112 C 29/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Bastlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o 1 568 399,81 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 568 399,81 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 568 399,81 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], náklady řízení ve výši 74 685 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jihlavě soudní poplatek ze žaloby ve výši 78 420 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 565 269,27 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba], a.s. (dále jen„ dlužník“) smlouvu o dílo ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] (dále též„ smlouva“). Na základě smlouvy byla společností [právnická osoba] (dále jen„ výstavce“) vystavena dne [datum] bankovní záruka k zajištění řádného splnění povinností vyplývajících ze smlouvy. Dlužník neplnil své povinnosti ze smlouvy řádně, žalovaný proto dne [datum] odstoupil od smlouvy a dne [datum] výstavce poskytnul žalovanému na jeho žádost záruku ve výši 1 565 269,27 Kč. Ke dni [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem mu byl ustanoven žalobce jako osoba oprávněná nakládat s majetkovou podstatou. Ke dni [datum] byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs a výstavce do insolvenčního řízení přihlásil pohledávku představující vyplacenou záruku. Žalobce má však za to, že bankovní záruka byla čerpána neoprávněně, neboť žalovaný nesplnil podmínky stanovené smlouvou pro výplatu záruky – tj. neučinil předchozí písemné oznámení dlužníkovi, z jakého důvodu či v jaké výši záruku bude čerpat. Žalobce doplnil, že odstoupení od smlouvy znamená, že od počátku zanikají všechna práva a povinnosti ze smlouvy, včetně práva na vyplacení bankovní záruky. Žalobce se jako osoba oprávněná domáhá po žalovaném vrácení poskytnuté záruky ve výši 1 565 269,27 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, když v opačném případě by byla zatížena majetková podstata dlužníka.

2. Usnesením ze dne 4. 9. 2019, č. j. 112 C 29/2019-66, zdejší soud připustil změnu žaloby, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 568 399,81 Kč s příslušenstvím. Tato částka je tvořena vyplacenou bankovní zárukou ve výši 1 565 269,27 Kč a náhradou škody ve výši 3 130,54 Kč představovanou náklady, jež musel žalovaný uhradit výstavci v souvislosti s čerpáním záruky a jež výstavce uplatnil v insolvenčním řízení jako poplatky.

3. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že odstoupení od smlouvy neznamená zánik zajištění dluhu, kterým bankovní záruka je. Odstoupení od smlouvy nebylo ani uvedeno mezi důvody zániku bankovní záruky v záruční listině. Odstoupením od smlouvy tak nedošlo k zániku práva žalovaného na výplatu bankovní záruky. Dle žalovaného měla v tomto případě bankovní záruka povahu bezpodmínečné bankovní záruky, neboť v sobě neobsahovala podmínku předchozího oznámení dlužníkovi. Z toho důvodu nelze vyplacení bankovní záruky vázat na splnění podmínek, které nejsou přímo uvedeny v záruce, např. podmínkami uvedenými ve smlouvě, jak tvrdí žalobce. Žalovaný pouze upozornil dlužníka na porušení jeho povinností ze smlouvy a při žádosti o výplatu záruky se řídil záruční listinou, tzn. že oznámení zaslal výstavci. Dle žalovaného byla záruka čerpána oprávněně a navrhnul zamítnutí žaloby.

4. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný uzavřel s dlužníkem smlouvu o dílo a za účelem zajištění tohoto závazku byla výstavcem vystavena bankovní záruka. [příjmení] je rovněž skutečnost, že dlužník nedostál svých povinností ze smlouvy, žalovaný následně od smlouvy odstoupil a čerpal bankovní záruku. [příjmení] však zůstává to, zda bankovní záruka byla čerpána oprávněně, tzn. zda žalovanému i po odstoupení od smlouvy zůstalo právo na výplatu bankovní záruky a jaké musely být splněny podmínky pro její výplatu.

5. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný jako objednatel uzavřel s dlužníkem jako zhotovitelem dne [datum] smlouvu o dílo [číslo] jejímž předmětem bylo vybudování parkoviště P + R na ulici [část obce] v [obec] a úprava křižovatky na ulici [část obce] a [ulice] v [obec]. Z čl. 16 smlouvy soud dále zjistil, že pokud zhotovitel nesplní kteroukoliv svoji povinnost ze smlouvy a objednateli v souvislosti s tím vznikne právo na zaplacení peněžité částky od zhotovitele nebo právo na zaplacení smluvní pokuty, má objednatel právo čerpat finanční prostředky z bankovní záruky sjednané ve výši 5 % ceny za provedení díla bez DPH. Z čl. 16 smlouvy bylo zjištěno, že objednatel je oprávněn čerpat peněžní prostředky z bankovní záruky ihned po předchozím písemném oznámení zhotoviteli, z jakého důvodu či v jaké výši záruku bude čerpat. V případě, že objednatel bude bankovní záruku čerpat neoprávněně, není tím dotčeno právo zhotovitele na odškodnění od objednatele. K úpravě práv a povinností smluvních stran došlo dodatkem [číslo] ke smlouvě o dílo, který byl mezi žalovaným a dlužníkem uzavřen dne [datum].

6. Z bankovní záruky [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že výstavce přebírá na žádost dlužníka neodvolatelnou bankovní záruku až do výše 1 565 269,27 Kč, kterou se zavazuje žalovanému zaplatit bez námitek a bez zkoumání právního důvodu do 7 pracovních dnů poté, co žalovaný výstavce řádně písemně vyzve k její výplatě v souladu s podmínkami bankovní záruky. Žalovaný ve výzvě musí rovněž prohlásit, že dlužník nesplnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo. Bankovní záruka dle této záruční listiny zaniká vyplacením celé částky, vrácením originálu záruční listiny, prohlášením žalovaného, že záruka zaniká nebo uplynutím lhůty platnosti záruky stanovené do [datum].

7. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný (jménem primátorky [titul]. [jméno] [příjmení] – k tomu oprávněné v souladu s usnesením z ustavujícího zasedání [anonymizováno] [územní celek] konaného dne [datum]) informoval dlužníka o tom, že odstupuje od smlouvy o dílo, neboť dlužník porušil své povinnosti, když ke dni [datum] ukončil plnění díla dle smlouvy a od toho dne jej dále neprovádí. Ze sdělení žalovaného ze dne [datum] bylo dále zjištěno, že žalovaný v rámci společných jednání s žalobcem o odstoupení od smlouvy o dílo pouze upozornil žalobce na možnost čerpání bankovní záruky v případě neplnění povinností dlužníka.

8. Z výzvy k plnění ze dne [datum] (dle dodejky doručené výstavci [datum]) soud zjistil, že žalovaný oznámil výstavci, že dlužník porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo. Žalovaný současně požádal výstavce o vyplacení záruky v celé výši 1 565 269,27 Kč.

9. Ze sdělení výstavce ze dne [datum] soud zjistil, že téhož dne výstavce vyplatil žalovanému bankovní záruku ve výši 1 565 269,27 Kč a vyzývá dlužníka ke splnění jeho povinnosti ze smlouvy o dílo uhradit tuto částku výstavci, a to nejpozději do [datum]. Z přihlášky pohledávky ze dne [datum] a seznamu pohledávek vyplývá, že výstavce přihlásil do insolvenčního řízení vedeného pro osobu dlužníka u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] pohledávku za dlužníkem ve výši 1 568 399,81 Kč sestávající z vyplacené bankovní záruky ve výši 1 565 269,27 Kč a poplatku ve výši 3 130,54 Kč dle ceníku produktů. Usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne 6. 12. 2018, č. j. KSBR 40 (26) INS [číslo], byl zjištěn úpadek dlužníka a insolvenčním správcem mu byl ustanoven žalobce. Usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl prohlášen konkurs na majetek dlužníka.

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce jako insolvenční správce dlužníka vyzval žalovaného k vrácení bankovní záruky ve výši 1 565 269,27 Kč, která byla žalovanému dne [datum] neoprávněně vyplacena, neboť odstoupením od smlouvy dne [datum] došlo k zániku práva žalovaného na výplatu záruky, a ani nebyly splněny podmínky pro její výplatu. Žalobce současně vyzval žalovaného k úhradě náhrady škody ve výši 3 130,54 Kč představující poplatky uplatněné výstavcem v insolvenčním řízení, a to nejpozději do [datum].

11. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s dlužníkem dne [datum] smlouvu o dílo ve znění dodatku [číslo] ke smlouvě ze dne [datum]. Za účelem zajištění splnění povinností dlužníka ze smlouvy byla v souladu se smlouvou výstavcem vystavena bankovní záruka, a to na základě záruční listiny ze dne [datum]. Podmínky pro výplatu této záruky byly upraveny jak ve smlouvě, tak i záruční listině – dle smlouvy je žalovaný oprávněn čerpat bankovní záruku po předchozím písemném oznámení dlužníkovi, z jakého důvodu či v jaké výši záruku bude čerpat. Dle záruční listiny je žalovaný povinen písemně vyzvat výstavce a současně prohlásit, že dlužník nesplnil své povinnosti ze smlouvy. Dlužník skutečně přestal své povinnosti ze smlouvy plnit, proto žalovaný využil svého oprávnění a odstoupil od smlouvy o dílo s účinností ke dni [datum]. Žalovaný poté písemně vyzval výstavce k vyplacení bankovní záruky se současným prohlášením, že dlužník porušil své povinnosti ze smlouvy. Bankovní záruka byla žalovanému vyplacena ke dni [datum] v celé výši 1 565 269,27 Kč. Z tvrzení žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný dlužníkovi písemně oznámil pouze odstoupení od smlouvy o dílo, nedoručil mu však žádné písemné oznámení o záměru čerpat bankovní záruku, jak ukládá smlouva o dílo. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný pro účely výplaty bankovní záruky splnil pouze podmínky stanovené záruční listinou, nikoliv podmínky stanovené ve smlouvě o dílo. Poté, co byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs, přihlásil výstavce do insolvenčního řízení pohledávku představující celou vyplacenou bankovní záruku, kterou požaduje uhradit po dlužníkovi z titulu regresního nároku. Výstavce v insolvenčním řízení uplatnil současně poplatky ve výši 3 130,54 Kč představující náhradu škody za náklady vynaložené žalovaným v souvislosti s výplatou záruky. Právo nakládat s majetkovou podstatou dlužníka v rámci insolvenčního řízení vzniklo žalobci jakožto insolvenčnímu správci. Žalobce proto v domnění, že bankovní záruka byla vyplacena neoprávněně a dlužník tak není povinen výstavci nic vracet, vyzval žalovaného k její úhradě jako bezdůvodné obohacení včetně související náhrady škody. Žalovaný však ničeho neuhradil.

12. Podle ustanovení § 2035 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), jsou-li podmínky uvedené v záruční listině splněny, splní výstavce povinnost z finanční záruky, pokud jej k tomu věřitel vyzve v písemné formě. Podmiňuje-li záruční listina plnění výstavce předložením určitého dokumentu, musí být předložen při výzvě nebo bez zbytečného odkladu po ní, avšak vždy za trvání finanční záruky. Nevyplývá-li ze záruční listiny něco jiného, nemůže výstavce uplatnit vůči věřiteli námitky, které by vůči němu byl oprávněn uplatnit dlužník. Předchozí výzva věřitele, aby dlužník splnil dluh, se vyžaduje, stanoví-li to záruční listina.

13. Podle ustanovení § 2005 odst. 1 a 2 o.z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třecích osob nabytá v dobré víře. Odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění. 14. [příjmení] bylo možné konstatovat, zda byly splněny podmínky pro výplatu bankovní záruky, musí být dle soudu posouzena otázka, zda právo požadovat výplatu bankovní záruky žalovanému náleželo i po odstoupení od smlouvy. K tomu soud uvádí, že ustanovení § 2005 odst. 2 věta druhá o.z. dává jasné řešení. Pokud byl dluh zajištěn, odstoupení od smlouvy se tohoto zajištění nedotýká. Bankovní záruka proto jako typický institut zajištění dluhu bude trvat i poté, co dojde k odstoupení od smlouvy. Institut odstoupení od smlouvy má sice za následek zrušení závazku od počátku, ne však v celém rozsahu. Některé součásti obsahu závazku přetrvávají i po odstoupení od smlouvy, neboť směřují k vypořádání vztahů či postkontraktační fázi, k řešení sporů, nebo zakotvují kompenzační či sankční mechanismy (viz komentář k ustanovení § 2005 o.z. - HULMÁK, Milan a spol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054), 1. vydání, 2014). Sjednané zajištění se tedy vztahuje i na navazující závazek vypořádat se v důsledku odstoupení. Soud uzavírá, že odstoupením od smlouvy o dílo nezaniklo právo žalovaného požadovat výplatu bankovní záruky.

