11 C 439/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 12. 2001, č.j. , Anonymizováno, , se s účinností od 1. 1. 2026 zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se proti žalovanému (syn žalobce) domáhal zrušení vyživovací povinnosti, která byla naposledy určena rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 12. 2001, č. j. , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že došlo ke změně poměrů na straně žalovaného, které odůvodňují zrušení vyživovací povinnosti. Žalobce není se žalovaným již několik let v kontaktu. Žalobce tak má za to, že žalovaný je vzhledem ke svému věku (téměř 26 let) se schopen sám živit.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a svoji neúčast u jednání soudu neomluvil. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.).

3. K posouzení skutkové stránky věci provedl soud v nezbytném rozsahu důkazy, které označili účastníci. Zjistil, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 12. 2001, č. j. , Anonymizováno, , bylo žalobci uloženo přispívat na výživu tehdy nezletilého žalovaného částkou 1 000 Kč měsíčně; soud tehdy vyšel z toho, že matka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 2 409 Kč a přídavky na děti, a z příjmů otce 9 035 Kč měsíčně. Z připojeného spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, soud dále zjistil, že žalobce požádal o snížení výživného v roce 2014, ale tato žádost byla rozsudkem ze dne 24. 2. 2014, č. j. , spisová značka, , zamítnuta. K žádným úpravám výživného tak nedošlo.

4. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že žije s přítelkyní u jejího otce od října 2025. Žalobce je veden jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce. V předchozím zaměstnáním u , právnická osoba, skončil v září 2025. U předchozího zaměstnavatele měl mzdu ve výši 40 000 Kč čistého měsíčně. Nyní pobírá podporu v nezaměstnanosti do března 2026. Od dubna nastoupí do nového zaměstnání jako řidič kamionu ke společnosti , adresa, . O žalovaném nic neví.

5. Podle § 163 o.s.ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

6. Podle § 915 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

8. Soud se v první řadě zabýval otázkou, zda lze rozhodovat o výši výživného poté, co bylo o výživném rozhodnuto již rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 12. 2001, č. j. , spisová značka, a rozsudkem ze dne 24. 2. 2014, č. j. , spisová značka, byl návrh žalobce na snížení výživného zamítnut. Soud dospěl k závěru, že od posledního rozhodnutí se podstatně změnily okolnosti. Žalovaný je již zletilý. Za těchto okolností bylo možné rozhodnout o výživném v nových poměrech a změnit tak dřívější rozhodnutí.

9. Při úvaze o výši výživného vyšel soud ze základního zákonného pravidla, podle výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit. Výživné pak musí odpovídat potřebám oprávněného a možnostem povinného. Výše výživného může být ideálně určena při úplné znalosti poměrů na straně rodiče i dítěte. Žalovaný byl v řízení nečinný a neuvedl důvody, které mu v jeho věku brání samostatně si obstarávat prostředky na živobytí. Žalovanému je téměř 26 let, což je věk, ve kterém se zpravidla končí i studium na vysoké škole. Žalovaný rovněž nekomunikuje se žalobcem. Soud tak došel k závěru, že nebylo prokázáno, že by žalovaný nebyl schopen se sám živit, a proto již nemá nárok na výživné od žalobce. Nebylo ani prokázáno, že by se žalovaný soustavně připravoval na budoucí povolání. Z tohoto důvodu soud žalobě na zrušení výživného zcela vyhověl. O zrušení výživného bylo rozhodnuto s účinností od 1. 1. 2026, kdy už byly nastoleny nynější poměry.

10. V řízení byl úspěšný žalobce. Jelikož ale nebyl zastoupen advokátem a ani nepožadoval náhradu nákladů řízení, tak soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.