11 C 252/2020

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 240 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky 240.000 Kč s úrokem z prodlení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 240 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody. Žalobce uvedl, že s žalovaným a [jméno] [příjmení], narozeným [datum] (dále též„ dlužník“) uzavřel dne [datum] svěřeneckou smlouvu (dále též„ smlouva“). Smlouvu sepsal žalovaný v rámci trvalého poskytování právních služeb žalobci, k čemuž byl zmocněn na základě plné moci ze dne [datum]. Na základě smlouvy žalovaný převzal do úschovy 42 směnek s pořadovými čísly 3 – 44 znějících na částku 240 000 Kč (s poslední směnkou znějící na částku 160 000 Kč) vystavených [jméno] [příjmení] na řad žalobce dne [datum]. Vystavené směnky zajišťovaly hlavní závazek mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] na zaplacení ceny za převod obchodního podílu ve společnosti žalobce [právnická osoba] na dlužníka. Za převod obchodního podílu se [jméno] [příjmení] zavázal uhradit žalobci částku 10 000 000 Kč ve čtvrtletních splátkách po 240 000 Kč splatných vždy do 15. dne prvního měsíce čtvrtletí. Žalobce uvedl, že ke dni podání žaloby jsou splatné směnky s pořadovým [číslo] – 24 v celkové hodnotě 2 880 000 Kč, s jejichž vydáním je žalovaný v prodlení. Žalobce má za to, že žalovaný porušil své povinnosti, když směnky nevydal, ačkoliv pro jejich vydání byly dle smlouvy splněny podmínky. Porušením povinností žalovaný způsobil žalobci škodu odpovídající nominální hodnotě směnek, jejichž zaplacení se žalobce nemůže přímo domáhat. Dle žalobce žalovaný porušil své povinnosti tím, že sepsal neurčitou svěřeneckou smlouvu a nejednal v zájmu žalobce jako svého klienta. Ujednání v čl. I odst. 3 smlouvy omezující plnění dlužníka z dohody o převodu obchodního podílu pouze na život žalobce (s vyloučením přechodu na jeho dědice), bylo do smlouvy začleněno k tíži žalobce a v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovanému byl znám zhoršený zdravotní stav žalobce. Neurčitost smlouvy (a tedy neexistenci právního jednání) pak žalobce spatřuje v čl. III odst. 1 písm. c). Toto ujednání nedostatečně určitě a srozumitelně stanovuje, za jakých podmínek je žalovaný povinen vydat směnky v případě, kdy chybí souhlasné prohlášení žalobce a dlužníka, že nebylo plněno na hlavní závazek. Smlouvou je pouze předvídáno podání žaloby k soudu, nicméně bez bližší specifikace typu žaloby a lhůty pro její podání, osoby aktivně legitimované a příslušnosti soudu. V důsledku neurčitosti svěřenecké smlouvy žalovaný fakticky znemožnil žalobci domáhat se plnění závazku prostřednictvím směnek. Nadto dle žalobce i ujednání v čl. III odst. 1 písm. b) umožňuje interpretaci, podle které měl žalovaný směnky žalobci vydat, neboť tvrzení žalobce a [jméno] [příjmení] o zaplacení dluhu nebyla v rozporu. Žalovaný se proto dostal do prodlení se svou povinností vydat směnky. Žalobou pak žalobce uplatnil pouze část škody vzniklé v souvislosti s nevydáním směnky [číslo] znějící na částku 240 000 Kč splatnou [datum].

2. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal. Poté, co se nejprve o žalobci vyjadřoval jako o svém klientovi, uvedl, že mu vůči žalobci nevznikla odpovědnost podle zákona o advokacii, neboť žalobce jeho klientem nebyl. Žalovaný neposkytoval žalobci trvalé právní služby (nebyla mezi nimi sjednána smlouva o poskytování právní pomoci, ani povinnost žalobce hradit odměnu za poskytnutou právní službu žalovaným). Vždy se jednalo pouze o konkrétní právní službu na doporučení [jméno] [příjmení], jemuž žalovaný trvalé právní služby poskytoval. Svěřeneckou smlouvu žalovaný sepsal na společnou žádost žalobce a [jméno] [příjmení]. Účelem svěřenecké smlouvy mělo být zajištění plnění podle předem uzavřené ústní dohody mezi žalobcem a [jméno] [příjmení]. V ústní dohodě žalobce a [jméno] [příjmení] ještě před oslovením žalovaného a bez jeho právní pomoci sjednali úhradu za převod obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba], a za činnost, kterou měl žalobce ve prospěch [jméno] [příjmení] či jeho společností dál vykonávat. Podle informací, které měl žalovaný, byla doba plnění omezena na dobu žalobcova života právě podle žalobcova přání. Žalovaný měl dle pokynu žalobce a dlužníka do svěřenecké smlouvy pouze přenést podmínky plnění podle již uzavřené dohody. Smlouva v tomto bodě tedy nebyla sepsána k tíži žalobce a není neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaný nepokládal za neurčité ujednání smlouvy v čl. III odst.

1. Dle žalobce jsou určitě a srozumitelně nastavena pravidla, za kterých žalovaný může směnky vydat. Žalovaný neobdržel v souladu s písm. c) uvedeného článku smlouvy souhlasné prohlášení v případě směnek [číslo] – 24, byl tedy nucen předmětné směnky nevydat a čekat na rozhodnutí soudu. Za tím účelem žalobci i [jméno] [příjmení] opakovaně vysvětloval, že je nutné podat žalobu na nahrazení projevu vůle. Žalovaný byl přesvědčen, že podle skutkových okolností může mít zájem na nahrazení projevu vůle buď žalobce, nebo [jméno] [příjmení]. Žalovaný doplnil, že žalobce se u Krajského soudu v [obec] již domáhá vůči [jméno] [příjmení] svého nároku na zaplacení pohledávky zajištěné směnkami. Jelikož směnky měly povahu zajišťovací, žalobci bez ohledu na osud směnek zůstal nárok na zaplacení pohledávky ze samotného kauzálního vztahu s [jméno] [příjmení]. Žalovaný tudíž nevydáním směnek nezabránil žalobci v uspokojení zajištěné pohledávky a žádnou škodu mu nemohl způsobit.

3. S ohledem na vyjádření účastníků k věci lze shrnout, že není sporu o tom, že [jméno] [příjmení] vystavil na řad žalobce směnky, jejichž účelem bylo zajištění hlavního závazku mezi žalobcem a [jméno] [příjmení]. Mezi účastníky současně není sporné, že vydané směnky žalovaný převzal na základě svěřenecké smlouvy uzavřené s žalobcem a [jméno] [příjmení] do advokátní úschovy a žalobci následně nevydal směnky s pořadovým [číslo] – 24. Sporným zůstává, zda žalovaný porušil své povinnosti advokáta, pokud sepsal neurčitou svěřeneckou smlouvu a tím znemožnil vydání směnek a pokud připravil znění smlouvy k tíži žalobce. Mezi účastníky je tedy především sporné, zda žalobce byl klientem žalovaného jako advokáta, zda žalovaný porušil některé ze svých povinností a zda žalobci nevydáním směnek vznikla škoda.

4. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 18 C 110/2009 soud zjistil, že žalobce udělil žalovanému dne [datum] plnou moc k zastupování ve všech právních věcech a k výkonu veškerých úkonů. V téže věci žalobce udělil dne [datum] plnou moc s obdobně vymezeným rozsahem zástupčího oprávnění advokátovi Mgr. [jméno] [příjmení].

5. Ze smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne [datum] ve spojení s dodatkem [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se zavázal poskytovat trvalé právní služby [právnická osoba], s. r. o., zastoupené jediným jednatelem [jméno] [příjmení].

6. Z výpisu z obchodního rejstříku pro společnost [právnická osoba] soud zjistil, že s účinností ke dni [datum] byl jako společník namísto žalobce zapsán [jméno] [příjmení].

