11 C 331/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci: žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 379 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 274 955 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 274 955 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky 104 545 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 104 545 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 379 500 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 97 356 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě náhradu nákladů řízení ve výši 280 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě náhradu nákladů řízení ve výši 720 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 379 500 Kč s příslušenstvím jako ceny díla podle smlouvy o dílo č. V 2016. Uvedl, že na základě smlouvy zhotovil zateplení fasády rodinného domu v [obec], přičemž smlouva předpokládala zhotovení zateplení plochy 330 m2 za smluvenou cenu 379 500 Kč s dokončením nejpozději do dne [datum]. Žalobce dílo dokončil v listopadu 2016. Po dokončení díla žalobce zjistil, že plocha zateplení byla větší, činila 400 m2. Proto kontaktoval žalovaného, aby se domluvili na předání díla a úpravě ceny. Žalovaný však nebyl ochoten se dohodnout a s žalobcem přestal zcela komunikovat. Dle žalobce dílo sjednané ve smlouvě bylo dokončeno a předání bránila absentující součinnost žalovaného. Žalovaný s žalobcem dál nekomunikoval. Žalobce považuje dílo za předané dokončením, neboť je to žalovaný, kdo se nachází v prodlení, neboť odmítl součinnost při předání dokončeného díla. Hodnota díla dle uzavřené smlouvy činí 379 500 Kč včetně DPH. Dle žalobce byla odměna splatná ke dni [datum]. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani k žalobcově výzvě.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v tom smyslu, že uplatněný nárok neuznává a podanou žalobu považuje za nedůvodnou. Uvedl, že žalobce do současné doby dílo nedokončil, ani nepředal. V prosinci 2016 žalobce práce s ohledem na zimní období přerušil s tím, že na jaře následujícího roku bude pokračovat. To se nestalo. Žalovaný dále uvedl, že žalobcem předkládanou písemnou smlouvu o dílo neuzavřel a nepodepsal. Smlouva byla mezi účastníky uzavřena v ústní formě s jiným obsahem. Žalobce, se kterým se žalovaný znal z dřívějška, nabídl žalovanému zhotovení fasádního zateplovacího systému sestávajícího ze zateplení, fasádní barvy a marmolitu na soklu, to vše za 200 000 Kč. Žalovaný s nabídkou žalobce souhlasil. Bez sjednání termínu žalobce postavil lešení a práce zahájil. Po přerušení prací žalobce žalovaného i jeho manželku [jméno] [příjmení] telefonicky kontaktovat s tím, že plochu špatně změřil a cena díla bude vyšší, než se dohodli. Žalovaný s navýšením díla nesouhlasil a požadoval provedení za původní smluvenou cenu. [jméno] byl žalovaný připraven uhradit po dokončení díla. K dokončení se již však žalobce nedostavil. Po asi dvou a půl letech se žalobce na žalovaného obrátil s tím, že dílo dokončí, avšak za bezmála dvojnásobek ceny. Žalovaný proto navrhoval, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.

3. K objasnění skutkové stránky věci provedl soud účastníky označené důkazy. Vycházel tedy z účastnických výpovědí, výpovědí svědků a listinných důkazů obsažených ve spisu. Hodnocením provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi stranami není sporu, že zateplení rodinného domu žalovaného, jak se nachází v současné podobě, bylo zhotoveno žalobcem, což dokazují i fotografie dokumentující průběh prací / č. l. 19 až 23/. Taktéž, že rodinný dům je ve stejné podobě, v jaké jej žalobce opustil.

