11 C 350/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa pro ochranu osobnosti a o náhradu nemajetkové újmy

I. Žaloba, kterou se žalobce proti žalované domáhal uložení povinnosti doručit žalobci písemnou omluvu ve znění“ Omlouvám se [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], na. [datum], bytem [adresa žalobce], že jsem v řízení vedeném Okresním soudem v Jihlavě pod sp. zn. 99 P 156/2020 učinila prostřednictvím své právní zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení] návrh na zahájení řízení o novou úpravu styku ze dne [datum], který obsahuje toto nepravdivé sdělení:“ E-maily, zprávy a jednání otce jsem konzultovala s odborníkem, který vyslovil u otce dokonce podezření na poruchu osobnosti s psychopatickými rysy a narcistickými a egoistickými prvky, kdy cílem jeho nynějšího jednání není zájem o děti, ale snaha„ týrat” mě”, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce proti žalované domáhal náhrady nemajetkové újmy zaplacením částky 100 000 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 16 456 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobce se proti žalované domáhal omluvy a peněžitého zadostiučinění zaplacením částky 100 000 Kč za výrok ve znění„ E-maily, zprávy otce a jednání otce jsem konzultovala s odborníkem, který vyslovil u otce dokonce podezření na poruchu osobnosti s psychopatickými rysy a narcistickými a egoistickými prvky, kdy cílem jeho nynějšího jednání není zájem o děti, ale snaha„ týrat“ mě.“, který žalovaná projevila v návrhu ze dne [datum] na zahájení řízení ve věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 99 P 156/2020. Dotčeným návrhem žádala žalovaná novou úpravu styku žalobce jako otce s dětmi. Tvrzení ve výroku pokládal žalobce za nepravdivé, hrubě zasahující do jeho práva na ochranu osobnosti, občanské a profesní cti, práva na ochranu dobrého jména a důstojnosti, i do rodičovských práv. Závažnost zásahu byla zvýšena tím, že výrok byl adresován soudu rozhodujícímu o styku žalobce s jeho nezletilými dětmi. Žalobce jím mohl být poškozen na rodičovských právech, neboť zpochybňoval jeho výchovnou způsobilost. Skutečnosti uváděné žalovanou v jejím výroku by ve skutečnosti vylučovaly žalobce z povolání lékaře. Výrok byl projeven veřejně, neboť se s ním seznámili pracovníci soudu a přístup k němu měla i vnější veřejnost při nahlédnutí do spisu nebo při přítomnosti na jednání. Žalobce byl výrokem poškozen, jelikož byl výrok nepravdivý, i proto, že výrok obsahoval nepřípustný hodnotící úsudek. Výzvě k omluvě žalovaná nevyhověla. Jako přiměřenou satisfakci žádal žalobce též zaplacení částky 100 000 Kč.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že její návrh na zahájení řízení z [datum] navazoval na žalobcovu zprávu z [datum], kterou žalobce rezignoval na styk s dětmi, který měl umožněný, a který mu byl uložen, přičemž se však následně domáhal výkonu rozhodnutí o styku s dětmi. Emailem z [datum] se žalobce dožadoval styku s dětmi, což opět popřel emailem z [datum]. Pro žalovanou bylo žalobcovo jednání nepochopitelné, že měla potřebu je konzultovat s odborníky. Žalovaná v opatrovnické, řízení netvrdila, že žalobce trpí poruchou osobnosti, pouze citovala podezření, které po konzultaci pojala. Výrok, který ve svém návrhu na novou úpravu styku žalobce s dětmi uvedla žalobkyně, nebyl nepravdivý; osobu, od které získala informace obsažené pak v dotčeném výroku, žalovaná odmítla jmenovat z obavy před negativní reakcí žalobce. Žalobce ostatně v opatrovnickém řízení sám hodnotil žalovanou jako sebestřednou, nafoukanou, arogantní, přičemž základní slušnost a spravedlnost jí nic neříká. [příjmení] zde posuzovaný výrok se žalobkyně o duševním stavu žalobce nevyjadřuje a jeho odbornou stránku chválí a doporučuje. Výrok žalobkyně projevila v podání k soudnímu řízení, kde se s ním mohl seznámit jen omezený okruh lidí. Výrok nemohl žalobce poškodit v povolání, neboť žalobcova osobnost nemá vliv na způsobilost vykonávat žalobcovu profesi. Žalovaná podle svého přesvědčení svým výrokem nepřekročila meze pro procesní uplatňování práva. Navrhla proto, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Soud zjistil ze spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 99 P 156/2020, že rozsudkem ze dne 21. 5. 2020, č. j. 7 Nc 8495/2019 – 192, byla schválena dohoda žalobce a žalované jako rodičů nezletilých dětí o svěření dětí do péče matky, o styku žalovaného s dětmi a o výživném; v řízení žalovaná na počátku navrhovala svěření dětí do její péče, žalobce navrhoval péči střídavou. Mezi [datum] a [datum] probíhala mezi žalobcem a žalovanou emailová komunikace, kde si žalobce mj. stěžoval na nezájem dětí o jeho osobu, na upírání styku dětí s prarodiči z jeho strany. Zprávami v aplikaci WhatsApp v době od [datum] do [datum] se žalobce pokoušel komunikovat s dětmi, navrhovat program, děti mu neodpovídaly nebo odpovídaly úsečně, žalobce reagoval někdy vlídně, někdy autoritativně a výhružně. Emailem z [datum], 4.41 hod. oznámil žalobce žalované, že po jejím jednání nemá zájem se s dětmi nadále stýkat, protože nemají žádný zájem s ním být; toto oznámil i fotbalovému klubu, který děti navštěvovaly. Pak přesto žalobce podáním z [datum] navrhl nařízení výkonu rozhodnutí o svém styku s dětmi. Na to byla žalovaná usnesením z 8. 7. 2021, č. j. 99 P 156/2020 – 31, vyzvána, aby rozhodnutí o styku žalobce s dětmi plnila. K tomu se žalovaná vyjádřila podáním z [datum], kde popsala, že děti s ní byly v karanténě během pandemie a žalobce o styk s nimi„ neusiloval“, od [datum] o děti neprojevil žádný zájem a [datum] odeslal výše uvedený email, po kterém si pro děti nepřišel až do [datum]; zmínila nevhodné žalobcovo chování zejména k synovi [jméno], popsala rovněž naléhání prarodičů z žalobcovy strany, aby se s nimi děti vídaly, což však děti odmítly; uzavřela, že žalobce není schopen mít normální vztahy s dětmi a děti k žalobci nechtějí. Následně žalovaná podáním z [datum] v návaznosti na omezení, resp. ukončení kontaktu žalobce s dětmi navrhla, aby dále již nebyl závazně upraven styk mezi nimi; v podání vyjádřila názor, že žalobci by prospěla individuální terapie, aby si ujasnil, co chce a podle toho se k dětem choval; dodala, že„ E-maily, zprávy otce a jednání otce jsem konzultovala s odborníkem, který vyslovil u otce dokonce podezření na poruchu osobnosti s psychopatickými rysy a narcistickými a egoistickými prvky, kdy cílem jeho nynějšího jednání není zájem o děti, ale snaha„ týrat“ mě.“ Pro tento výrok podal žalobce dne [datum] trestní oznámení, které bylo podle vyrozumění z [datum] založeno, jelikož v jednání žalované nebyly shledány znaky trestného činu.

