11 C 316/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 110 714,65 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení částky 110 714,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,01 % denně z částky 110 714,65 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 42 398,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 110 714,65 Kč s příslušenstvím jako doplatku ceny díla. Uvedla, že podle smlouvy o dílo č. [číslo] 2021 z [datum] zhotovila pro žalobkyni dílo„ Rekonstrukce [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [obec]“ (dále též jen„ dílo“). Celková cena činila 310 000 Kč bez DPH, k ní žalobkyně vystavila fakturu splatnou [datum]. Pro případ prodlení se zaplacením ceny byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,01 % denně. Žalovaná po splatnosti zaplatila pouze částečné splátky ve výši 200 000 Kč. Splátkami uhradila tehdy přirostlý úrok z prodlení a část ceny díla. Nezaplacena zůstala cena 110 714,65 Kč. Částečným plněním žalovaná dle žalobkyně dluh uznala.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že byla uzavřena smlouva o dílo s cenou podle rozpočtu 310 000 Kč bez DPH. Uvedla, že cena měla být fakturována každý měsíc podle odsouhlaseného soupisu provedených prací. Žalobkyně však dílo neprovedla a nepředala žalované. Už v květnu 2021 bylo zřejmé, že se žalobkyně dostane s provedením díla do prodlení. Strany se dohodly, že žalobkyně vystaví před dokončením díla fakturu, kterou bude žalovaná splácet. Žalobkyně však práci ukončila před dokončením díla. Žalovaná si nechala potvrdit rozsah rozpracování díla [jméno] [příjmení] a vypočetla, že hodnota činí 189 551,96 Kč. Dále žalovaná od žalobkyně obdržela revizní zprávy v ceně 10 000 Kč. Tuto částku žalobkyni zaplatila. [příjmení] díla dokončila svými silami na své náklady. Navrhla proto, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Ze smlouvy o dílo č. [číslo] 2021 z [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala pro žalobkyni zhotovit dílo„ Rekonstrukce [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [obec]“ – demontáž opláštění, bourací zednické a sádrokartonářské práce dle dokumentace. Žalovaná se zavázala zaplatit cenu 310 000 Kč a DPH, přičemž během provádění díla měla žalobkyně předkládat po skončení každého kalendářního měsíce soupis provedených prací, žalovaná jej měla potvrdit, načež měla žalobkyně vystavit fakturu. Dílo mělo být dokončeno do [datum].

4. Z rozpočtového soupisu prací soud zjistil rozpočtované ceny jednotlivých složek díla.

5. Z výzvy žalované z [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla vyzvána k dokončení díla.

6. Z tabulky s přehledem plnění rozpočtu potvrzené [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v době ukončení spolupráce [jméno] [příjmení] se žalobkyní bylo dílo dokončeno v rozsahu rozpočtovaných položek v ceně 189 551,96 Kč, kde nebyly započítány revize v ceně 10 000 Kč.

7. Z emailových zpráv soud zjistil, že [jméno] [příjmení] za žalovanou žádal dne [datum] [jméno] [příjmení] za žalobkyni o toleranci k platbě za dílo, neboť žalovaná teprve očekávala platby od svých zákazníků. Současně požádal o předání revizních zpráv. Na to odpověděl [jméno] [příjmení], že úhradu očekává do [datum], a zaslal revizní zprávy. [jméno] [příjmení] na to sdělil, že prozatím bylo zaplaceno 100 000 Kč a 18 000 Kč za vícepráce.

