11 C 46/2021
č. j. 11 C 46/2021-116
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 § 142 § 148
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 6 § 9
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 513 § 2910 § 2911 § 2927 § 2956 § 2958
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 681 342,55 Kč s příslušenstvím
I. Řízení se zastavuje v rozsahu, v jakém se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky 68 233,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 68 233,90 Kč od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 26 753,55 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 521 917,55 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 753,55 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba v rozsahu, v jakém se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky 91 191,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 91 191,10 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 51 667,84 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě náhradu nákladů řízení ve výši, která bude určena samostatným usnesením, a to do 3 dnů od právní moci takového usnesení.
1. Žalobce se domáhal proti dvěma žalovaným, [celé jméno žalovaného] a [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] (dále jen„ [ulice] podnikatelská pojišťovna“), zaplacení částky 681 342,55 Kč s úrokem z prodlení. Uvedl, že [celé jméno žalovaného] mu při dopravní nehodě dne [datum] způsobil újmu na zdraví, v důsledku které ušly žalobci příjmy ve výši 86 858 Kč, za vytrpěnou bolest mu vzniklo právo na bolestné 319 806,55 Kč a došlo ke ztížení žalobcova společenského uplatnění, které lze nahradit zaplacením částky 509 164 Kč. Výši bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce převzal ze znaleckých posudku MUDr. [jméno] [příjmení] [jméno] podnikatelská pojišťovna nahradila žalobci celý ušlý zisk 86 858 Kč a částečně bolestné 147 628 Kč. Žalobce proto dále žádal zaplacení bolestného 172 178,55 Kč a náhrady za ztížení společenského uplatnění 509 164 Kč.
2. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 24. 5. 2021, č. j. 11 C 46/2021 – 61, byla žalobci přiznána vymáhaná pohledávka proti žalovanému [celé jméno žalovaného]. Řízení mezi žalobcem a žalovaným [celé jméno žalovaného] tím skončilo a pokračovalo řízení o žalobcově pohledávce proti jediné žalované [příjmení] podnikatelské pojišťovně.
3. Žalovaná v průběhu řízení zaplatila žalobci zbývající část náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 506 164 Kč. Žalobce proto vzal v tomto rozsahu žalobu zpět a soud řízení usnesením ze dne 16. 6. 2022, č. j. 11 C 46/2021 – 105, zastavil. Dále se žalobce domáhal již jen bolestného 172 178,55 Kč s úrokem z prodlení.
4. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že znalecký posudek, podle kterého žalobkyně vymáhá bolestné, je nesprávný. Žalovaná souhlasila s ohodnocením bolesti 463 body a částkou 147 628 Kč, kterou již zaplatila. Při zranění žalovaného nedošlo k poranění kořene krční míchy, nýbrž jen k jeho podráždění, tedy bolestné odpovídalo jen 60 bodům namísto 100. Žalovaná rovněž nesouhlasila s bolestným za dílčí invazivní zákroky při operacích ve dnech 18. a [datum]. Bolest při těchto operacích je odškodňována již bolestným za samotný úraz a operativní vstupy, a nelze ji odškodňovat jako další poškození zdraví. Šlo nadto o zákroky prováděné šetrně pod lékařským dohledem, které jsou méně bolestivé než úraz. Anestezie byla znalcem nesprávně hodnocena analogicky jako otřes mozku. Žalovaná proto navrhla, aby byla žaloba ve zbývajícím rozsahu zamítnuta.
5. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že [celé jméno žalovaného] způsobil při dopravní nehodě žalobci újmu na zdraví. [celé jméno žalovaného] byl pro odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla pojištěn u žalované. Tyto skutečnosti ostatně vyplývají i z listin, kterými které byly čteny jako důkaz, a to usnesení Okresního státního zastupitelství v [obec] z 27. 2. 2020, č. j. ZT 275/2019-4, a korespondence mezi stranami s výzvami k plnění a s oznámeními o plnění.
