11 C 79/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 15 382,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 508 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 508 Kč od [datum] do zaplacení, a to po právní moci tohoto rozsudku do [datum].

II. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 1 752,35 Kč a 2 121,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 260,35 od [datum] do [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 683 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 007,54 Kč a nákladů spojených s uplatním pohledávky ve výši 39 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 15 382,01 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]). Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy její předchůdkyně posoudila osobní i majetkové poměry žalovaného, které uvedl v žádosti o úvěr a jejichž pravdivost žalovaný stvrdil svým podpisem. Na základě žádosti byla dostatečně ověřena schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně dále uvedla, že na základě smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které si převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný byl povinen poskytnuté prostředky vrátit společně s příslušenstvím ve výši 12 888 Kč tvořeným kapitalizovaným smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem, celkem tedy částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost poslední splátky byla sjednána na den [datum]. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, do doby splatnosti úvěru zaplatil pouze 3 492 Kč. Tato částečná úhrada byla předchůdkyní žalobkyně alokována ve výši 1 739,65 Kč na jistinu úvěru a ve výši 1 752,37 Kč na příslušenství. Ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od [datum] byl žalovaný v prodlení, předchůdkyně žalobkyně od tohoto dne požadovala také úhradu úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalovaný byl v prodlení s úhradou jistiny ve výši 13 260,35 Kč a smluvního příslušenství pohledávky ve výši 11 135,63 Kč. Pohledávka za žalovaným byla předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován a byl vyzván k úhradě dluhu. Žalobkyně tvrdila, že po postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh nic neuhradil. Pohledávka sice byla postoupena ve výši 36 214,80 Kč, žalobkyně však žalobou žádá pouze úhradu dosud neuhrazené jistiny ve výši 13 260,35 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 124,67 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 429,66 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 219,38 Kč, inkasního poplatku ve výši 2 361,92 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků kapitalizovaného po splatnosti úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] na částku 871,91 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného za stejné období na částku 683 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 39 Kč (za odeslání obyčejného dopisu s výzvou k úhradě dluhu) a smluvní pokuty požadované z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši 2 121,66 Kč. Nesplacený smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru, inkasní poplatek a smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků v souhrnné výši 12 007,54 Kč žalobkyně požaduje jako kapitalizovaný úrok.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že skutkový stav věci bylo možné v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zjistit jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci vyjádřili souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. soud předpokládá, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, pokud se dle § 101 odst. 4 o. s. ř. účastníci k výzvě soudu nevyjádřili, rozhodl soud o žalobě bez nařízení jednání.

3. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli, že žalovanému budou poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Podpis smlouvy oběma stranami osvědčuje, že tyto prostředky byly žalovanému poskytnuty v hotovosti právě oproti podpisu. Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč Celkem měl žalovaný uhradit částku 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč s tím, že první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Úroková sazba byla ujednána ve výši 15 % ročně jako pevné pro celou dobu trvání smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že strany si ujednali pro případ nezaplacení jakékoli splátky žalovaným oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je v prodlení, a to za každý den prodlení. Mezi stranami je dále ujednáno oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s vymáháním pohledávky, s jejíž úhradou by byl žalovaný v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek, z něhož vyplývá procentuální rozložení měsíční úhrady na jednotlivé položky pohledávky, tj. na jistinu a její příslušenství. Součástí smlouvy je také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z něhož je patrná rekapitulace základních parametrů předmětného finančního produktu; podpis tohoto formuláře žalovaným dne [datum] osvědčuje jeho seznámení s podmínkami smlouvy.

4. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, který by mohl splácet ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem prosinec. Z údajů o poměrech žalovaného bylo zjištěno, že v době žádosti o úvěr žalovaný byl svobodný, bydlel s rodiči, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo střední, a neměl žádnou vyživovací povinnost. Žalovaný měl v době žádosti o úvěr příjem ze zaměstnání u [právnická osoba], [obec] ve výši 13 907 Kč. Mezi své výdaje žalovaný uvedl náklady na bydlení ve výši 1 500 Kč a osobní výdaje ve výši 1 500 Kč. Použitelný měsíční příjem žalovaného byl uvažován ve výši 10 907 Kč, který byl vyhodnocen jako dostatečný. Z žádosti vyplývá, že žalovaným uvedené údaje byly ověřeny oproti předloženým výplatním páskám a pracovní smlouvě.

5. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] (ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum]) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník se dohodli na odkupu pohledávek z úvěrových smluv, které se svými klienty uzavřela předchůdkyně žalobkyně (příp. které nabyla od společnosti [právnická osoba]), a je tak jejich vlastníkem. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a její předchůdkyně si ujednali postoupení konkrétních pohledávek z úvěrových smluv, které jsou specifikované v seznamu pohledávek, jež je přílohou dílčí smlouvy o postoupení. Za postoupení pohledávek byla ujednána blíže určená cena, která byla ze strany žalobkyně uhrazena dne [datum] (jak vyplývá z potvrzení o provedení transakce). Z přílohy ke smlouvě o postoupení bylo zjištěno, že byla postupována mimo jiné pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 24 395,98 Kč.

6. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni a byl vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru ve výši 36 214,80 Kč na účet žalobkyně do 10 dnů od obdržení dopisu. Z podacího archu vyplývá, že dopis byl předán k přepravě žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne [datum].

7. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně opětovně vyzván k úhradě dluhu nejpozději do [datum]. Současně byl upozorněn na možnost, že by žalobkyně mohla v případě dalšího neuhrazení dluhu požadovat také náhradu nákladů mimosoudního vymáhání, mimo jiné nákladů za odchozí dopis ve výši 39 Kč.

8. Z dopisu ze dne [datum] je zřejmé, že žalovaný stále svůj dluh neuhradil. Byl žalobkyní vyzván k jeho zaplacení v náhradní lhůtě do [datum].

9. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl naposledy před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Z podacího archu vyplývá, že výzva byla podána k přepravě dne [datum].

10. Z výpisu úkonů ze dne [datum] soud zjistil, že v souvislosti s mimosoudním vymáháním pohledávky vznikly žalobkyni náklady ve výši 39 Kč spočívající v odeslání obyčejného dopisu (výzvy k úhradě dluhu) ze dne [datum].

11. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] písemnou dohodu, na základě které byly žalovanému téhož dne v hotovosti oproti podpisu dohody poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč Tyto prostředky měl žalovaný vrátit společně s náklady ve výši 12 888 Kč (sestávajícími z kapitalizovaného úroku ve výši 1 444 Kč smluveného ve výši 15 % ročně, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč), celkem tak měl uhradit částku 27 888 Kč v 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč; poslední splátka byla stanovena na [datum]. Ve lhůtě splatnosti žalovaný uhradil pouze 3 492 Kč. Dostal se do prodlení a předchůdkyně žalobkyně požadovala také úhradu nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 39 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 121,66 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku za trvání dohody a smluvního úroku po splatnosti úvěru a také kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení po splatnosti úvěru. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni [datum] ve výši 36 214,80 Kč O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován se současnou výzvou k úhradě dluhu. Z důvodu neuhrazení dluhu byl žalovaný opětovně vyzýván k jeho zaplacení. Naposledy byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum].

12. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně žalobkyně zjišťovala osobní a majetkové poměry žalovaného podle údajů uváděných žalovaným v žádosti o úvěr. V době žádosti o úvěr byl žalovaný svobodný, bydlel s rodiči, jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo střední, a neměl žádnou vyživovací povinnost. Jeho příjem z pracovního poměru činil 13 907 Kč, jiný příjem neměl. Výdaje žalovaného byly náklady na bydlení ve výši 1 500 Kč a osobní výdaje rovněž ve výši 1 500 Kč měsíčně. Žalovaným uváděné informace byly ověřeny z výplatních pásek a pracovní smlouvy. Žalovaný žádal o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, který by splácel měsíčně po 14 splátkách ve výši 1 992 Kč.

13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vznikne smlouva o zápůjčce, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Soud na předmětný závazkový vztah vedle obecných ustanovení aplikoval i shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdkyně žalobkyně vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný byl v postavení spotřebitele (nejednal v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání). Při poskytování spotřebitelského úvěru je věřitel dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak věřitel vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Věřitel však musí postupovat s takovou obezřetností, že se nespoléhá pouze na tvrzení spotřebitele, ale jeho tvrzení si sám prověří například nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele atd. (k uvedeným závěrům srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 2178/2018). Z výše uvedeného vyplývá, že spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (kdy nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti spotřebitele). V opačném případě je smlouva o úvěru neplatná.

18. Žalobkyně v tomto případě k otázce ověřování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tvrdila, že její předchůdkyně řádně zjistila poměry žalovaného, když vycházela z údajů uváděných žalovaným, o nichž neměla důvod pochybovat. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala řádně, když jsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Jak je zřejmé již ze samotných skutkových tvrzení žalobkyně, její předchůdkyně vycházela z údajů uváděných žalovaným. Přitom jak vyplývá z citové ustálené judikatury, pouze tento přístup nestačí. Předchůdkyně žalobkyně byla povinna sama činit aktivní kroky ke zjištění skutečných poměrů žalovaného, zejména ověřením tvrzených informací. V žádosti o úvěr bylo vyznačeno, že předchůdkyně žalobkyně ověřila údaje oproti výplatním páskám a pracovní smlouvě. Žádné jiné údaje ověřovány nebyly. Měsíční náklady na bydlení, stejně jako žalovaného osobní měsíční výdaje nebyly nijak specifikovány ani osvědčeny.

