Okresní soud v Jihlavě · Rozsudek

11 C 87/2019

č. j. 11 C 87/2019-17

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-02-10 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSJI:2020:11.C.87.2019.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Jihlavě rozhodl o rozvodu manželství, které bylo hluboce a trvale rozvráceno, a to i přes rozdílné kulturní názory a neshody v rodinném životě. Soud se opřel o § 755 odst. 1 o.z., podle něhož je manželství rozvedeno, pokud není možné jeho obnovení, a zjistil, že soužití už neexistuje. Příčinou rozvratu byly kulturní rozdíly a neschopnost manžela se přizpůsobit životnímu stylu manželky, přičemž soud nezjistil žádné překážky bránící rozvodu. Náhrada nákladů řízení byla odmítnuta podle § 23 z.ř.s., protože žádný z účastníků nemá právo na její přiznání ve věcech manželských.

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, narozené datum narozenímanželky a celé jméno manžela, narozeného datum narozenímanžela uzavřené dne datum v anonymizováno ve příjmení jméno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podaným návrhem se manželka domáhala rozvodu manželství. Uvedla, že oba manželé nejprve žili ve příjmení jméno, ale z důvodu anonymizováno státní příslušnosti manžela vznikaly jeho problémy s tamními úřady ohledně volného pohybu po Evropě. Manželka se vrátila do České republiky, zatímco manžel do ČR přicestovat nemohl. Začaly se tak prohlubovat problémy mezi manžely, zejména z důvodu rozdílných představ o rodinném životě a výchově nezletilé dcery. Manžel vyjádřil souhlas s návrhem na rozvod a k rozvodu se připojil. Současně požádal o rozhodnutí v jeho nepřítomnosti.

2. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli manželství dne datum v anonymizováno ve stát stát. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezletilá jméno příjmení, datum narození. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 13. 8. 2019, č. j. 7 Nc 8414/2019-57, který nabyl právní moci dne datum, bylo rozhodnuto ohledně výchovy a výživy nezletilé pro dobu po rozvodu manželství. Mezi účastníky je nesporné, že již nechtějí setrvat v manželství. Manželka spatřuje příčiny rozvratu manželství v tom, že jsou mezi manžely velké kulturní rozdíly, kvůli kterým se často neshodli na výchově jejich dcery. Dle manželky manžel neudržoval čistotu v domě. Manželé také měli rozdílné názory na fungování rodiny. Zatímco manželka chtěla, aby jejich dcera chodila do školky v České republice, manžel toto nechtěl a za dcerou do České republiky nechtěl jezdit. Manželka s dcerou naopak navštívily manžela v anonymizováno. Manželka se vrátila do země datum. Manžel se k návrhu vyjádřil pouze přípisem adresovaným soudu, ve kterém souhlasil s rozvodem a k tomu se připojil.

3. Podle čl. 3 bod 1 písm. a) Nařízení Rady ES číslo ze dne datum, jsou ve věcech týkajících se rozvodu příslušné soudy toho členského státu, na jehož území má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na zahájení řízení, a zároveň je státním příslušníkem tohoto členského státu. Dále podle obecného ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen ZMPS) je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Dle § 47 odst. 1 ZMPS nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Dle § 9 odst. 1 ZMPS se způsobilost cizince být účastníkem řízení a jeho procesní způsobilost řídí právním řádem státu, v němž má cizinec obvyklý pobyt; stačí však, je-li způsobilý podle českého právního řádu.

4. Podle § 49 odst. 1 ZMPS se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle § 50 odst. 1 ZMPS se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

5. S ohledem na vše shora uvedené lze uzavřít, že podepsaný soud je příslušný k rozhodování o rozvodu manželství, ačkoliv manžel je státním příslušníkem anonymizováno a má pobyt ve stát stát. Rozhodným právem v této věci, a to procesním i hmotným, je pak právo české.

6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželství účastníků může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud v souladu s § 389 odst. 1 věta druhá zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.), upustil od výslechu manžela, neboť žije ve stát stát a jeho účast při jednání soudu by tak byla spojena s velkými obtížemi. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že manželé spolu nežijí řadu let. Manželé se neshodli na základních otázkách společného soužití. Měli rozdílné názory zejména na vedení společné domácnosti, na výchovu dítěte a na trávení volného času. Manželství je tak již pouze formálním svazkem, a nelze předpokládat, že by mohlo dojít k nápravě narušených vztahů a obnovení manželského soužití; je tedy dán rozvrat manželství. Hlavní příčinu rozvratu manželství spatřuje soud v kulturních rozdílech mezi manžely. Manžel se nepřizpůsobil a nehodlal převzít návyky, které jsou běžné v zemi, kde žije. Nedodržoval standardy nutné k tomu, aby manželka život s manželem pokládala za důstojný a způsobilý k výchově dítěte. K tíži manželky lze podotknout, že tyto okolnosti, které vedly k rozvratu manželství, mohla očekávat ještě před vznikem manželství. Lze proto konstatovat, že příčiny rozvratu manželství soud spatřuje na straně obou účastníků. Soud rovněž nezjistil žádnou z překážek bránících rozvodu manželství podle § 755 odst. 2 a 3 o.z. Soud proto žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 23 z.ř.s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských. Soud ani nezjistil důvody hodné zvláštního zřetele, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.