6. Z posudku o invaliditě ze dne [datum] soud zjistil, že míra žalobcovy pracovní schopnosti poklesla o 35 %.
7. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] vypracovaného písemně a doplněného výpovědí znalce na jednání soud zjistil, že při dopravní nehodě způsobené [celé jméno žalovaného] došlo u žalobce nikoliv k podráždění nervového kořene krční míchy, nýbrž k jeho poranění. Tento závěr znalec přesvědčivě vysvětlil jednak tím, že pokud došlo ke zdravotnicky popsanému (v lékařských zprávách) roztříštění a posunu ploténky a přetržení interspinálního vazu, musel být kořen míchy zasažen výrazněji než jen podrážděním, a musel být přímo poraněn. Poranění kořene namísto pouhého podráždění také dokládají dodnes přetrvávající následky na žalobcově zdraví, zejména v tom, že žalobce má omezenou hybnost pravé paže a změněnou citlivost prstů. Hodnocení přípravných výkonů pro operace (anestezie, intubace, močový katétr) ve dnech 18. a [datum] body bolestného pokládal znalec za nezbytné, byť pro tyto zdravotnické zákroky neosahuje metodika Nejvyššího soudu výslovnou klasifikaci. Znalec hodnotil každou z operací 250 body, přičemž jednotlivé výkony oceňoval analogicky jako významem nejbližší položky zavedené v metodice. Celkovou anestezii hodnotil 20 body jako lehký otřes mozku, neboť při anestezii dochází k intoxikaci cizími látkami, které vyvolávají nefyziologické změny. Intubaci žalobce znalec hodnotil jako cizí těleso v ústech, hltanu, hrtanu a průdušnici, v součtu 185 bodů. Zavedení močového katétru hodnotil 35 body jako cizí těleso v močové trubici a močovém měchýři s redukcí o 50 %. Jen zavedení močového katétru bylo tedy bodově hodnoceno srovnatelně jako samotný operační zákrok; intubace sedminásobně převýšila bodové hodnocení operačního zákroku. Znalec tyto poměry označil za nedokonalost metodiky a připustil, že u nových posudků již bodové hodnocení v této oblasti ve všech složkách snižuje o 50 %.
8. Z vyúčtování znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalec žádal za znalecké posudky s oceněním ztížení společenského uplatnění a bolestného znalečné 9 000 Kč a 5 000 Kč.
9. Hodnocením provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru, že při nehodě způsobené [celé jméno žalovaného] došlo k poškození žalobcova zdraví spočívající mj. v poranění kořene krční míchy. Tato dílčí újma byla žalobcem prokázána pomocí znaleckého posudku MUDr. [anonymizováno], který čerpal ze zdravotnické dokumentace, kterou ani žalovaná nezpochybňovala, a která obsahuje záznam o roztříštění a posunu ploténky a přetržení interspinálního vazu, což podle odborného hodnocení znalce musí nutně znamenat poranění kořene míchy. Rovněž následek v podobě dodnes přetrvávajícího omezení hybnosti paže a citlivosti prstů jsou jednoznačným projevem poranění, nikoliv jen podráždění kořene míchy. Poranění kořene krční míchy je metodikou Nejvyššího soudu hodnoceno 100 body, zatímco podráždění 60 body, přičemž hodnota jednoho bodu činila 318,85 Kč v roce 2019. Léčba žalobcova zranění si vyžádala operace ve dnech 18. a [datum], při kterých byl žalobce vždy v celkové anestezii, intubován a byl mu zaveden močový katétr. Metodika Nejvyššího soudu pro tyto výkony související s operací nemá zvláštní klasifikaci, ohodnocuje pouze vstupy do těla, které plní účel operace. Žalobce nechal své ztížení společenského uplatnění a bolest ocenit znaleckými posudky MUDr. [jméno] [příjmení], za které zaplatil 14 000 Kč [celé jméno žalovaného] byl pro odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla pojištěn u žalované. <i>Zastavení řízení po dalším zpětvzetí žaloby</i> 10. V návaznosti na výpověď znalce [příjmení] [jméno] vzal žalobce při soudním jednání žalobu zpět v rozsahu, v jakém se předtím domáhal zaplacení bolestného ve výši 68 233,90 Kč a úroku z prodlení. Tato částka odpovídá 214 bodům, když znalec uvedl, že v dnešní praxi (oproti dříve podaným posudkům) již bodové hodnocení anestezie a intubace snižuje o 50 %. Znamená to, že při každé ze dvou operací by nyní přiznal 143 bodů namísto 250 bodů, u každé operace jde o snížení o 107 bodů, celkem o 214 bodů. Soud po zpětvzetí žaloby v odpovídajícím rozsahu ve výroku I. zastavil řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. Žalobce se poté dál domáhal bolestného 103 944,65 Kč, které odpovídá 40 bodům (tedy částce 12 753,55 Kč) jako rozdílu mezi již uhrazeným bolestným za podráždění kořene míchy (60 bodů) a skutečným poraněním kořene (100 bodů), a dále 286 bodům (částce 91 191,10 Kč) za anestezii, intubaci a zavedení katétru při operacích. <i>Bolestné za poranění kořene krční míchy</i> 11. Po právním hodnocení věci soud uzavřel, že žaloba (v rozsahu po částečném zastavení řízení) je zčásti důvodná.
12. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
13. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.
14. Podle § 2927 o. z. (1) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. (2) Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.
15. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.
16. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.
17. Pod zn. Rc 63 [číslo] byla ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek publikována Metodika Nejvyššího soudu náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.), kterou vzalo na vědomí občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu a doporučilo soudům, aby ji používaly při aplikaci § 2958 o. z. Metodika v části S14 hodnotí 100 body poranění nervového kořene krční míchy (5. – 7. kořen), zatímco otřes krční míchy hodnotí 60 body. Hodnota bodu podle metodiky odpovídá podle metodiky jednomu procentu hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž vznikla bolest; pro rok 2019 jde o částku 318,85 Kč.
18. Podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.
19. Podle § 9 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.
20. V posuzovaném případě, kdy bylo prokázáno, že žalobci bylo při dopravní nehodě způsobeno poranění kořene krční páteře, náleží žalobci za toho dílčí poškození bolestné ve výši 100 bodů. Oproti žalovanou již zaplacenému bolestnému ve výši 60 bodů jde o dlužné bolestné ve výši 40 bodů, tedy o peněžitou částku 12 753,55 Kč (haléřová nepřesnost je výsledkem zaokrouhlování při jiném způsobu výpočtu).
21. Příslušenstvím pohledávky je podle § 513 o. z. náklad spojený s uplatněním pohledávky. Žalobce svou pohledávku z bolestného a ztížení společenského uplatnění mohl vymáhat pouze díky vyčíslení ve znaleckých posudcích MUDr. [anonymizováno]. Za posudky zaplatil žalobce znalečné 14 000 Kč. Žalobci patří i náhrada tohoto nákladu.
22. Pohledávku žalobce důvodně vymáhal nejen proti přímému škůdci [celé jméno žalovaného], nýbrž též proti žalované, u které byl [celé jméno žalovaného] pojištěn pro odpovědnost za újmu způsobenou provozem vozidla.
23. Soud proto ve výroku II. rozsudku přiznal žalobci částku 26 753,55 Kč sestávající z bolestného 12 753,55 Kč a nákladu na uplatnění pohledávky 14 000 Kč. Pro prodlení s dlužným bolestným přiznal soud žalobci i žádaný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Toto plnění je žalovaná povinna zaplatit společně s [celé jméno žalovaného] s tím, že (byť tak není uvedeno ve výroku tohoto rozsudku) plněním jednoho z nich zaniká se stejném rozsahu povinnost druhého dlužníka.