7. Z ambulantních karet žalobce a průkazu pacienta soud zjistil, že žalobci byla v roce 2010 diagnostikována rakovina.

8. Ze svěřenecké smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem jako věřitelem, [jméno] [příjmení] jako dlužníkem a žalovaným jako schovatelem soud zjistil, že žalobce a [jméno] [příjmení] prohlásili, že spolu uzavřeli dohodu o vzájemném plnění, kde plnění [jméno] [příjmení] vůči žalobci má být zajištěno směnkami vystavenými [jméno] [příjmení] na řad žalobce. V souladu s čl. II smlouvy se jedná o směnky [číslo] – 44 ze dne [datum] ve výši 240 000 Kč, s poslední směnkou ve výši 160 000 Kč. V čl. I odst. 3 smlouvy bylo dohodnuto, že plnění dlužníka z dohody je omezeno výlučně na osobu žalobce (nepřechází tedy na jeho dědice) a povinnost dlužníka plnit dle dohody zaniká nejpozději smrtí žalobce. V souladu s čl. I odst. 2 smlouvy byly uvedené směnky uloženy do úschovy žalovaného a v čl. III smlouvy byly ujednány podmínky, za nichž mají být směnky vydávány. Žalobce a [jméno] [příjmení] měli povinnost se v dohodnutý termín dostavit k žalovanému a sdělit mu, zda [jméno] [příjmení] poskytl žalobci plnění zajištěné směnkami. Dle odst. 1 písm. a) uvedeného článku v případě souhlasného prohlášení, že [jméno] [příjmení] plnění poskytl, žalovaný vydá předmětnou směnku [jméno] [příjmení], v souladu s písm. b) v případě souhlasného prohlášení, že [jméno] [příjmení] plnění neposkytl, žalovaný vydá směnky žalobci, a podle písm. c) v případě absence souhlasného tvrzení je žalovaný povinen danou směnku ponechat v úschově a vyčkat rozhodnutí soudu, komu má předmětnou směnku vydat.

9. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] zástupci žalobce soud zjistil, že žalovaný nevydal žalobci směnky [číslo] – 24, neboť neobdržel souhlasné prohlášení žalobce a dlužníka dle svěřenecké smlouvy, zda zajišťovaná pohledávka v rozsahu nominální hodnoty uvedených směnek stále existuje, nebo ji [jméno] [příjmení] splnil. V dopisu žalovaný uvedl své informace, že mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] vznikl spor o platnost započtení vzájemných závazků, neboť [jméno] [příjmení] prodal žalobci 5 diamantů, přičemž se neshodují, zda sjednaná cena činila 3 320 553 Kč nebo 496 755 Kč.

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval dlužníka k úhradě částky 2 880 000 Kč, ať již z titulu smlouvy o převodu obchodního podílu nebo zesplatněných směnek [číslo] jejichž nominální hodnota žalobci nebyla ze strany dlužníka uhrazena. Z předžalobních výzev ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k vydání předmětných směnek [číslo] – 24, které žalovaný dosud žalobci v rozporu se svěřeneckou smlouvou nevydal. Dle zástupce žalobce pro jejich vydání byly splněny podmínky dle čl. III odst. 1 písm. b) svěřenecké smlouvy, neboť [jméno] [příjmení] uvedl, že plnění zajištěné směnkami žalobci z důvodu neexistence zajištěné pohledávky, která dle něj započtením zanikla, neposkytl. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě škody ve výši 2 880 000 Kč odpovídající nominální hodnotě uvedených směnek.

11. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 9. 2020, č. j. Ncp 161/2020, soud zjistil, že žalobce se u Krajského soudu v [obec] domáhá po [jméno] [příjmení] zaplacení ceny za převod obchodního podílu, konkrétně splátek splatných dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. V návrhu žalobce též uvedl, že neuznává zápočet dlužníka na tyto směnky (jak [jméno] [příjmení] uvedl ve vyjádření ze dne [datum]), neboť dle jeho názoru [jméno] [příjmení] nemá jakoukoli pohledávku za žalobcem.

