111 C 15/2022
č. j. 111 C 15/2022-20
V PLATNOSTIOkresní soud v Jihlavě rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě škody za neoprávněný odběr elektřiny. Soud uznal, že žalovaná bez platné smlouvy o dodávce elektřiny odebírala energii, což podle § 51 odst. 1 energetického zákona tvoří neoprávněný odběr. Na základě prokázaného skutkového stavu a ustanovení § 51 odst. 3 zákona o energii byla žalovaná povinna nahradit skutečnou škodu ve výši 12 526 Kč, z níž již uhradila 2 000 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na částku 10 526 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně a náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč.
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 10 526 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 526 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 526 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 10 526 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady školy za neoprávněný odběr elektřiny. V odůvodnění žaloby uvedla, že při kontrole odběrného místa žalované po ukončení smlouvy o dodávce elektřiny bylo dne datum zjištěno, že na tomto místě je elektřině odebírána i nadále. Žalobkyně proto vyúčtovala žalované náhradu škody za neoprávněný odběr vyčíslenou na částku 12 526 Kč, na kterou žalovaná uhradila 2 000 Kč, zbývající částka však zůstala neuhrazena.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.
3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne datum soud zjistil, že v odběrném místě na adrese adresa žalované (kde se nachází rodinný dům) žalovaná odebírala elektřinu, přestože její dosavadní smlouva o odběru elektřiny uzavřená s žalobkyní byla ke dni datum ukončena a nová smlouva sjednána nebyla. Ze zápisu současně vyplývá, že ačkoliv elektroměr žalované nelze demontovat, ke dni datum byl v její přítomnosti zaplombován. Z podkladů pro výpočet výše škody a oprávněných nákladů soud zjistil, že za období od datum do datum žalovaná neoprávněně odebrala elektřinu v množství 1,177 MWh. Žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy tak vznikla celková škoda ve výši 12 526 Kč představující skutečnou škodu a oprávněně vynaložené náklady spojené s kontrolou odběrného místa. Z faktury číslo ze dne datum soud zjistil, že splatnost náhrady škody ve výši 12 526 Kč byla stanovena ke dni datum. Na tuto fakturu žalovaná uhradila částku 2 000 Kč, jak soud zjistil z výzvy ze dne datum, která je současně poslední výzvou k úhradě dluhu před zahájením soudního vymáhání pohledávky. Z této výzvy vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 10 526 Kč nejpozději do 8 dnů od odeslání výzvy.
4. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.
5. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.
6. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
7. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že v době kontroly předmětného odběrného místa provedené žalobkyní dne datum mezi žalovanou a žalobkyní neexistovala žádná platná a účinná smlouva o dodávce elektřiny, na základě které by byla žalovaná oprávněna elektřinu odebírat. V řízení bylo prokázáno, že na odběrném místě byl ke dni kontroly zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Současně má soud za prokázané, že za neoprávněný odběr je odpovědná právě žalovaná, neboť v době kontroly byla uživatelem odběrného místa a fakticky se zde zdržovala. S přihlédnutím k těmto skutečnostem pak nejsou dány důvodné pochybnosti o tom, že právě žalovaná je oprávněna i povinna ze závazkového vztahu s dodavatelem energií (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017).
8. Vzhledem k uvedenému tedy není pochyb, že se žalovaná v souladu s § 51 energetického zákona dopustila neoprávněného odběru. V důsledku toho žalobkyni v souladu s § 51 odst. 3 téhož zákona vzniklo vůči žalované právo na náhradu vzniklé škody, která zahrnuje skutečně neoprávněně odebranou elektřinu a nutné náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru. Žalovaná způsobila žalobkyni neoprávněným odběrem škodu ve výši 12 526 Kč, kterou částečně uhradila částkou 2 000 Kč. Tím její dluh podle § 1908 o. z. částečně zaniknul. Pokud jde o zbývající dlužnou částku 10 526 Kč, žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila, ani neprokázala, že by dluh uhradila. Nárok žalobkyni tedy náleží bez dalšího. Soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a požadovanou částku žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky od datum (tj. ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury) do zaplacení. V souladu s § 160 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a paušální náhrady nákladů za 2 úkony (odeslání předžalobní výzvy a podání žaloby) ve výši 2x 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 200 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.