24. Soud žalobci přiznal též úrok z prodlení z dříve vymáhané náhrady za ztížení společenského uplatnění ve výši 509 164 Kč. Žalovaná tuto částku zaplatila až [datum], do té doby však byla v prodlení a žalobce má nárok na zaplacení úroku z prodlení i z této částky. <i>Bolestné za dílčí invazivní zákroky při operacích</i> 25. Naopak je současně soud přesvědčen, že žalobci nenáleží bolestné za dílčí invazivní zákroky - anestezii, intubaci, zavedení katétru - při operacích ve dnech 18. a [datum]. V souvislosti s těmito operacemi patří žalobci bolestné za zákroky, které byly účelem operací (celkem 63 bodů), a které byly již žalovanou nahrazeny. Bolest způsobené anestezií, intubací a zavedením močového katétru je již zohledněna v bolestném za úraz a za samotné hlavní operační zákrok. Dílčí invazivní zákroky umožňující provedení operace, se uskutečňují pod lékařskou kontrolou a zvláštní bolest či diskomfort nepůsobí. Přiměřená léčba, resp. její bolestivost, je tedy již zohledněna v bolestném za samotné poškození zdraví. Obdobně se ostatně neoceňuje a nenahrazuje například rehabilitační úsilí pacienta nebo diskomfort během rekonvalescence (např. nošení krčního límce). Přiznání bolestného za tyto dílčí zákroky by ostatně bylo v absurdním nepoměru k bolestnému za samotný úraz a operační vstupy – poranění kořene krční míchy se hodnotí 100 body, pouhá intubace by však měla být hodnocena 185 body (téměř 59 000 Kč, po 50% redukci přes 29 000 Kč).
26. Soud se tedy ztotožnil s dřívějšími názory jiných soudů, na které poukázala žalovaná, např. v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2021, č. j. 15 Co 217/2021 – 248:„ v daném případě není aplikace analogických položek na opakovanou orotracheální intubaci žalobce jako cizí těleso v dutině ústní, hrtanu a průdušnici, aplikaci léčiv do žíly obou horních končetin jako poranění žíly, zavedení nasogastrické sondy jako cizí těleso v dutině ústní, v jícnu a v žaludku, zavedení močového katetru jako cizí těleso v močové trubici a v močovém měchýři či zavedení katétru do vřetenní tepny jako poranění tepny správné… Lze očekávat, že v hlubokém bezvědomí žalobce nevnímal ani zavedení ani přítomnost těchto nástrojů v těle jako bolest a že současně po celou dobu pobytu v nemocnici, zejména v době, kdy byly uvedené nástroje zavedeny, byl pod sedativy, které bránily vnímání daleko intenzivnější bolesti, kdy zjevně bolesti z primárního poškození musely zcela bolesti ze zavedených nástrojů zastínit. Takovéto bolesti opravdu nemohou být analogické situaci, kdy při plném vědomí se poškozenému dostane cizí předmět do ústní dutiny, jícnu, žaludku, hrtanu či průdušnice, či do močového měchýře a v daném ohodnocení bolesti je vynětí těchto předmětů a následné bolesti při hojení. Stejně tak, když dojde při úrazu k poranění žíly či tepny, je to třeba chirurgicky ošetřit, lze očekávat případnou krevní ztrátu a hojení takové rány trvá rozhodně déle a jinak, než hojení místa, kam byla zavedena kanyla či infuze a právě takto vzniklé bolesti a jejich léčba je hodnocena v bolestném, tedy zase jen takovéto obdobné bolesti by mohly být posuzovány analogicky. Stejně tak nelze analogicky bolestivě jako vniknutí cizího tělesa do těla vnímat OTI či laryngeální masku při operaci, když před tímto lékařským úkonem, tj. zavedení a odstranění, je pacient přiveden do stavu bezvědomí, kdy necítí bolest. Přirovnání použití anestezie k těžkému otřesu mozku pak také dle odvolacího soudu není adekvátní. I po anestezii jsou pacientovi podávána sedativa související s bolestivostí operačního výkonu jako takového a byť toto představuje určitou zátěž, jako je případná bolest hlavy, zvracení či jiné nepohodlí, je s tímto počítáno v ohodnocení bolestí spojených s operací. Pokud by se měly tyto úkony hodnotit samostatně, bez ohledu na primární poškození, mohli bychom dojít k absurdnímu závěru, že každý řez skalpelem či průnik lékařského nástroje do těla pacienta při