111 C 5/2020

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro 76 666,66 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce proti žalovanému domáhal zaplacení částky 76 666,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 76 666,66 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 49 280 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě na náhradě nákladů řízení částku 3 979 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 76 666,66 Kč s úrokem z prodlení jako vydání bezdůvodného obohacení. Uvedl, že jeho matka , jméno FO, převedla na účet žalovaného ve dnech 5. 2., 20. 3., 16. 10. a 9. 11. 2015 částku 230 000 Kč. K tomuto plnění neměla žádný právní důvod a učinila je v době, kdy trpěla Alzheimerovou demencí a nebyla plně příčetná. Záměr darovat peníze žalovanému neměla. Zemřela 22. 2. 2019. Žalobce zdědil třetinu pohledávky , jméno FO, na vydání bezdůvodného obohacení, tuto pohledávku v řízení vymáhal.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že k promlčení možné pohledávky , jméno FO, došlo již v roce 2018. Při převodech částky 230 000 Kč , jméno FO, věděla, co činí. Žalobce v té době působil jako předseda výboru SVJ a ani on neshledal důvod k vrácení peněz. Žalobcem uplatněný nárok měl žalovaný též za nemravný, a to z toho důvodu, že , jméno FO, i žalobce věděli, že platby byly činěny k doplnění účtu žalovaného vyčerpávaného nepřiměřenými úhradami za právní služby sjednané za žalovaného žalobcem. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

3. K posouzení skutkové stránky provedl soud v nezbytném rozsahu označené důkazy.

4. Ze zprávy žalovaného, kterou vypracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , a též z výpisů z účtu , jméno FO, , soud zjistil, že , jméno FO, převedla na účet žalovaného částku 280 000 Kč platbami ve výši 100 000 Kč dne 5. 2. 2015, ve výši 50 000 Kč dne 20. 3. 2015, ve výši 30 000 Kč dne 16. 10. 2015, ve výši 50 000 Kč dne 9. 11. 2015 a ve výši 50 000 Kč dne 13. 1. 2016. Tato skutečnost ostatně nebyla mezi stranami sporná, jako i vrácení poslední platby 50 000 Kč , jméno FO, .

5. Z úmrtního listu soud zjistil, že , jméno FO, zemřela 22. 2. 2019.

6. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že , jméno FO, byla v jeho péči od března 2016, kdy přišla na vyšetření a její rodina už rok pozorovala změny v jejím chování. Před přeložením do Alzheimercentra v , adresa, byla pacientka na pomezí mírné kognitivní poruchy a lehké demence.

7. Z usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 12. 12. 2019, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobce zdědil třetinu pohledávky , jméno FO, proti žalovanému. Výše tohoto dědictví činila 76 666,66 Kč.

8. Ze smlouvy o vedení účetnictví z 12. 5. 2016 soud zjistil, že žalovaný zastoupený žalobcem zjednal , Anonymizováno, vedením účetnictví včetně rekonstrukce účetnictví za roky 2014 a 2015.

9. Z českého prohlášení , jméno FO, ze dne 9. 11. 2020 soud zjistil, že tento člen výboru žalovaného , Anonymizováno, nesouhlasil s vrácením peněz , jméno FO, .

10. Ze zápisu ze schůze shromáždění , Anonymizováno, žalovaného ze dne 3. 12. 2017 soud zjistil, že shromáždění se usneslo, že nebude proti bývalým členům výboru žalovanému, , jméno FO, a , jméno FO, vznášet nároky z vyplacených či nevyplacených odměn.

11. Z návrhu dohody o narovnání z 22. 12. 2018 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, za žalovaného navrhoval žalobci jednání o částce 217 627 Kč zaplacené , jméno FO, .

12. Z dohody o narovnání z 12. 6. 2019 soud zjistil, že žalobce se dohodl s , jméno FO, a , jméno FO, , že mezi nimi zanikají vzájemná práva.