4. Soud neprovedl důkaz výslechem účastníků. Je přesvědčen, že skutkový stav věci, zejména obsah a kontext výroku uvedeného žalovanou, byl dostatečně objasněn listinami ve spisu zn. 99 P 156/2020.

5. Podle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) (1) chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

6. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

7. Ochrany osobnosti se lze domáhat v případě, že jsou splněny podmínky spočívající v tom, že došlo k neoprávněnému zásahu do osobnostního práva, zásah je způsobilý dotknout se osobnosti člověka a mezi zásahem a následkem je příčinná souvislost (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1174/2007). Následkem nemusí být přímo dotčení (porušení) osobnosti člověka, nýbrž postačí vyvolání hrozby, že k dotčení dojde (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1941/2007).

8. V posuzovaném případě je soud přesvědčen, že výrok žalované, za který žalobce žádal omluvu, byl nevhodný, nešlo však o neoprávněný zásah a výrok také nebyl však způsobilý vyvolat podstatný zásah do žalobcových osobnostních práv.

9. Výrok žalované byl zasazen do jejího návrhu z [datum] v soudním řízení o péči o nezletilé děti. Otázka duševního stavu rodičů je posuzována v každém takovém řízení, byť ve většině případů není řešena výslovně. Jestliže žalovaná jako účastnice řízení o péči o nezletilé děti hodlala zvlášť nastolit otázku žalobcova duševního stavu a konkrétní zaměření na některé prvky žalobcovy osobnosti, neměla jinou možnost, než je vyjmenovat. Proto výrok obsahuje pojem poruchy osobnosti a blíže psychopatické rysy, narcistické prvky, egoistické prvky. Žalovaná současně pevnost své úvahy snížila, tím, že jde o pouhé podezření, tedy o skutečnost neprokázanou.

10. Žalovaná svůj výrok nepoužila samoúčelně bez vztahu k žalobcovu jednání. Reagovala na změny žalobcových stanovisek, které se odehrávaly od [datum], když žalobce nejprve oznámil ukončení styků s dětmi, aby posléze děti opět kontaktoval a ve výsledku se domáhal výkonu rozhodnutí o styku. Nynější soud nehodlá hodnotit žalobcovo jednání a jeho příčiny. Ani žalobce však nezpochybňuje, že takto jednal, třebaže ukončení styků brzy vyhodnotil jako chybu a vyjádřil nad ní lítost. Žalovaná proto měla důvod otázku žalobcova duševního vztahu v řízení o péči o děti vznést i s konkrétním podezřením, které měla.

