11 C 178/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro 411 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 411 500 Kč,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 363 000 Kč od 16. 6. 2023 do 3. 7. 2023,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 181 500 Kč od 4. 7. 2023 do 1. 8. 2023,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 118 500 Kč od 2. 8. 2023 do 7. 8. 2023,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 88 500 Kč od 8. 8. 2023 do 9. 8. 2023,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 58 500 Kč od 10. 8. 2023 do 14. 8. 2023,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 48 500 Kč od 15. 8. 2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 363 000 Kč od 10. 8. 2023 do zaplacení as náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč,a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 363 000 Kč od 16. 7. 2023 do 9. 8. 2023, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 204 495,48 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě náhradu nákladů řízení ve výši 9 535 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 411 500 Kč jako nájemného za užívání nebytových prostor v areálu na adrese , adresa, . Svůj nárok později v řízení žalobkyně kvalifikovala jako náhradu z nepojmenovaného smluvního vztahu a náhradu bezdůvodného obohacení. Uvedla, že je vlastnicí tohoto areálu a žalovaná podle nájemní smlouvy ze dne 22. 4. 2022 platné do 31. 12. 2022 užívala konkrétní nebytové prostory. V období od 1. 1. 2023 žalobkyně souhlasila s tím, že žalovaná bude prostory nadále užívat co konce června 2023 a bude za to platit náhradu 363 000 Kč včetně DPH měsíčně vždy do 15. dne příslušného měsíce. Náhradu za červen 2023 žalovaná zaplatila pouze částečně, a to platbami 181 500 Kč dne 3. 7. 2023, 63 000 Kč dne 1. 8. 2023, 30 000 Kč dne 7. 8. 2023, 30 000 Kč dne 9. 8. 2023 a 10 000 Kč dne 14. 8. 2023; na náhradě tak zůstal dluh 48 500 Kč. Náhradu za červenec 2023 ve výši 363 000 Kč žalovaná dle žalobkyně nezaplatila. Spolu s dlužnou náhradou za užívání žádala žalobkyně zaplacení nákladu spojeného s uplatněním pohledávky v paušální výši 1 200 Kč a úroku z prodlení. Žalobkyně tím dle svého stanoviska uplatnila pouze část své pohledávky, která má od července 2023 povahu práva na náhradu za bezdůvodné obohacení a taková náhrada by dosahovala několikanásobné výše.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že po skončení nájmu k 31. 12. 2022 se strany dohodly, že žalovaná bude nebytové prostory nadále do konce března 2023 užívat, za což měla žalovaná platit náhradu 300 000 Kč a DPH měsíčně. Vznikl tím další nájem. Žalovaná však na takto vysokou náhradu přistoupila jen proto, že šlo o mimořádné přechodné období. Po uplynutí této doby strany jednaly o prodeji areálu žalované, kdy žalobkyně souhlasila s dalším užíváním nebytových prostor žalovanou; nájem se tak ze zákona prodloužil o další 3 měsíce do konce června 2023, neboť žalovaná nebyla vyzvána k vyklizení. Vymáhání nájemného za červenec 2023 je proto nedůvodné. Výše žádané platby za užívání podle žalované nezohledňuje, že žalobkyně byla vlastnicí pouhých „holých budov bez energií, vody a např. oplocení“. Vedení inženýrských sítí bylo ve vlastnictví žalované, která je převedla do vlastnictví dalšího subjektu. Proti ostatnímu nároku žalovaná započetla svou pohledávku na vrácení jistoty 150 000 Kč složené při vzniku nájmu. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Mezi účastnicemi řízení nebylo sporu o tom, že žalovaná přinejmenším v červnu a červenci 2023 užívala nebytové prostory žalobkyně na adrese , adresa, , které byly již předmětem nájemní smlouvy z 22. 4. 2022. Konkrétně šlo o prostory v budovách č. p. 86/1 (hala o ploše 903 m2, hala o ploše 748 m2, hala o ploše 1456 m2 a komora o ploše 10 m2), 86/8 (hala o ploše 650 m2), 86/9 (hala o ploše 65 m2), 86/11 (dílna o ploše 130 m2, garáž o ploše 20 m2), 86/12 (kanceláře o ploše 150 m2, chodby o ploše 61 m2, provozní prostory o ploše 200 m2 a hala o ploše 732 m2), 86/13 (hala o ploše 647 m2), 86/14 (šatny o ploše 50 m2, hala o ploše 1400 m2), 86/15 (sklad o ploše 1974 m2), 86/16 (šatny o ploše 120 m2, sklad o ploše 50 m2, dílna o ploše 192 m2, hala o ploše 1874 m2, kancelář o ploše 15 m2, kancelář o ploše 14 m2 a kancelář o ploše 19 m2) a 86/17 (hala o ploše 1536 m2) a dále pozemky parkování a nakládání (720 m2, 410 m2 a 660 m2).

