11 C 320/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11 540 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 542,70 Kč s úrokem z prodlení z částky 11 540 Kč od 26. 1. 2022 do zaplacení v roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výše repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 11 540 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne datum mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba). Na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách nejpozději do datum. Žalovaný však splátky nehradil řádně, poslední splátku uhradil dne datum, přičemž vrátil pouze 5 100 Kč. Po částečné úhradě žalovaný stále dlužil na jistině půjčky 6 935,10 Kč a na poplatku 4 604,90 Kč. Tato pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh nic neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce číslo Smlouva byla oběma stranami podepsána jako potvrzení toho, že žalovanému byly v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, celkem tedy částku 16 640 Kč v rámci 52 týdenních splátek po 320 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně, jak soud zjistil z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a předžalobní výzvy ze dne datum. Oznámením o postoupení pohledávky byl žalovaný informován o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni a vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 11 540 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Skutečnost, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy - seznamu postupovaných pohledávek. Opětovně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, a to ve lhůtě do datum. Předžalobní upomínka také osvědčuje, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil právě 5 100 Kč. Ačkoliv dle podacích lístků byly obě výzvy žalovanému prokazatelně odeslány, žalovaný na svůj dluh nic neuhradil.

4. Vzhledem k tomu, že k uzavření smluvního vztahu mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ještě před účinností občanskoprávní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zabýval se soud nejprve otázkou, podle jakých právních předpisů pro posouzení právních poměrů účastníků postupovat. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Předmětem sporu je zaplacení dlužné částky, resp. porušení smlouvy jako dvoustranného právního jednání. Jedná se tedy o spor, který vychází z oblasti civilního práva, a proto soud pro následující hodnocení věci vycházel ze zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“).

5. Podle ustanovení § 657 obč. zák. přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

6. Podle ustanovení § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. S ohledem na zjištěný skutkový stav a výše citovaná zákonná ustanovená soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně a účinně uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. obč. zák. Tento závazkový vztah lze současně posoudit podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném od 1. 1. 2002, jako spotřebitelskou smlouvu, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému poskytla půjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný vystupoval v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když žalovanému poskytla peněžní prostředky ve sjednané výši, a že řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni se všemi účinky předvídanými v ustanoveních § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně unesla důkazní břemeno i pokud jde o nesplnění závazku žalovaného, který poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v plné výši a stále dluží jak na jistině půjčky, tak na poplatku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 25 542,70 Kč sestávající z požadované dlužné částky 11 540 Kč, zákonného úroku z prodlení žalobkyní kapitalizovaného za období od datum do datum (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení pohledávky) na částku 13 036,77 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od datum do datum (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne předcházejícího soudnímu jednání) na částku 965,93 Kč. Soud žalobkyni současně přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 11 540 Kč od datum do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž zákonná výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění neshledal důvody.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.