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který je stálým klientem žalovaného [příjmení] [celé jméno žalovaného], soud zjistil, že na základě doporučení tohoto svědka žalovaný několikrát poskytoval právní služby i žalobci. Svědek uvedl, že s žalobcem ústně domluvili převod obchodního podílu ve společnosti žalobce [právnická osoba] Koncepci převodu obchodního podílu vytvořila notářka v [obec], jíž oslovil žalobce. [příjmení] převod se poté realizoval u notáře Mgr. [příjmení]. Žalobce a [jméno] [příjmení] se rovněž ústně dohodli, že žalobce bude pro [jméno] [příjmení] či jeho společnosti vykonávat poradenskou činnost. Za převod obchodního podílu i poradenství měl [jméno] [příjmení] žalobci vyplácet doživotní rentu ohraničenou částkou 10 000 000 Kč, která měla být vyplácena čtvrtletně po 240 000 Kč. [příjmení] přitom měla být dle přání žalobce vyplácena jen do konce jeho života. Ohledně započtení pohledávky z prodeje diamantů na pohledávku zajištěnou směnkami svědek uvedl, že žalobce mu uhradil jen část kupní ceny a na zbývající část svědek prováděl zápočty tehdy, když mu žalobce odmítal vydat certifikáty k diamantům. Svědek se domníval, že žalobce se zápočty souhlasí, neboť je nezpochybňoval. Ve sporu vedeném u Krajského soudu v [obec] o zaplacení vypořádání žalobci podal svědek odpor proti platebnímu rozkazu. Pokud však ve sporu neuspěje, je připraven podle soudního rozhodnutí plnit.

13. Hodnocením důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru, že žalovaný sepsal svěřeneckou smlouvu na žádost žalobce a dlužníka jako advokát pro své klienty. Tato okolnost není jednoduše prokazována plnou mocí, kterou se žalovaný vykazoval v řízení sp. zn. 18 C 110/2009 – tam šlo sice o generální plnou moc, taková plná moc má však význam především vůči třetím osobám a je pouze nepřímým dokladem vztahu mezi žalobcem (klientem) a žalovaným (advokátem); samotný rozsah zastoupení je zakládán dohodou a plná moc s větší či menší přesností tuto dohodu popisuje. Vztah mezi žalobcem a žalovaným při sepisu svěřenecké smlouvy je třeba přesto chápat jako vztah klienta a advokáta. Svěřenecká smlouva byla uzavřena v době, kdy žalovaný žalobce bezpochyby zastupoval v řízení sp. zn. 18 C 110/2009 a žalovaný vůči žalobci obecně jako advokát vystupoval. I sám žalovaný ve svých úvodních podáních v nynějším řízení popisoval žalobce jako svého klienta při sepisu svěřenecké smlouvy. Rovněž žalobce se cítil být klientem žalovaného. Obě strany tedy chápaly sepis svěřenecké smlouvy žalovaným jako činnost advokáta vůči svým klientům, kterými byli jak [jméno] [příjmení], tak žalobce.

14. S přihlédnutím ke shodným tvrzením účastníků má soud dále za prokázané, že mezi žalobce převedl na [jméno] [příjmení] obchodní podílu ve společnosti [právnická osoba] Podmínky finančního plnění za uvedený převod, ale i za připadnou další žalobcovu činnosti, sjednali žalobce a [jméno] [příjmení] v ústní dohodě o vzájemném plnění, dle níž měl [jméno] [příjmení] zaplatit žalobci částku 10 000 000 Kč ve čtvrtletních splátkách po 240 000 Kč splatných 15. dne prvního měsíce čtvrtletí. Výpovědí svědka [příjmení] bylo prokázáno, že finanční plnění bylo s jasným zdůvodněním omezeno jen na splátky splatné za žalobcova života. Stejné ujednání bylo začleněno i do svěřenecké smlouvy, ačkoliv všem stranám smlouvy byl znám zdravotní stav žalobce. Žalobce a [jméno] [příjmení] pro případ prodlení dlužníka s výplatou odměny sjednali zajištění povinnosti dlužníka vystavením směnek na řad žalobce. Zajišťovací charakter směnek prokazuje především svěřenecká smlouva, v níž žalobce a [jméno] [příjmení] tento charakter výslovně potvrdili a směnky zamýšleli vydávat pouze v závislosti na tom, zda hlavní závazek bude splněn či nikoli. [jméno] [příjmení] na základě ústní dohody s žalobcem vystavil dne [datum] směnky s pořadovými [číslo] – 44, které zněly na částku 240 000 Kč (poslední směnka 160 000 Kč). Směnky následně žalovaný převzal do své advokátní úschovy, což mimo jiné potvrzuje výše vyslovený závěr soudu, že žalovaný poskytoval žalobci i [jméno] [příjmení] činnost v rámci výkonu advokacie.