4. Dle nájemní smlouvy ze dne 22. 4. 2022 žalobkyně pronajala žalované nebytové prostory v areálu na adrese , adresa, , které byly popsány v příloze č.

1. Nájem byl sjednán na dobu od 1. 4. 2022 do 31. 12. 2022. Žalovaná se zavázala platit nájemné 150 000 Kč měsíčně. Současně se žalovaná zavázala zaplatit jistotu ve výši 150 000 Kč k zajištění některých případných pohledávek žalobkyně; tuto jistotu se žalobkyně zavázala vypořádat do 30 dnů od skončení nájmu.

5. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení nájemného za červen 2023 ve výši 363 000 Kč vč. DPH.

6. Z emailové korespondence mezi zástupci žalobkyně a žalované ze dne 4. 1. 2023 a 10. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně odmítla pokračování nájmu od 1. 1. 2023, nabídla však možnost žalované, aby užívala nadále nebytové prostory od ledna do března 2023 za úplatu 300 000 Kč měsíčně, která bude v celkové výši 900 000 Kč zaplacena do 15. 1. 2023. Žalovaná souhlasila s výší úplaty za užívání, avšak nesouhlasila s navrženou splatností.

7. Z emailové korespondence mezi účastnicemi řízení z období od 15. 4. 2023 do 20. 6. 2023 soud zjistil, že bylo komunikováno o způsobu úhrady nájemného za období dubna až června 2023 ve výši 360 000 Kč měsíčně.

8. Z emailové zprávy žalované ze dne ze dne 4. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná započetla svou pohledávku na vrácení jistoty 150 000 Kč proti pohledávce žalobkyně na zaplacení náhrady za užívání nebytových prostor za červen a červenec 2023. Žalobkyně emailovou zprávou z 6. 10. 2023 odpověděla, že právo na vrácení jistoty dosud nevzniklo, protože předmět nájmu není vyklizen a předán.

9. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 18. 9. 2023, doplněného 23. 9. 2024 a stvrzeného ústní výpovědí znalce při jednání soud zjistil, jaké je obvyklé měrné nájemné za jednotlivé nebytové prostory v areálu na adrese , adresa, :v budově č. p. 86/1 hala o ploše 903 m2 – 35 Kč/m2hala o ploše 748 m2 – 35 Kč/m2hala o ploše 1456 m2 – 28 Kč/m2komora o ploše 10 m2 – 21 Kč/m2v budově č. p. 86/8 hala o ploše 650 m2 – 62,50 Kč/m2v budově č. p. 86/9 hala o ploše 65 m2 – 47,50 Kč/m2v budově č. p. 86/11 dílna o ploše 130 m2 – 56,70 Kč/m2garáž o ploše 20 m2 – 52 Kč/m2v budově č. p. 86/12 kanceláře o ploše 150 m2 – 77,50 Kč/m2chodby o ploše 61 m2 – 31 Kč/m2provozní prostory o ploše 200 m2 – 77,50 Kč/m2hala o ploše 732 m2 – 87,50 Kč/m2v budově č. p. 86/13 hala o ploše 647 m2 – 87,50 Kč/m2v budově č. p. 86/14 šatny o ploše 50 m2 – 48,30 Kč/m2hala o ploše 1400 m2 – 87,50 Kč/m2v budově č. p. 86/15 sklad o ploše 1974 m2 – 82,30 Kč/m2v budově č. p. 86/16 šatny o ploše 120 m2 – 62,50 Kč/m2sklad o ploše 50 m2 – 62,50 Kč/m2dílna o ploše 192 m2 – 62,50 Kč/m2hala o ploše 1874 m2 – 72,50 Kč/m2kancelář o ploše 15 m2 – 62,50 Kč/m2kancelář o ploše 14 m2 – 62,50 Kč/m2kancelář o ploše 19 m2 – 62,50 Kč/m2v budově č. p. 86/17 hala o ploše 1536 m2 – 87,50 Kč/m2pozemky na parkování a nakládání o ploše 720 m2 – 38,80 Kč/m2, 410 m2 – 25 Kč/m2 a 660 m2 – 25 Kč/m2Za veškeré prostory užívané žalovanou by obvyklé nájemné činilo 938 620 Kč bez DPH. Znalec ve svém odhadu vyšel z dostatečně širokého srovnání s nabídkami jiných pronájmů obdobných nebytových prostor a přesvědčivě vysvětlil zohlednění odlišností od posuzovaného případu. Znalec rovněž vysvětlil, proč žalovanou vyhledaný případ pronájmu areálu v Hodicích není pro srovnání příhodný (šlo o pronájem celého areálu určeného k podnájmu po částech, kde potenciální nájemce musí vynaložit úsilí směrem ke svým klientům a čekává svůj zisk). Pro případ, že předmětem nájmu nebudou přípojky inženýrských sítí od budov k přípojným bodům na veřejných místech, odhadl znalec, že nájemné by bylo o 15 – 20 % nižší. K tomuto závěru dospěl odborným odhadem, neboť srovnatelnou tržní situaci nenašel a pronajímány jsou jen objekty s vyřešeným přístupem k inženýrským sítím. Pokud by připojení bylo neuskutečnitelné, šlo by o objekty nepronajmutelné pro subjekt, který potřebuje energie a vodu využívat.

10. Hodnocením zjištěných skutečností jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru, že po zániku nájmu bylo od 1. 1. 2023 mezi účastnicemi řízení sjednáno užívání nebytových prostor v areálu na adrese , adresa, pro dobu od ledna do června 2023 za úplatu 300 000 Kč a DPH měsíčně. Tento závěr vyplývá z korespondence od ledna 2023 mezi stranami či jejich zástupci, kdy obě strany deklarovaly vůli, aby žalovaná mohla nebytové prostory dále užívat a žalobkyně z toho měla příjem 300 000 Kč bez DPH měsíčně. Tuto vůli pak obě strany fakticky plnily, neboť žalovaná prostory nerušeně užívala a měla snahu platit podle dohody. Součástí ujednání však nebyla splatnost peněžité úplaty, neboť žalobkyně požadovala úhradu za první tři měsíce roku 2023 předem k 15. 1. 2023, na což žalovaná nepřistoupila. Platby pak byly prováděny příležitostně podle možností žalované. Dohoda o užívání vypršela s koncem června 2023, po čemž žalobkyně požadovala vyklizení prostor.

11. Žalovaná přesto i v červenci 2023 a v další době prostory v areálu žalobkyně užívala. Šlo stále o tytéž prostory jako v době, kdy platily podmínky nájmu a úplatného užívání. Jak vyplývá z posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , obvyklé nájemné za tyto prostory by v roce 2023 činilo 938 520 Kč bez DPH.

12. Žalovaná podle nájemní smlouvy z 22. 4. 2022 složila u žalobkyně jistotu 150 000 Kč, která měla být vyúčtována do 30 dnů od skončení nájmu, tzn. do 30. 1. 2023.

13. Podle § 1724 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) (1) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. (2) Ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon.

14. Podle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

15. Podle § 1746 o. z. (1) zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. (2) Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

16. Podle § 1756 o. z. není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům.

17. Podle § 2991 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Nepojmenované smlouvy představují důležitý výraz smluvní svobody, která je jedním ze základních principů soukromého práva. Ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku umožňuje stranám uzavřít smlouvu, která nenaplňuje znaky žádného z typově upravených smluvních vztahů, pokud její obsah není v rozporu se zákonem, dobrými mravy nebo veřejným pořádkem. Tato flexibilita umožňuje účastníkům přizpůsobit smluvní ujednání jejich specifickým potřebám a zájmům, přičemž se na takové smlouvy použijí obecná ustanovení občanského zákoníku o závazcích. Při jejich posuzování je klíčové zkoumat vůli smluvních stran a smysl jejich ujednání s ohledem na zásady autonomie vůle a poctivosti právního styku.

