11 C 193/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 22 506 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 401,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 353 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 22 506 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a zjištěné informace zaznamenala do karty zákazníka oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutou půjčku splácet.

2. Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se zavázal vrátit v rámci 58 týdenních splátek společně s úrokem ve výši 2 100 Kč (s úrokovou sazbou 23,72 % p.a.), poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatkem za službu životního pojištění ve výši 406 Kč nejpozději do datum. Žalovaný svůj dluh řádně nehradil, poslední splátku zaplatil dne datum, přičemž vrátil pouze 4 000 Kč. Tato úhrada byla započtena částkou 2 100 Kč na úrok, částkou 905,95 Kč na poplatek za administrativní činnost, částkou 931,05 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částkou 63 Kč na poplatek za životní pojištění. Z důvodu prodlení žalovaného požadovala předchůdkyně žalobkyně uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 22 506 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 7 506 Kč, když úrok byl částečnou úhradou žalovaného vrácen v celé výši. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně informován. Ani poté žalovaný svůj dluh neuhradil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

4. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a poplatkem za životní pojištění ve výši 406 Kč, celkem tedy částku 26 506 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 457 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v jejichž čl. 1 byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 23,72 % p.a. po celou dobu trvání závazku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a předžalobní výzvy ze dne datum. Oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný informován o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni a vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 22 506 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu (dle podacího lístku byl dopis žalovanému odeslán dne datum). Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek pak má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena s účinností ke dni datum. Z předžalobní upomínky a podacího lístku soud dále zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 4 000 Kč, přičemž na jistině stále dluží 15 000 Kč a na neuhrazených poplatcích 7 506 Kč. Žalovanému byla poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě dluhu nejpozději do datum, ale ani v té nic neuhradil.

5. Ve vztahu k ověření úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z karty zákazníka (fakticky žádosti o půjčku) oběma smluvními stranami podepsané dne datum. Z předložené karty soud zjistil, že žalovaný uvedl následující informace. V době žádosti o půjčku žil v podnájmu, nevlastnil žádné vozidlo a neměl ani jedno nezaopatřené dítě. Žalovaný dále uvedl, že měl příjem ze samostatně výdělečné činnosti v oboru přípravné a dokončovací stavební práce se specializací stavební činnost, přičemž tento příjem činil 20 00 Kč čistého měsíčně. Z karty zákazníka dále vyplývá, že zaměstnání žalovaného bylo předchůdkyní žalobkyně ověřeno oproti živnostenskému listu, výše příjmu pak oproti předloženému daňovému přiznání a fakturám. Tento příjem byl jediným příjmem žalovaného. Ohledně měsíčních výdajů žalovaného bylo v kartě uvedeno, že je tvoří nájem/inkaso ve výši 2 000 Kč, ostatní výdaje na domácnost ve výši 3 700 Kč, splátky výživného ve výši 4 000 Kč měsíčně a výdaje na telefon ve výši 300 Kč měsíčně. Současně bylo ověřeno, že žalovaný neměl v době žádosti o půjčku jiný úvěrový závazek u předchůdkyně žalobkyně, ani jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně pak vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalovaného ve výši 10 000 Kč, který považovala za zůstatek dostatečný pro splácení sjednaných splátek.

6. Soud má za to, že výše uvedeným postupem předchůdkyně žalobkyně zjistila veškeré relevantní údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného, které by byly způsobilé omezit či vyloučit jeho schopnost splácet poskytnutou půjčku. Předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému postupovala dostatečně pečlivě a obezřetně, když si údaje uvedené žalovaným řádně ověřila a všechny informace hodnotila ve vzájemné souvislosti. Zjištěné poměry žalovaného tedy v době uzavírání předmětné smlouvy nezakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutou půjčku splácet.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., tj. účinném v období od datum do datum (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Soud posoudil závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z. Na tento závazkový vztah soud aplikoval kromě obecných ustanovení také shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na webová adresa). Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitelský úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit, jinak je smlouva neplatná.

11. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši, a že řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Soud má současně za prokázané, že byly splněny požadavky kladené zákonem o spotřebitelském úvěru na ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Dle soudu předchůdkyně žalobkyně postupovala s takovou odbornou péčí, kterou by po ní bylo možné s ohledem na osobu žalovaného požadovat. Pokud jde o žalovaného, soud má za to, že mu v plnění jeho povinností nebránily žádné objektivní překážky. Pokud tedy žalovaný nevrátil předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných souvisejících plateb, porušil tím své smluvní povinnosti a dosud neuhrazené plnění žalobkyni náleží v plném rozsahu. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 37 401,19 Kč sestávající z požadované dlužné částky 22 506 Kč, smluvního úroku žalobkyní kapitalizovaného za období od datum do datum (tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky do postoupení pohledávky) na částku 11 138,52 Kč a úroku z prodlení žalobkyní kapitalizovaného za období od datum (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po splatnosti poslední sjednané splátky) do postoupení pohledávky na částku 3 756,67 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni úrok ve smluvené výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 15 000 Kč od datum (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky) do zaplacení a za stejné období také z důvodu prodlení žalovaného se splněním svého závazku dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění neshledal důvody.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 901 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 353 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.