111 C 6/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Ing. Lubomírem Křikavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 135 032,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 83 648 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 83 648 Kč od 19. 5. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 51 384,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 111 024 Kč od 30. 1. 2024 do 18. 5. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 376 Kč od 19. 5. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 66,27 % ročně z částky 94 116,03 Kč od 30. 1. 2024 do 20. 2. 2024 ve výši 3 662,12 Kč, s úrokem ve výši 66,27 % ročně z částky 94 116,03 Kč od 21. 2. 2024 do 21. 2. 2024 ve výši 36,04 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 94 116,03 Kč od 22. 2. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 1. 2024 dosáhne částky 326 937 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 856 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 135 032 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 4. 8. 2023 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému dne 4. 8. 2023 vyplacen na bankovní účet úvěr ve výši 95 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 66,27 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 676 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2023. Žalovaný řádně neplnil povinnosti ze smlouvy, neboť nehradil řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož se dostal do prodlení a žalobkyni vzniklo v souladu s bodem 6.5 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny. S účinností ke dni 28. 1. 2024 došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy v důsledku prodlení žalovaného k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru. K tomuto datu se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 109 626,46 Kč. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní poutu za splátku č. 3, 4 tedy 2 x 499 Kč. Žalobkyně dále požaduje náhradu nákladů vymáhání ve výši 2 x 200 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 109 626,46 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení a úrok ve výši 66,27 % ročně z částky 94 116,03 Kč od 21. 2. 2024. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné splátky; žalovaný však ničeho neuhradil. Ve smlouvě bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaný uhradil celkem 11 352 Kč před podáním žaloby, poté neuhradil nic dalšího ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný svoji neúčast omluvil. Soud tak jednal v nepřítomnosti žalovaného v souladu s občanským soudním řádem (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř.).

3. Z listiny označené jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, “ ze dne 4. 8. 2023, z dodatku č. 1, z přílohy č. 1 a z oznámení o schválení úvěru ze dne 7. 8. 2023, bylo zjištěno, že žalovaný podepsal návrh smlouvy o úvěru prostředky komunikace na dálku, který žalobkyně akceptovala dopisem, jehož součástí byl i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 95 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 5 676 Kč, splatnými vždy do každého 22. dne v měsíci. Celková částka, kterou měl žalovaný na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 272 448 Kč. Dále bylo uvedeno, že je sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 66,26 %, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. V článku 6.1 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení delším 30 dnů. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů. Výše nákladů u každé splátky v prodlení činí 200 Kč. Podle článku 6.3 v případě prodlení delším než 65 dnů dojde k zesplatnění úvěru. Podle článku 6.4 se nezaplacené úroky stávají součástí nové jistiny úvěru. V článku 6.5 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Součástí smlouvy byl splátkový kalendář, prohlášení klientů a přihláška do pojištění. Z předsmluvního formuláře soud zjistil, že obsahuje parametry úvěru. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovaným, byla doložena kopií jeho občanského průkazu.

4. Z dokumentu hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl příjmy ve výši 22 688 Kč ze zaměstnání, dále uvedl výdaje ve výši 4 860 Kč (jako životní minimum), 4 000 Kč na bydlení. Volné zdroje tak činily 12 828 Kč. Dále uvedl, že žije ve vlastním bydlení a že má maturitu. Z výpisu z registru NRKI soud zjistil, že žalovaný měl 6 žádostí o úvěr a žádný dluh po splatnosti. Z výpisu záznamu z registru SOLUS soud zjistil, že žalovaný neměl žádný záznam. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že z účtu žalobkyně byla dne 4. 8. 2023 odeslána částka 95 000 Kč na účet č. , Anonymizováno, . Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že žalovaný obdržel mzdu: dne 11. 4. 2023 částku 22 123 Kč, dne 11. 5. 2023 částku 19 893 Kč, dne 9. 6. 2023 částku 25 449 Kč, dne 11. 7. 2023 částku 22 724 Kč.

