11 C 179/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno v řízení zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro výživné zletilého dítěte

I. Žalovaný je povinen s účinností od 13. 1. 2021 do 11. 5. 2021 a dále od 1. 3. 2022 platit žalobkyni výživné ve výši 3 500 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne příslušného měsíce k rukám trvalého opatrovníka žalobkyně.

II. Dlužné výživné za dobu do 30. 4. 2024 ve výši 104 774 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám trvalého opatrovníka žalobkyně.

III. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala povinnosti přispívat na její výživu částkou 3 500 Kč měsíčně v období od 7. 9. 2020 do 12. 1. 2021 a v období od 12. 5. 2021 do 28. 2. 2022.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 75 520 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému, který je jejím otcem, domáhala uložení povinnosti přispívat na její výživu. Uvedla, že je dospělou osobou ve věku přes 40 let a trpí těžkým postižením, pro které je zcela odkázána na péči jiných osob. Není schopna vykovávat jakoukoliv výdělečnou činnost a zajistit si vlastní příjem. V roce 2000 jí byl přiznán invalidní důchod a další sociální dávky. Ani tyto příjmy však plně nepokrývají nákladnost péče, kterou potřebuje. Žalobkyně žije bez péče žalovaného od roku 1986. Od té doby pobývá u svých prarodičů manželů , jméno FO, a od roku 1994 je žalobkyně v jejich pěstounské péči. , jméno FO, je jejím opatrovníkem. Žalobkyně nyní pobývá v , právnická osoba, v , Anonymizováno, . Opatrovník ji i ve svém věku 87 let denně navštěvuje, bere ji na výlety a podniká s ní další aktivity, představuje to pro něj však nadměrnou finanční zátěž. Žalovaný vykonává samostatnou lékařskou praxi a je namístě, aby žalobkyni přispíval na dosažení vyššího životního standardu. Dle informací žalobkyně přispívá žalovaný vysokými částkami ostatním svým dětem. Žalobkyně proto žádala, aby žalovanému byla uložena povinnost přispívat na její výživu částkou 3 500 Kč měsíčně s účinností ode dne 7. 9. 2020, tedy i za dobu tří let před podáním žaloby.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. V řízení trval na svých pochybách, zda příjmy žalobkyně nevystačí na pokrytí jejích potřeb, zda zvýšená péče, kterou pro žalobkyni zjednává její opatrovník, má pro žalobkyni přínos a zda ji žalobkyně vůbec vnímá, a také zda tato péče nemá být součástí již placených služeb. Náklady vynakládané opatrovníkem na potřeby žalobkyně pokládal žalovaný částečně za nadsazené, částečně za neúčelné.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně je zletilou dcerou žalovaného a že je těžce zdravotné postižena, pročež není schopna se sama živit. Rovněž nebylo zpochybňováno, že žalovaný o žalobkyni nepečuje a nestýká se s ní, žalovaná je v pěstounské péči svých prarodičů , jméno FO, a , jméno FO, , kam byla svěřena rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . V době, kdy byla žalobkyně nezletilá, její rodiče, žalovaný a , Jméno zainteresované osoby 0/0, , přispívali na její výživu. S ohledem na dobu, kdy výživné plnili, šlo řádově o stokorunové částky.

4. Zprávou , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , má soud prokázáno, že žalobkyně měla místo v tomto zařízení od 13. 1. 2021 do 28. 2. 2022, pobývala v něm však pouze od 13. 1. 2021 do 11. 5. 2021, kdy platila za ubytování 6 510 Kč měsíčně a za stravu 4 340 Kč měsíčně; od 12. 5. 2021 v zařízení nebydlela, neplatila stravu a platila pouze za vyhrazené ubytovací místo. Za péči platila od ledna do května 2021 (často však nikoliv za celý měsíc); cena péče byla shodná s výší státního příspěvku na péči 13 200 Kč měsíčně. Do prosince 2021 pobírala důchod 11 161 Kč a od ledna 2022 důchod činil 11 910 Kč měsíčně.

5. Ze zprávy , právnická osoba, , soud zjistil, že žalobkyně pobývá v domově v , Anonymizováno, od 1. 3. 2022. Za ubytování se platí 280 Kč denně, za stravu 155 Kč denně. Pobírá invalidní důchod 15 988 Kč měsíčně, ze kterého jí musí být po zaplacení potřebných výdajů ponecháno nejméně 15 %. Je jí poskytována péče v ceně státního příspěvku 19 200 Kč měsíčně.

