11 C 230/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 1 201 289,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 627 583,65 Kč s úrokem ve výši 7,70 % ročně z částky 600 000 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 600 000 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, částku 573 705,93 Kč s úrokem ve výši 7,90 % ročně z částky 550 000 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 550 000 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 113 093,29 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 201 289,58 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 2. 6. 2023 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru ze stavebního spoření č. hodnota. Žalovaný mohl čerpat úvěr do výše 600 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného, zejména na základě jeho příjmů a výdajů a dále lustrací v bankovních a nebankovních registrech. Žalovaný se zavázal vrátit vyčerpanou část úvěru s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný splátky nehradil, tak žalobkyně celou část úvěru zesplatnila ke dni 31. 12. 2024. Žalobkyně se tak domáhá: jistiny 600 000 Kč, smluvního úroku do zesplatnění ve výši 27 583,65 Kč, smluvního úroku po zesplatnění ve výši 7,70 % ročně. Žalobkyně dne 31. 12. 2024 provedla započtení částky 12 763,35 Kč z vkladového účtu č. hodnota. Žalovanému byla zaslána výzva ze dne 23. 4. 2025. Dále dne 2. 6. 2023 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru ze stavebního spoření č. hodnota. Žalovaný mohl čerpat úvěr do výše 550 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného, zejména na základě jeho příjmů a výdajů a dále lustrací v bankovních a nebankovních registrech. Žalovaný se zavázal vrátit vyčerpanou část úvěru s úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný splátky nehradil, tak žalobkyně celou část úvěru zesplatnila ke dni 31. 12. 2024. Žalobkyně se tak domáhá: jistiny 550 000 Kč, smluvního úroku do zesplatnění ve výši 23 705,93 Kč, smluvního úroku po zesplatnění ve výši 7,90 % ročně. Žalobkyně dne 31. 12. 2024 provedla započtení částky 11 577,86 Kč z vkladového účtu č. hodnota. Žalovanému byla zaslána výzva ze dne 23. 4. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s občanským soudním řádem (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř.).

3. K nároku č.

1. Z žádosti o poskytnutí úvěru a ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 2. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 600 000 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet žalovaného č. hodnota. Výše úrokové sazby v okamžiku uzavření smlouvy činila 4,50 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 107 měsíčních splátkách ve výši 4 320 Kč. Dále byl sjednán poplatek za vedení účtu ve výši 360 Kč. V případě nedodržení termínu či výše splátek ze strany žalovaného byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna účtovat si zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu v denní výši 0,10 % z nezaplacených částek. V případě prodlení žalovaného se zaplacením dvou splátek byla tato oprávněna jistinu úvěru po předchozím upomenutí zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. V žádosti uvedl žalovaný svůj čistý měsíčním příjem ve výši 35 000 Kč. Z evropského standardizovaného informačního přehledu soud zjistil parametry úvěru.

4. Z kontroly příjmů soud zjistil, že jako příjem žalovaného je uvedena částka 32 717 Kč a životní minimum ve výši 15 135 Kč. Žalovaný dále měl splácet 4 802 Kč a 250 Kč měsíčně. Podle čestného prohlášení žalovaného se rozešel s jméno FO. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 soud zjistil, že příjmy žalovaného činily 981 500 Kč a výdaje 785 200 Kč, základ daně tak činil 196 300 Kč a daň činila 29 445 Kč. Žalovanému měl být vrácen přeplatek na dani ve výši 10 136 Kč. Z potvrzení o příjmu ze dne 25. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaný uvedl své příjmy ve výši 32 717 Kč a výdaje ve výši 15 135 Kč. Žalovaný měl jedno dítě.

5. Z žádosti o čerpání ze dne 30. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný požádal o vyplacení celé částky na účet č. č. účtu. Z oznámení ze dne 15. 6. 2023 soud zjistil, že částka 600 000 Kč byla odeslána na uvedený účet žalovaného dne 12. 6. 2023.

6. Z dopisu ze dne 11. 4. 2024 soud zjistil, že bylo žalovanému oznámeno zvýšení úrokové sazby s účinností dne 1. 4. 2024 na 7,70 % ročně. Z přehledu meziúvěrového účtu soud zjistil výši úvěru a jeho splácení.

7. Z poslední výzvy k úhradě ze dne 20. 11. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 51 387 Kč do 31. 12. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění. Z oznámení o odstoupení ze dne 3. 1. 2025 soud zjistil, že úvěr byl zesplatněn ke dni 31. 12. 2024 ve výši 627 583,65 Kč. Z výzvy k plnění ze dne 23. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 663 853,24 Kč do 30. 4. 2025.

8. K nároku č.

2. Z žádosti o poskytnutí úvěru a ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 2. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 550 000 Kč. Úvěr měl být poskytnut na účet žalovaného. Výše úrokové sazby v okamžiku uzavření smlouvy činila 4,50 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v 107 měsíčních splátkách ve výši 3 960 Kč. Dále byl sjednán poplatek za vedení účtu ve výši 360 Kč. V případě nedodržení termínu či výše splátek ze strany žalovaného byla žalobkyně dle smlouvy oprávněna účtovat si zákonný úrok z prodlení a dále smluvní pokutu v denní výši 0,10 % z nezaplacených částek. V případě prodlení žalovaného se zaplacením dvou splátek byla tato oprávněna jistinu úvěru po předchozím upomenutí zesplatnit ke dni uvedenému v oznámení. V žádosti uvedl žalovaný svůj čistý měsíčním příjem ve výši 35 000 Kč. Z evropského standardizovaného informačního přehledu soud zjistil parametry úvěru.

