111 C 40/2020

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 13 560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 560 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 13 560 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady školy za neoprávněný odběr elektřiny. V odůvodnění žaloby uvedla, že při kontrole odběrného místa žalovaného po ukončení smlouvy o dodávce elektřiny bylo dne [datum] zjištěno, že na tomto místě je elektřině odebírána i nadále. Žalobkyně proto vyúčtovala žalovanému náhradu škody za neoprávněný odběr vyčíslenou na částku 13 560 Kč, kterou žalovaný neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů obsažených ve spise.

3. Na základě provedeného dokazování s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci, soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav. Z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného]. Dne [datum] byl žalovanému současně demontován elektroměr. Z podkladů pro výpočet výše škody a oprávněných nákladů soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] žalovaný neoprávněně odebral elektřinu v množství 1,517 MWh. Žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy tak vznikla celková škoda ve výši 13 561 Kč představující skutečnou škodu a oprávněně vynaložené náklady spojené s kontrolou odběrného místa. Z faktury [variabilní symbol] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] proběhlo poslední vyúčtování odebrané elektřiny žalovaným, neboť téhož dne byla tehdy platná smlouva o dodávce elektřiny ze strany žalobkyně ukončena. Soud má tedy za prokázané, že žalovaný odebíral elektřinu v období po [datum] bez platně uzavřené smlouvy. Z informací z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný převedl vlastnické právo k předmětnému odběrnému místu na nabyvatele [právnická osoba], a to až ke dni [datum]. Z uvedeného je nepochybné, že ke dni zjištěného neoprávněného odběru elektřiny [datum] odběrné místo vlastnil a užíval právě žalovaný. Z faktury [číslo] ze dne [datum] pak soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtována vyčíslená náhrada škody za neoprávněný odběr ve výši 13 560 Kč se splatností [datum]. Tuto částku žalovaný neuhradil, jak soud zjistil z upomínek ze dne [datum] a [datum] (která je současně předžalobní upomínkou).

4. Podle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

5. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

6. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že v době kontroly předmětného odběrného místa provedené žalobkyní dne [datum] mezi žalovaným a žalobkyní neexistovala žádná platná a účinná smlouva o dodávce elektřiny, na základě které by byl žalovaný oprávněn elektřinu odebírat. V řízení bylo prokázáno, že na předmětném odběrném místě byl ke dni kontroly zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Současně má soud za prokázané, že za neoprávněný odběr je odpovědný právě žalovaný. Žalovaný byl v době kontroly vlastníkem odběrného místa, a současně jeho uživatelem. S přihlédnutím k těmto skutečnostem pak nejsou dány důvodné pochybnosti o tom, že právě žalovaný je oprávněn i povinen ze závazkového vztahu s dodavatelem energií (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017). Samotné vlastnické právo je titulem dostatečným k určení, která osoba je odpovědná za závazky vztahující se k vlastní věci, neboť platí ústavní zásada, že vlastnictví zavazuje (čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Dodávka energií je pak jistě takovým závazkem, neboť se vždy vztahuje ke konkrétnímu místu.

8. Vzhledem k uvedenému tedy není pochyb, že se žalovaný v souladu s § 51 energetického zákona dopustil neoprávněného odběru. V důsledku toho žalobkyni v souladu s § 51 odst. 3 téhož zákona vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu vzniklé škody, která zahrnuje skutečně neoprávněně odebranou elektřinu a nutné náklady spojené se zjištěním neoprávněného odběru. Výši škody žalobkyně vyčíslila v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, v souladu s kterou se zjišťuje skutečný stav elektroměru za období od ukončení smlouvy o dodávce elektřiny do okamžiku zjištění neoprávněného odběru. Žalovaný tedy žalobkyni neoprávněným odběrem způsobil škodu ve výši 13 560 Kč, kterou neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni požadovanou částku společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 10 % ročně z dlužné částky od [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury) do zaplacení. V souladu s § 160 o. s. ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a paušální náhrady nákladů za 2 úkony (sepsání předžalobní výzvy a žaloby) ve výši 2x 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 1 600 Kč.