15. Podmínky smlouvy, za nichž byl žalovaný povinen směnky vydávat, jsou jednoduché a určité, pokud se sešla shodná prohlášení žalobce a dlužníka. Naopak dostatečně určité pravidlo nestanoví svěřenecká smlouva pro případ, že se žalobce s [jméno] [příjmení] na zaplacení splátky neshodnou. Zatímco žalovaný předpokládal v případě absence souhlasného prohlášení žalobce a dlužníka podání žaloby na nahrazení projevu vůle jednoho z nich, [jméno] [příjmení] uvažoval žalobu o vydání směnek. I přes tyto úvahy smluvních subjektů je soud přesvědčen, že jakákoliv žaloba a vyvolané řízení nemohly vést k soudnímu rozhodnutí určujícímu osobu, které má být směnka vydána. V zákoně ani ve smluvních ujednáních se nenachází hmotněprávní pravidlo, které stanoví, kdo má nárok na směnku, kterou má schovatel důvodně v úschově, není zde majitel směnky a nejsou zde souhlasná prohlášení k jejímu vydání. Rovněž neexistuje právní norma, která by ukládala žalobci či [jméno] [příjmení] učinit prohlášení o uskutečněné či neuskutečněné splátce. Žaloba požadující jakékoliv plnění či určení by tedy nemohla být úspěšná.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se v řízení před Krajským soudem v [obec] proti [jméno] [příjmení] domáhá zaplacení vybraných splátek za převod obchodního podílu (přičemž žalovaný i [jméno] [příjmení] úplatu spojují nejen s cenou obchodního podílu, ale též s poradenskou činností žalobce). Jestliže žalobce v řízení uspěje, je [jméno] [příjmení] připraven rozhodnutí vyhovět.

17. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.

18. Podle § 16 odst. 1 zákona o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.

19. Zákon o advokacii obsahuje úpravu odpovědnosti advokáta za újmu způsobenou klientovi, která je speciální ve vztahu k úpravě odpovědnosti za škodu způsobenou informací nebo radou dle § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pro posouzení vzniku odpovědnosti advokáta vůči klientovi je nutné naplnění všech předpokladů dle zákona o advokacii. Odpovědnost advokáta vzniká tehdy, pokud (I.) advokát vykonává advokacii a v souvislosti s tím (II.) způsobí škodu (tzn. mezi výkonem advokacie a vznikem škody musí být (III.) příčinná souvislost) ([příjmení], [jméno]. Civilní odpovědnost za poradenství advokátem. Bulletin advokacie, 2018, [číslo] s. [číslo]). Prvním nezbytným předpokladem vzniku odpovědnosti advokáta je existence poškozeného v pozici klienta. Je nezbytné, aby mezi advokátem a klientem byl založen platný vztah. Advokát může vykonávat advokacii buď ex-offo (tj. jako soudem či jiným orgánem ustanovený zástupce), či na základě smluvního ujednání. Není přitom podstatné, v jaké formě je smlouva uzavřena. Smluvní vztah mezi advokátem a klientem může vzniknout buď na základě písemné smlouvy (ať již na základě smlouvy o poskytování právních služeb, mandátní smlouvy, smlouvy o dílo, zprostředkovatelské smlouvy či smlouvy nepojmenované), anebo jej lze uzavřít ústně, e-mailem, faxem či konkludentně ([příjmení], [jméno], [příjmení], [jméno] a [příjmení], Daniela. § 24 (Odpovědnost advokáta za újmu). In: [příjmení], [jméno] a kol. Zákon o advokacii: Komentář (Systém ASPI). Wolters Kluwer (cit. 2021 [číslo]). Dostupné v systému ASPI. ISSN: [číslo]). Pro výkon advokacie není podstatné ani to, zda za její výkon byla sjednána úplata. Vzájemný vztah mezi advokátem a jeho klientem je ovládán zásadou smluvní volnosti, která umožňuje, aby advokát poskytoval právní službu bezúplatně. Podstatné je pouze to, zda se jednalo o vadný výkon advokacie bez ohledu na jeho úplatnost (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 1. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4009/2014). <i>I. Výkon advokacie pro žalobce</i> 20. Ačkoliv v posuzovaném případě mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena samostatná písemná smlouva o poskytování právních služeb pro sepsání svěřenecké smlouvy a nebyla sjednána úplata, žalobce a žalovaný vůči sobě vystupovali jako klient a advokát a dohoda o poskytnutí právní služby v tomto směru vznikla konkludentně (viz výše odst. 13). Zahájením výkonu advokacie pro žalobce vznikla žalovanému povinnost vždy (během uzavírání o svěřenecké smlouvy) jednat v zájmu žalobce a řídit se jeho pokyny, pokud nejsou v rozporu se zákonem. Současně žalovanému vznikla odpovědnost za škodu, kterou způsobí v souvislosti s výkonem advokacie. Zákon o advokacii přitom stanoví odpovědnost objektivní, kdy advokát odpovídá za každou způsobenou újmu, pokud neprokáže, že újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat (24 odst. 4 zákona o advokacii). <i>II. Škoda způsobená žalobci</i> 21. Pokud žalobce tvrdil, že žalovaný sepsal svěřeneckou smlouvu v čl. I. odst. 3 (kde je výše plnění omezena splátkami splatnými za žalobcova života) k tíži žalobce a v rozporu s dobrými mravy, soud dospěl k opačnému závěru. Žalobce a [jméno] [příjmení] si ještě před angažováním žalovaného ústně dohodli povahu vzájemných plnění a jejich výši. Ujednání výplaty finanční odměny na dobu života žalobce bylo v souladu s jeho přáním. Žalovaný jako advokát byl povinen při sepisu svěřenecké smlouvy respektovat pokyny a zájmy žalobce i [jméno] [příjmení]. V možnostech žalovaného naopak nebylo měnit existující (ústní) ujednání. Přesto žalovaný, jak v řízení uvedl, alespoň upozornil na možná úskalí vyplývající z ujednání o podobě finanční úplaty. Žalovaný tedy nepochybil, pokud dřívější ústní ujednání žalobce a [jméno] [příjmení] převzal do svěřenecké smlouvy jako prohlášení o skutečném stavu. Svěřenecká smlouva v čl. I odst. 3 nebyla sepsána k tíži žalobce v rozporu se zákonem a dobrými mravy.

