11 C 278/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 18 129 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 755 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 755 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 14 374 Kč s úrokem ve výši 56 % ročně z částky 7 054,83 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve 443,08 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 054,83 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 299,83 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 18 129 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem ve výši 9 554 Kč zahrnující zápůjční úrok ve výši 56 % p. a., částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnosti a komfortní splácení. Žalovaná se zavázala vrátit celkem 19 554 Kč v 52 týdenních splátkách po 377 Kč (s poslední splátkou ve výši 327 Kč) počínaje dnem následujícím po uplynutí jednoho týdne od data uzavření smlouvy. Dle žalobkyně žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na poskytnutý úvěr uhradila pouze 6 245 Kč (dne [datum] zaplatila 755 Kč, dne [datum] částku 1 510 Kč, dne [datum] pak 380 Kč a dne [datum] a [datum] vždy po 1 800 Kč). Tato částečná úhrada byla ve výši 2 945,17 Kč započtena na jistinu úvěru (na níž zbývalo k úhradě 7 054,83 Kč) a ve výši 3 299,83 Kč na poplatky (které byly poníženy na částku 6 254,17 Kč, nicméně žalobkyně žádá pouze 6 074,17 Kč). Z důvodu prodlení žalované požadovala předchůdkyně žalobkyně také smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně a úrok z prodlení v zákonné výši. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], o čemž byla žalovaná písemně informována a byla vyzvána k okamžitému splacení celého dluhu. Postoupena byla pohledávka ve výši 18 572,08 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 054,83 Kč, neuhrazeného poplatku ve výši 6 074,17 Kč, smluvní pokuty kapitalizované ke dni [datum] na částku 5 000 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného rovněž ke dni [datum] na částku 443,08 Kč. Společně s touto pohledávkou žalobkyně uplatňuje smluvní úrok i úrok z prodlení v procentní výši.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru její předchůdkyně řádně ověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr. Vycházela především z údajů poskytnutých žalovanou, jež byly ověřeny z příslušných dokladů, prohlášení žalované o pravdivosti údajů uváděných v zákaznické kartě a z úvěrové historie žalované v databázích [příjmení], bankovního i nebankovního registru klientských informací, dalších interních databázích, insolvenčního rejstříku i evidence exekucí. Žalobkyně takto zjistila a ověřila měsíční příjem žalované i její výdaje. Ke zjišťovaným příjmům žalobkyně doplnila, že vycházela z příjmů žalované i dalších příjmů domácnosti, s nimiž však bylo uvažováno pouze jako s potenciální možností pro snížení nákladů žalované na bydlení (žalobkyně ničím nepodložila charakter těchto dalších příjmů, ani jak s nimi žalovaná mohla disponovat). U měsíčních výdajů předchůdkyně žalobkyně vycházela z pravdivosti údajů uváděných žalovanou.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření řádně doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud při splnění zákonných podmínek věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud nevydal rozsudek pro zmeškání, když pro tento postup nebyly splněny zákonné podmínky, neboť žalovaná nebyla na možnost vydání kontumačního rozsudku upozorněna.

4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dohodli na poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 10 000 Kč. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalované poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu dohody. Z této listiny dále vyplývá, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 3 103 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 4 981 Kč a pojistným ve výši 1 560 Kč Celkem měla žalovaná uhradit částku 19 554 Kč v 52 týdenních splátkách po 377 Kč (s poslední splátkou ve výši 327 Kč) počínaje 7. den po uzavření smlouvy. Úroková sazba byla ujednána ve výši 56 % jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí dohody byly standardní informace o spotřebitelském úvěru, jejichž podpisem žalovaná potvrdila, že se s podmínkami úvěru seznámila, a dále smluvní podmínky. Z čl. 6 smluvních podmínek označeného jako Postup při prodlení zákazníka vyplývá ujednání mezi stranami na právo předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž by žalovaná byla v prodlení.

5. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč s měsíční splatností za účelem úhrady neočekávaných výdajů. Z údajů o poměrech žalované bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr žalovaná žila s rodiči, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní, byla svobodná a měla jednu vyživovací povinnost. Žalovaná měla v době žádosti o úvěr příjem z rodičovského příspěvku, který činil 8 100 Kč měsíčně. Ze zákaznické karty vyplývá, že mezi příjmy žalované byly uvažovány i další příjmy domácnosti ve výši 36 800 Kč. V úvahu byl brán tedy celkový měsíční příjem žalované ve výši 44 900 Kč. Oproti tomu byly uvažovány měsíční výdaje žalované v odhadované výši 3 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovaná nemá zápůjčku u jiné společnosti (z výpisu z centrální evidence exekucí předloženého žalobkyní soud zjistil, že pro žalovanou se vede jediná exekuce zahájená dne [datum]). Předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila měsíční zůstatek žalované jako zcela dostatečný pro řádné splácení úvěru. Z karty dále vyplývá, že uvedené údaje byly ověřeny oproti rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku a poštovním poukázkám za říjen a listopad 2019. Z karty bylo zjištěno, že zákaznickou kartu vyplňovala a údaje o poměrech žalované ověřovala zástupkyně předchůdkyně žalobkyně [jméno] [příjmení], [datum narození].

6. Ze splátkové historie úvěru soud zjistil, že žalovaná na předepsaných splátkách úvěru uhradila celkem 5 splátek v celkové výši 6 245 Kč (poslední splátka byla zaplacena dne [datum]). Z tohoto listinného důkazu vyplývá také narůstání smluvní pokuty a úroku za prodlení.

7. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek, jež je přílohou této listiny, bylo zjištěno, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem bylo ujednáno postoupení mimo jiné i pohledávky za žalovanou vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo].

8. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná byla upozorněna na výši postoupeného dluhu 18 572,08 Kč a povinnost uhradit dluh do 10 dnů od doručení dopisu. Z přiloženého podacího lístku je zřejmé, že dopis byl podán k přepravě žalované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb následující den.

9. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému splacení všech dlužných částek ve výši 18 527,08 Kč nejpozději do [datum]. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná dosud na svůj dluh nic neuhradila, byla tedy žalobkyní naposledy před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to nejpozději do 7 dnů od datace výzvy. Z podacích lístků vyplývá, že oba dopisy byly žalované řádně odeslány, předžalobní výzva až dne [datum].

10. Soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], jež jako zástupkyně předchůdkyně žalobkyně vyplňovala s žalovanou zákaznickou kartu a ověřovala žalovanou tvrzené poměry. Vzhledem k tomu, že skutečnosti, k nimž by svědkyně měla být vyslechnuta, jsou již dostatečně prokázány předloženými listinnými důkazy (zejména zákaznickou kartou), soud tento důkaz považuje za nadbytečný.

11. V návaznosti na uvedené byly jako nerelevantní vyhodnoceny skutečnosti zjištěné z výpisu ze živnostenského rejstříku pro osobu [jméno] [příjmení].

12. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná a předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] písemnou dohodu, na základě které byly žalované téhož dne oproti podpisu dohody poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč Tyto prostředky měla žalovaná vrátit společně s poplatkem ve výši 9 544 Kč v 52 týdenních splátkách. Žalovaná splátky nehradila řádně, když poslední uhradila dne [datum] a zaplatila pouze 6 245 Kč. Pohledávka za žalovanou ve výši 18 572,08 Kč byla postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum], kdy byla žalovaná o postoupení písemně informována. Po postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh nic neuhradila, přestože byla žalobkyní opakovaně vyzývána (naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum]).

13. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalované. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací uvedených žalovanou, že v době žádosti o úvěr byla svobodná, bydlela s rodiči, měla jednu vyživovací povinnost a její nejvyšší dosažené vzdělání bylo základní. Žalovaná měla příjem pouze z rodičovského příspěvku ve výši 8 100 Kč měsíčně, ale zohlednily se i další příjmy domácnosti žalované ve výši 36 800 Kč. Měsíční výdaje žalované byly s ohledem na očekávané náklady odhadnuty na částku 3 000 Kč Příjem a výdaje žalované předchůdkyně žalobkyně ověřovala oproti předloženému výměru rodičovského příspěvku a poštovním poukázkám. Dále žalobkyně vycházela z interních registrů a dalších databází a rejstříků, dle kterých žalovaná neměla žádné dluhy. Předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovanou jako úvěruschopnou.

14. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověří, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018).

20. V projednávané věci si předchůdkyně žalobkyně pro posouzení schopnosti žalované splácet úvěr obstarala minimum relevantních informací přímo od žalované a část z vlastních zdrojů (vyhodnocování solventnosti žalované z interních databází nebylo soudu nijak doloženo). Zjištěné informace však byly jednoznačně nedostatečné, případně zkreslující. Předchůdkyně žalobkyně uvažovala s dalším příjmem domácnosti žalované, přestože charakter tohoto příjmu (jeho stabilita, příp. možnost žalované s ním nakládat) nebyl nijak prokázán. V případě výdajové stránky předchůdkyně žalobkyně přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu. Odůvodněním žalobkyně je důvěra v to, že žalovaná se zavázala uvádět pravdivé údaje. V každém případě se nelze ztotožnit s výdaji ve výši 3 000 Kč měsíčně, když takto paušálně použitá částka nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele. Podle názoru soudu předchůdkyně žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání výdajové stránky hospodaření žalované, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalované (s výjimkou tvrzení žalované, na které ale předchůdkyně žalobkyně zásadně nemohla spoléhat). Předchůdkyně žalobkyně pak zcela nesprávně uvažovala příjmovou stránku celé domácnosti žalované v porovnání s výdaji žalované jako jednotlivce. Předchůdkyně žalobkyně měla k žalované přistupovat mnohem obezřetněji z toho důvodu, že žalovaná měla pouze základní vzdělání, bylo tedy možné očekávat, že nedostatek zkušeností s hospodařením s penězi a vyhodnocením možných rizik. Soud tedy uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (viz ustálená judikatura). Předchůdkyně žalobkyně postupovala v rozporu s odbornou péčí, když se spokojila s pouhým tvrzením žalované a účelově přehlížela nedostatečnou finanční stránku žalované.

21. S ohledem na výše uvedené soud učinil závěr, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatnou dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem zákona o spotřebitelském úvěru je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C [číslo]. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvních pokutách, jak vyplývají ze smlouvy.

22. Povinností žalované je tedy dle zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu úvěru, která odpovídá bezdůvodnému obohacení ve smyslu § 2991 o. z. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a že žalovaná uhradila 6 245 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy nelze tuto částečnou úhradu započíst na jednotlivé položky pohledávky tak, jak požadovala žalobkyně. Zápočet lze provést pouze na skutečně poskytnuté peněžní prostředky. Částečnou úhradou žalovaná v souladu s § 1908 odst. 1 o. z. částečně splnila svůj dluh. Zbývající částku již neuhradila, ani nárok uplatňovaný žalobou nijak nezpochybnila či netvrdila a neprokazoval, že by dluh byl uhrazen v plném rozsahu. Soud má za prokázané, že žalobkyně je v této věci aktivně legitimovaná (pohledávky byla postoupena a oznámena dlužníkovi řádně v souladu se zákonným ustanovením), soud tedy přiznal žalobkyni zbývající část poskytnuté jistiny ve výši 3 755 společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalobkyni přiznanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

23. Zbývající část žaloby, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14 374 Kč, soud s ohledem na výše uvedené zamítnul, a to včetně odpovídajícího příslušenství.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k zamítnutí žaloby v převažujícím rozsahu by žalované oproti žalobkyni vzniklo právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Soud však zohlednil, že žalovaná nebyla v řízení aktivní (nic netvrdila ani neprokazovala na svoji obranu) a žádné náklady v řízení jí tak nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.