6. Účtenkami za benzín i zprávami , Anonymizováno, , jméno FO, a , právnická osoba, je prokázáno, že , jméno FO, , někdy s , jméno FO, , žalobkyni pravidelně, takřka denně navštěvuje. Podle faktury a pokladních dokladů , jméno FO, zakoupil pro žalobkyni pojízdné křeslo za 27 710 Kč a invalidní vozík s elektrickým pohonem za 113 000 Kč.

7. Ze zprávy , právnická osoba, i z lékařských zpráv vyplývá, že žalobkyně potřebuje rehabilitační péči a doporučován je jí nadstandardní rozsah. Podle zpráv a faktur , právnická osoba, , za rehabilitace žalobkyně dosud , jméno FO, platí 2 půlhodiny týdně za cenu 1 400 Kč měsíčně, k čemuž se platí též cestovné 1 536 Kč měsíčně. Doporučeno je množství rehabilitací zdvojnásobit. , právnická osoba, dále popsal běžnou denní péči poskytovanou žalobkyni. Podle lékařky , tituly před jménem, , Anonymizováno, jsou rehabilitace pro žalobkyni prospěšné (k prevenci kontraktur končetin), nelze však předpokládat zlepšení jejího stavu. , tituly před jménem, , Anonymizováno, doporučil navýšení rehabilitací nad současné dvě týdně.

8. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , sociální pracovnice , právnická osoba, , soud zjistil, že , jméno FO, žalobkyni několikrát týdně navštěvuje, přiváží jí potraviny a nápoje, na které je zvyklá, doprovází ji k lékaři, bere ji na procházky. Denní čas žalobkyně tráví na pojízdném křesle, které pro ni koupil , jméno FO, , a na elektrickém vozíku, který , jméno FO, koupil a upravil. Běžnou péči o žalobkyni vykonávají sociální pracovníci , právnická osoba, . Rehabilitace v péči zahrnuty nejsou. Ty vykonává zdravotnická služba, kterou zjednal a platí , jméno FO, . Rehabilitace žalobkyně potřebuje, jinak by se jí deformovaly končetiny. Za vhodné pokládala svědkyně i navýšení rehabilitací. Přestože se žalobkyní pracuje sociální pracovník, ke vhodné, aby měla osobu, která jí bude dělat společnost a která nebude z řad pracovníků Domova. Dosud je za tím účelem zajištěna dobrovolnice.

9. Dle sdělení Úřadu práce pobírá žalobkyně příspěvek na péči 19 200 Kč a příspěvek na mobilitu 900 Kč měsíčně. Jiné dávky nepobírá.

10. Podle zprávy České správy sociálního zabezpečení se invalidní důchod 3. stupně vyplácený žalobkyni vyvíjel od částky 10 596 Kč v září 2020 do 14 605 Kč měsíčně v lednu 2024.

11. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2022 soud zjistil, že žalovaný měl příjem ze závislé činnosti před zdaněním 573 424 Kč a zaplatil daň 40 862 Kč. Za jeho čistý příjem tedy lze považovat částku nejméně 44 000 Kč měsíčně.

12. Opatrovník žalobkyně v řízení předkládal lékařské zprávy a další dokumentaci, pomocí níž usiloval o prokázání, že postižení žalobkyně je způsobeno úrazem, který žalobkyně utrpěla ve věku několika měsíců, když se o ni staral žalovaný.

