11 C 253/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9 745,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 745,74 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 745,74 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 745,74 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá proti žalovanému z titulu náhrady nákladů vynaložených žalobkyní na zdravotní služby poskytnuté v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, kterým způsobil pojištěnci žalobkyně poškození zdraví. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný dne [datum] fyzicky napadl svoji partnerku [jméno] [příjmení], které tím způsobil zranění, jež si vyžádalo ošetření a léčení. Jmenovaná byla záchrannou službou převezena do [nemocnice], kde byla vyšetřena a byl stanoven léčebný postup. Žalobkyně za [jméno] [příjmení] jako svého pojištěnce uhradila v souvislosti s ošetřením a léčením částku 9 745,74 Kč, jejíž náhradu požadovala po žalovaném prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne [datum]. Na základě stručného právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že žalovaný svým jednáním porušil obecnou prevenční povinnost stanovenou v § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a z toho titulu je odpovědný za způsobené poškození zdraví. V souladu s § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je pak žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat náklady spojené s léčbou, které uhradila za svého pojištěnce. Žalovaný nárok žalobkyně nezpochybnil, ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na který vzniklo žalobkyni právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady nákladů za 2 úkony (sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 000 Kč.