111 C 22/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o 22 851 Kč s příslušenstvím, o 29 892 Kč s příslušenstvím, o 18 232 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 70 975 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 851 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 29 892 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 232 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 30 782,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 70 975 Kč s příslušenstvím. Nárok žalobkyně je složen z částky 22 851 Kč, 29 892 Kč a 18 232 Kč vyfakturovaných žalovanému za uskutečněnou nákladní přepravu. Žalobkyně uvedla, že jako provozce s žalovaným jako objednatelem provozu uzavřela dne [datum] smlouvu o provozu dopravního prostředku (dále též„ smlouva“). Podstatou smlouvy byl závazek žalobkyně zajistit svým dopravním prostředkem pro žalovaného přepravu objednaného nákladu dle pokynů dispečera a závazek žalovaného zaplatit žalobkyni za uskutečněnou přepravu odměnu, která byla sjednána ve výši 8,80 Kč za každý ujetý kilometr včetně kilometrů přejezdových a odpovídající DPH. Mezi stranami byla podle žalobkyně zavedena praxe, že jednotlivé přepravy byly objednávány telefonicky s řidičem žalobkyně, kdy byly určeny přesné termíny a místa jednotlivých nakládek a vykládek. Po realizaci každé přepravy, tj. po ukončení daného týdne pak žalovaný zaslal žalobkyni email z adresy [email] s dokumentem označeným jako zasilatelská smlouva, kterým potvrdil provedenou přepravu a sám uvedl cenu jako odměnu, kterou za uskutečněnou přepravu žalobkyni uhradí. Žalobkyně následně uvedenou částku žalovanému fakturovala. Žalobkyně tvrdila, že pro žalovaného takto uskutečnila celkem tři přepravy, a to v týdnu od [datum] do [datum], dále od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. K první skupině přeprav žalobkyně uvedla, že se jednalo o mezinárodní přepravy s výjimkou přepravy ze [obec] do [obec], a to v délce 260 km za cenu 2 288 Kč bez DPH. Další dvě přepravy byly kombinované. Pokud jde o druhou skupinu přeprav, vnitrostátními byly přepravy z [příjmení] do [příjmení] [jméno] v délce 131 km za cenu 1 152,80 Kč bez DPH, z [obec] do [obec] v délce 189 km za cenu 1 663,20 Kč bez DPH a z [obec] do [obec] v délce 108 km za cenu 957,40 Kč bez DPH. V třetí skupině přeprav byly vnitrostátními přepravy z [obec] do [obec] v délce 227 km za cenu 1 997,60 Kč bez DPH, z [obec] do [obec] v délce 150 km za cenu 1 320 Kč bez DPH, z [obec] do [obec] v délce 325 km za cenu 2 860 Kč bez DPH, z [obec] do [obec] v délce 122 km za cenu 1 073,60 Kč bez DPH a z [obec] do [obec] v délce 53 km za cenu 466,40 Kč bez DPH. Za první skupinu přeprav žalobkyně vyúčtovala žalovanému podle jeho instrukcí fakturou [číslo] ze dne [datum] částku 22 851 Kč (včetně DPH) splatnou [datum]. Za druhou přepravu žalobkyně vystavila fakturu [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 29 892 Kč (včetně DPH) splatnou dne [datum]. Za třetí skupinu přeprav pak žalobkyně vyúčtovala zálohovou fakturou č. Z92019002 ze dne [datum] částku 18 232 Kč (včetně DPH) splatnou [datum]. K této třetí faktuře žalobkyně dodává, že v této ceně je již reflektována náhrada škody, kterou žalovanému způsobil řidič žalobkyně. Žalovaný po započtení škody ve výši 6 950 Kč vyloučil uplatnění dalších smluvních pokut. Žalobkyně doplnila, že konkrétně přeprava z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec] skutečně nebyla vykonána. Tato třetí faktura byla zálohová z toho důvodu, že žalovaný předchozí faktury neuhradil. Podle žalobkyně však žalovaný musel vědět o povinnosti faktury zaplatit mimo jiné proto, že emailem ze dne [datum] dispečer [jméno] [příjmení] za žalovaného shrnul všechny uskutečněné přepravy včetně splatnosti přepravného. Dle žalobkyně má tento email charakter uznání dluhu, a pokud žalovaný faktury neuhradil, jednal úmyslně. Tato skutečnost pak dle žalobkyně má zásadní význam pro posouzení otázky promlčení uplatňovaného nároku.

