111 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro 111 440 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky 111 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 111 440 Kč od 19. 5. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 56 918,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky 111 440 Kč s příslušenstvím jako ceny díla. Uvedl, že podle ústní objednávky provedl pro žalovanou stavební práce na domě [adresa] v [anonymizováno]. Za hodinu práce byla sjednána cena 250 Kč. Za odvedenou práci a dodaný materiál žalobce žádal celkem cenu díla 111 440 Kč, k čemuž vystavil fakturu [číslo] splatnou [datum]. Se žalovanou jednal žalobce o zateplení domu již v roce 2010, kdy však k realizaci nedošlo pro nedostatek financí žalované. Obdobně jako v roce 2010, vystupovala i v roce 2015, resp. 2016, jako objednatelka žalovaná. Žalovaná se žalobcem ve věcech díla komunikovala a dílo přebírala. Nedala najevo, že jedná jako zástupkyně své matky. Žalobce za zateplení fasády fakturoval 585 951 Kč, které žalovaná zaplatila. Obdržela pak příspěvek se státního programu Nová zelená úsporám. Předmětem nynějšího řízení je zaplacení dalších jednotlivých děl, které si žalovaná u žalobce ústně objednala. Ústně bylo ujednáno, že splatnost ceny nastane po vyplacení příspěvků z programu Nová zelená úsporám za dřívější dílo, dokončení objednaných dalších prací a vystavení faktury. Tyto dodatečné práce byly vykonány v průběhu roku 2017 a na začátku rou 2018. Žalovaná však přestala se žalobcem komunikovat a některé dojednané práce se neuskutečnily (např. nátěr střechy). Žalobce poté vystavil fakturu [číslo] se splatností [datum]. Nárok mohl být promlčen [datum], avšak žalobce předtím podal žalobu.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že není vlastnicí domu [adresa] v [anonymizováno]; vlastnicí je její matka [celé jméno žalované], [datum narození]. Mezi žalobcem a matkou žalované byla v roce 2015 ústně uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo zateplení domu [adresa], výměna oken a nátěr střechy. Žalovaná k financování této stavby poskytla matce prostředky získané hypotečním úvěrem. V roce 2016 žalobce předal matce žalované písemný návrh smlouvy a cenovou nabídku k celému dílu. Do konce roku 2017 žalobce fakturoval fakturou č. 2017 částku 585 951 Kč. Na cenu díla bylo zaplaceno 822 545 Kč. Žalobce pak fakturou č. 2018 žádal zaplacení dalších 111 440 Kč, matka žalované však neobdržela žádné další cenové návrhy zdůvodňující zvýšení ceny díla, nedošlo ani k uzavření dodatků ke smlouvě. Uplatněný nárok byl v době podání žaloby podle žalované promlčen, neboť její matka dílo převzala [datum] a od té doby plynula tříletá promlčecí doba.

3. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce zhotovil zateplenou fasádu na domě [adresa] v [anonymizováno], kde byla provedena i výměna oken.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastnicí domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] je od roku 2012 matka žalované [celé jméno žalované].

5. Z emailových zpráv soud zjistil, že žalobce komunikoval se žalovanou i jejím matkou o záležitostech týkajících se stavby a placení ceny. Ve spojení byl s matkou žalované (email ze [datum], č. l. 45; emaily z října 2016, č. l. 96), jindy s oběma nebo se žalovanou (emaily ze srpna 2017, č. l. 148; emaily z [datum], č. l. 87; emaily z října 2017, č. l. 149). Výzvu ze [datum] (č. l. 10) adresoval oběma, přičemž výslovně zmiňoval předání protokolem č. [rok]. V emailu ze [datum] byl žalobce seznámen s tím, že emailová adresa [email] patří matce žalované a adresa [email] patří žalované; na to žalobce zaslal návrh rozpočtu matce žalované a kopii žalované. Žalovaná ve svých emailech mj. hovořila o jednání v záležitostech stavby v jednotném čísle„ nezaplatím“, nepřevezmu“. Matka žalované se vyjádřila v množném čísle„ vybraly“,„ nechceme“,„ [celé jméno žalované] 2 x“.

6. Z cenové nabídky [číslo] soud zjistil, že žalobce jednal vůči žalobkyni, kterou označil dřívějším jménem [jméno] [příjmení] a emailovou adresou [email]. Nabídka byla platná do [datum].