8. Z faktury [číslo] vystavené žalobkyní [datum] soud zjistil, že žalobkyně žádala od žalované zaplacení částky 310 000 Kč.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v době provádění díla pracoval u žalobkyně, předtím u žalované. S poptávkou díla jej oslovil [jméno] [příjmení], jednatel žalované, svědek poptávku předal jednateli žalobkyně [jméno] [příjmení]. V průběhu provádění díla došlo u žalobkyně k potížím, pro které se žalobkyně zbavovala pracovníků. Svědek tehdy od žalobkyně odešel. Bylo to 7 až 10 dnů před lhůtou k provedení díla. V té době vznikla tabulka zachycující práce dokončené žalobkyní. Od té doby pro žalobkyni nepracoval, nevykazoval jí práci a nepobíral od ní odměnu za práci svou ani pro kolegy. Následně jej oslovil [jméno] [příjmení] za žalovanou, aby dílo s Ukrajinci dokončil. Svědek nastoupil do práce k panu [příjmení] stejně jako ukrajinští dělníci, kteří dříve na stavbě pracovali, a pod panem [příjmení] na dílu dál pracovali. Za práci (bez materiálu) na této dostavbě se [příjmení] platilo 50 000 Kč až 60 000 Kč. Aby se stihlo dokončení, pracovali na stavbě také zaměstnanci žalované.

10. Výslechem svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalované, soud zjistil, že při provádění díla několikrát vezl na stavbu materiál a před dokončením od přelomu května a června na díle pracoval. S ním pracovali i další zaměstnanci žalované [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Práci přiděloval [jméno] [příjmení].

11. Hodnocením důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Strany se smlouvou o dílo dohodly, že žalobkyně pro žalovanou zhotoví dílo, za které žalovaná zaplatí 310 000 Kč a DPH. Dílo, které žalobkyně prováděla jako subdodávku, mělo být dokončeno do [datum], kdy i žalovaná měla dílo předat investorovi. Na díle za žalobkyni pracoval [jméno] [příjmení] a ukrajinští dělníci, kterým [příjmení] přiděloval práci a rozděloval mezi ně odměnu. Asi 10 dnů před termínem k dokončení díla došlo mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] k neshodě, po které [jméno] [příjmení] přestal pro žalobkyni pracovat, vykazovat jí práci a dostávat odměnu. Shodně ukončili spolupráci ukrajinští dělníci. Žalobkyně později už jiné dělníky na stavbu neposlala. Nebylo reálné, že žalobkyně dílo dokončí. [jméno] [příjmení] oslovil [jméno] [příjmení] s potřebou dokončit stavbu. [jméno] [příjmení] s ukrajinskými dělníky navázali spolupráci s panem [příjmení] a pod jeho živností stavbu dokončili. Současně na dokončení stavby pracovali dělníci zaměstnaní přímo u žalované. Žalovaná byla vedena potřebou dokončit dílo do [datum], jinak jí hrozila penalizace od investora. Žalobkyně před ukončením spolupráce s [jméno] [příjmení] dokončila dílo v rozsahu, jaký byl v rozpočtu oceněn částkou 199 551,96 Kč (včetně předaných revizních zpráv v ceně 10 000 Kč). Dokončené stavební konstrukce potvrdil písemné [jméno] [příjmení] nikoliv jako zástupce žalobkyně, nýbrž jako osoba, která měla o stavbě podrobné vědomosti. Zbývající část díla dokončila žalovaná prostřednictvím svých zaměstnanců a pracovníků pana [příjmení]. Žalovaná tak nečinila proto, aby zamezila dokončení díla žalobkyní, ale proto, aby předešla sankcím od investora. Za činnost žalobkyně zaplatila žalovaná částku 200 000 Kč. Žalovaná platila za situace, kdy byla vyfakturována cena celého díla dlouho před dokončením a kdy na dokončení stavby pracovali zaměstnanci žalované i pana [příjmení], naopak na dokončení se již nepodíleli dělníci vedení a odměňovaní žalovanou.

12. Soud se při úvaze o skutkovém stavu věci z velké části opřel o výpověď svědka [jméno] [příjmení]. Jde sice o svědka, který udržuje dobrý vztah se žalovanou a naopak se v neshodě rozešel se žalobkyní, přesto soud o jeho výpovědi neměl pochyby. Nedostatky v jeho výpovědi (jako přesná časová data), ale i množství technických detailů, a rovněž popis skutečností bez vlastního hodnocení osvědčují, že svědek vypovídal bez koordinace s žalovanou či k poškození žalobkyně.