22. Podle § 553 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

23. Ve vztahu k žalobcem tvrzené neurčitosti čl. III odst. 1 svěřenecké smlouvy je soud přesvědčen, že ujednání pod písm. b) nepřipouští různé výklady. [jméno], určitě a srozumitelně stanovuje, že žalovaný je oprávněn vydat směnku žalobci jen tehdy, pokud obdrží souhlasné prohlášení, že [jméno] [příjmení] na hlavní závazek neplnil. Není prostor pro jakékoli spekulace o významu či náhradě souhlasného prohlášení.

24. Je však třeba přisvědčit žalobcovu tvrzení, že smlouva je neurčitá v pravidlu určeném v čl. III odst. 1 písm. c). Ujednání předpokládá, že pokud se žalobce s [jméno] [příjmení] neshodnou, zda příslušná čtvrtletní splátka byla zaplacena, lze vyvolat soudní řízení, jehož výsledek ukáže, komu směnku vydat. Žalobce (prostřednictvím svého zástupce) sdělil, že nezná žalobu, kterou by bylo možné pro tuto situaci využít. Žalovaný předpokládal žalobu o nahrazení projevu vůle (tedy prohlášení o zaplacení či nezaplacení). [jméno] [příjmení] se domníval, že má jít o žalobu na vydání směnky. Soud je přesvědčen, jak již vysvětlil výše v odst. 15, že ujednání v čl. III odst. 1 písm. c) vede k situaci, že žalovaný nemá možnost směnku vydat žalobci ani [jméno] [příjmení]. Pokud by měla být podána žaloba o nahrazení projevu vůle, jak uvažoval žalovaný, ustálená judikatura i odborná literatura předpokládá pro její úspěšnost existenci smluvní povinnosti učinit projev vůle. Žalobce ani [jméno] [příjmení] však neměli povinnost vyjádřit se ke skutečnosti zaplacení, zvláště pokud byli přesvědčeni, že k zániku hlavního závazku došlo jiným způsobem než splněním. Předpokladem žaloby o vydání směnky, se kterou počítal [jméno] [příjmení], je pak povinnost vydat směnku v případě rozporných prohlášení. Taková smluvní povinnost však rovněž není stanovena zákonem ani určena smlouvou. Do úvahy pak přichází povinnost vydat směnku podle výsledku sporného řízení o zaplacení dluhu z kauzálního vztahu (zaplavení čtvrtletní splátky); v takovém případě však směnka a její zajišťovací úloha postrádá význam. Pokud tedy ve smlouvě chybí pravidla, která jsou stěžejní pro vyřešení otázky, komu směnky vydat, a nedostatek písemného znění smlouvy nelze odstranit ani výkladem, je takové ujednání neurčité. Důsledkem neurčitosti pak je, že žalovanému v případě sporu mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] nevznikla povinnost směnky vydat některému z nich a tím zanikl zajišťovací význam směnek. S ohledem na vše uvedené je nepochybné porušení povinností žalovaného jako odborníka, pokud podmínky pro vydání směnek koncipoval tak, že směnky nebylo možné reálně vydat. Žalovaný se tedy dopustil porušení jedné ze svých povinností a výkon advokacie v tomto ohledu v zásadě mohl vyvolat klientovi škodu.