19. V posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla pro období ledna až června 2023 v písemné formě prostřednictvím emailové komunikace uzavřena nepojmenovaná dohoda o užívání nebytových prostor v areálu na adrese , adresa, a žalovaná se zavázala za užívání platit náhradu 363 000 Kč včetně DPH. Z výslovných projevů stran v průběhu komunikace je zřejmé, že nehodlaly sjednat nájem, ale jen některá pravidla užívání nemovitých věcí v přechodné době od zániku nájmu do vyklizení nebo do jiného uspořádání vztahu. Nynější soud tedy vztah v období první poloviny roku 2023 hodnotí shodně jako Okresní soud v , adresa, posuzující v exekučních poměrech věc stejných účastnic v usnesení ze dne 6. 3. 2024, č. j. , spisová značka, .

20. V tomto období žalovaná vždy zaplatila náhradu za užívání s výjimkou června 2023, kdy zaplatila ve splátkách pouze 314 500 Kč. Jelikož obsahem nepojmenované smlouvy byl závazek žalované zaplatit za červen 2023 částku 363 000 Kč, nebyla povinnost žalované náležitě splněna a žalobkyně se v řízení důvodně domáhala doplatku 48 500 Kč.

21. Dohoda o úplatném užívání vypršela v červnu 2023. Proto když žalovaná užívala prostory žalobkyně i v červenci 2023, šlo o počínání bez právního důvodu, ze kterého jí vznikalo bezdůvodné obohacení. Výše tohoto obohacení se v zásadě shoduje s náklady, které by žalobkyně musela vynaložit, kdyby si užívání zjednala smluvně, k čemuž se přirozeně nabízí nájem. Nájemné, které by žalobkyně za užívané prostory platila, by činilo nejméně cca 750 000 Kč bez DPH měsíčně. Tato výše nájemného vyplývá z posudku (včetně doplňku posudku) soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . V jednoduchém stavu by v roce 2023 toto nájemné činilo cca 950 000 Kč (číselným dosazením hodnot z posudku by šlo o 938 520 Kč) bez DPH měsíčně. Pro případ, že by žalobkyni nepatřily rozvody inženýrských sítí připojující její budovy k přípojným bodům dodavatelů, by se nájemné snižovalo až o 20 %, tedy na cca 750 000 Kč měsíčně. Soud v tomto ohledu přesvědčilo i tvrzení žalované při jednání 16. 1. 2025, že společnost , právnická osoba, , která je podle žalované vlastnicí inženýrských sítí v areálu, žádala za užívání sítí do července 2023 poplatek 120 000 Kč bez DPH měsíčně a od srpna 2023 poplatek 200 000 Kč bez DPH měsíčně. Proto i ve stavu, který by byl pro žalovanou nejvíce příznivý (z pohledu její pozice v nynějším řízení), by nájemné nečinilo méně než 750 000 Kč bez DPH měsíčně. Nárok žalobkyně na náhradu bezdůvodného obohacení v omezené výši 363 000 Kč je proto opodstatněný.

22. Pro rozhodnutí o předmětu řízení proto nebylo nutné řešit s jistotou předběžnou otázku, zda přípojky inženýrských sítí patří žalobkyni či jinému subjektu. I v případě, že přípojky užívané žalovanou nepatří žalobkyni, činí obvyklé nájemné, a tedy obohacení žalované více, než bylo v řízení žalobkyní uplatněno.

23. Pokud žalovaná tvrdila, že ani elektrické vodiče a jiné rozvody umístěné v budovách (třeba i nad omítkou) nepatří žalobkyni, nemůže být toto tvrzení z podstaty pravdivé, neboť tyto rozvody jsou součástí nemovité věci a jejich odstraněním by došlo k funkčnímu znehodnocení nemovité věci. Rozvody elektřiny a jiných médií se stávají součástí věci již zhotovením (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1516/2005 ze dne 13. 3. 2006). Samostatnou věcí mohou být až komplexní celky oddělitelné od budovy bez změny její podstaty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1501/2020, ze dne 24. 11. 2020). Rozvody, které jsou součástí budovy, nelze samostatně disponovat a nemohly se stát samostatnou věci ani při rozdělení společnosti , právnická osoba, ., v roce 2020.

