11 C 289/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 17 170 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 761,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 17 170 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba). Dle žalobkyně její předchůdkyně před uzavřením smlouvy posoudila rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalované a zjištěné informace zaznamenala do karty zákazníka oproti příslušným předloženým dokumentům. Na základě takto zjištěných údajů předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutou půjčku splácet.

2. Na základě smlouvy byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se zavázala vrátit v rámci 58 týdenních splátek společně s úrokem ve výši 1 680 Kč (s úrokovou sazbou 23,72 % p.a.), poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč nejpozději do datum. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila, poslední splátku uhradila dne datum, přičemž vrátila pouze 3 710 Kč. Tato úhrada byla započtena částkou 1 680 Kč na úrok, částkou 1 119,64 Kč na poplatek za administrativní činnost a částkou 910,36 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Z důvodu prodlení žalované požadovala předchůdkyně žalobkyně uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky ve výši 17 170 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 12 000 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 5 170 Kč, když úrok byl částečnou úhradou žalované vrácen v celé výši. Předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byla žalovaná písemně informována. Ani poté žalovaná svůj dluh neuhradila.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

4. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne datum smlouvu o půjčce číslo Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalované byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč, celkem tedy částku 20 880 Kč v rámci 58 týdenních splátek po 360 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky, v jejichž čl. 1 byla ujednána zápůjční úroková sazba ve výši 23,72 % p.a. po celou dobu trvání závazku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a předžalobní výzvy ze dne datum. Oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná informována o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni a vyzvána k úhradě celkové dlužné částky ve výši 17 170 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu (dle podacího lístku byl dopis žalované odeslán dne datum). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek pak má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena s účinností ke dni datum. Z předžalobní upomínky a podacího lístku soud dále zjistil, že žalovaná dluh stále neuhradila. příjmení pouze 3 710 Kč, přičemž dlužná částka je tvořen neuhrazenou jistinou ve výši 12 000 Kč a zbývajícími neuhrazenými poplatky. Žalované byla poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě dluhu nejpozději do datum, ale ani v té nic neuhradila.

5. K prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalované byla řádně ověřena, žalobkyně předložila kartu zákazníka (fakticky žádost o půjčku). Tato karta byla oběma smluvními stranami podepsaná dne datum. Z karty soud zjistil, že obsahuje základní informace o poměrech žalované, které žalovaná při žádosti sdělila. Bylo uvedeno, že v době žádosti o půjčku byla žalovaná vdaná, její nejvyšší dosažené vzdělání bylo učňovské, měla jedno nezaopatřené dítě a žila v nájmu společně s manželem. Z karty bylo dále zjištěno, že měla příjem z hlavního pracovního poměru ve výši 20 000 Kč čistého měsíčně. Zaměstnání žalované a výše jejího příjmu bylo předchůdkyní žalobkyně ověřeno telefonicky u zaměstnavatele žalované dne datum, a dále osvědčeno oproti předložené pracovní smlouvě a výplatním páskám. Tento příjem byl jediným příjmem žalované. Ohledně měsíčních výdajů žalované bylo v kartě uvedeno, že je tvoří nájem/inkaso ve výši 4 000 Kč a ostatní výdaje na domácnost ve výši 8 200 Kč. Výši nájmu pak předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokumentům SIPO. Současně bylo ověřeno, že žalovaná neměla v době žádosti o půjčku jiný úvěrový závazek u předchůdkyně žalobkyně, ani jiné společnosti. Předchůdkyně žalobkyně vycházela z použitelného měsíčního příjmu žalované ve výši 12 200 Kč, který považovala za zůstatek dostatečný pro splácení sjednaných splátek.

6. Soud má za to, že výše uvedeným postupem předchůdkyně žalobkyně nebyly dány důvodné pochybnosti o tom, že by žalovaná nebyla schopna splátky hradit. Předchůdkyně žalobkyně dle soudu postupovala dostatečně pečlivě, pokud hodnotila údaje o majetkových poměrech žalované (výše příjmu a výdajů) ve spojení s jejími osobními poměry. Veškeré tyto faktory jsou způsobilé ovlivnit schopnost žalované řádně plnit peněžitý závazek. V té souvislosti soud upozorňuje, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala zcela obezřetně, pokud jde o hodnocení finanční situace žalované. Zatímco uvažovala výlučně příjmy žalované, porovnávala je s výdaji celé domácnosti žalované. Nelze přehlédnout, že žalovaná žila společně s manželem, na společných výdajích (tedy i na nájemném) se podíleli. Předchůdkyně žalobkyně tedy správně měla uvažovat poloviční výdaje. Nicméně i přes to, že předchůdkyně žalobkyně zohledňovala menší finanční zůstatek žalované, byl to zůstatek dostatečný. Postup žalobkyně mimo to nevykazoval jiné, zásadní nedostatky.

7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

8. Podle ustanovení § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., tj. účinném v období od datum do datum (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 3 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelem rozumí fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Věřitelem se rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 9 nesplnil.

9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Soud posoudil závazkový vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z. Na tento závazkový vztah soud aplikoval kromě obecných ustanovení také shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele (nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen při poskytování spotřebitelského úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na webová adresa). Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit, jinak je smlouva neplatná.

11. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když poskytla žalované peněžní prostředky ve sjednané výši, a že řádně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Na základě provedeného dokazování lze mít za splněnou také povinnost předchůdkyně žalobkyně upravenou v zákoně o spotřebitelském úvěru ověřit úvěruschopnost žalované. Pokud jde o závazek žalované, soud je přesvědčen, že jí v jeho splnění nebránily žádné objektivní překážky. Pokud tedy žalovaná nevrátila předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky včetně dalších platně sjednaných souvisejících plateb, porušila tím své smluvní povinnosti. Dosud neuhrazené plnění tak žalobkyni náleží v plném rozsahu. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 29 761,51 Kč sestávající z požadované dlužné částky 17 170 Kč, smluvního úroku žalobkyní kapitalizovaného za období od datum do datum (tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky do postoupení pohledávky) na částku 9 401,03 Kč a úroku z prodlení žalobkyní kapitalizovaného za stejné období na částku 3 190,48 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni úrok ve smluvené výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 12 000 Kč od datum (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky) do zaplacení a za stejné období také z důvodu prodlení žalované se splněním svého závazku dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění neshledal důvody.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.