2. Žalovaný vznesl námitku promlčení nároku z uskutečněných mezinárodních přeprav. Nesouhlasil s tím, že by přepravné žalobkyni úmyslně nehradil. Dle jeho tvrzení přepravné nehradil proto, že mu z přepravy vznikla škoda pokrývající výši sjednaného přepravného. Navíc třetí zálohová faktura mu nebyla doručena. Žalovaný současně nesouhlasil s tím, že by email ze dne [datum] byl uznáním dluhu; byl pouhou rekapitulací. Pokud jde o vnitrostátní přepravu, žalovaný vůči žalobkyni uplatnil nárok na zaplacení smluvní pokuty za porušení povinností. Žalovaný tvrdil, že mu vznikla škoda z důvodu zpoždění vykládky v [obec], za což žádá smluvní pokutu ve výši 2 400 Kč jako přepravné + paušál 5 000 Kč (+ DPH). Dále žádá smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč + 5 000 Kč za zpoždění při nakládce v [obec], v důsledku čehož musela být přeprava zrušena. Žalovanému také vznikla škoda za zrušení přepravy z důvodu zpoždění nakládky v [obec], za což žádá smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč + 5 000 Kč. Paušální část smluví pokuty byla sjednána pro výraznější ochranu žalovaného, kdy na trhu převažovala nabídka přepravy nad poptávkou a žalovaný zájem na řádném provedení přeprav a zachování své kredibility. Z toho důvodu byl vždy přesný termín nakládky i vykládky domlouván telefonicky během přepravy a byl závazný po potvrzení přepravcem, že daný termín zvládne dodržet. Žalovaný odmítl, že by třetím potvrzovacím emailem vyloučil možnost uplatnění smluvních pokut vůči žalobkyni obecně, pouze je nepožadoval při dané fakturaci. Z důvodu započtení pohledávky žalovaného ze smluvních pokut na pohledávku žalobkyně z titulu ceny za provedené vnitrostátní přepravy žalovaný považoval nárok žalobkyně za vypořádaný.

3. Účastníci shodně uvedli, že přeprava z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec] skutečně nebyla vykonána. Toto nesporné tvrzení tedy soud bez dalšího považoval za své skutkové zjištění a v tomto rozsahu již neprováděl dokazování.

4. Z rozhodnutí živnostenského úřadu při Magistrátu města Jihlavy soud zjistil, že žalovanému byla udělena koncese k podnikání v oblasti silniční motorové dopravy (nákladní i osobní).

5. Ze smlouvy o provozu dopravního prostředku uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako objednatelem provozu a žalobkyní jako provozcem soud zjistil, že žalobkyně se zavázala zajistit svým dopravním prostředkem pro žalovaného přepravy nákladů dle pokynů dispečera určeného žalovaným a žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit za uskutečnění objednaných přeprav smluvní odměnu. Odměna byla v čl. III. smlouvy určena ve výši 8,80 Kč za každý ujetý kilometr včetně přejezdových + DPH ve výši stanovené zákonem. Tato odměna byla splatná podle jednotlivých vystavených faktur, a to do 65 dnů od jejího obdržení žalovaným. V čl. IV. smlouvy pak byla ujednána možnost stran telefonicky upřesnit místo a čas nakládky a vykládky původně určené dispečerem. Pro případ nepřistavení vozidla k nakládce či vykládce v dohodnutém termínu byla sjednána smluvní pokuta do výše přepravného za danou přepravu plus smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč. V čl. IV odst. 9 smlouvy bylo ujednáno, že na konci každého kalendářního týdne dispečer učiní výzvu k fakturaci formou objednávky podle uskutečněných přeprav, žalobkyně pak na základě toho vyhotoví fakturu.