13. Z výpisů z účtu žalovaného a doprovodného přehledu sestaveného žalovaným, soud zjistil, že před platbou 100 000 Kč dne 5. 2. 2015, která byla zadána s poznámkou „, Anonymizováno, “ od , jméno FO, měl zůstatek účtu žalovaného 26 169,03 Kč, poté bylo zaplaceno z účtu žalovaného 24 749 Kč jako doplatek vodného, a 50 578 Kč a 36 300 Kč Advokátní kanceláři , jméno FO, , , Anonymizováno, , s poznámkou „list.“ a „pros.“.Před platbou před platbou 50 000 Kč dne 20. 3. 2015, která byla zadána s poznámkou „Marek, David“ od , jméno FO, měl zůstatek účtu žalovaného 7 681,63 Kč, poté bylo zaplaceno z účtu žalovaného 12 667 Kč jako záloha vodného, a 41 830 Kč Advokátní kanceláři , jméno FO, , , Anonymizováno, , s poznámkou „leden“.Před platbou před platbou 30 000 Kč dne 16. 10. 2015, která byla zadána s poznámkou „, Anonymizováno, “ od , jméno FO, měl zůstatek účtu žalovaného 11 860,73 Kč, poté bylo zaplaceno z účtu žalovaného 28 707 Kč Advokátní kanceláři , jméno FO, , s. r. o.Před platbou před platbou 50 000 Kč dne 9. 11. 2015, která byla zadána s poznámkou „svjpůjčka“ od , jméno FO, měl zůstatek účtu žalovaného 5 971,73 Kč, poté bylo zaplaceno z účtu žalovaného 19 011 Kč jako doplatek vodného, a 17 424 Kč s poznámkou „, Anonymizováno, “.

14. Ze smlouvy o poskytování právních služeb soud zjistil, že žalovaný zastoupený tehdy žalobcem a , jméno FO, se zavázal platit Advokátní kanceláři , jméno FO, , , Anonymizováno, , měsíční odměnu za zastupování 30 000 Kč a DPH s účinností od 1. 6. 2014. Dodatkem z 27. 2. 2015 se odměna změnila na hodinovou (4 000 Kč, 3 000 Kč, či , právnická osoba, Kč) s placením záloh 20 000 Kč měsíčně.

15. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho výpovědi soud zjistil, že , jméno FO, byla osobou se zvýrazněnými osobnostními rysy. Změny v jejím projevu a chování se objevovaly od počátku roku 2015. Od té doby do poloviny roku 2017 u ní šlo o organickou poruchu osobnosti, která však nenarušovala její rozpoznávací a ovládací schopnosti, aby nedokázala nakládat částkami v hodnotě desítek tisíc korun. Do ledna 2017 také řídila automobil. Od poloviny roku 2017 již trpěla středně těžkou demencí, která se zhoršovala, až zcela ztratila soběstačnost a schopnost nakládat penězi nad stovky korun. Demence u , jméno FO, měla s největší pravděpodobností vaskulární původ, kdy dochází ke skokovým změnám ve schopnostech osoby (na rozdíl od Alzheimerovy demence).

16. Z českého prohlášení , jméno FO, , žalobcova bratra, a jeho svědecké výpovědi soud zjistil, že tento svědek nezaznamenal, že jeho matka , jméno FO, měla v úmyslu darovat žalovanému peníze. V domě měla garáž. Mezi členy SVJ nebyla oblíbená. Důvod plateb svědek neznal. Ostatní platby , jméno FO, ale vždy svůj důvod měly.

17. Z rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 11. 1. 2021, č. j. , spisová značka, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1. 6. 2021, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobce byl odsouzen za pokračující přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku ve spolupachatelství s , jméno FO, , kterého se dopustili tím, že za nechali shromážděním SVJ, které fakticky ovládali, zvolit správkyní domu , jméno FO, s nepřiměřeně vysokou měsíční odměnou 5 940 Kč, která jí byla vyplácena od 21. 3. 2014 do 10. 8. 2015 v celkové výši 85 833 Kč. Současně nechali schválit odměny výboru SVJ za minulou práci ve výši 122 400 Kč a dále v měsíční nepřiměřené výši 50 000 Kč pro žalobce, 30 000 Kč pro , jméno FO, a 20 000 Kč pro , jméno FO, . Rovněž žalobce s , jméno FO, 29. 5. 2014 uzavřeli smlouvu s Advokátní kanceláří , jméno FO, , s. r. o., k poskytování právních služeb za měsíční odměnu 36 000 Kč, aniž to bylo schváleno shromážděním SVJ, a výše odměny vybočovala z potřeb a možností SVJ; za období od 4. 6. 2015 do 13. 1. 2016 bylo takto vyplaceno 472 410 Kč. Žalobce společně s , jméno FO, a , jméno FO, nechali v roce 2014 schválit mimořádné odměny žalobci jako předsedovi výboru ve výši 45 000 Kč a měsíční odměny 26 800 Kč. Žalovaný jako poškozený byl se svým nárokem odkázán na civilní sporné řízení, neboť na schůzi žalovaného dne 3. 12. 2017 bylo přijato usnesení, že žalovaný nebude proti členům výboru ani , jméno FO, vznášet nároky z vyplacených odměn.