19. Postup předchůdkyně žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti žalovaného soud hodnotí jako zcela nedostatečné a účelové. Soud má důvod domnívat se, že při vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného byla předchůdkyně žalobkyně vedena pouze úmyslem přimět žalovaného domnívat se, že předchůdkyni žalobkyně oprávněně náleží sjednané náklady na vyhodnocení úvěru. Nadto se nelze spokojit také s tím, že listiny, jimiž byla údajně ověřována pravdivost žalovaným uváděných údajů, byly pouze poznamenány v žádosti o úvěr. Přestože zákon o spotřebitelském úvěru neposkytuje taxativní návody, jak postupovat při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele, a ustálená judikatura zákon pouze doplňuje o některá konkrétní kritéria, rozhodovací praxe nižších soudů se ustálila za účelem ochrany spotřebitele na tom postupu, že k prokázání splnění povinnosti s odbornou péčí ověřit úvěruschopnost spotřebitele nepostačuje pouze uvést, z jakých listin byly poměry spotřebitele osvědčeny, nýbrž je nutné takové listiny soudu předložit. Bez nich soud nemůže libovolně dospět k závěru, že úvěruschopnost spotřebitele byla v tom kterém případě skutečně zjištěna a osvědčena.

20. S ohledem na uvedené má soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně nesplnila svoji povinnost stanovenou zákonem o spotřebitelském úvěru. Předmětný závazkový vztah proto nelze považovat za platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce. Tuto neplatnost soud hodnotí jako absolutní s přihlédnutím k § 588 o. z. pro rozpor s veřejným pořádkem, neboť spotřebitel je slabší smluvní stranou a při právním jednání s podnikatelem se vyžaduje vyšší míra ochrany jeho práv, což v tomto případě zajištěno nebylo.

21. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

22. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. S přihlédnutím ke shora vyslovené absolutní neplatnosti smlouvy (tj. neplatnosti celého ujednání od počátku) a současně neexistenci jiného platného smluvního ujednání mezi účastníky soud dospěl k závěru, že mezi stranami nebyly platně sjednány žádné platby (včetně úroků, poplatků či smluvní pokuty). V řízení přesto bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. V úvahu tak přichází vyhovění žaloby v rozsahu povinnosti žalovaného vrátit žalobkyni (na kterou byla pohledávka za žalovaným řádně postoupena), oč se obohatil. Bezdůvodné obohacení odpovídá té části fakticky čerpaných peněžních prostředků, které žalovaný dosud neuhradil. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný uhradil celkem 3 492 Kč. Tuto částečnou úhradu však nelze započíst na jednotlivé položky pohledávky tak, jak požadovala žalobkyně, tj. částečně na jistinu a její příslušenství (poplatky, úroky, smluvní pokutu, náklady). Zápočet lze provést pouze na skutečně poskytnuté peněžní prostředky, tj. na bezdůvodné obohacení, které se částečnou úhradou ponížil, neboť v souladu s § 1908 odst. 1 o. z. žalovaný úhradou ve výši 3 492 Kč částečně splnil svoji povinnost vrátit bezdůvodné obohacení. Zbývající částku již neuhradil, žalovaný nárok žalobkyně ani nijak nezpochybnil a netvrdil ani neprokázal, že by svůj dluh již uhradil. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni zbývající část bezdůvodného obohacení ve výši 11 508 Kč odpovídající dosud neuhrazené poskytnuté jistině„ zápůjčky“. Soud přiznal žalobkyni také úrok z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že nebyly dodrženy podmínky zákona o spotřebitelském úvěru, uplatní se sankce zakotvená v ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, které v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru stanoví povinnost spotřebiteli vrátit jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S přihlédnutím k § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato lhůta žalovanému v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran stanovena na 6 měsíců počínaje dnem následujícím po rozhodnutí v této věci. Úrok z prodlení v zákonné výši tedy náleží žalobkyni pro případ neuhrazení pohledávky až od [datum] do zaplacení. V souladu s § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru (za použití § 160 odst. 1 o. s. ř.) bylo žalovanému uloženo, aby žalobkyni přiznanou částku zaplatil po právní moci tohoto rozsudku do [datum].

24. Z důvodu neplatnosti smlouvy soud zbývající část žaloby výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul, a to včetně příslušenství pohledávky a zákonného úroku z prodlení požadovaného žalobkyní ode dne následujícího po postoupení pohledávky do dne [datum].

25. O nákladech řízení soud rozhodl postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že procesní úspěch obou stran byl téměř shodný, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.