11 C 326/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 7 330 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 436,65 Kč s ročním úrokem z prodlení z částky 7 330 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušeného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 330 Kč s příslušenstvím, kterého se domáhá proti žalovanému jako dluhu ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdkyně žalobkyně“).

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem jiného členského státu EU, kde má také své bydliště, soud se nejprve zabýval otázkou své příslušnosti a otázkou rozhodného práva.

4. Podle čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalovaná, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle čl. 62 odst. 1 nařízení Brusel I bis pro posouzení toho, zda má strana řízení bydliště v členském státě, u jehož soudů byl podán návrh, požije soud své právo. V návaznosti na poslední uvedené pravidlo soud odkazuje na ustanovení § 85 odst. 1 věta první o. s. ř., podle kterého nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obdobu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. S přihlédnutím k tomu, že předmětná smlouva byla oběma účastníky podepsána v [obec], kde současně došlo k plnění, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžité plnění právě při podpisu smlouvy, a s přihlédnutím k tomu, že žalovaný jako své bydliště v době uzavření smlouvy uváděl adresu [adresa žalovaného], není pochyb o pravomoci soudů České republiky v tomto případě a rovněž místní příslušnosti soudu podepsaného. Dle ustanovení §§ 8 odst. 1 a 9 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém postupují tuzemské soudy v řízení podle tuzemských procesních předpisů (tedy občanského soudního řádu), k procesní způsobilosti účastníků postačuje, je-li tu podle tuzemského práva.

5. Dle ustanovení čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen„ nařízení Řím I“), je primárním kritériem pro určení rozhodného práva jeho volba. Právě volbu rozhodného práva účastníci provedli, neboť v čl. 16 smluvních podmínek smlouvy o půjčce si zvolili, že smlouva se bude řídit českým právním řádem, konkrétně zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ obč. zák.“), příp. zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Rozhodným právem, a to procesním i hmotným, je tedy bez dalšího právo české.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

7. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný si tyto prostředky převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 3 840 Kč, celkem tak částku 9 840 Kč v pravidelných 40 týdenních splátkách po 246 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně; poslední splátku uhradil dne [datum], ačkoliv dle smlouvy měla být celá půjčka splacena nejpozději do [datum]. Žalovaný uhradil pouze 2 510 Kč. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se tak žalovaný dostal do prodlení. Předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na úhradu celé dlužné částky, která na jistině činila 4 469,51 Kč a na souhrnném poplatku 2 860,49 Kč. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným v celkové výši 7 330 Kč na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] se současnou výzvou k úhradě dluhu. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, opětovně byl k plnění vyzván předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne [datum].

8. Po právní stránce soud s přihlédnutím k ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o půjčce podle § 657 obč. zák., resp. jako spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 52 odst. 1 obč. zák. a zákona o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně splnila své povinnosti, když žalovanému poskytla sjednané peněžní prostředky, a že v souladu s § 1879 o. z. řádně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Není tedy pochyb, že žalobkyni požadované plnění náleží. Žalovaný nárok žalobkyně nezpochybnil, ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 15 436,65 Kč sestávající z požadované dlužné částky 7 330 Kč, zákonného úroku z prodlení žalobkyní kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední sjednané splátky do data postoupení pohledávky) na částku 7 255,64 Kč a zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne předcházejícího soudnímu jednání) na částku 851,01 Kč. Soud žalobkyni současně přiznal zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 7 330 Kč od [datum] do zaplacení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž procentní výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 3x 200 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 489 Kč.