111 C 15/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 10 526 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 526 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 526 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 10 526 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady školy za neoprávněný odběr elektřiny. V odůvodnění žaloby uvedla, že při kontrole odběrného místa žalované po ukončení smlouvy o dodávce elektřiny bylo dne datum zjištěno, že na tomto místě je elektřině odebírána i nadále. Žalobkyně proto vyúčtovala žalované náhradu škody za neoprávněný odběr vyčíslenou na částku 12 526 Kč, na kterou žalovaná uhradila 2 000 Kč, zbývající částka však zůstala neuhrazena.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne datum soud zjistil, že v odběrném místě na adrese adresa žalované (kde se nachází rodinný dům) žalovaná odebírala elektřinu, přestože její dosavadní smlouva o odběru elektřiny uzavřená s žalobkyní byla ke dni datum ukončena a nová smlouva sjednána nebyla. Ze zápisu současně vyplývá, že ačkoliv elektroměr žalované nelze demontovat, ke dni datum byl v její přítomnosti zaplombován. Z podkladů pro výpočet výše škody a oprávněných nákladů soud zjistil, že za období od datum do datum žalovaná neoprávněně odebrala elektřinu v množství 1,177 MWh. Žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy tak vznikla celková škoda ve výši 12 526 Kč představující skutečnou škodu a oprávněně vynaložené náklady spojené s kontrolou odběrného místa. Z faktury číslo ze dne datum soud zjistil, že splatnost náhrady škody ve výši 12 526 Kč byla stanovena ke dni datum. Na tuto fakturu žalovaná uhradila částku 2 000 Kč, jak soud zjistil z výzvy ze dne datum, která je současně poslední výzvou k úhradě dluhu před zahájením soudního vymáhání pohledávky. Z této výzvy vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 10 526 Kč nejpozději do 8 dnů od odeslání výzvy.

4. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

5. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

6. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že v době kontroly předmětného odběrného místa provedené žalobkyní dne datum mezi žalovanou a žalobkyní neexistovala žádná platná a účinná smlouva o dodávce elektřiny, na základě které by byla žalovaná oprávněna elektřinu odebírat. V řízení bylo prokázáno, že na odběrném místě byl ke dni kontroly zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Současně má soud za prokázané, že za neoprávněný odběr je odpovědná právě žalovaná, neboť v době kontroly byla uživatelem odběrného místa a fakticky se zde zdržovala. S přihlédnutím k těmto skutečnostem pak nejsou dány důvodné pochybnosti o tom, že právě žalovaná je oprávněna i povinna ze závazkového vztahu s dodavatelem energií (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017).

8. Vzhledem k uvedenému tedy není pochyb, že se žalovaná v souladu s § 51 energetického zákona dopustila neoprávněného odběru. V důsledku toho žalobkyni v souladu s § 51 odst. 3 téhož zákona vzniklo vůči žalované právo na náhradu vzniklé škody, která zahrnuje skutečně neoprávněně odebranou elektřinu a nutné náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru. Žalovaná způsobila žalobkyni neoprávněným odběrem škodu ve výši 12 526 Kč, kterou částečně uhradila částkou 2 000 Kč. Tím její dluh podle § 1908 o. z. částečně zaniknul. Pokud jde o zbývající dlužnou částku 10 526 Kč, žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila, ani neprokázala, že by dluh uhradila. Nárok žalobkyni tedy náleží bez dalšího. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a požadovanou částku žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky od datum (tj. ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury) do zaplacení. V souladu s § 160 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a paušální náhrady nákladů za 2 úkony (odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 2x 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 200 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.