6. Soudu byly dále předloženy faktury a jim odpovídající objednávka blíže specifikované přepravy. Tyto objednávky byly označeny jako„ Zasilatelská smlouva“ a obsahovaly přesný rozpis termínů a míst nakládek a vykládek včetně map s vyznačenou trasou, kudy by se daná přeprava měla uskutečnit. Součástí těchto objednávek je také cena za provedené přepravy + DPH. Na každé objednávce je uvedeno telefonní číslo a emailová adresa žalovaného [email]. Žalobkyně předložila soudu kopii objednávky ze dne [datum] na přepravu zboží z [obec] do [anonymizováno], z [anonymizováno] do [obec], ze [anonymizováno] do [příjmení] [jméno], z [příjmení] [příjmení] do [obec] a ze [obec] do [obec] Cena za tyto přepravy byla stanovena na 18 885 Kč + DPH. Tento listinný důkaz byl doplněn žalovaným předloženým originálem objednávky, který obsahuje podpis žalobkyně. Podle údajů v objednávce byla ze strany žalobkyně žalovanému vystavena faktura [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 22 851 Kč (včetně DPH) se splatností [datum]. Z další objednávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný u žalobkyně objednal přepravu z [příjmení] do [příjmení] [jméno], z [obec] do [anonymizováno], z [anonymizováno] do [anonymizováno], z [anonymizováno] do [obec], z [anonymizováno] do [obec], z [obec] do [obec], z [obec] do [obec], ze [obec] do [anonymizováno] a z [obec] do [anonymizováno], a to za cenu 24 704 Kč + DPH. I v tomto případě byla kopie objednávky předložené žalobkyní doplněna jejím originálem předloženým žalovaným, přičemž i tento originál obsahuje podpis žalobkyně. Z přiložené faktury [číslo] ze dne [datum] pak vyplývá za uvedené přepravy žalobkyní vyúčtovaná částka 29 892 Kč včetně DPH se splatností [datum]. Žalovaný učinil ještě jednu objednávku dne [datum] na uskutečnění přepravy z Emmenu do [obec], z [příjmení] do [obec], z [anonymizováno] do [obec], z [obec] do [obec] – [obec], z [obec] do [obec], z [obec] do [obec], z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec]. Z této objednávky [anonymizováno], že žalovaný uplatnil vůči žalobkyni náhradu škody za nedodržení termínu nakládky či vykládky v Holandsku, v [obec] a z [obec] do [obec] v celkové výši 6 950 Kč + DPH, o kterou ponížil celkovou cenu přepravy ve výši 22 026 Kč + DPH na výslednou částku 15 076 Kč + DPH. V objednávce žalovaný uvedl, že nárokuje škodu ve výši 6 950 Kč + DPH a od ostatních smluvních pokut upouští. Žalobkyně předložila zálohovou fakturu č. Z920190002 ze dne [datum], z níž vyplývá, že je fakturována přeprava (bez bližší identifikace) za cenu 18 232 Kč včetně DPH (15 066,92 Kč bez DPH), splatnost byla stanovena na [datum]. Žalovaný předložil soudu originál zálohové faktury č. Z920170001 podepsaný žalobkyní ze dne [datum] znějící na částku 37 759 Kč včetně DPH, splatnost byla stanovena na [datum].

7. Žalobkyně soudu předložila listinné důkazy týkající se mezinárodní přepravy ze [obec] v České republice do [anonymizováno] v Holandsku. Předložena byla smlouva o přepravě, z jejíhož obsahu vyplývá, že se jedná o objednávku žalovaného na provedení této přepravy. Nakládka měla být [datum] v [obec] a vykládka v Holandsku [datum]. Dále byl předložen nákladní list, dodací list, další objednávka na přepravu z [anonymizováno] v Holandsku (jako místa překládky) do [anonymizováno] a faktura ze dne [datum] Tyto listinné důkazy osvědčují, že řidičem žalobkyně nebyl dodržen termín vykládky a pro přepravu do [anonymizováno] bylo nutné zajistit jiného přepravce. Za tuto náhradní přepravu si tento přepravce vůči žalovanému účtoval náklady ve výši 3 000 Kč.

