11 C 195/2024

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 60 875,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 60 875,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 886 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 989,41 Kč od 18. 1. 2024 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 375,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 60 875,41 Kč z titulu uzavřené zasílatelské smlouvy. Žalobkyně se na základě jednotlivých objednávek žalované zavázala zajistit přepravu věcí (zásilek) a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyně odměnu za tuto přepravu. V listopadu 2023 žalobkyně žalované fakturovala odměnu v celkové výši 49 886 Kč (splatnou dne 18. 12. 2023), v prosinci 2023 šlo o 10 989,41 Kč (splatných 17. 1. 2024). Žalovaná uvedené částky ve lhůtách splatnosti nezaplatila, proti ji žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu výzvou ze dne 18. 3. 2024. Společně s těmito částkami požadovala žalobkyně také úroky z prodlení v zákonné výši, a to z částky 49 886 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení a z částky 10 989,41 Kč od 18. 1. 2024 do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 2 400 Kč.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z předložené listiny označené jako karta zákazníka soud zjistil, že žalovaná označená jako klient uvedla své kontaktní údaje žalobkyni, kartu zákazníka vyplnila a podle pokynů žalobkyně podepsala dne 22. 6. 2023 společně s touto kartou také cenovou nabídku na přepravu balíkových zásilek. Karta zákazníka obsahuje ujednání, že jejím podpisem ze strany zákazníka dochází k uzavření zasílatelské smlouvy na dobu neurčitou. Žalovaná v kartě zákazníka zaškrtla políčko nakládka – každý den. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.

5. Z cenové nabídky žalobkyně soud zjistil, že žalovaná tuto nabídku podepsala dne 27. 6. 2023. Tato nabídka obsahuje konkrétní částky za přepravované balíky, a to v závislosti na tom, zda jde o vnitrostátní přepravu, přepravu do jiných států a v závislosti na hmotnosti a počtu přepravovaných zásilek. Nabídka obsahuje také cenu volitelných služeb a další příplatky.

6. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 4. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně fakturovala žalované částku 49 886 Kč splatnou dne 18. 12. 2023.

7. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 3. 1. 2024 soud zjistil, že žalobkyně fakturovala žalované částku 10 989,41 Kč splatnou dne 17. 1. 2024.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 3. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě celkové dlužné částky ve výši 60 875,41 Kč, a to do 25. 3. 2024. Tato výzva byla žalované odeslána dne 18. 3. 2024.

9. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela dne 22. 6. 2023 s žalovanou smlouvu, na základě které se pro žalovanou zavázala provádět přepravu jednotlivých zásilek, podle objednávek žalované. Cena za přepravu zásilek byla sjednána podepsáním cenové nabídky žalobkyně, a to dne 27. 6. 2023. Žalovaná se uzavřenou smlouvou zavázala uhradit žalobkyni odměnu podle uvedené cenové nabídky. Žalobkyně fakturovala žalované částku 49 886 Kč splatnou dne 18. 12. 2023 a částku 10 989,41 Kč splatnou dne 17. 1. 2024, přičemž žalovaná tyto částky neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.

10. Podle § 2471 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se zasílatelskou smlouvou zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu.

11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

14. Na základě předložených listinných důkazů a s přihlédnutím ke shora uvedeným listinným důkazům dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně s žalovanou uzavřely zasílatelskou smlouvu ve smyslu § 2471 o. z., na základě které žalobkyně pro žalovanou prováděla přepravu jednotlivých zásilek. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit za realizované přepravy sjednanou odměnu, a to podle cenové nabídky žalobkyně, kterou žalovaná podepsala dne 27. 6. 2023. Realizované přepravy žalobkyně žalované fakturovala fakturami č. , hodnota, a č. , hodnota, , podle kterých nastala splatnost částky 49 886 Kč dne 18. 12. 2023 a částky 10 989,41 Kč splatnou dne 17. 1. 2024. Jelikož žalovaná tyto částky neuhradila (v řízení byla zcela pasivní, na svou obranu neuvedla vůbec nic), ocitla se v prodlení, a to s úhradou částky 49 886 Kč ode dne 19. 12. 2023 a s úhradou částky 10 989,41 Kč ode dne 18. 1. 2024. Soud proto společně s jistinou přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení, jehož výše je stanovená v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je proto povinna žalobkyni zaplatit částku 60 875,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 49 886 Kč od 19. 12. 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 989,41 Kč od 18. 1. 2024 do zaplacení.