24. Jestliže pohledávka žalobkyně z úplatného užívání nebytových prostor činila 48 500 Kč a pohledávka z náhrady bezdůvodného obohacení činila nejméně 750 000 Kč, nemohlo se ani jednostranné započtení pohledávky žalované na vrácení jistoty 150 000 Kč dotknout nároku uplatněného v řízení, který činil 411 500 Kč. Soud proto nečinil závěry o právu žalované na vrácení zmíněné jistoty, byť znění nájemní smlouvy spíše nasvědčuje tomu, že právo na vrácení jistoty vzniká po skončení nájmu bez ohledu na realizované vyklizení.

25. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení vymáhané částky 411 500 Kč, která se skládá z úplaty za užívání prostor v červnu 2023 ve výši 48 500 Kč a náhrady bezdůvodného obohacení za červenec 2023. Spolu s touto pohledávkou má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Z úplaty za užívání nebytových prostor v červnu 2023, kde žalovaná byla fakturou č. , hodnota, vyzvána k platbě do 15. 6. 2023 byl úrok z prodlení přiznán se zohledněním postupného splácení popsaného výše v odst.

1. Z pohledávky z bezdůvodného obohacení 363 000 Kč pak úrok z prodlení náleží od data 10. 8. 2023, kdy se žalovaná dostala do prodlení poté, co dluh nabyl splatnosti v souladu s předžalobní výzvou doručenou 2. 8. 2023 stanovící 7denní lhůtu splatnosti. Soud rovněž žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení č. 351/2013 Sb., v paušální výši 1 200 Kč.

26. Soud naopak zamítl žalobu v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalované domáhala úroku z prodlení z částky 363 000 Kč od 16. 7. 2023 do 9. 8. 2023, neboť tato částka nabyla splatnosti až 9. 8. 2023 a prodlení nastalo 10. 8. 2023, jak je uvedeno v předchozím odstavci.

27. Žalobkyni, která měla v řízení zcela převažující úspěch, byla podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají z odměny za zastoupení advokátem ve výši celkem 139 720 Kč za 14 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření z 26. 10. 2023, účast na jednání 18. 12. 2023, vyjádření z 12. 1. 2024, vyjádření z 9. 2. 2024, účast na jednání 4. 3. 2024 trvajícím přes 2 hodiny, vyjádření z 3. 4. 2024, účast na jednání 9. 4. 2024, vyjádření z 1. 7. 2024, účast na jednání 16. 1. 2024 trvajícím přes 2 hodiny) po 9 980 Kč dle § 7 vyhlášky, náhrady hotových výdajů v žádané paušální výši celkem 3 600 Kč za 12 úkonů právní služby a celkem 900 Kč za 2 úkony v roce 2025 dle § 13 odst. 4 vyhlášky, náhrady cestovních výdajů celkem 7 981,23 Kč (automobilem se spotřebou 5,8 l nafty na 100 km, při základní náhradě 5,20 Kč/km a ceně nafty 34,40 Kč/l bylo v roce 2023 ujeto 260 km; při základní náhradě 5,60 Kč/km a ceně nafty 38,70 Kč/l bylo v roce 2024 ujeto 2krát 260 km; při základní náhradě 5,80 Kč/km a ceně nafty 34,70 Kč/l bylo v roce 2025 ujeto 260 km) náhrady za 32 promeškaných půlhodin cestováním v celkové výši 3 200 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, náhrady DPH ve výši 32 634,25 Kč a zaplaceného soudního poplatku 16 460 Kč. Celkem je žalovaná povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 204 495,48 Kč.

28. Formou doplňujícího usnesení dle § 166 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud ve výroku IV. o nákladech řízení, které vznikly státu vyplacením znalečného. Znalci , tituly před jménem, , jméno FO, bylo přiznáno znalečné 5 710 Kč a 3 825 Kč. Tyto náklady v celkové výši 9 535 Kč je podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinna nahradit žalovaná.