8. Soudu byly dále předloženy objednávka, faktura a dodací list k vnitrostátní přepravě z [obec] do [obec]. Z těchto listinných důkazů, zejména pak z faktury vyplývá, že došlo ke zpoždění vykládky v [obec], v důsledku čehož utrpěla zejména prestiž žalovaného u jeho zákazníků. Přepravné v tomto případě bylo vyúčtováno na částku 2 400 Kč.

9. Dále byly soudu předloženy objednávky a smlouvy o provedení přeprav z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec], které byly stornovány. Přepravné v prvním případě bylo vyčísleno na 1 000 Kč + DPH, v druhém případě na 2 000 Kč + DPH.

10. Žalovaný soudu předložil rukou psané rozpisy plánovaných přeprav a oproti tomu přeprav uskutečněných žalobkyní, včetně trasy vyznačené v mapách sestavených v internetovém prohlížeči. Na základě těchto listinných důkazů ve spojení s vyjádřením žalovaného je soud přesvědčen o tom, že žalobkyně skutečně nedodržela dohodnuté termíny nakládek a vykládek při přepravě z [obec] do [obec]. Oproti plánované trase došlo k navýšení vzdálenosti i časové prodlevě. Žalobkyní nebyly realizovány ani plánované překlady nákladu.

11. Ze vzájemné SMS konverzace mezi žalovaným, příp. jeho dispečerem panem [příjmení] a řidičem žalobkyně v období od [datum] do [datum] vyplývá, že obě strany si byly vědomy toho, že řidič neoprávněně zadržoval náklad v Rakousku v rámci třetí skupiny přepravy oproti dosud nezaplacenému přepravnému. Z komunikace je zřejmé, že žalovaný skutečně přepravné nezaplatil, nicméně vůči řidiči uplatňoval náhradu škody způsobené při přepravě do [obec] a zadržovaným nákladem. Žalovaný řidiče žalobkyně pana [příjmení] několikrát vyzýval ke složení zadržovaného nákladu, tato skutečnost vyplývá i z emailových výzev zaslaných z adresy [email] ze dne [datum] a [datum] a písemných výzev ze dne [datum] a [datum]. Zejména výzvou ze dne [datum] žalovaný vyzval žalobkyni k úhradě smluvních pokut za porušení podmínek při blíže specifikovaných přepravách, především nákladu do [obec]. V tomto případě žalovaný vyzval žalobkyni k úhradě smluvní pokuty ve výši přepravného ve výši 2 400 Kč + paušál 5 000 Kč (+ DPH).

12. Z emailové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] za žalovaného upozornil žalobkyni na nedostatky ve fakturaci a žádal o nápravu, zejména požadoval vystavení řádné faktury namísto faktury zálohové. Současně uvedl, že žalobkyní vystavená faktura na částku 22 851 Kč včetně DPH je v souladu se smlouvou splatná [datum] a faktura na částku 29 892 Kč včetně DPH je splatná [datum].

13. Z protokolu o výslechu svědka [jméno] [příjmení] sepsaného Okresním soudem v Táboře dne [datum] soud zjistil, že jako dispečer žalovaného zajišťoval přepravu zboží. S žalovaným spolupracoval již dříve, nemají mezi sebou rodinné vazby. Svědek potvrdila praxi mezi oběma stranami, tedy že danému řidiči žalobkyně vždy formou SMS zprávy sdělil adresu, datum a čas nakládky a vykládky. S řidičem se operativně řešilo, zda podmínky přepravy je schopen dodržet, příp. se vše upravilo telefonicky během přepravy. Vždy po týdnu žalobkyně obdržela objednávku, která reflektovala skutečně vykonané přepravy, včetně mapy s odjetou trasou. Případné sankce byly uvedeny již v této objednávce. Na konkrétní případy, zejména na dotazované období od [datum] do [datum] si svědek nevzpomněl. Nicméně uvedl, že žalobkyně byla v prodlení s přepravou v Holandsku a při přepravě z [obec] do [obec] žalobkyně neoprávněně zadržovala náklad. Žalovaným byla několikrát vyzývána k jeho složení a upozorňována na možnost uplatnění sankcí. Svědek si vybavil, že zadržování tohoto zboží bylo řešeno i policií.

