111 C 17/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem ve výši 0,25 % za každý pracovní den z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím (smluvním úrokem ve výši 0,25 % za každý pracovní den z dlužné částky) jako dluhu z nájemní smlouvy. Žalobce uvedl, že tento dluh byl vyčíslen při skončení nájemní smlouvy a žalovaný tento dluh písemně uznal spolu se splátkovým kalendářem dne datum. Žalobce tvrdil, že žalovaný neuhradil ani jednu splátku dle splátkového kalendáře, dostal se do prodlení a došlo k zesplatnění celého dluhu ke dni datum. Žalovaný nic neuhradil ani k písemné upomínce ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že skutkový stav věci bylo možné zjistit ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jen na základě předložených listinných důkazů a soud má za to, že účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, neboť na výzvu soudu dle § 101 odst. 4 o. s. ř. nereagovali, rozhodl soud o žalobě bez nařízení jednání.

3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci spolu uzavřeli dne datum písemnou dohodu na pronájem bytu číslo o velikosti 1+1 na adrese adresa žalovaného a žalobce, kdy od uvedeného dne byl tento byt, jehož vlastníkem je žalobce jako pronajímatel, oprávněn užívat žalovaný jako nájemce spolu se svou manželkou jméno příjmení (uvedené soud zjistil z listiny označené jako nájemní smlouva a kopií občanských průkazů manželů). Z této písemné dohody bylo také zjištěno, že žalovaný se zavázal za užívání bytu hradit měsíční nájem ve výši částka, jehož součástí byly i dohodnuté zálohy (voda ve výši částka). Splatnost nájemného byla stanovena na 20. den v měsíci, pronájem bytu byl dohodnut na dobu neurčitou. Součástí dohody je také ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý den prodlení, pokud nezaplatí nájemné v uvedeném termínu. V případě, že by žalovaný nezaplatil nájemné ve výši odpovídající trojnásobku měsíčního nájemného, byla ujednána možnost žalobce vypovědět nájem bytu (jak vyplývá z článku II. bodu 4 dohody). Z vyúčtování služeb za období od ledna do prosince 2021 soud zjistil, že již za toto období vznikl žalovanému dluh na nájemném a platbách souvisejících s nájmem bytu; za tento rok činila dlužná částka částka. Z dalšího listinného důkazu označeného jako uznání dluhu datovaného ke dni datum vzal soud za prokázané, že žalovaný má vůči žalobci dluh z nájemného a souvisejících plateb v celkové výši částka a tento dluh žalovaný v plném rozsahu uznal a zavázal se jej uhradit dle dohodnutého splátkového kalendáře včetně úroku z prodlení ve výši 0,25 % z dlužné částky za každý pracovní den prodlení v případě porušení splátkového kalendáře. Tento splátkový kalendář byl mezi účastníky dohodnut tak, že dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 13 splátkách po částka (s poslední splátkou ve výši částka) splatných vždy k 20. dni v měsíci. V případě prodlení s úhradou splátky bylo dohodnuto zesplatnění celé zbývající dlužné částky (uvedené vyplývá z písemné dohody na splátkový kalendář ze dne datum).

4. Pokud jde o dluh žalovaného, z písemného uznání dluhu soud zjistil, že dluh tvoří částka částka za červenec – srpen 2020, částka za srpen – září 2020, částka za září – říjen 2020, dále částka částka za leden – únor 2021, částka za únor – březen 2020 a částka za duben – červen 2021. Dále dluh tvoří částka částka jako dlužné nájemné, částka jako neuhrazená platba za elektřinu za měsíc únor 2022, doplatek na vodu za rok 2021 ve výši částka, náklady ve výši částka za výmalbu bytu a částka jako sankce za nedodržení tříměsíční výpovědní lhůty. Od dlužných položek byla odečtena uhrazená vratná kauce ve výši částka. Z kopií elektronické dokumentace pak vyplývá, že žalobce upozornil žalovaného na neuhrazenou splátku nájemného splatnou datum a vyzval jej k úhradě do 5 dnů od doručení této výzvy (výzva byla žalovanému doručena dne datum). Současně byl žalovaný upozorněn, že v případě neuhrazení částky dojde k zesplatnění celého dluhu, který bude žalobce oprávněn spolu s příslušenstvím vymáhat soudně.

5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2251 odst. 1 o. z. platí nájemce nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.

6. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Na základě zjištěných skutkových okolností věci s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně a účinně uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 2201 a násl. o. z., resp. podle ustanoven § 2235 a násl. o. z. upravujících speciálně nájem bytu. Smlouva byla uzavřena v písemné podobě, jak vyžaduje ustanovení § 2237 o. z., a byly rovněž ujednány základní práva a povinnosti účastníků charakterizující tento závazkový vztah (zejména povinnost žalovaného platit nájemné, případně další platby spojené s dočasným užíváním bytu). Soud má za prokázané, že právě tuto povinnost řádně hradit nájemné žalovaný nesplnil. Žalovaný tuto skutečnost před soudem ani žádným způsobem nerozporoval a neprokázal opak. Pro rozhodnutí ve věci je podstatné, že žalovaný dluh vyplývající ze závazkového vztahu uznal způsobem předvídaným zákonem (§ 2053 o. z.). Žalovaný uznal dluh písemně a v celém rozsahu - uznal důvod vzniku dluhu (nájemní smlouva ze dne datum), výši dluhu (žalobcem požadovaná částka částka včetně možnosti požadovat úrok z prodlení) i jednotlivé položky dluhu (neuhrazené nájemné, zálohy na služby spojené s užíváním bytu i náklady a sankce, které se zjevně pojí s výpovědí nájmu bytu, jak vyplývá z písemného uznání dluhu, přestože tato skutečnost nebyla žalobcem tvrzena ani prokazována). Právě v souvislosti s výpovědí nájmu bytu není podstatné, zda tato skutečnost byla tvrzena prokazována (srov. § 2285 a násl o. z.), neboť soud vychází z toho, že žalobce v tomto řízení nárokuje dluh, který žalovaný uznal co do důvodu a výše, a že dluh se zakládá na platném právním titulu. Z toho důvodu také soud nehodnotil, zda výpověď nájmu bytu byla platná, ani blíže nezkoumal parametry smluvního ujednání (např. uznán smluvní úrok z prodlení za každý pracovní den, přestože nájemní smlouva zakotvuje úrok z prodlení za každý den tohoto prodlení). V případě uznání dluhu má mít přednost princip autonomie vůle, kdy účastníci mají právo svobodně si ujednat vzájemná práva a povinnosti, se kterými oba souhlasí a mají vůli řídit se tímto ujednáním (srov. nález ÚS ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 392/20).

8. Z těchto důvodů, kdy má soud nárok žalobce za oprávněný, žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobci částku částka s úrokem ve výši 0,25 % za každý pracovní den z této dlužné částky od datum do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění neshledal důvody.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobce dosáhl plného úspěchu ve věci, má v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. jako v řízení nezastoupený účastník právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval pouze náhradu za soudní poplatek, přiznal soud žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.