18. Hodnocením důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k tomu, co uvedli účastníci řízení, dospěl soud k závěru, že , jméno FO, zaplatila žalovanému v roce 2015 pěti bankovními převody částku 280 000 Kč, z čehož jí bylo 50 000 Kč vráceno. Tyto převody neměly podklad v žádné výslovně uzavřené dohodě. Předsedou výboru SVJ žalovaného byl v té době žalobce. , jméno FO, prostředky ze svého účtu převáděla v situaci, kdy sama pobírala nepřiměřeně vysokou odměnu za správu domu a za činnost ve výboru SJV a nepřiměřené odměny pobíral i žalovaný, její syn, jak vyplývá z rozsudku č. j. , spisová značka, . Bez plateb , jméno FO, neměl žalovaný dostatek prostředků k úhradám svých povinností, zejména vodného a odměn za právní služby. , jméno FO, v době, kdy činila platby, již nebyla v plném duševní zdraví, ale její nemoc, organická duševní porucha, neovlivňovala její úsudek a nepůsobila mimovolní jednání. Platby tedy , jméno FO, činila za plného uvědomění, jak významné částky převádí a jaké důvody jí k tomu vedou. Několikaměsíční období, v kterém docházelo k platbám, dokládá, že , jméno FO, nejednala ani v momentální poruše; stejné okolnosti vyvracejí, že , jméno FO, platila omylem. Větší postižení , jméno FO, v této době žalobce neprokázal. Její stav se podstatně zhoršil až v druhé polovině roku 2017, kdy již význam řádově desetitisícových částek nedokázala posoudit a nakládat jimi. , jméno FO, zemřela 22. 2. 2019. Žalobce zdědil třetinu pohledávky proti žalovanému v potenciální výši 76 666,66 Kč. Pohledávky se v nynějším řízení domáhá žalobce, který byl odsouzen za trestný čin spáchaný proti žalovanému tím, že žalobce nechal sobě, , jméno FO, a dalším osobám vyplácet nepřiměřené odměny, čímž žalovaného poškodil o hodnoty v řádu statisíců korun. , právnická osoba, nebyla žalovanému v trestním řízení přiznána, neboť jeho členové se na shromáždění usnesli, že nárok vůči žalobci nebude žalovaný uplatňovat.K promlčení práva19. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

20. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

21. Podle § 619 o. z. (1) jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

22. Podle § 621 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

23. Podle § 645 o. z. vyžaduje-li se, aby osoba měla zákonného zástupce nebo opatrovníka, počne promlčecí lhůta běžet ohledně práva takové osoby nebo ohledně práva proti ní až ode dne, kdy zákonného zástupce nebo opatrovníka získá. Již započatá lhůta běží dále, avšak neskončí dříve, než uplyne jeden rok po odpadnutí překážky.

24. Podle § 465 odst. 1 o. z. soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil, tomu, o kom není známo, kde pobývá, neznámému člověku zúčastněnému při určitém právním jednání nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv.

25. V posuzovaném případě dospěl soud na základě důkazů k závěru, že , jméno FO, při platbách v roce 2015 byla plně svéprávná. Od uskutečnění plateb tedy mohla uplatnit případně své právo, které jí z plateb vzniklo, a počala jí k tomu plynout promlčecí lhůta. V druhé polovině roku 2017, tedy před skončením tříleté promlčecí lhůty však došlo k takovému zhoršení duševního zdraví , jméno FO, , že své právo již uplatnit nemohla. Svá práva mohla vymáhat pouze prostřednictvím opatrovníka, který jí ale nebyl ustaven. Tento stav trval až do její smrti dne 22. 2. 2019. Promlčecí lhůta proto nemohla skončit do smrti , jméno FO, . Podle výše citovaného ustanovení § 645 o. z. trvala promlčecí doba nejméně rok po její smrti. V tomto období žalobce podal žalobu. K promlčení práva tedy nedošlo.Bezdůvodné obohacení26. Podle § 2991 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 2992 o. z. byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

28. Podle § 2997 o. z. (1) dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl. (2) Plnila-li osoba proto, že k tomu byla přivedena lstí, donucena hrozbou nebo zneužitím závislosti, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. To platí i v případě, že plnila osoba nesvéprávná.29. , jméno FO, své platby v roce 2015 učinila jako plně svéprávná bez momentální duševní poruchy, kdy dokázala posoudit své poměry včetně svých povinností. V takovéto situaci se rozhodla částku 230 000 Kč (resp. dokonce 280 000 Kč) žalovanému poskytnout. Platby , jméno FO, dobře korespondují s potřebou žalovaného provádět své úhrady dalším subjektům; bez plateb od , jméno FO, by žalovaný neměl na další úhrady dostatek prostředků. Platby , jméno FO, v tomto byly zřetelně cílené, nikoliv mylné. , jméno FO, tedy vědomě plnila, přestože formálně neměla u žalovaného žádný dluh.