14. Shora provedenými důkazy s přihlédnutím k tvrzením účastníků bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o provozu dopravního prostředku. Účastníci platnost smlouvy nenamítli, naopak z jejich tvrzení zejména o zavedené praxi při objednávání a fakturování vykonaných přeprav vyplývá, že vzájemný závazek považovali za platně ujednaný. Z listinných důkazů to jsou především emailové objednávky a vystavené faktury, které osvědčují, že žalobkyně vykonala pro žalovaného předem objednané přepravy. Účastníci ani nenamítali způsob realizování přeprav. Ze znění smlouvy, výpovědi svědka i konečně tvrzení účastníků má soud za prokázané, že každá jednotlivá přeprava byla předem domlouvána telefonicky (příp. přes SMS zprávy) mezi dispečerem žalovaného [jméno] [příjmení] a příslušným řidičem žalobkyně. Podle dohodnutých parametrů byla přeprava provedena a tato skutečnost byla stvrzena emailovou objednávkou žalovaného a fakturou vystavenou žalobkyní. Z objednávek, resp. jednotlivých zasilatelských smluv a připojených map má soud za prokázané, že se uskutečňovaly jak přepravy mezinárodní (mezi českými a zahraničními městy), tak vnitrostátní v rámci České republiky (i ve vztahu ke Slovensku). Pro následující právní hodnocení věci soud nepovažuje za významné skutkové zjištění ohledně přepravy do Holandska. Naopak významným je skutkové zjištění, že došlo k porušení smlouvy při vnitrostátní přepravě z [obec] do [obec], z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec]. Pokud jde o dvě poslední přepravy, tato skutečnost vyplývá již ze shodných tvrzení účastníků. Porušení smlouvy při první přepravě do [obec] jasně vyplývá z listinných důkazů osvědčujících objednání této přepravy, zejména objednávky celé třetí skupiny přeprav, v rámci které žalovaný vyčíslenou škodou uznal zpoždění v přepravě, a vzájemné SMS komunikace v období od 1. do [datum]. Ostatně i výpověď svědka [příjmení] i přes to, že od dané přepravy uplynula delší doba a svědek si některé situace nevybavil, dává jasnou indicii, že žalobce tuto přepravu nevykonal řádně. Za porušení dohodnutých podmínek při přepravě z [obec] do [obec] nelze považovat to, že žalobce zvolil jinou trasu, než žalovaný předpokládal. Z hlediska smluvních ujednání bylo významné, zda byly splněny termíny nakládky a vykládky. Žalovaným očekávaná trasa byla pouze limitem pro cenu, a pokud bylo ujeto více kilometrů, byla to vnitřní záležitost žalovaného. Ostatní vnitrostátní přepravy lze považovat za řádně provedené.