4. Naopak mezi stranami zůstalo i po provedeném dokazování sporné, v jaké formě vznikla smlouva o dílo a jaký byl její obsah. Písemnou smlouvu / č.l. 9-11 předložil k důkazu žalobce. Žalovaný však uvedl, že smlouvu nepodepsal a poprvé ji viděl až u svého právního zástupce. Podpis na smlouvě měl podle žalovaného patřit manželce žalovaného, svědkyni [jméno] [příjmení]. Žalobce sám k tomu dodal, že podepsanou smlouvu si vyzvedl v rámci jedné ze svých návštěv na stavbě a svědkyni [příjmení] ji jen předal, přímo u podpisu nebyl. Podle § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby prokázal její pravost a správnost. Samotná pravost podpisu není presumována, a v případě potřeby proto jeho pravost bude prokazovat ten, kdo se soukromé listiny dovolává ([příjmení], Petr. § 565 (Pravost a správnost soukromé listiny). In: Občanský zákoník I. Obecná část (§ [číslo]). 1. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 2036). Bylo tedy na žalobci, aby prokázal pravost podpisu žalovaného na smlouvě. Při jednání soudu dne [datum] žalobce opustil své tvrzení, že žalovaný smlouvu o dílo v písemné podobě podepsal. Trval však na tom, že strany dále postupovaly na základě ústní smlouvy totožného obsahu. Žalovaný naproti tomu tvrdil, že mezi stranami byla uzavřena smlouva v ústní podobě v říjnu či listopadu 2016. K důkazu navrhl svědecký výslech své manželky [jméno] [příjmení]. Ani tato výpověď však verzi žalovaného neprokázala. Výpověď svědkyně [příjmení] považuje soud za nepřesvědčivou. Svědkyně si ohledně stavebních prací na domě nepamatovala jinou částku či jakékoliv jiné podrobnosti týkající se ostatních záležitostí např. vodoinstalace nebo elektřiny, než právě hodnotu zde projednávané věci. Neustále v různých souvislostech uváděla částku 200 000 Kč, ačkoli například nevěděla, kdy bylo dílo zhotovováno. [jméno] jiných konstrukcí ani celé rekonstrukce říci nedokázala. Ačkoli uvedla, že byla přítomna jednání, sdělila rovněž, že v té době pobíhala za dětmi na zahradě, a obecně o záležitosti kolem domu se staral žalovaný, ona měla na starost domácnost a řešila jen estetické věci. V některých částech výpovědi se dokonce rozcházela s výpovědí žalovaného.

5. Strany měly rozdílná tvrzení o obsahu ústní smlouvy. Žalobce tvrdil, že smlouva uzavřená mezi ním a žalovaným měla všechny podstatné náležitosti, a to předmět díla, jeho cenu a termín dokončení. Za předmět díla považoval pouze zhotovení vnějšího zateplení domu s vrchním lepidlem a to v rozsahu 330 m2 za cenu 1 000 Kč plus DPH za m2. Své tvrzení o ceně díla se žalobce snažil podpořit nepřímými důkazy v podobě srovnávacích rozpočtů a cenových nabídek na obdobná díla / č.l. 47-56 Termín dokončení byl stanoven do konce roku 2016. Žalovaný naproti tomu tvrdil, že předmětem smlouvy bylo kompletní zateplení celého domu včetně finální fasády a marmolitu na sokl za celkovou cenu ve výši 200 000 Kč. Odstín barvy nebyl zprvu ujasněn a byl manželkou žalovaného oznámen [datum] prostřednictvím SMS zprávy a rovněž e-mailem. Jiné náležitosti smlouva neměla, když nebyla ujednána ani doba plnění, neboť žalovaný na provedení díla nespěchal.

6. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že žalobce především s manželkou žalovaného svědkyní [příjmení] komunikoval ohledně barev omítky. Žalobce k tomu uvedl, že na jaře následujícího roku /pozn. roku 2017 s ohledem na počasí plánovali, že pro žalovaného provede rovněž omítku, přičemž žalobce toto považoval za navazující spolupráci, na kterou by bylo nutné uzavřít další smlouvu. Žalovaný naproti tomu považoval omítku za součást již probíhajících prací žalobce, což dokládal právě i výpisem z elektronické komunikace / č.l. 40 až 42/, kdy manželka žalovaného komunikovala s žalobcem ohledně barev omítky.

7. Při soudním jednání dne [datum] vyšla najevo i otázka parapetů a 2cm polystyrenu. Žalobce tvrdil, že parapety byly dodány v souvislosti se zhotovováním fasády, neboť až poté lze určit jejich hloubku. Navíc o fasádě začaly strany jednat až po zhotovení oken. Rovněž žalovaný připustil, že žalobce pro něj nejdříve zhotovoval okna a fasádu až následně. K důkazu žalobce navrhl a předložil kupní smlouvy ze dnů [datum] a [datum] na celkovou cenu 19 593 Kč / č.l. 79-82 Předmětem smlouvy byly parapety a krytky. Žalovaný naproti tomu tvrdil, že parapety zakoupil již v rámci dřívější spolupráce s žalobcem. Soud je toho názoru, že kupní smlouvy časově odpovídají období, kdy byla dokončována fasáda, a zdá se více než logické, aby byly zakoupeny v souvislosti se zhotovováním fasády kvůli určení jejich rozměrů. Považuje tedy za prokázané, že parapety byly zakoupeny a dodány žalobcem společně se zateplením. Původ a cenu 2cm polystyrenu se žalobci prokázat nepodařilo, a to ani důkazem v podobě výpovědi svědka [jméno], která nic nového nepřinesla, neboť o polystyrenech ničeho nevěděl.