11. Výrok žalované nebyl v podání z [datum] vyčnívající, proto ani nevzbuzoval zvláštní pozornost, dokud proti němu žalobce nezačal brojit. Ve vyhrocených poměrech, jaké bohužel panují mezi žalobcem, žalovanou a jejich dětmi nebyl výrok žalobkyně excesivním napadením žalobce, nýbrž vyjádřením odpovídajícím úrovni, jak se o sobě žalobkyně se žalovaným vyjadřovali.

12. Zásahem do osobnostních práv žalobce nemůže být působení výroku v opatrovnickém řízení a přivození horšího výsledku pro žalobce. Výrok žalované nebyl pro řízení ničím jiným než skutkovým tvrzením, které je třeba prokázat. Skutkový závěr soud v souladu s ust. § 132 o. s. ř. činí hodnocením důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci. Výrok žalované tedy dokládal v řízení její postoj k žalobci, nikoliv žalobcovy vlastnosti. Výrok učiněný v řízení sice může zasáhnout do osobnosti jiného účastníka řízení a v zásadě se proti němu lze zvláštní žalobou bránit. V řízení, kde byl výrok učiněn, však bude hodnocen podle § 132 o. s. ř. a je na aktivitě ostatních účastníků, nakolik v řízení prosadí své odlišné hodnocení. Nynější soud je přesvědčen, že za subjektivně horší výsledek řízení se účastník nemůže bránit další žalobou, nýbrž jen v rámci daného řízení například opravnými prostředky. Výrok tedy nejenže nevyvolal pro žalobce nepříznivý výsledek v opatrovnickém řízení, ale ani k tomu nebyl způsobilý. Lze se dokonce domnívat, že jako pouhá nedoložená spekulace působil výrok negativně pro žalobkyni, byť jeho izolovaný význam byl stále jen marginální.

13. Výrok žalované nebyl způsobilý poškodit žalobce ani v profesním životě. Žalobce jako lékař, aby mohl svou profesi vykonávat, musí být mj. zdravotně způsobilý (§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 95/2004 Sb.), tedy i bez poruchy osobnosti (příloha vyhlášky č. 271/2012 Sb.). Výrok žalované však, ani kdyby byl předán profesní samosprávě či státnímu úřadu, nemohl žalobcovo oprávnění zasáhnout, neboť z výroku bylo zřejmé, že hodnocení žalobce je učiněno na základě zprostředkovaných informaci, nikoliv po vyšetření, obsahuje nejvýše podezření, a uzavírá na nespecifickou nemoc.

14. Soud je tedy jednak přesvědčen, že výrok žalované v podání z [datum] nebyl neoprávněným zásahem do žalobcových práv, a výrok ani nebyl způsobilý žalobcova práva zasáhnout.

15. Mimo tento důvod pro zamítnutí žaloby je třeba uvést, že žalobcovo právo na ochranu osobnosti se podstatně snížilo uplynutím času mezi dobou, kdy žalovaná svůj výrok podala, a kdy se žalobce začal ochrany domáhat. Právo na ochranu osobnosti se zásadně (kromě práva na zaplacení peněžité satisfakce) nepromlčuje a nezaniká. Postupem času se však právo zeslabuje ve vztahu s tím, že zasažený člověk neměl potřebu proti zásahu brojit. Ve zde posuzovaném případě první obranou žalobcovy osobnosti bylo žalobcovo trestní oznámení z [datum] podané bezmála rok po uvažovaném zásahu žalované. Třebaže tento časový odstup je kratší než jinde stanovené promlčecí lhůty, ukazuje v nynějším případě, že žalobce nepociťoval výrok žalované za natolik závažný, aby se proti němu ihned ohrazoval a domáhal se ochrany. K podání trestního oznámení a později žaloby přistoupil po roce, což dokládá, že zásah konkrétním výrokem nevnímal jako intenzivní a žaloba v civilním řízení je reakcí na širší problémy mezi účastníky, nikoliv na výrok samotný.

16. Výrok žalované v podání z [datum] byl nevhodný jako tzv. argumentační faul, neboť žalovaná se v něm odvolala na anonymní autoritu (odborníka), kterou ani následně nepojmenovala. Nebylo proto možné ověřit, zda zdroj žalované vůbec existuje, jakou má erudici, z jakých informací vycházel a k jakému skutečně došel závěru, resp. podezření. Argumentace žalované v podání z [datum] tedy byla od počátku podezřelá, vyžadovala další ověření a snižovala kredit samotné žalované.

17. Právu na ochranu žalobcovy osobnosti nebylo možné vyhovět, neboť k neoprávněnému zásahu nedošlo a žalobci nehrozila újma. Byl proto zamítnut návrh na uložení omluvy a tím spíše i na zaplacení peněžitého zadostiučinění.

18. Žalované, která měla v řízení úspěch, soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalované sestávají z odměny za zastoupení advokátkou ve výši po 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání k věci, účast na jednání soudu trvajícím přes dvě hodiny), celkem ve výši 12 400 Kč, z náhrady hotových výdajů na čtyři úkony právní služby ve výši po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, celkem 1 200 Kč, a DPH ve výši 2 856 Kč. Náhrada celkem činí 16 456 Kč. Žalobce je povinen zaplatit ji žalované k rukám její zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.