5. Z výzvy k zaplacení ze dne 27. 12. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátek splatných dne 22. 11. 2023 a 22. 12. 2023. Z výzvy k zaplacení ze dne 22. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátek splatných dne 22. 11. 2023, 22. 12. 2023 a 22. 1. 2024. Z karty klienta soud zjistil přehled splácení úvěru. Žalovaný vyčerpal částku 95 000 Kč a uhradil částku 11 352 Kč. Z dopisu ze dne 28. 1. 2024 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno okamžité zesplatnění úvěru a současně byl vyzván k jeho úhradě. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 5. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 111 024 Kč nejpozději do 15 dnů od data odeslání oznámení.

6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřely na základě návrhu ze dne 4. 8. 2023 akceptovaného dopisem ze dne 7. 8. 2023 úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 95 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 66,26 % ročně splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 5 676 Kč, splatnými vždy do každého 18. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 272 448 Kč. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku 95 000 Kč. Žalovaný uhradil 11 352 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek. Před uzavřením smlouvy prověřila žalobkyně příjmy žalovaného zejména výpisem příjmů z jeho účtu. Dále prověřila žalovaného v bankovních a nebankovních registrech.

7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z dokumentu vyplněného žalovaným před poskytnutím úvěru však vyplývá, že žalobkyně vyšla z vysokých příjmů a nízkých výdajů žalovaného, když příjmy žalovaného uvedla ve výši 22 688 Kč a výdaje celé domácnosti uvedla ve výši 8 860 Kč; žalobkyně ověřila pouze příjmy, a to výpisem příjmů z účtu. Podle lustrace v NRKI měl žalovaný další úvěry. Výdaje nebyly ověřeny žádným způsobem; nabízelo se přitom zcela přirozeně vyžádat úplný výpis z účtu žalovaného, když žalobkyně věděla, že žalovaný na účet dostává mzdu. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho výdajů.

12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

13. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 95 000 Kč. Žalovaný uhradil 11 352 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.

14. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku 83 648 Kč (tj. část jistiny) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne 19. 5. 2024 (počátek prodlení je určen podle lhůty v předžalobní výzvě) do zaplacení, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

15. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: částky 51 384,97 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 111 024 Kč od 30. 1. 2024 do 18. 5. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 376 Kč od 19. 5. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 66,27 % ročně z částky 94 116,03 Kč od 30. 1. 2024 do 20. 2. 2024 ve výši 3 662,12 Kč, s úrokem ve výši 66,27 % ročně z částky 94 116,03 Kč od 21. 2. 2024 do 21. 2. 2024 ve výši 36,04 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 94 116,03 Kč od 22. 2. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 1. 2024 dosáhne částky 326 937 Kč.

16. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 135 032,97 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 83 648 Kč, tj. ze 62 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do a zamítnuté částky v celkové výši 51 384,97 Kč tj. ze 38 %. Úspěch žalobkyně převýšil úspěch žalovaného o 24 procentních bodů, a tudíž má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 %. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 752 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen a. t., z tarifní hodnoty ve výši 135 032 Kč sestávající z částky 6 540 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, kvalifikovaná výzva k plnění, účast při jednání dne 20. 1. 2026) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění do 31. 12. 2024 a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění od 1. 1. 2025, náhrady cestovného podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s vyhláškou č. 573/2025 Sb. za jízdu osobním automobilem , jméno FO, , jméno FO, , reg. zn. , SPZ, , k jednání soudu dne 20. 1. 2026 v trase , adresa, a zpět, celkem , hodnota, km, s průměrnou spotřebou paliva 4,4 litru motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně 34,10 Kč/l [§ 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb.] a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 5,90 Kč [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb.] v celkové výši 399,62 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 a. t. v rozsahu 3 započatých půlhodin po 150 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 359,62 Kč ve výši 5 955,53 Kč. Soud dále nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne 7. 12. 2025, neboť toto doplnění mělo být už součástí samotné žaloby. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 41 067,14 Kč. Žalobkyni ovšem náleží pouze část celkové výše náhrady tj. 9 856 Kč (24 % z celkové náhrady). Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.