15. Pokud jde o závazek žalovaného zaplatit odměnu za uskutečněné přepravy, žalovaný sám potvrdil, že odměnu nezaplatil. V tomto směru soud považuje za zásadní důkaz SMS komunikací, z níž vyplývá, že žalovaný namísto úhrady přepravného vůči žalobkyni uplatňoval náhradu škody způsobené řidičem žalobkyně. Uplatněním smluvní pokuty proti nároku na zaplacení přepravného žalovaný hájil své finanční zájmy, ale především kredibilitu a dobrou pověst u svých zákazníků. Navíc v době, kdy žalobkyně neoprávněně zadržovala náklad oproti zaplacení přepravného, ještě nebyla splatná ani jedna vystavená faktura. Žalovaný tedy fakticky nebyl povinen uhradit předchozí fakturu před tím, než objednal další přepravu. Splatnost faktur byla výslovně ujednána ve smlouvě, navíc mezi podnikateli není běžné, že by se faktury hradily ihned po jejich vystavení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně porušila své povinnosti při třech výše uvedených vnitrostátních přepravách, náleží žalovanému smluvní pokuta ve výši sjednaného přepravného a paušální výše 5 000 Kč Pokud žalovaný v třetí objednávce vyloučil uplatnění ostatních smluvních pokut s výjimkou skutečné škody, dle soudu to nelze považovat za generální vzdání se práva na smluvní pokutu, pouze pro případy nejbližší fakturace. Uplatnění plné výše smluvní pokuty, tj. včetně paušální částky 5 000 Kč, soud považuje za ospravedlnitelné vzhledem k výše vyslovenému zájmu žalovaného na řádném provedení přepravy. Jakékoli zpoždění či neprovedení přepravy bylo způsobilé uvedené hodnoty pro žalovaného významné ohrozit. <i>Mezinárodní přeprava</i> 16. Ve smlouvě o provozu dopravního prostředku si účastníci ujednali, že mezinárodní přeprava se řídí ve smyslu úmluvy CMR. Tou je Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě uveřejněná ve Sbírce zákonů vyhláškou č. 11/1975 Sb. (dále jen„ CMR“ nebo„ Úmluva“). Podle čl. 1 bodu 1 CMR se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech. Tato úmluva se tedy na posuzovanou věc aplikuje v tom rozsahu, v němž se podle jednotlivých zasilatelských smluv jednalo o přepravu mezi českým městem a městem v zahraničí (vyjma Slovenska, s nímž strany přepravu za mezinárodní nepovažují).

17. Podle čl. 32 bodu 1 CMR nároky z přeprav, na něž se vztahuje tato Úmluva, se promlčují za jeden rok. V případě úmyslu nebo takového zavinění, které se podle práva soudu, u něhož se právní věc projednává, považuje za rovnocenné úmyslu, je promlčecí doba tříletá. Promlčecí doba počíná běžet a) při částečné ztrátě zásilky, při jejím poškození nebo při překročení dodací lhůty dnem vydání zásilky, b) při úplné ztrátě třicátým dnem po uplynutí dohodnuté dodací lhůty, a nebyla-li dodací lhůta dohodnuta, šedesátým dnem po převzetí zásilky dopravcem, c) ve všech ostatních případech uplynutím tří měsíců ode dne uzavření přepravní smlouvy. Den, kterým promlčecí doba počíná běžet, se do promlčecí doby nepočítá.

18. Nárokem z přepravy ve smyslu výše citovaného ujednání Úmluvy se rozumí všechny nároky vzniklé z přeprav prováděných v režimu Úmluvy, tedy i právo na zaplacení přepravného (ceny přepravy). Nárok na přepravné pak přepravci vzniká okamžikem provedení přepravy, nejpozději dnem následujícím po uplynutí tří měsíců od uzavření přepravní smlouvy ([příjmení], [jméno]. K nároku na zaplacení přepravného u mezinárodní přepravy v režimu CMR. Právní rozhledy (online) . roč. 2007, [číslo] s. 867 (cit. 2022 [číslo]). Dostupné z: [webová adresa]). Zaviněním rovnocenným úmyslu, které má zásadní význam pro posouzení délky promlčení doby nároku z mezinárodní přepravy, se ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2015, sp. zn. 23 Cdo 1837/2015, rozumí i hrubá nedbalost.„ Hrubá nedbalost je nedbalostí nejvyšší intenzity, jež svědčí o lehkomyslném přístupu škůdce k plnění jeho povinností, kdy je zanedbán požadavek náležité opatrnosti takovým způsobem, že to svědčí o zřejmé bezohlednosti škůdce k zájmům jiných osob.“ Zvláštní úpravu promlčecí doby v případě úmyslného zavinění je třeba aplikovat zejména v případech nároku na náhradu škody, resp. nároku z porušení smlouvy, kde má smysl rozlišovat subjektivní stránku jednání smluvní strany. Období, ve kterém se subjektivní stránka zkoumá, je pak ohraničeno způsobením škody. Podle přesvědčení soudu naopak nelze z úpravy CMR dovodit, že i promlčecí doba nároku na zaplacení ceny přepravy se při úmyslném opomenutí (neplacení) prodlužuje na tři roky. Při neplacení dluhu ostatně není možné najít konkrétní časový interval, kdy by měla být subjektivní stránka zkoumána – neplacení může být v prvních měsících po splatnosti projevem nevědomé nedbalosti a až v poslední chvíli před uplynutím roční promlčecí doby může dlužník objevit svůj dluh. Tehdy ale není důvod, aby se promlčecí doba prodloužila o další dva roky. Lze si hypoteticky představit i o případ, kdy je škoda způsobena nevědomou nedbalostí a náhrada je nezaplacena úmyslně, i tehdy se však promlčecí doba bude řídit subjektivní stránkou při způsobení škody, nikoliv při neplacení. Obdobně Nejvyšší soud například v rozsudku sp. zn. 32 Odo 53/2002 uvažoval při nezaplacení přepravného o promlčecí době v trvání výlučně jednoho roku.

