111 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa o 4 235 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 235 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 235 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 21 563 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud vycházel z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Podle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není odvolání přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

2. Předmětem řízení je peněžité plnění ve výši 4 235 Kč s příslušenstvím, které žalobkyně požaduje po žalované z titulu nevrácené zálohy po odstoupení od smlouvy o dodání montáže (držáku) na puškohled – konkrétně 11 mm lišty pro PARD. Žalobkyně tvrdila, že u žalované objednala uvedené zboží, následně dne datum uhradila cenu zboží jako zálohu dle faktury vystavené žalovanou, ale žalovaná sjednané zboží žalobkyni nedodala. Vzhledem k tomu, že žalovaná ukončila vzájemnou komunikaci, žalobkyně od smlouvy odstoupila a vyzývala žalovanou k vrácení složené zálohy. Dle žalobkyně žalovaná dosud zálohu nevrátila.

3. Žalovaná k žalobě uvedla, že nemohla žalobkyni dodat sjednané zboží, neboť je to žalobkyně, kdo v procesu výroby objednaného zboží ukončil komunikaci. Žalovaná má zájem dodat vyfakturované zboží žalobkyni, v prodlení je však žalobkyně.

4. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Oba účastníci jsou podnikatelé a jejich komunikace probíhala především prostřednictvím emailových zpráv. Právě z předložené emailové korespondence za období od února do června 2021 je zřejmé, že žalobkyně u žalované objednala montáž (držák) na puškohled typu 11 mm lišty pro PARD. Žalovaná tuto objednávku přijala a vystavila žalobkyni dne datum fakturu číslo znějící na částku 4 235 Kč za zboží splatnou téhož dne. Žalobkyně tuto částku žalované dne datum uhradila. Žalovaná však objednané zboží (montáž) žalobkyni neposkytla. Z emailové komunikace je dále patrné, že žalobkyně opakovaně upomínala žalovanou k dodání montáže a žádala podrobnější informace o montáži. Žalovaná v jedné ze svých zpráv zaslala žalobkyni náhled montáže ke schválení; žalobkyně však nemohla podobu schválit, neboť nešlo o okótovaný výkres, nýbrž jen o vizualizaci, kde nebylo možné ověřit vhodnost pro osazení na konkrétní zbraň. Žalovaná na výzvy žalobkyně k dodání dalších podrobností pro schválení, anebo přímo k dodání vhodné montáže, nereagovala. V emailové zprávě ze dne datum pak žalobkyně pro nepřiměřené dlouhou dodací dobu ze strany žalované objednávku zrušila a v několika dalších emailových zprávách vyzývala žalovanou k vrácení uhrazené ceny 4 235 Kč. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě této částky předžalobní upomínkou ze dne datum, a to v náhradní lhůtě jednoho týdne od převzetí výzvy; výzva byla žalované doručena dne datum.

5. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pro uzavření smlouvy je ve smyslu § 1725 o. z. dostačující, pokud si strany ujednají její obsah, tedy vzájemná práva a povinnosti. Je přitom lhostejno, v jaké formě se tak stane; lze tak učinit i prostřednictvím elektronické komunikace, která je s přihlédnutím k podnikatelské činnosti obou účastníků běžná. O tom, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, svědčí především skutečnost, že žalovaná přijala dostatečně specifickou objednávku žalobkyně, když jí vystavila za objednané dílo fakturu. Soud má současně za prokázané, že žalobkyně splnila svůj závazek a vyúčtovanou částku žalované uhradila (žalovaná ostatně nenamítla, že by žalobkyně tuto povinnost nesplnila). Pokud jde o závazek žalované dodat žalobkyni objednané dílo, nelze přisvědčit námitce žalované, že žalobkyně znemožnila dokončení díla přerušením komunikace. V řízení bylo prokázáno, že je to právě žalovaná, která komunikaci ukončila, i přesto, že byla žalobkyní opakovaně dotazována na podrobnosti o objednané montáži. Žalovaná byla soudem vyzvána, aby doplnila své skutková tvrzení o tom, že k ukončení komunikace došlo ze strany žalobkyně. Žalovaná své tvrzení neupřesnila, ani nepředložila důkazy k jeho prokázání. Soud má tedy za to, že žalovaná porušila svůj závazek dodat žalobkyni objednané dílo. V důsledku toho žalobkyni vzniklo v souladu s § 2002 o. z. právo na odstoupení od smlouvy, které vůči žalované prostřednictvím emailové komunikace výslovně uplatnila dne datum. Tímto okamžikem se předmětná smlouva ve smyslu § 2004 o. z. zrušila od počátku, zaniklo tedy právo žalované ponechat si uhrazenou cenu za dílo, neboť platný právní důvod žalovanou k tomu opravňující zaniknul. Žalovaná je právě z tohoto důvodu povinna podle § 2991 o. z. vrátit žalobkyni, oč se obohatila, tedy vrátit částku 4 235 Kč. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná tuto pohledávku žalobkyně dosud nesplnila, resp. žalovaná netvrdila ani neprokázala opak. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku 4 235 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,25 % ročně z dlužné částky od datum (tj. od uplynutí lhůty k plnění stanovené předžalobní upomínkou) do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na odměnu právního zástupce. Takto má žalobkyně právo na náhradu za osm úkonů právní služby - převzetí a příprava zastoupení, podání předžalobní výzvy, podání žaloby, písemné vyjádření k podanému odporu, porada s klientem před jednáním soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum nepřesahující dvě hodiny, za kterou žalobkyně požaduje odměnu v poloviční výši, dále porada s klientem před jednáním soudu dne datum a účast na jednání soudu dne datum, které rovněž nepřesáhlo dvě hodiny. Žalobkyni tedy náleží odměna za úkony právní služby ve výši 7x 1 000 Kč a 1x 500 Kč podle § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), když tarifní hodnota činí v souladu s § 8 odst. 1 AT částku 4 235 Kč. Dále žalobkyně požadovala osmkrát režijní paušál po 300 Kč, který jí podle § 14b odst. 5 písm. b) AT bezpochyb náleží. Odměna a náhrada hotových výdajů za právní zastoupení tedy celkem činí 9 900 Kč Tyto náklady se zvyšují o DPH 2079 Kč, ke které je zástupce žalobkyně registrován.

7. Žalobkyni dále náleží náhrada v souvislosti s cestou jejího právního zástupce k jednání soudu dne datum a datum, a to náhrada cestovného v souladu s § 13 odst. 4 AT a náhrada za promeškaný čas v souladu s § 14 odst. 3 AT. Za promeškaný čas žalobkyni náleží náhrada za 24 půlhodin strávených na cestě k soudním jednáním ve výši celkem 2 400 Kč. Pokud jde o náhradu cestovného, v obou případech byl k cestě použit osobní automobil značky Volkswagen Passat, registrační značka. Při délce jedné cesty z obec do obec a zpět, která činí 488 km (celkem tedy 976 km), průměrné spotřebě automobilu 4,53 l číslo km (podle údajů zjištěných z předloženého technického průkazu), ceně motorové nafty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., v žádané výši 36,10 Kč/litr a sazbě základní náhrady u osobního silničního motorového vozidla dle uvedených vyhlášek ve výši 4,70 Kč/km pak žalobkyni náleží cestovné 6 184 Kč.

8. Žalobkyně má právo na náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 21 563 Kč Lhůta k náhradě nákladů řízení byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť i v tomto případě soud neshledal důvody pro jinou lhůtu plnění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.