a těsnější vztah žalované k věcem ve spoluvlastnictví.

32. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že žalovaná splňuje zákonná kritéria doplněná ustálenou judikaturou pro to, aby společné nemovitosti mohly být přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Výrokem II. tohoto rozsudku tedy soud rozhodl, že předmětné nemovitosti se přikazují do vlastnictví žalované. Výrokem III. pak rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu za jeho spoluvlastnický podíl ve výši 4 000 000 Kč. S přihlédnutím k § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované, aby uvedenou částku zaplatila do 30 dnů od právní moci rozsudku.

33. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k povaze sporu a související konstantní judikatuře. V dané věci se jedná o specifické řízení, tzv. řízení iudicium duplex, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, který nemá zájem na setrvání ve spoluvlastnictví a v řízení každý ze spoluvlastníků vystupuje jako navrhovatel. Této specifické povaze také odpovídá rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení. Jak uvedl Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22 (doplněném stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23), je z hlediska nákladů řízení v tomto typu řízení plný úspěch ve věci dán pouze tehdy, pokud soud návrh zamítne. Pokud však soud rozhodne o zrušení spoluvlastnictví a přistoupí k rozhodování o způsobu vypořádání, projeví se specifická povaha řízení iudicium duplex, kdy soud není co do způsobu vypořádání vázán návrhem žalobce a současně žádná ze stran řízení po finanční (majetkové) stránce ničeho neztratí, pouze se změní forma. S ohledem na uvedené, kdy na procesní úspěch jednotlivých účastníků je třeba pohlížet jako na stejný a zásadně nepřiznávat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř. (ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když takové okolnosti soud v předmětném řízení neshledal), soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.