15. Pokud jde o žalobkyní požadované náklady na uplatnění pohledávky ve výši 2 x 1 200 Kč, tyto náklady představují příslušenství pohledávky ve smyslu § 513 o. z. Právní úprava tohoto institutu vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. 2. 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodním styku, přičemž jde o úpravu, která se uplatní ve vztazích mezi podnikateli (vztahy B2B) a mezi podnikateli a orgány veřejné moci (vztahy B2G). Uvedená směrnice stanoví paušální výši těchto nákladů 40 € (čl. 6 odst. 1), přičemž česká právní úprava navazující na tuto směrnici tyto náklady konkretizuje právě částkou 1 200 Kč (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

16. Výkladem čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice se zabýval ve své judikatuře také Soudní dvůr Evropské unie, přičemž v rozsudku ze dne 1. 12. 2022, X sp. z o.o. sp.k. proti Z, věc C-419/21, uvedl, že jde-li o obchodní transakce podléhající této směrnici (tj. vztahy B2B nebo B2G) a pokud jedna a tatáž smlouva stanoví postupná dodání zboží nebo poskytnutí služeb, přičemž za každé z nich má být zaplaceno v určité lhůtě, náleží věřiteli minimální pevná částka ve výši 40 € jako náhrada nákladů spojených s vymáháním za každou opožděnou platbu. V rozsudku ze dne 4. 5. 2023, ALD Automotive s.r.o. proti DY, insolvenčnímu správci společnosti GEDEM-STAV a.s., věc C-78/22, která se týkala předběžné otázky položené Vrchním soudem v Praze, pak Soudní dvůr Evropské unie zopakoval, že pevně stanovená částka odpovídající nákladům spojeným s uplatněním pohledávky (1 200 Kč) náleží za každou opožděnou transakci, přičemž tuto částku nemůže soud členského státu nepřiznat nebo snížit v situaci, kdy se opožděné platby plynoucí z jedné a téže smlouvy týkají nízkých částek či částek nižších než jsou samotné paušálně stanovené náklady spojené s uplatněním pohledávky.

17. S ohledem na shora uvedené proto žalobkyni náleží paušálně stanovené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 x 1 200 Kč, jak je uplatňovala v podané žalobě. V dané věci jde o vztah mezi dvěma podnikatelskými subjekty (B2B), přičemž žalobkyně fakturovala žalované odměnu za realizované přepravy zásilek dvěma fakturami, s jejichž úhradami se žalovaná ocitla v prodlení. V žalobě požadované náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 2 400 Kč tak žalobkyně uplatnila důvodně. Soud žalované uložil, aby uhradila veškeré žalobkyni přiznané částky do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť pro stanovení jiné lhůty neshledal důvody.

18. Pokud jde o náklady řízení, o nich soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 16 375,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 436 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”). Tarifní hodnota činí celkem 60 875,41 Kč, za jeden úkon právní služby proto náleží odměna ve výši 3 540 Kč. Zástupce žalobkyně učinil tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby), za které mu náleží odměna ve výši 10 620 Kč, společně s náhradou hotových výdajů ve smyslu § 13 odst. 4 a. t. v celkové výši 900 Kč. Celkem tak činí odměna a náhrada hotových výdajů advokáta částku 11 520 Kč, která se s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšuje o náhradu za DPH v sazbě 21 % na částku 13 939,20 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 16 375,20 Kč, které je žalovaná povinna uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).