13. Hodnocením důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastnici řízení, dospěl soud k závěru, že žalobkyně, byť dospělá žena, je pro své těžké postižení plně odkázána na péči a výživu od jiných lidí a tyto podmínky ji budou provázet po celý život. Do roku 2021 se o žalobkyni starali prarodiče , jméno FO, a , jméno FO, ve svém bydlišti. Žalovaný jako otec žalobkyně, ani její matka , Jméno zainteresované osoby 0/0, o žalobkyni nikdy nepečovali a po dosažení její zletilosti na její potřeby ani nepřispívali. Ve věku přes osmdesát let a při souvisejících zdravotních obtížích i ubytku sil umístili , jméno FO, žalobkyni do zařízení sociálních služeb, nejprve od 13. 2. 2021 do 11. 5. 2021 do , Anonymizováno, , jméno FO, , později od 1. 3. 2022 do , právnická osoba, . Základní potřeby hradí žalobkyně se svých příjmů, které jí poskytuje stát v podobě důchodu a příspěvku na péči. Při pobytu v zařízení sociálních služeb jsou smluvní podmínky nastaveny vždy tak, že za péči o žalobkyni se platí cena, která je shodná s příspěvkem na péči poskytovaným státem. Cena ubytování a stravy má v zásadě takovou výši, aby žalobkyni z důchodu zbyla zákonem předepsaná minimální část 15 %. Jde o podmínky, které jsou ve sféře sociálních služeb obvyklé, a čerpání těchto služeb nelze pokládat za nehospodárné. Sociální péče o žalobkyni nezahrnuje zdravotnické rehabilitace a sociální styk s další osobou. Rehabilitace dosud žalobkyni objednával a platil opatrovník , jméno FO, v rozsahu 2 půlhodin týdně. Lékaři i sociální pracovnicí , právnická osoba, je však doporučováno navýšení četnosti rehabilitací. Sociální styky má žalobkyně stále ještě s , jméno FO, a řídčeji s , jméno FO, . Ti si však, jak vyplývá z vyjádření , jméno FO, , vzhledem k věku nemohou dovolit navštěvovat žalobkyni denně a kontakt, na který byla žalobkyně zvyklá, ustává. Přesto jejich dojíždění vyžaduje náklad několika tisíc korun ročně jen za pohonné hmoty. Svým způsobem se dosud dařilo zjednávat na návštěvy žalobkyně též dobrovolnici mimo okruh jejích příbuzných. Sociální styky by podle vyjádření sociální pracovnice , právnická osoba, měl vykonávat jiný člověk než zaměstnanec Domova, který provádí péči o žalobkyni, byť i při takové činnosti přirozeně k sociálnímu styku dochází. Dalšími potřebami žalobkyně bylo pořízení invalidního vozíku a později, když se to ukázalo nutné, pořízení elektrického invalidního vozíku. Žalobkyně na nich tráví veškerý denní čas a slouží jí též k pohybu. Za tyto pomůcky zaplatil , jméno FO, v posledních dvou letech přes 130 000 Kč. Elektrický vozík sám upravil pro ovládání doprovázející osobou. Dále , jméno FO, pro žalobkyni zakoupil pěnové podlahové desky a televizor též v ceně několika tisíc korun. Rovněž jí nakupuje potraviny, na které byla zvyklá a lépe se jí přijímají. Na straně žalovaného soud zjistil, že jeho příjmy dosahují nejméně 44 000 Kč měsíčně, jak vykazuje pro daňové účely. Přestože jeho skutečné příjmy a jiné požitky z práce mohou být i vyšší, vzhledem k nároku uplatněnému v tomto řízení je nebylo třeba přesně objasňovat.

14. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

15. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

16. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

17. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

18. Podle § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, (1) V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) poskytnutí ubytování, b) poskytnutí stravy, c) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, d) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, g) sociálně terapeutické činnosti, h) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

19. Bližší popis sociálních služeb poskytovaných v domovech pro osoby se zdravotním postižením obsahuje § 14 vyhlášky č. 505/2006 Sb.

20. Případ posuzovaný v nynějším řízení je spojený s těžkým lidským údělem, který je i při obtížích života každého člověka výjimečný. Střetává se zde mimořádné nasazení manželů , jméno FO, při péči o žalobkyni, jejich vnučku, s legitimním postojem rodičů žalobkyně, kterým je i žalovaný, nechat své těžce postižené dítě v péči jiných osob, které to činí pro citovou vazbu nebo profesionálně za úplatu. Na žalovaného ani na matku žalobkyně nelze hledět s opovržením za to, že se rozhodli nevěnovat žalobkyni, třeba z toho důvodu, aby sami mohli prožít v jiných ohledech hodnotnější život nebo se o to více starat o své další děti. Postoj žalovaného mu tedy v tomto řízení nebyl přičítán k tíži.

21. V řízení soud také neposuzoval, co je příčinou celoživotního postižení žalobkyně. Přestože opatrovník žalobkyně, , jméno FO, , usilovně v řízení předkládal důkazy o tom, že postižení způsobil žalovaný, je soud přesvědčen, že po 42 letech od uvažované nešťastné události nelze s dostatečnou jistotou činit závěry o chování a odpovědnosti žalovaného. S takovýmto odstupem, který daleko převyšuje jinde platné promlčecí lhůty, ostatně ani nelze v soukromém právu nalézt zájem na řešení těchto otázek.