30. Neexistence formalizovaného dluhu však nevylučuje vnitřní přesvědčení , jméno FO, , že k plnění existuje důvod a plnění je správné. V posuzovaném případě pro to ostatně lze nalézt důvody (aniž se na tuto oblast soustředilo dokazování) – šlo o okolnost, kdy si , jméno FO, nechávala vyplácet nepřiměřeně vysoké odměny, a to na základě rozhodnutí shromáždění žalovaného, jehož výboru předsedal její syn, nyní žalobce. Svou odpovědnost mohla , jméno FO, pociťovat nejen za přijímání nepřiměřených odměn, ale též za jednání svého syna, který měl podstatný podíl na rozhodování a tak i sobě ještě větší odměny přidělil. Určitý vztah plateb k žalobci vyjádřila , jméno FO, poznámkou se žalobcovým jménem u prvních dvou plateb.

31. Mezi čtyřmi platbami , jméno FO, se pouze u platby z 9. 11. 2015 objevila poznámka „půjčka“, která mohla naznačovat, že , jméno FO, očekávala vrácení platby. Zde však nelze přehlédnout, že zápůjčku peněz mezi , jméno FO, a žalovaným netvrdil v řízení ani sám žalobce, který by jako předseda výboru SVJ v dotčené době měl nejlepší informace o uzavření dohody. , adresa, 000 Kč se dokonce , jméno FO, vrátila, byť žalobce tvrdil, že šlo o částku odpovídající pozdější platbě z 13. 1. 2016, ta měla shodnou výši 50 000 Kč, přičemž však prostředky na jednom bankovním účtu nelze od sebe rozlišit. Vrácení jedné z plateb 50 000 Kč , jméno FO, naopak svým způsobem dokládá, že se nenašel důvod k vracení dalších plateb v celkové výši 230 000 Kč.

32. Vědomé plnění nedluhu , jméno FO, vylučuje její právo na vrácení tohoto plnění. Obdobný závěr vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5089/2017: „V případě § 2997 odst. 1 věty druhé ObčZ musí jít o poskytnutí plnění jedním subjektem (plnitelem) a o přijetí tohoto plnění subjektem druhým, jemuž je plněno, přičemž předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl, je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom toho, že nemá povinnost plnit. Vědomé plnění nedluhu je důvodem výluky z bezdůvodného obohacení; výjimkou je, pokud bylo plněno z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.“ Jasný darovací úmysl , jméno FO, nebylo třeba v tomto případě prokazovat. Hledáním darovacího úmyslu se sice zabývá rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 3. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 208/2019, tam jde však o odlišný případ, kdy osoba plnila vědomě dluh jiného, a bylo posuzováno, zda na ni přešlo právo proti dlužníkovi.

33. Jelikož z plnění , jméno FO, nevzniklo její právo na vrácení tohoto plnění, soud žalobu zamítlZneužití žalobcova práva34. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

35. Druhým důvodem zamítnutí žaloby, který by se uplatnil i v případě, že by žalobce jinak měl právo na vydání bezdůvodného obohacení, je vztah žalobcova práva na vydání bezdůvodného obohacení a způsobení finanční škody žalovanému, za které byl žalobce byl v trestním řízení odsouzen. Žalovanému nebyla náhrada škody přiznána v trestním řízení z toho důvodu, že se žalované shromáždění vlastníků dne 3. 12. 2017 usneslo, že nebude proti žalobci vznášet nároky z nepřiměřených odměn. K tomuto usnesení shromáždění vlastníků došlo v situaci, kdy žalovaný obdržel finanční prostředky od , jméno FO, .

36. Pokud by žalobce nyní prostředky , jméno FO, vymohl, vedlo by to k popření výsledku trestního rozhodnutí o náhradě škody. Podání žaloby žalobcem je z tohoto důvodu zneužitím práva, které nepožívá právní ochrany. Takové žalobě nemůže být vyhověno. Soud proto z obou uvedených důvodů žalobu zamítl.

37. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu ve výši 49 280 Kč. Tato náhrada sestává o odměny za zastoupení advokátem ve výši po 4 180 Kč za každý z jedenácti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání odporu s vyjádřením, trojí účast na jednání, z nichž dvě trvala přes dvě hodiny, trojí písemné vyjádření k věci a porada s klientem trvající přes hodinu) dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále z náhrady hotových výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky za každý z úkonů právní služby.

38. Žalobci, který v řízení neměl úspěch, bylo podle § 148 odst. 1 o. s. ř. též uloženo nahradit státu náklady řízení, které platil. Náklady státu činily 2 890 Kč zaplacené za písemný znalecký posudek (za posudek bylo přiznáno znalečné 10 890 Kč, kde však žalobce již zaplatil zálohu 8 000 Kč) a znalečné za podání posudku na jednání ve výši 1 089 Kč. Celkem je žalobce povinen nahradit náklady státu ve výši 3 979 Kč.