19. Přestože žalobce přepravné nezaplatil, ačkoliv o závazku věděl a bezpochyby chtěl způsobit následek v podobě neuhrazeného přepravného, promlčecí doba nároku na přepravné z mezinárodní přepravy trvala právě jeden rok. Promlčecí doba u první skupiny přeprav plynula od [datum], u druhé skupiny přeprav od [datum], tedy po splatnosti faktur určené v souladu s přepravní smlouvou. U třetí skupiny přeprav, kde žalobce vystavil zálohovou fakturu až [datum], začala promlčecí doba běžet podle podpůrného ustanovení čl. 32 bodu 1 písm. c) CMR dva měsíce po uzavření přepravní smlouvy, tedy nejpozději dva [datum]. K tomu srov.„ Nárok přepravce na zaplacení přepravného vůči odesílateli vzniká přepravci okamžikem provedení přepravy (§ 625 odst. 2 ObchZ), nejpozději však dnem následujícím po uplynutí tří měsíců od uzavření přepravní smlouvy“ [příjmení], [jméno]. K nároku na zaplacení přepravného u mezinárodní přepravy v režimu CMR. Právní rozhledy, 2007, [číslo] s. 867 – 870.

20. V době podání žaloby [datum] promlčecí doba nároku na přepravné u všech mezinárodních přeprav uplynula.

21. Na uvedeném závěru nic nemění ani tvrzení žalobkyně, že žalovaný emailem ze dne [datum] uznal svůj dluh. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uvedená emailová zpráva skutečně naznačuje uznání dluhu, šlo však o zprávu osoby, která k uznání dluhu za žalovaného nebyla zmocněna. Žalobkyni byla známa funkce dispečera [jméno] [příjmení], který pouze organizoval přepravu, místa a časy nakládek a vykládek určeného zboží, případně jednal o ceně, nikdy však žalovaného nezavazoval v jiných oblastech, nepromíjel dluhy, ani je neuznával. Ve smyslu § 431 o. z. pak uznání dluhu dispečerem nemůže žalovaného zavázat a neobstojí argument žalobkyně, že z důvodu uznání dluhu se prodlužuje délka promlčecí doby nároku na přepravné (ve smyslu § 639 o. z.).

