11 EVC 1/2020

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 15 788,80 EUR s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 15 788,80 Eur s úrokem z prodlení ve výši 5,5 % ročně z částky 15 788,80 Eur od 8. 2. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 42 030 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 15 788,80 EUR s příslušenstvím z titulu nezaplacené kupní ceny na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum].

2. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v jiném členském státě EU, soud se nejprve zabýval otázkou své příslušnosti a otázkou rozhodného práva.

3. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Dle ustanovení §§ 8 odst. 1 a 9 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém postupují tuzemské soudy v řízení podle tuzemských procesních předpisů, k procesní způsobilosti účastníků postačuje, je-li tu podle tuzemského práva. Z uvedeného vyplývá, že v předmětné věci se bude postupovat podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Vzhledem k uvedenému je v tomto případě dána příslušnost soudů České republiky a rovněž místní příslušnost soudu podepsaného.

4. Podle čl. 4 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a rady ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum], o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), se smlouva řídí právem země, v níž má strana, která je povinna poskytnout plnění charakteristické pro smlouvu, své obvyklé bydliště. Vzhledem k žalovanému nároku, který představuje nezaplacenou kupní cenu jako plnění charakteristické pro předmětný závazkový vztah, bude rozhodným právem v této věci právo české.

5. Usnesením ze dne 1. 4. 2021, č. j. 11 EVC 1/2020-34, soud žalovanou v souladu s ustanovením § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doruční uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s ním. Zároveň soud žalovanou uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení.

6. Shora uvedené usnesení bylo dne [datum] doručeno fikcí do datové schránky žalované. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

7. Podle § 114b odst. 1 o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír.

8. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen.

9. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve věci nevyjádřila ve smyslu § 114b o. s. ř. ve stanovené 30 denní lhůtě, která marně proběhla dnem [datum], má soud za to, že nárok uplatňovaný proti ní žalobou uznává. Jsou tak splněny podmínky podle § 153a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. pro vydání rozsudku pro uznání. Jen pro vydání rozsudku pro uznání přitom nemusí být podle § 153a odst. 4 o. s. ř. nařízeno jednání. Po právní stránce soud posoudil předmětnou věc jako kupní smlouvu ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Jedná se tedy o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír v souladu s § 99 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat a o nichž se rozhoduje ve sporném řízení (k uvedenému závěru viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 1. 2006, sp. zn. 30 Cdo 641/2005). Soud tedy neshledal překážky pro vydání rozsudku pro uznání ani v souladu s § 153a odst. 2 o. s. ř. a výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud přiznal žalobkyni požadovanou částku 15 788,80 EUR společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a sepsání žaloby) ve výši 2x 10 020 Kč podle § 8 odst. 1, § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalobkyni náleží dvakrát režijní paušál po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT a zaplacený soudní poplatek ve výši 21 390 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 42 030 Kč.