22. Posuzoval-li se však nárok žalobkyně na výživné od žalovaného, dospěl soud k závěru, že v zásadě je dán.

23. Péči o žalobkyni po desítky let zastávali manželé , jméno FO, , kteří k ní mají o stupeň vzdálenější příbuzenský vztah než žalovaný. Jestliže se sami rozhodli na výživě žalobkyně se podílet, nevzniká jim bez dalšího právo na refundaci takových nákladů od rodičů žalobkyně. Postupem času , jméno FO, dospěli do věku, kdy museli rozsah své péče omezit, zatímco však žalobkyně byla zvyklá na jejich intenzivní osobní péči, která jí usnadňovala život s postižením. Pokud pak je v možnostech žalovaného jako otce žalobkyně poskytovat jí alespoň finanční podporu, aby byla péče o žalobkyni ve vyšším standardu zachována, lze to od něj ze zákona požadovat.

24. Přestože materiální zabezpečení od státu pokrývá všechny základní potřeba žalobkyně, dle § 915 odst. 1 o. z. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů a toto hledisko předchází hledisku potřeb dítěte. Nadstandardní výživu, vybavení (invalidní vozíky, televizor, podlahové deska) i společenský styk (dojížděním na návštěvy) dosud žalobkyni zajišťoval pouze , jméno FO, . S tím však, jak , jméno FO, ve věku 87 let ubývají síly, nemůže pro žalobkyni vykonat kolik pomoci a sám je také více odkázán na svůj důchod. Žalovaný je lékař s nadstandardními příjmy a je v jeho možnostech zajistit žalobkyni jisté pokračování nadstandardu oproti základním příjmům od státu.

25. Soud je přesvědčen, že žalobkyní žádaná částku 3 500 Kč měsíčně umožní žalobkyni udržet si péči na úrovni, na kterou byla zvyklá u manželů , jméno FO, . Žalobkyně si díky takovému výživnému a předpokládanému výživnému od své matky bude moci (prostřednictvím opatrovníka či jiných osob) nakupovat potraviny, které jsou pro ni lépe poživatelné a které jí dosud dováží , jméno FO, . Rovněž si bude moci zjednávat rehabilitace v rozsahu 4 půlhodin týdně. Tyto rehabilitace kompenzují její kontrakce končetin a jejich zvýšená potřeba je pochopitelná se vzrůstajícím věkem žalobkyně a také tím, že v zařízení sociálních služeb je práce s ní méně osobní a méně intenzivní než v rodině. Neméně důležitou potřebou žalobkyně je zjednání asistenta, který jí bude nahrazovat návštěvy , jméno FO, . Pokud , jméno FO, dosud nesl všechny náklady na styky se žalobkyní, neodpovídá tato okolnost tomu, že styky nebyly jen v jeho zájmu, nýbrž shodný zájem na nich měla žalobkyně a není důvod, aby se na nákladech nepodílela. Sociální asistenci nemůže v plném rozsahu zastat pracovník , právnická osoba, , jak bylo v řízení zjištěno. S omezením návštěv , jméno FO, bude proto narůstat potřeba placeného společníka. Díky výživnému v uvedené výši si může žalobkyně z vlastních prostředků obstarávat jednodušší pomůcky a vybavení, i údržbu a opravy pomůcek stávajících. Na tomto místě nelze přehlédnout, že poměry žalobkyně se dosud do značné míry prolínaly s poměry manželů , jméno FO, . Nákupy, které obstarával , jméno FO, ze svých prostředků, byly určeny pro žalobkyni a měla je platit žalobkyně. Nedostatek jejích prostředků a neschopnost peníze vydělávat jsou pak samy o sobě důvodem k přiznání výživného žalobkyni.

26. Na straně žalovaného je částka 3 500 Kč bezpečně v mezích jeho možností, neboť nedosahuje ani 8 % jeho čistých příjmů a žalovaný neoznačil žádné okolnosti, které by ztěžovaly jeho schopnost toto výživné plnit.