8. Z provedeného znaleckého posudku včetně dodatku soud zjistil, že hodnota rodinného domu žalovaného se díky pracím žalobce v prosinci 2016 zvýšila o 274 955 Kč. V této hodnotě je uvažováno i s dodáním okenních parapetů žalobcem, nikoliv však s dodáním 2cm polystyrenu. Je sice patrno, že nikoliv každá přidaná jednotlivost má za následek i zvýšení hodnoty celé nemovité věci, v případě okenních parapetů však jde o složku podstatnou, kterou nebyl důvod opomíjet, neboť hodnotu bylo třeba zjistit z co nejpřesněji popsaného stavu věci. Znalec na základě své odbornosti dospěl k závěru, že obvyklá cena zateplení včetně parapetů činila 366 606 Kč; přidání těchto konstrukcí však zvýšilo hodnotu domu pouze o 75 % ceny konstrukcí. Hodnota domu žalovaného se tedy zvýšila o 274 955 Kč.

9. Soud v průběhu celého soudního řízení účastníky poučoval, že nebylo prokázáno, že byla uzavřena konkrétní smlouva a dílo, a vyzýval je, aby podle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu označily důkazy, že jimi tvrzené smlouvy byly opravdu uzavřeny. Protože ani jedna ze stran svou verzi přesvědčivě neprokázala, pak soud uzavřel, že vznik smlouvy o dílo nebyl prokázán. Ačkoli obě strany ke svým tvrzením označily řadu důkazů, a to jak přímých např. výpověď svědkyně [příjmení] či svědka [jméno], nebo nepřímých v podobě dokladů o obvyklých cenách obdobných děl ze strany žalobce či korespondence o podobě fasády ze strany žalovaného, účastníci soud nepřesvědčili o tom, že by smlouva o dílo vznikla. Z provedených důkazů naopak vyplývá, že se strany při vzájemných jednáních neshodly na předmětu díla. Žalobce při své výpovědi popisoval dohodu o zhotovení zateplení, kde se až následně začalo jednat o dalším díle v podobě omítky. Žalovaný vypovídal o dohodě, že předmětem díla bude zateplaní i s omítkou. Nebylo tedy prokázáno, že se strany na předmětu díla shodly. Bylo však prokázáno, že ve vzájemném styku každá strana jednala o dílu s jiným předmětem, tedy o fasádě s jiným stupněm dokončení. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení této situace uvažuje soud nedorozumění v pojmech, kdy i v průběhu řízení bylo třeba vyjasňovat výrazy fasáda, omítka, zateplení.

10. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

11. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 2999 odst. 1 věta první občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

