11 C 293/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 234 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 334 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 234 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě soudní poplatek za řízení ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolán přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 234 Kč s příslušenstvím jako nákladů spojených s převozem žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice v obec dne datum z důvodu podezření na přítomnost alkoholu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Dne datum v době od 00:20 do 00:37 hodin byl žalovaný Policií ČR, obvodním oddělením obec převezen ze obec do Protialkoholní záchytné stanice v obec k vyšetření na přítomnost alkoholu, neboť žalovaný ležel na silnici a ohrožoval vlastní život a zdraví, přičemž jeho chování vykazovalo známky požití alkoholu. Při cestě do Protialkoholní záchytné stanice bylo použito služební vozidlo žalobce anonymizováno, registrační značka a najeto bylo celkem 37 km, neboť po vyšetření byl žalovaný převezen z Protialkoholní záchytné stanice do obec. Po přijetí v záchytné stanici byla žalovanému provedena dechová zkouška, na základě které u něj byla zjištěna přítomnost alkoholu v hodnotě 2,92 promile. Žalobce vyzval žalovaného ve smyslu předžalobní výzvy k úhradě nákladů za použití služebního vozidla ve výši 234 Kč (při sazbě základní náhrady 4,2 Kč/km jízdy, průměrné ceně pohonných hmot 32 Kč a průměrné spotřebě pohonných hmot 6,6 l číslo Km za 37 km jízdy) nejpozději do datum. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil.

5. Na základě stručného právního posouzení věci soud dospěl k závěru, že žalovaný je povinen žalobci v souladu s § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, uhradit vzniklé náklady na dopravu do záchytné stanice, neboť u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu. Žalovaný nesplnil svoji povinnost a vyúčtované náklady žalobci neuhradil. Žalobci kromě nákladů v souvislosti s použitím služebního vozidla vznikly i administrativní náklady ve výši 100 Kč v souvislosti s opatřením listinných důkazů a vyčíslením spotřeby použitého vozidla. Veškeré uplatněné náklady soud považuje za účelně vynaložené. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci částku 334 Kč představující požadovanou náhradu nákladů 234 Kč a 100 Kč za administrativní úkony, ačkoliv administrativní náklady žalobce požadoval přiznat v rámci nákladů řízení. Takový administrativní„ poplatek“ však není nákladem řízení, nýbrž příslušenstvím pohledávky, na jehož úhradu vzniklo žalobci právo podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobci byl současně přiznán ve smyslu § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. úrok z prodlení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobce dosáhl plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající z paušální náhrady nákladů za 2 úkony (sepsání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobce činí 200 Kč.

7. Výrokem III. tohoto rozsudku byla žalovanému uložena povinnost zaplatit na účet soudu soudní poplatek za žalobu, neboť žalobce je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od placení soudního poplatku a současně měl ve věci plný úspěch. V takovém případě v souladu s § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích má žalovaný povinnost zaplatit soudní poplatek, který byl stanoven podle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.