operaci by bylo třeba samostatně odškodňovat. Přitom je to právě charakter primárního poškození a předpokládaný způsob léčení, díky kterému lékaři, kteří spolupracovali při tvorbě pomocné bodové tabulky, subjektivně přiřazovali množství bodů základního bolestného. Pokud se pak žalobce dovolává odškodnění bolestí z následných léčebných úkonů, které nemohou při počáteční léčbě primárního poškození být ještě známy, pak tyto jsou opět samostatně ohodnotitelné dle bodové tabulky až poté, co nastanou… Jako pochopitelné užití analogie přítomnosti cizího tělesa v dutině ústní, jícnu a žaludku by odvolací soud viděl například zavedení nasogastrické sondy v případě, že po nějakém čase by se v důsledku primárního poškození mozku objevila např. porucha polykání a nemožnost zajistit dostatečnou výživu jinak, kvůli které by poškozený musel při vědomí snést její zavedení i dočasnou přítomnost v organismu. K takové situaci však v dané věci nedošlo a všechny výše uvedené lékařské úkony byly činěny v rámci řešení základního primárního poškození, aniž by žalobce jakkoliv vnímal jejich bolestivost či obtížnost. Odvolací soud se tak zcela ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že ocenění uvedených úkonů a poskytnutí za ně peněžitého zadostiučinění by podle zásad slušnosti nebylo přiměřené k odčinění žalobcem vytrpěné bolesti.“ 27. Z popsaných důvodů žalobci nenáleží bolestné za dílčí invazivní zákroky při operacích 18. a [datum], které žalobce nárokoval celkem částkou 91 191,10 Kč za 286 bodů, ani odpovídající úrok z prodlení. V tomto rozsahu proto soud žalobu ve výroku III. zamítl.
28. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení neměl žádný z účastníků plný úspěch, proto soud náhradu poměrně rozdělil. S ohledem na celkový předmět řízení, na který žalovaná několikrát částečně plnila, měl převažující úspěch žalobce.
29. Náklady žalobce sestávají z odměny za zastoupení advokátem, a to z odměny 11 060 Kč podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za úkony právní služby v období, kdy předmětem řízení a tarifní hodnotou byla částka 681 342 Kč; žalobcova zástupkyně před částečným zastavením řízení vykonala 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, vyjádření k odvolání) s celkovou odměnou 44 240 Kč. Po částečném zastavení řízení usnesením z [datum] byla předmětem řízení částka 172 178,55 Kč, kdy odměna činila 8 020 Kč; za dva úkony právní služby (účast na jednání trvajícím přes dvě hodiny) celkem 16 040 Kč. Nákladem žalobce je náhrada hotových výdajů na 6 úkonů právní služby ve výši celkem 1 800 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky, dále náhrada cestovních výdajů na cestu k soudnímu jednání ve výši 572 Kč (automobilem se spotřebou 6 l nafty na 100 km v kombinovaném provozu, při ceně nafty 47,10 Kč a základní náhradě 4,70 Kč/km bylo ujeto 76 km), náhrada za 4 půlhodiny promeškané cestováním ve výši celkem 400 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky a zaplacený soudní poplatek 34 068 Kč Celkem náklady žalobkyně činí 97 120 Kč.
30. Žalobce v řízení uspěl s částkou 521 917,55 Kč, což z celkového předmětu 681 342,55 Kč (nepočítaje náklady na uplatnění pohledávky) činí míru úspěchu 76,6 %; míra úspěchu žalované proto činí 23,4 %. Rozdíl měr úspěchu tedy činí 53,2 % a v této míře byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. V peněžitém vyjádření náhrada, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci, činí 51 667,84 Kč.
31. O nákladech státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která měla zcela převažující neúspěch, uložil, aby náhradu zaplatila. Náklady státu sestávají ze zaplaceného znalečného znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] za podání posudku na jednání. O výši náhrady bude rozhodnuto samostatným usnesením podle § 155 odst. 1 věty druhé, části za středníkem, o. s. ř, po vyplacení znalečného.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.