13. Dle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

14. Dle § 2901 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit.

15. Dle § 2906 o. z. kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek i bez jednání v nouzi podlehl zkáze. To neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající.

16. Dle § 2006 odst. 1 o. z. stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době.

17. Dle § 2991 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

19. Dle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

20. V posuzovaném případě vznikl mezi stranami závazkový právní vztah ze smlouvy o dílo. Povinností žalobkyně bylo zhotovit dílo, žalovaná měla povinnost zaplatit cenu díla 310 000 Kč bez DPH. Při provádění díla u žalobkyně došlo k vnitřním potížím, po kterých ztratila personální kapacitu k dokončení díla. [jméno] [příjmení] a ukrajinští dělníci přestali pro žalobkyni pracovat i pobírat odměnu za práci a přešli ke staviteli [příjmení]. Žalobkyně o této skutečnosti věděla a nemohla další práci těchto osob vydávat za vlastní. Za těchto okolností se žalobkyně nepokusila žádným jiným způsobem dílo dokončit (například vysláním jiných dělníků, kteří by měli na úkol v provádění díla pokračovat). O přístupu žalobkyně je tedy nutno prohlásit, že provádění nehotového díla ukončila asi 10 dnů před skončením lhůty k dokončení. Cena dokončeného díla odpovídala částce 199 551,96 Kč podle položkového rozpočtu.

21. Žalované při prodlení s dokončením díla hrozila penalizace od investora. Aby předešla škodě, provádění díla se chopila sama a dílo dokončila s vlastními zaměstnanci a pracovníky stavitele [příjmení]. Přestože tím znemožnila dokončení díla žalobkyní, splnila svou prevenční povinnost podle citovaného § 2901 o. z., čímž vyloučila protiprávnost svého jednání.

22. Dokončením díla žalovanou nastala (následná) nemožnost plnění žalobkyně. Závazek ze smlouvy o dílo tím podle § 2006 o. z. zanikl. Plnění, které do té doby žalovaná obdržela, je třeba hodnotit jako její bezdůvodné obohacení. (Srov.:„ Pokud došlo pro nemožnost plnění zániku příslušné části závazku, přičemž ale některé z povinností druhé strany již byly splněny, došlo tím k bezdůvodnému obohacení, které je nutno vydat. Šlo by o obohacení z právního důvodu, který odpadl. Uplatnit se ve zvláštních případech mohou i výjimky dle § [číslo]“ ([příjmení], Josef. § 2006 (Pojem následné nemožnosti plnění). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo], marg. [číslo])) Výši bezdůvodného obohacení žalované lze ztotožnit s cenou dokončených konstrukci dle položkového rozpočtu. Toto obohacení dosáhlo 199 551,96 Kč. Žalovaná proti svému obohacení zaplatila žalobkyni částku 200 000 Kč.

23. V placení částky 200 000 Kč žalovanou nelze spatřovat uznání dluhu – povinnosti zaplatit celou cenu díla 310 000 Kč. Mezi stranami bylo známo, že dílo nebylo žalobkyní dokončeno, jak se ve smlouvě předpokládalo, a nebylo žalované předáno. Tato okolnost vyloučila uznání dluhu v konkludentní podobě dle § 2054 odst. 2 o. z. Uznání dluhu podle § 2053 o. z. ostatně zakládá pouze vyvratitelnou domněnku existence dluhu. Zde však žalovaná prokázala skutečnosti, ze kterých vyplývá, že dluh nad 199 551,96 Kč neexistoval.

24. Plněním částky 200 000 Kč žalovanou dluh vůči žalobkyni zanikl. Na další plnění žalobkyně nárok nemá, proto byla její žaloba zamítnuta.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla v řízení plný úspěch, přiznal právo na náhradu odměny za zastoupení advokátem za šest úkonů právní služby po 5 540 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, další písemné podání k věci, účast na dvou soudních jednáních, z nichž jedno trvalo přes dvě hodiny), dále právo na náhradu hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč za každý z šesti úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 vyhlášky, a náhradu DPH ve výši 7 358,40 Kč Celkem je žalobkyně povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 42 398,40 Kč.