7. Z cenové nabídky [číslo] 2016 soud zjistil, že žalobce jednal vůči matce žalované s emailovou adresou [email]. Nabídka byla platná do [datum].

8. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] č. 2016 podepsané žalobcem soud zjistil, že žalobce měl pro [celé jméno žalované] provést rekonstrukci domu [adresa] v [anonymizováno] podle cenové nabídky [číslo] 2016, přičemž tato cenová nabídka byla v záhlaví i mezi přílohami smlouvy. Žalovaná předložila vyhotovení smlouvy podepsané i její matkou.

9. Z předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že matka žalované převzala projektovou dokumentaci pro snížení energetické náročnosti domu v [anonymizováno].

10. Z předávacího protokolu ze dne [datum] č. 2017 soud zjistil, že žalovaný předal dílo specifikované cenovou nabídkou [číslo] 2016. Na místě objednatele se nachází podpis odpovídající podpisu matky žalované na smlouvě o dílo.

11. Z faktury č. 2017 vystavené [datum] soud zjistil, že žalobce žádal do [datum] zaplacení částky 115 951 Kč jako doplatek ceny díla 585 951 Kč podle smlouvy o dílo č. SOD 2016 a předávacího protokolu č. 2017. Faktura byla vystavena na odběratelku: [celé jméno žalované], [část obce a číslo].

12. Z faktury č. 2018 vystavené [datum] soud zjistil, že žalobce žádal do [datum] zaplacení částky 111 440 Kč za vícepráce podle smlouvy o dílo č. SOD 2016 a předávacího protokolu č. 2017. Faktura byla vystavena na odběratelku: [celé jméno žalované], [část obce a číslo].

13. Ze závazných pokynů pro žadatele a příjemce podpory z programu [ulice] zelená úsporám soud zjistil, že způsobilý výdaj musí být zaplacen příjemcem podpory.

14. Z výpisů z žalobcova účtu soud zjistil, že cena díla podle smlouvy č. 2016 byla placena z účtu žalované.

15. Z přílohy žádosti o podporu z října 2010 soud zjistil, že zateplení domu plánovala žalovaná jako dřívější vlastnice domu, tehdy se jménem [jméno] [příjmení].

16. Ze smlouvy o poskytnutí podpory z [datum], vyrozumění a průvodního listu Státního fondu životního prostředí, soud zjistil, že žalované byla přislíbena dotace z programu [ulice] úsporám.

17. Výslechem svědkyně [celé jméno žalované], matky žalované, soud zjistil, že se žalobcem v minulosti jednala žalovaná o zateplení domu, když jí dům ještě patřil. Dílo se ale nerealizovalo. Později žalobce s poptávkou zateplení oslovila svědkyně ústně po telefonu bez přítomnosti žalované. Tehdy mu řekla, že jde o její projekt. U všech ostatních jednání o díle byla svědkyně se žalovanou. Žalovaná svědkyni v těchto věcech pomáhala, písemnou plnou moc ale svědkyně žalované nedávala. Podrobnosti se na stavbě domlouvaly převážně s žalobcovými pracovníky. S nimi jednala především svědkyně, protože na stavbě byla přítomna. Některé listiny svědkyni přinesl žalovaný. Svědkyně je podepisovala. Na stavbě pracoval i [jméno] [příjmení]. Svědkyně se s ním nebavila a vlastnictví domu. Maily psala žalobci jen žalovaná, ale na obsahu se se svědkyní domlouvaly. Žalobce věděl, které patří jaká emailová adresa. Často psal oběma. Žalobci se platilo z účtu žalované. Svědkyně žalované nic neproplácela. Žalovaná v domě bezplatně bydlí.

18. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], žalobcova pracovníka, soud zjistil, že podle jeho názoru si stavební práce objednala žalovaná. Takto se provedlo nejprve zateplení v podporou z programu [ulice] zelená úsporám. Později se provedly i další práce, které se dojednaly – šlo o palubky, okapy, zábradlí – za ty se měla platit hodinová odměna. Tyto věci svědek vždy konzultoval se žalovanou. Hovořil s ní, když se vracela z práce. Někdy si psali SMS. U některých jednání byla matka žalované. Žalovaná neříkala, že zastupuje matku. Matka žalované byla na stavbě častěji, protože tam bydlela. Před zahájením stavby byla žalovaná i s matkou svědka navštívit a ptaly se. Svědek nevěděl, koho označit na stavbě za investora. Od matky žalované slyšel, že dům patří žalované. Svědek si myslel, že listinu k dotaci podepsala žalovaná. Tehdy bylo již vše hotové a nic dalšího se nedodělávalo. Chyběla však pouze dlažba na balkoně.

19. Hodnocením důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru, že vlastnicí domu [adresa] v [anonymizováno] je matka žalované a rovněž s matkou žalované žalobce uzavřel smlouvu o dílo, jehož zaplacení se žalobce v řízení domáhá. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl na počátku seznámen s tím, že matka žalované má zájem o zateplení domu s využitím podpory z programu Nová zelená úsporám. V minulosti (kolem roku 2010) se žalobcem o zateplení jednala žalovaná, k realizaci ale nedošlo. Nový záměr zateplit dům již telefonicky žalobci oznámila matka žalované a zahájila s ním komunikaci. Následoval emailový kontakt ze [datum], při kterém matka žalované žalobci ujasnila, že adresa [email] patří právě jí, a oznámila, že adresa dcery je [email]. Od té doby nemohl žalovaný pochybovat, s kým momentálně komunikuje. Rovněž bylo dobře patrné, že záležitosti stavby se budou řešit i se žalovanou. Na to navázala první cenová nabídka ([číslo]) podaná před [datum], která předpokládala za investorku žalovanou s dřívějším jménem [jméno] [příjmení] a emailovou adresou [email]. V dalším období před [datum] byla nabídka přepracována a nová nabídka ([číslo] 2016) už za investorku označovala matku žalované, tedy [celé jméno žalované] s emailovou adresou [email]. Z tohoto vývoje zřetelně vyplývá, že žalobce dostal informaci, že objednatelkou díla (investorkou) není žalovaná, nýbrž právě její matka, a že jde tedy mj. o změnu oproti záměru z roku 2010. Tuto informaci žalobce do své nabídky [číslo] 2016 vědomě zapracoval. Nabídka předpokládající investorskou matku žalované pak byla převzata za součást smlouvy o dílo č. 2016 připravené žalobcem. Dále o stavbě se žalovaným komunikovaly žalovaná i její matka, kde ale žalovaná převažovala. Předávací protokol podepsala s větší pravděpodobností [datum] matka žalované. Žalobci tedy bylo známo, že při realizaci zateplení dodává materiál a práce matce žalované, a pokud s ním komunikuje žalovaná (i v první osobě v jednotném čísle), jde o osobu, se kterou se stavitelka radí. V řízení se neobjevil žádný náznak, že tento režim byl v průběhu spolupráce opuštěn, a objednatelkou se pro některé stavební části měla stát žalovaná. I při úpravách domu po dokončení zateplení tedy byla ve vztahu k žalobci objednatelkou matka žalované. Objednatelkou nikdy nebyla žalovaná, nýbrž jí vždy byla matka žalované, která jednala buď sama, nebo častěji prostřednictvím žalované jako neformální přímé zástupkyně.

20. Dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

21. Dle § 436 odst. 1 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

22. Dle § 444 o. z. (1) kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. (2) Dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla.