13. Při prokázaném skutkovém stavu, kdy mezi účastníky nedošlo ke shodě o předmětu uvažovaného díla, nebylo možné shledat uzavření smlouvy o dílo. Ujednání o předmětu je podstatnou náležitostí smlouvy o dílo a bez tohoto ujednání smlouva nevznikla. Nedostatek shodného projevu vůle obou účastníků řízení jako smluvních stran vedl k tomu, že jejich jednáním nedošlo ani ke vzniku jiného smluvního vztahu. Vztah účastníků lze vypořádat jedině podle pravidel bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku. Žalobcem dodané práce představují bezdůvodné obohacení žalovaného. Žalovaný se na úkor žalobce obohatil tím, že žalobcovým plněním bez právního důvodu žalovaný nabyl majetkový prospěch v podobě zvýšení hodnoty jeho nemovitosti. Z povahy provedených prací vyplývá bez pochyb, že žalobcovo plnění mu nelze vydat zpět. Žalobce má proto právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny předmětu obohacení. Obohacení žalovaného spočívá právě ve zvýšení hodnoty jeho majetku. Zvýšením majetku žalovaného je rozdíl v obvyklé ceně jeho domu s provedeným zateplením oproti ceně domu před zateplením. Obohacením žalovaného naopak není obvyklá cena díla, kterou by jinak musel zaplatit (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4047/2007, ze dne 10. 3. 2009:„ Vynaložením investic do cizí nemovitosti bez právního důvodu vzniká vlastníku bezdůvodné obohacení (v rozsahu zhodnocení nemovitosti) k okamžiku, kdy ke zhodnocení došlo, tedy kdy se majetkový stav vlastníka zvýšil o hodnotu odpovídající zvýšení hodnoty věci.“) Konkrétní hodnota, o kterou se majetek žalovaného rozšířil, byla zjištěna pomocí znaleckého posudku a činí 274 955 Kč. Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 274 955 Kč s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum], tedy dne následujícího po splatnosti založené výzvou k plnění / č.l. 11 a v souladu s § 573 občanského zákoníku. Úroky je tedy žalovaný povinen hradit až od doby, kdy byl druhou stranou vyzván k plnění. Ve zbylém rozsahu 104 545 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky 379 500 Kč od [datum] do [datum], jak požadoval žalobce, byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku zamítnuta. Pro zaplacení soud stanovil v souladu se zákonnou úpravou v § 160 odst. 1 občanského soudního řádu lhůtu tří dní od právní moci rozsudku.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci částečný úspěch ve míře 72 %, zatímco žalovaný 28 %, z čehož vyplývá, že žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 44% Náklady žalobce tvořily zaplacený soudní poplatek ve výši 15 180 Kč, záloha na provedení důkazu znaleckým posudkem ve výši 5 000 Kč a odměna, hotové výdaje, cestovní výdaje a promeškaný čas právního zástupce v celkové částce 201 083 Kč. Právní zástupce žalobce učinil 16 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žalobní návrh, pět písemných podání ve věci samé, účast při šesti jednání, z nichž jedno trvalo více než 2 hodiny a jednání s protistranou, ve výši 16 x 9 420 Kč podle § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. a), písm. d), písm. g), písm. i) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen“ AT“), když za tarifní hodnotu ve smyslu § 8 odst. 1 AT považoval částku určenou znaleckým posudkem, tj. 274 955 Kč, která mu byla rovněž v řízení přiznána. Dále právní zástupce žalobce žádal nahradit hotové výdaje v paušální výši po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT v souvislosti s 16 úkony právní služby a rovněž cestovní výdaje z celkem 6 jízd z [obec] k Okresnímu soudu v Jihlavě a zpět, tj. 185,4 km vozidlem se spotřebou 7,10 litrů na 100km, z toho celkem čtyři v roce 2020 v celkové výši 5 010 Kč (pozn. 4,20 Kč za 1 km a 36 Kč za 1 litr benzínu oktanového čísla 98 dle § 1 písm. b) a 4 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.), jednu v roce 2021 v celkové výši 1 230 Kč (pozn. 4,40 Kč za 1 km a 31,50 Kč za 1 litr benzínu oktanového čísla 98 dle § 1 písm. b) a 4 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a jednu v roce 2022 v celkové výši 1 404 Kč (pozn. 4,70 Kč za 1 km a 40,50 Kč za 1 litr benzínu oktanového čísla 98 dle § 1 písm. b) a 4 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.). Cestovní výdaje právního zástupce žalobce byly v celkové výši 7 664 Kč. Dále právní zástupce žalobce vyúčtoval náhradu za promeškaný čas na šesti cestách k soudnímu jednání a zpět á 2,5 hodiny, tj. pět půlhodin dle § 14 odst. 3 AT za 500 Kč, celkem tedy 3 000 Kč. Následně bylo nutné celkovou částku ještě navýšit o 21% v souladu s § 140 odst. 2 občanského soudního řádu, neboť právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty podle zákona č. 235/2004 Sb., což soudu doložil, a což činilo 34 899 Kč. Žalobci tedy náleží náhrada nákladů řízení v poměrné části 44% z celkové částky 221 263 Kč, tj. 97 356 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu do 3 dní od právní moci tohoto rozsudku. Soud se neztotožnil s názorem žalobce, že by náklady řízení měly být přiznány podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, neboť na znaleckém posudku závisela až výše konečného zhodnocení nemovitosti po určení soudem, že smlouva o dílo nevznikla a nastalý vztah mezi účastníky je třeba hodnotit jako bezdůvodné obohacení.

15. Za zpracovaný posudek včetně doplnění bylo znalci [celé jméno znalce] usnesením ze dne 1. 2. 2022, č. j. 11 C 331/2019-125, přiznáno znalečné ve výši 6 000 Kč. Žalobce uhradil na záloze na provedení důkazu znaleckým posudkem částku 5 000 Kč / č. l. 90 K uhrazení nákladů nekrytých zálohou žalobce zbývalo 1 000 Kč České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě byl tak v poměru úspěchu v řízení povinen žalobce uhradit 28% tohoto nákladu, tj. 280 Kč a žalovaný 72% tohoto nákladu, tj. 720 Kč, a to v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu do 3 dní od právní moci tohoto rozsudku.