9. Z kontroly příjmů soud zjistil, že jako příjem žalovaného je uvedena částka 32 717 Kč a životní minimum ve výši 15 135 Kč. Žalovaný dále měl splácet 9 512 Kč a 250 Kč měsíčně. K nároku č. hodnota bylo předloženo stejné daňové přiznání za rok 2022 jako k nároku č. hodnota. Z potvrzení o příjmu ze dne 25. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaný uvedl své příjmy ve výši 32 717 Kč a výdaje ve výši 15 135 Kč. Žalovaný měl jedno dítě.

10. Z žádosti o čerpání ze dne 30. 5. 2023 soud zjistil, že žalovaný požádal o vyplacení částky dle vyčíslení na účet č. č. účtu. Z oznámení ze dne 15. 6. 2023 soud zjistil, že částka 246 132,89 Kč byla odeslána na uvedený účet žalovaného dne 12. 6. 2023. Z žádosti o čerpání ze dne 19. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný požádal o vyplacení částky 160 000 Kč na účet č. č. účtu. Z oznámení ze dne 28. 6. 2023 soud zjistil, že částka 160 000 Kč byla odeslána na uvedený účet dne 23. 6. 2023. Z žádosti o čerpání ze dne 20. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaný požádal o dočerpání úvěru na účet č. č. účtu. Z oznámení ze dne 15. 8. 2023 soud zjistil, že částka 143 867,11 Kč byla odeslána na uvedený účet dne 10. 8. 2023.

11. Z dopisu ze dne 13. 12. 2023 soud zjistil, že bylo žalovanému oznámeno zvýšení úrokové sazby s účinností dne 1. 12. 2023 na 7,30 % ročně. Z dopisu ze dne 11. 4. 2024 soud zjistil, že bylo žalovanému oznámeno zvýšení úrokové sazby s účinností dne 1. 4. 2024 na 7,90 % ročně. Z přehledu meziúvěrového účtu soud zjistil výši úvěru a jeho splácení.

12. Z poslední výzvy k úhradě ze dne 20. 11. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 48 153,79 Kč do 31. 12. 2024 s upozorněním na možnost zesplatnění. Z oznámení o odstoupení ze dne 3. 1. 2025 soud zjistil, že úvěr byl zesplatněn ke dni 31. 12. 2024 ve výši 573 705,93 Kč. Z výzvy k plnění ze dne 23. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 607 290,58 Kč do 30. 4. 2025.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě předchozí žádosti žalovaného dne 2. 6. 2023 dvě smlouvy o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému možnost čerpání úvěru až do výše úvěrového limitu 600 000 Kč a 550 000 Kč. Žalovaný vyčerpal úvěry v plné výši. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, a to včetně poplatků a úroků uvedených v sazebníku žalobkyně. Úrok byl sjednán ve výši 4,50 % ročně a poté byl zvýšen na 7,70 % ročně a 7,90 % ročně. V každé smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný však úvěry řádně nehradil, a proto žalobkyně dlužnou částku včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami a smlouvou zesplatnila. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřována zejména potvrzením o výši příjmu a daňovým přiznáním.

14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

16. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Soud posoudil závazky mezi účastníky jako platně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně soudu prokázala, že žalovanému poskytla částku 600 000 Kč a 550 000 Kč, ale žalovaný dosud neuhradil celou částku. Žalobkyně dále prokázala, že prověřila úvěruschopnost žalovaného zejména tím, že měla přehled o příjmech a výdajích žalovaného a dále lustrací v bankovních i nebankovních databázích. Žalovaný v řízení nijak netvrdil, a tedy ani neprokazoval, že by žalovanou částku žalobkyni vrátil. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 627 583,65 Kč (jistina, poplatky) a 573 705,93 Kč (jistina a poplatky). Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 1. 1. 2025, soud proto žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 600 000 Kč a z částky 550 000 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení. Dále pak soud žalobkyni přiznal smluvní úrok ve výši 7,70 % ročně z částky 600 000 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 7,90 % ročně z částky 550 000 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 113 093,29 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku za žalobu ve výši 46 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 150 000 Kč (vymáhaná jistina) sestávající z žádané částky 12 900 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé, účast při jednání dne 14. 10. 2025) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady cestovného podle § 13 odst. 1 a.t. ve spojení s vyhláškou č. 475/2024 Sb. za jízdu osobním automobilem Hyundai , RZ SPZ, k jednání soudu dne 14. 10. 2025 v trase adresa a zpět, celkem hodnota km, s průměrnou spotřebou paliva 5,8 litru benzinu na 100 km při vyhláškové ceně 35,80 Kč/l [§ 4 písm. a) vyhlášky č. 475/2024 Sb.] a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 5,80 Kč [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb.] v celkové výši 1 449 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a.t. v rozsahu 4 započatých půlhodin po 150 Kč, a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1, 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 21 % z částky 54 000 Kč (DPH se neplatí ze soudního poplatku a cestovní náhrady) ve výši 11 644,29 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.