22. Promlčené právo, u kterého žalovaný vznesl námitku promlčení, nemohl soud žalobci přiznat. <i>Vnitrostátní přeprava</i> 23. Navzdory tomu, že si účastníci v přepravní smlouvě výslovně ujednali, že se řídí obchodním zákoníkem v platném znění, je nutné jejich závazkový vztah posuzovat podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., neboť nabytím jeho účinnosti dne [datum] byl obchodní zákoník zrušen. Z § 3028 o. z. výslovně vyplývá, že občanským zákoníkem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Závazkový vztah mezi účastníky, resp. závazek k provedení vnitrostátní přepravy, soud posoudil jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o provozu dopravního prostředku podle § 2582 a násl. o. z. Na tento závazkový vztah se podle § 2585 o. z. přiměřeně použije ustanovení § 2555 a násl. o. z. upravující smlouvu o přepravě věci. Z provedeného dokazování vyplynulo, že každá dílčí přeprava byla uzavírána písemně potvrzením SMS zprávy. Byly tak vždy ujednány všechny náležitosti podstatné pro smlouvu o přepravě ve smyslu výše citovaných ustanovení. Pokud žalobkyně měla obavu, že konkrétní přepravu nestihne, měla možnost ji nepřijmout. V opačném případě, kdy na přepravu přistoupila, došlo k uzavření smlouvy se všemi důsledky, žalobkyni tedy vznikl nárok na odměnu a žalovanému případně nárok na smluvní pokutu.

24. V řízení se strany shodovaly, že dvě vnitrostátní přepravy nebyly ze strany žalobkyně provedeny, a sice přeprava z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec]. Přeprava z [obec] do [obec] nebyla provedena řádně, ze strany žalobkyně došlo k několikerému porušení smlouvy. Za tyto vnitrostátní přepravy tedy žalobkyni podle výše uvedených ustanovení nemůže náležet odměna. Naopak odměna jí náleží za ostatní provedené přepravy, a to ze [obec] do [obec], z [příjmení] do [příjmení] [jméno] (kde šlo o kabotáž, která se neřídí CMR), z [obec] do [obec], z [obec] do [obec], z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec]. Ačkoliv soudu nebyl předložen žádný listinný důkaz, z něhož by byl patrný počet ujetých kilometrů při posuzovaných přepravách, soud vycházel z tvrzení žalobkyně o ujednaných počtech ujetých kilometrů, resp. ceně přepravy, které žalovaný nijak nerozporoval. Soud tedy vycházel z toho, že během řádně uskutečněných přeprav žalobkyně urazila celkem 1 065 km. Při ujednané odměně 8,80 Kč za kilometr žalobkyni náleží odměna ve výši 9 372 Kč, z toho náhrada za DPH o 21 % ve výši 1 968,12 Kč, celkem tedy přepravné ve výši 11 340,12 Kč. Tuto odměnu žalovaný žalobkyni neuhradil.

25. Pokud jde o nevykonané přepravy, žalovanému za ně podle smluvního ujednání, které je zcela v mezích zákona (§ 2048 o. z.), náleží smluvní pokuta. Účastníci si ujednali, že smluvní pokuta činí sjednané přepravné a paušální částka 5 000 Kč, navýšené o DPH. I v tomto případě soud vychází ze sjednané vzdálenosti a počtu najetých kilometrů, které v případě dohodnuté trasy z [obec] do [obec], z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec] činí 500 km. Přepravné v tomto případě činí 5 324 Kč, k čemuž se přidává paušální smluvní pokuta v celkové výši 15 000 Kč (+ DPH). Tato smluvní pokuta je dostačující pro úplný zánik pohledávky žalobkyně po učiněním započtení. Žalovaný uplatnil smluvní pokutu ve smyslu § 98 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jako obranu proti návrhu, neboť žádal pouze její započtení za účelem vypořádání pohledávky žalobkyně. Započtením smluvní pokuty byl dluh žalovaného na přepravném za vnitrostátní přepravu podle § 1908 o. z. splněn v celém rozsahu, nárok žalobkyně v tomto rozsahu tedy zanikl. S přihlédnutím k tomu, že zbývající nárok v podobě přepravného za mezinárodní přepravu je promlčený a žalobkyně nemůže po žalovaném požadovat jeho úhradu, soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalovaný dosáhl plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na odměnu právního zástupce, a to za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum], dne [datum], přičemž toto jednání trvalo přes dvě hodiny, a účast na jednání dne [datum]) ve výši 6x 3 940 Kč podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále žalovanému náleží šestkrát režijní paušál po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT a z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 5 342,40 Kč Celkem tak náklady řízení na straně žalovaného činí 30 782,40 Kč.