25. Další z nezbytných předpokladů pro povinnost nahradit škodu však spočívá ve skutečném vzniku škody na straně žalobce. Předmětné směnky sloužící k zajištění závazku neměly uhrazovací funkci dle ustanovení § 1909 odst. 1 o. z. Úmyslem žalobce a dlužníka bylo vystavit směnky za účelem obdobným utvrzení závazku ve smyslu § 2010 odst. 1 věta druhá o. z., neboť díky směnce měl remitent možnost dosáhnout exekučního titulu v rychlém směnečném řízení. Nemožností vydat směnky se jejich zajišťovací funkce vytratila.

26. Nedošlo však ke ztrátě vymahatelnosti samotné zajištěné pohledávky. Žalobcova pohledávka proti [jméno] [příjmení] existuje bez ohledu na její utvrzení směnkami. V nynějším řízení bylo prokázáno, že žalobce se již splnění pohledávky (čtyř čtvrtletních splátek) proti [jméno] [příjmení] v samostatném řízení domáhá. Jestliže v takovém řízení žalobce uspěje, dosáhne svého práva (utvrzeného i směnkami) a nevydáním směnek žalobci žádná škoda nevznikne. Vymožitelnost plnění je shodná, ať je exekučním titulem rozsudek nebo směnečný platební rozkaz. V opačném případě, kdy bude žalobcova žaloba proti [jméno] [příjmení] zamítnuta, rovněž nelze uvažovat o poškození žalobce, neboť bude deklarováno, že žalobce pohledávku neměl; ztrátou možnosti vymáhat neexistující pohledávku ve směnečném řízení žalobce rovněž nemůže být poškozen.

27. Řízení, které nyní vede žalobce proti [jméno] [příjmení] u Krajského soudu [obec], ostatně nemusí být o mnoho náročnější, než směnečné řízení, které by mohl zahájit, pokud by mu byly vydány směnky. Ve směnečném řízení mezi emitentem a remitentem jsou vždy přípustné kauzální námitky (například námitka započtení) a okruh sporných otázek by byl v obou řízeních obdobný.

28. Žalobci tedy škoda v podobě ztráty vymahatelnosti jeho pohledávky nevznikla a nemůže se náhrady domáhat proti žalovanému. Žalobci mohla vzniknout škoda v nákladech na právní službu žalovaného, která nevedla ke kýženému výsledku (vydání zajišťovací směnky k uplatnění před soudem); takové náklady však žalobce neplatil, ani se odpovídající náhrady nedomáhal. <i>III. Příčinná souvislost</i> 29. Vzhledem k neexistenci škody nelze proto hledat příčinnou souvislost mezi porušením povinností a vznikem škody.

30. Soud proto žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítnul.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalovaný dosáhl plného úspěchu v řízení, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající z paušální náhrady nákladů za 5 úkonů v řízení (vyjádření k žalobě, vyjádření ze dne [datum], závěrečný návrh a účast na jednání před soudem dne [datum] a [datum]) ve výši po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalovaného činí 1 500 Kč.