11 C 78/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované t. č. Věznice Světlá nad Sázavou o 14 579 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 436,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 14 579 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Žalobkyně uvedla, že tato smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně, na které se žalovaná zaregistrovala, vyplnila své kontaktní údaje včetně čísla bankovního účtu, na nějž požadovala výplatu peněžních prostředků, a současně uvedla své osobní údaje a údaje o své finanční situaci (zahrnující výši příjmů a výdajů i další finanční závazky). Správnost údajů uvedených žalovanou předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti předloženým dokumentům, přičemž po majetkové stránce vyhodnotila žalovanou jako úvěruschopnou. Poté předchůdkyně žalobkyně schválila žádost žalované a poskytla jí návrh smlouvy, s nímž žalovaná vyjádřila souhlas a podepsala jej zadáním vygenerovaného SMS kódu. Žalobkyně uvedla, že následně byly žalované na její bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč Tyto prostředky byla žalovaná povinna vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 704 Kč a smluvním úrokem z úvěru sjednaným na celou dobu trvání úvěru nejpozději do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná ve lhůtě splatnosti úvěr neuhradila, zaplatila pouze 1 081 Kč. Tato částečná úhrada byla alokována ve výši 81 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru, ve výši 421 Kč na smluvní pokutu (kterou předchůdkyně žalobkyně požadovala z důvodu prodlení žalované s úhradou úvěru ve výši 5 000 Kč) a ve výši 579 Kč na náklady na vymožení pohledávky, které tímto byly zcela uhrazeny. Pohledávka za žalovanou ve výši 27 282,59 Kč (sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, zbývající části poplatku ve výši 9 623 Kč, úroků ve výši 1 884,11 Kč, zbývající části smluvní pokuty ve výši 4 579 Kč a úroku z prodlení ve výši 1 196,48 Kč) byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni. Žalobkyně doplnila, že předchůdkyně žalobkyně na základě fúze sloučením se společností [právnická osoba] dne [datum] zanikla, nicméně nová nástupnická společnost přijala stejný název, tj. [právnická osoba] Změna věřitele byla žalované písemně oznámena s výzvou k úhradě dluhu. Žalobkyně tvrdila, že po postoupení pohledávky již žalovaná na svůj dluh nic neuhradila. Žalobkyně tedy žalobou uplatňuje dluh na jistině úvěru ve výši 10 000 Kč a jako příslušenství pohledávky požaduje úhradu neuhrazeného poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní úroky. Kromě toho žádá úrok z prodlení ve výši 1 021,92 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč představující náklady za odeslanou výzvu ve výši 39 Kč, za telefonický hovor částku 72 Kč a za osobní návštěvu terénního pracovníka věřitele u žalované částku 217 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Z provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Soudu bylo předloženo písemné vyhotovení smlouvy, které svědčí o elektronickém způsobu uzavření smlouvy. Touto skutečností je způsob podpisu smlouvy; zatímco na straně předchůdkyně žalobkyně je podpis zástupce, na straně žalované je uveden SMS kód. Čl. III. smlouvy pak podrobně upravuje způsob registrace žalované na internetové stránce předchůdkyně žalobkyně a postup při uzavírání smlouvy přesně tak, jak tvrdila žalobkyně. Ze smlouvy soud dále zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč na bankovní účet žalované blíže specifikovaný ve smlouvě. Přiložené potvrzení o platbě svědčí o výplatě těchto finančních prostředků. Podle smlouvy byly prostředky poskytnuty na refinancování půjčky žalované. Žalovaná byla povinna poskytnuté prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 704 Kč a úrokem vypočteným za dobu trvání úvěru se sjednanou sazbou 40 % p. a. nejpozději do [datum]. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaná bude v prodlení s úhradou úvěru, je povinna zaplatit předchůdkyni žalobkyně poskytnutou jistinu úvěru, účelně vynaložené náklady, úrok, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaná v prodlení. Veškeré tyto smluvní informace byly žalované poskytnuty také formou předsmluvních informací o spotřebitelském úvěru, které byly soudu předloženy společně se smlouvou. Žalovaná ve lhůtě splatnosti úvěr řádně neuhradila, jak soud zjistil z doložených písemných výzev. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy na žalobkyni. Pokud jde o změnu v osobě věřitele v této věci, má soud za prokázaný zánik předchůdkyně žalobkyně se současným vznikem nové společnosti se stejným označením a převod pohledávek z původní společnosti na novou (jak vyplývá z Projektu vnitrostátní fúze sloučením ze dne [datum]) a následné postoupení pohledávky za žalovanou z nové nástupnické společnosti na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z dopisu ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu v postoupené výši 27 282,59 Kč. Výše dluhu a jeho jednotlivé položky vyplývají z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z níž je patrné, že žalovaná uhradila celkem 1 081 Kč, na jistině úvěru stále dluží 10 000 Kč, na úrocích 1 884,11 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěr 9 623 Kč (přičemž na poplatek bylo z částečné úhrady započteno právě 81 Kč), na úroku z prodlení 1 196,48 Kč a na smluvní pokutě 4 579 Kč (na smluvní pokutu byla započtena částečná úhrada žalované ve výši 421 Kč). Žalovaná byla povinna uhradit také náklady na vymožení pohledávky ve výši 579 Kč, částečnou úhradou však byly v plné výši uhrazeny. S oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná současně vyzvána k úhradě dluhu v náhradní lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu (dle podacího archu byl dopis žalované odeslán dne [datum]). Žalovaná dlužnou částku neuhradila, jak vyplývá z dalších písemných upomínek ze dne [datum] a [datum]. Z prvně zmíněné upomínky soud zjistil, že žalovaná byla pro případ nezaplacení dlužné částky upozorněna na možnost náhrady nákladů mimosoudního vymáhání, mj. nákladů za odchozí dopis ve výši 39 Kč, za telefonický hovor ve výši 72 Kč a za osobní návštěvu 217 Kč. Právě tyto náklady žalobkyni skutečně vznikly, jak bylo zjištěno z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Z druhé upomínky bylo zjištěno, že žalobkyně předala věc právnímu zástupci a upozornila žalovanou na možnost soudního vymáhání pohledávky. Žalovaná ani poté na svůj dluh neplnila, znovu tedy byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum], a to ve lhůtě do [datum] (dle podacího archu byla upomínka odeslaná žalované následující den).

4. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že před uzavřením předmětné smlouvy byla řádně ověřena úvěruschopnost žalované, soud vycházel především z předložené přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, která obsahuje majetkové poměry uvedené žalovanou při žádosti o úvěr. Z uvedeného listinného důkazu vyplývá, že žalovaná měla příjem ze zaměstnání ve výši 31 371 Kč čistého měsíčně, přičemž její měsíční výdaje činily 6 000 Kč (výdaje na bydlení ve výši 2 640 Kč, výdaje na energie ve výši 840 Kč, další finanční závazky ve výši 1 740 Kč a ostatní výdaje ve výši 780 Kč). Žalobkyně současně předložila kopie ústřižků poštovních poukázek, z nichž zřetelně vyplývá deklarovaný měsíční příjem žalované.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Podle § 178 odst. 1 a 2 o. z. fúze se děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob. Sloučení nebo splynutí se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu.

11. S přihlédnutím ke skutečnostem zjištěným provedeným dokazováním a výše citované zákonné úpravě soud posoudil předmětný závazkový vztah jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Na tento závazkový vztah soud aplikoval kromě obecných ustanovení také ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele (nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání). Věřitel je pak povinen dodržovat pravidla zakotvená v zákoně o spotřebitelském úvěru za účelem ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, zejména s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na [webová adresa]). Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitelský úvěr tedy může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit, jinak je smlouva neplatná.

12. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně řádně splnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy, když žalované poskytla peněžní prostředky ve sjednané výši, a že došlo k řádnému postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, ať již formou postoupení pohledávky, nebo fúze předchůdkyně žalobkyně a její nástupnické společnosti podle § 178 o. z. Soud má současně za prokázané, že byly splněny požadavky kladené zákonem o spotřebitelském úvěru na ověřování úvěruschopnosti žalované. Podle soudu předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti postupovala dostatečně obezřetně, hodnotila majetkové poměry žalované, které nadto sama ověřila oproti předloženým dokumentům. V úvahu brala také ostatní finanční závazky žalované, což bylo logické s ohledem na skutečnost, že předmětný úvěr byl poskytován za účelem refinancování jiných stávajících úvěrů či půjček. V postupu předchůdkyně žalobkyně nebyly shledány nedostatky, pečlivě ověřené poměry žalované nadto nevyvolávaly pochyby o nemožnosti žalované úvěr řádně splácet. Žalované tedy v plnění jejích závazků nebránily žádné objektivní překážky. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná svůj závazek splnila ve smyslu § 1908 o. z. jen částečně, když uhradila 1 081 Kč. Pokud jde o zbývající část jistiny úvěru včetně souvisejících sjednaných plateb představující nárok žalobkyně, žalovaná tento nárok nijak nezpochybnila, ani neprokázala, že by svůj dluh již uhradila. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 27 436,03 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 507,11 Kč (v němž žalobkyně žádala neuhrazený poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní úrok), úroku z prodlení žalobkyní kapitalizovaného za dobu ode dne následujícího po splatnosti úvěru do [datum] na částku 1 021,92 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 4 579 Kč (na kterou žalobkyni vzniklo právo mimo jiné v souladu s § 2048 o. z.) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč (představující skutečně vynaložené náklady mimosoudního uplatněný pohledávky, které žalobkyni náleží podle § 513 o. z.). Soud přiznal žalobkyni také úrok z prodlení, který žalobkyni náleží podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od [datum] (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky) do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění neshledal důvody.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 2 252 Kč.