23. Dle § 2991 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že osobou, která jednala se žalobcem buď sama, nebo prostřednictvím zástupkyně, o všech stavebních pracích uskutečňovaných od roku 2015, byla matka žalované. Matka žalované současně byla vlastnicí rekonstruovaného domu [adresa] a příjemkyní výsledků stavebních prací. V nynějším řízení nebylo možné závazně pro matku žalované řešit otázku platnosti smlouvy o dílo a její povinnost zaplatit cenu. V rámci předmětu nynějšího řízení však bylo nutné uzavřít, že žalované nevznikla povinnost platit cenu díla ani jinou náhradu za stavební práce. Smlouva o dílo byla v písemné či ústní podobě dojednána s matkou žalobkyně a byla realizována. Dílem bylo jak zateplení podporované z programu Nová zelená úsporám, tak navazující drobnější práce na domě [adresa]. Vzhledem k tomu, že objednatelkou veškerého díla byla matka žalované, nikoliv žalovaná, není důvod v tomto řízení řešit otázku, zda šlo o dílo jediné s později objednanými vícepracemi, anebo o více samostatných děl (východiskem by však byly závěry Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 3165/2020:„ Tam, kde byla mezi stranami smlouvy o dílo uzavřena dohoda o provedení dalších ve smlouvě nesjednaných prací, záleží především na vůli smluvních stran, zda tyto práce budou provedeny na základě původní smlouvy (v jejím režimu), či zda bude jejich provedení sjednáno jinou smlouvou o dílo. Časová, místní a věcná souvislost mezi původně sjednaným plněním a plněním sjednaným dodatečně (její existence a povaha) tu bude mít povahu okolností, pod jejichž vlivem se vůle (úmysl) smluvních stran utvářela a z nichž bude lze v případě sporu na jejich vůli usuzovat (srov. § 266 odst. 3 obch. zák.). Zatímco absenci jakékoliv věcné souvislosti plnění, k němuž se zhotovitel zavázal podle smlouvy o dílo, s jiným plněním, které poskytl témuž objednateli, lze považovat zpravidla za postačující argument ve prospěch závěru, že ono jiné plnění je plněním samostatným, na jehož právní posouzení se původní smlouva nevztahuje (v takových případech tu z povahy věci vůle stran podrobit ono jiné plnění režimu dříve uzavřené smlouvy nebude, neboť k takovému řešení tu nebude rozumný důvod), opačně to neplatí. Samotná existence věcné souvislosti neumožňuje tam, kde byla mezi stranami o provedení dalších prací uzavřena dohoda, učinit závěr o tom, zda jde o plnění v rámci jiného díla anebo o změnu díla původního.“). Pro potřebu nynějšího řízení bylo rovněž nadbytečné zabývat se podmínkami splatnosti ceny díla, které by se sledovaly ve vztahu mezi žalobcem a matkou žalované.

25. Povinnost žalované nemohla vzniknout ani v hypotetickém případě neplatnosti smlouvy o dílo. Bezdůvodné bohacení v podobě stavebních prací by nebylo obohacením žalované, ale její matky, jíž patří dům [adresa] a jejíž majetek se tím rozrostl. Soudní judikatura sice zná i případy, kdy je obohacení shledáno u jiného subjektu než u vlastníka zhodnocené věci (žalobcem vzpomínaná rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 200/2000 a 33 Cdo 1632/2017), jde však o případy nároku subdodavatele vůči dodavateli, kterému investor zaplatil cenu, nebo nároku mezi stranami neplatné či zrušené smlouvy, ze které měla prospěch třetí osoba. V případě, který je posuzován v tomto řízení, však o smlouvě o dílo jednali vždy žalobce a matka žalované a není důvod uvažovat případně o bezdůvodném obohacení žalobkyně namísto její matky.

26. Uvedené závěry nebyly zvráceny ani důkazy o značném zapojení žalované do jednání o opravách. Ingerence žalované spočívala převedším v jednání za matku (v deklarovaném postavení zástupkyně) a v placení za dílo. Ze strany matky žalované mohlo i v běžné řeči vůči [jméno] [příjmení] zaznít, že dům je dcery, tj. žalované. Vše však bylo odrazem přirozeného předpokladu, že žalovaná bude nástupkyní matky například v důsledku dědění. Žádná z těchto okolností ale nevede ke vzniku povinnosti samotné žalované.

27. Jelikož soud neshledal povinnost žalované, nebyl důvod zabývat se promlčením této povinnosti. Na tomto místě však lze podotknout, že výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že všechny stavební práce byly dokončeny před podpisem listiny pro žádost do programu Nová zelená úsporám, později se nic nedodělalo.

28. Žalované, která měla v řízení plný úspěch, přiznal soud právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalované sestávají z odměny za zastoupení advokátem po 5 580 Kč za každý z osmi úkonů právní služby podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (úkony jsou převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, podání z [datum] a [datum], účast na dvojím jednání trvajícím přes dvě hodiny), náhrady hotových výdajů 300 Kč za každý z osmi úkonů právní služby podle § 13 odst. 3 vyhlášky a náhrada DPH ve výši 9 878,40 Kč. Náhrada celkem činí 56 918,40 Kč.