27. Žalobkyně v řízení žádala přiznat výživné i za dobu 3 roků před podáním návrhu. V tomto ohledu je zřejmé, že možnosti žalobkyně obstarávat si prostředky prací byly vždy nulové. Její poměry se však měnily s tím, kdy přecházela z osobní péče manželů , jméno FO, do zařízení sociálních služeb. V době před prvním nástupem do Domova , jméno FO, (k čemuž došlo 13. 1. 2021), kdy pobývala v domácnosti , jméno FO, , přebíral celý její důchod i příspěvek na péči její opatrovník , jméno FO, . Částka takto pobíraná byla dostatečná k výživně i zajištění ostatních potřeb žalobkyně. Během pobytu v Domově , jméno FO, (do 11. 5. 2021) byl příspěvek na péči a prakticky celý důchod spotřebováván na péči, pobyt a základní stravu; žalobkyni tedy ničeho nezbývalo na nadstandard uváděný výše v odst. 24 a 25. Po předčasném ukončení pobytu v Domově , jméno FO, (od 12. 5. 2021 do 28. 2. 2022) přijímal příspěvek na péči i větší část důchodu žalobkyně opět , jméno FO, a tyto prostředky byly pro potřeby žalobkyně dostatečné. Ke změně došlo až s umístěním žalobkyně do Domova ve zboží (dne 1. 3. 2022), od kdy je příspěvek na péči a většina důchodu žalobkyně spotřebovávána na péči, ubytování a stravu poskytované Domovem a opět nastala potřeba placení výživného ze strany rodičů.

28. Soud z uvedených důvodů žalobkyni přiznal právo na výživné v minulém období za dobu, kdy pobývala v Domově , jméno FO, (od 13. 1. 2021 do 11. 5. 2021 výživné činí 13 774 Kč) a za dobu od nástupu do Domova ve zboží (od 1. 3. 2022 do 30. 4. 2024, než byl vyhlášen tento rozsudek, výživné činí 91 000 Kč). Výživné přiznané za dobu před vyhlášením tohoto rozsudku činí 104 774 Kč a soud je uložil zaplatit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

29. Další výživné 3 500 Kč soud v tomto rozsudku uložil platit vždy do 15. dne příslušného měsíce.

30. V ostatním, tedy za dobu od 7. 9. 2020 do 12. 1. 2021 a od 12. 5. 2021 do 28. 2. 2022 soud žalobu zamítl, neboť jej při způsobu péče o žalobkyni nebylo třeba.

31. Žalobkyni, která měla v řízení převážný úspěch, avšak v části byla její žaloba zamítnuta, přiznal soud plnou náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Rozhodnutí o nákladech řízení je založeno na okolnosti, že úvahy o výživném nejsou výsledkem početních postupů, nýbrž zvláště v tomto případě jsou ve značné míře založeny na subjektivním vnímání potřeb žalobkyně soudem. Jestliže za těchto okolností žalobkyně s menší částí nároku neuspěla, není důvod tento neúspěch promítat do rozhodnutí o nákladech řízení a soud jí náhradu přiznal v plné míře.

32. Náklady žalobkyně jsou tvořeny odměnou za zastoupení advokátkou ve výši 9 140 Kč za úkon právní služby dle § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť za tarifní hodnotu je třeba vzít pětinásobek ročního vymáhaného plnění, tedy 210 000 Kč. Náhradu odměny soud přiznal za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, porada s klientem 13. 10. 2023, porada s klientem 15. 12. 2023, účast na soudním jednání 3. 1. 2024, porada s klientem 29. 1. 2024, účast na soudním jednání 5. 2. 2024, 18. 3. 2024 a 30. 4. 2024). Náhradu odměny nemohl soud přiznal za dalších 11 vykazovaných úkonů právní služby (žádost o poskytnutí informací , právnická osoba, , žádost o poskytnutí informací Domovu , jméno FO, , další porada s klientem 5. 12. 2023, vyjádření k věci 14. 12. 2023, nahlédnutí do spisu, vyjádření z 2. 2. 2024, vyjádření z 9. 2. 2024, porada s klientem 29. 2. 2024, porada s klientem 24. 4. 2024, vyjádření z 24. 4. 2024, příprava na jednání 29. 4. 2024) – s těmito úkony buď vyhláška nespojuje právo na odměnu (žádosti o informace, nahlédnutí do spisu při civilním řízení, příprava na jednání), nebo byly v řízení nadbytečné (opakovaná písemná vyjádření k otázkám, které nebyl důvod neuvést již do žaloby, a opakovaná jednání s klientem, když rozhodné otázky mohly být vyjasněny na počátku řízení). Žalobkyni dále soud přiznal právo na náhradu hotových výdajů v paušální výši 300 Kč za každý z 8 úkonů právní služby. Náhrada nákladů řízení celkem činí 75 520 Kč.