15. Existence práva na výplatu záruky je formálním předpokladem pro posouzení oprávněnosti její výplaty. Bankovní záruku však nelze považovat za oprávněně vyplacenou, pokud nebudou splněny také další předpoklady (soudem označené jako materiální), kterými jsou podmínky upravující proces žádosti a výplaty bankovní záruky. Dokazováním bylo zjištěno, že podmínky pro výplatu bankovní záruky byly upraveny ve smlouvě o dílo i v záruční listině. [příjmení] mezi stranami je vyvolán skutečností, že žalovaný při žádosti o výplatu záruky postupoval pouze podle záruční listiny a nenaplnil podmínky upravené smlouvou. V tomto směru je podstatné tvrzení žalovaného, že předmětná bankovní záruka byla sjednána jako bezpodmínečná, neboť neobsahovala ze strany žalovaného povinnost předchozího oznámení dlužníkovi. K otázce bezpodmínečné bankovní záruky se již několikrát vyslovil Nejvyšší soud ČR ve svých rozhodnutích (srov. rozsudek NS ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. 29 Cdo 2387/2007). Bezpodmínečnou bankovní zárukou je záruka, z jejíhož obsahu vyplývá závazek výstavce poskytnout záruku na první výzvu a bez námitek. Při této formě bankovní záruky se neuplatní princip akcesority, ani princip subsidiarity. Z hlediska předmětného sporu je dle názoru soudu zásadní především princip subsidiarity vyjádřený v ustanovení § 2035 odst. 2 věta druhá o.z., dle kterého se předchozí výzva věřitele, aby dlužník splnil dluh, vyžaduje, stanoví-li to záruční listina. Bez podrobnější interpretace tohoto principu by bylo možné dojít k závěru, že předmětná záruční listina neobsahovala podmínku předchozí výzvy žalovaného dlužníkovi, tudíž žalovaný nebyl povinen řídit se podmínkami ve smlouvě. Skutečnost, že žalovaný naplnil všechny podmínky pro výplatu bankovní záruky stanovené záruční listinou (jak vyplývá ze skutkového zjištění), by stačila pro konstatování, že žalovaný čerpal bankovní záruku oprávněně a není tak povinen dlužníkovi zastoupenému žalobcem peněžní prostředky vracet.

16. Jak bylo uvedeno výše, dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR bezpodmínečná bankovní záruka znamená, že výstavce je povinen bankovní záruku vyplatit na první výzvu a bez námitek. Tento závěr zdejší soud nijak nezpochybňuje a s ohledem na skutková zjištění předmětného sporu spatřuje jeho naplnění. Soud tak přisvědčil tvrzení žalovaného, že se jedná o bezpodmínečnou bankovní záruku. Výstavce vyplatil bankovní záruku ihned poté, co jej žalovaný písemně vyzval a splnil další podmínky dle záruční listiny, přičemž výstavce neuplatnil žádné námitky (tj. nerozporoval nárok žalovaného na výplatu záruky). Soud však dospěl k závěru, že pro účely tohoto sporu se princip subsidiarity, jež je vyloučen v případě bezpodmínečné bankovní záruky, interpretuje jiným způsobem. Dle principu subsidiarity se předchozí výzva věřitele dlužníkovi, aby dluh splnil, vyžaduje pouze tehdy, pokud tak stanoví záruční listina. Dle soudu je však tato podmínka rozdílná od podmínky stanovené ve smlouvě o dílo, dle které žalovaný může čerpat bankovní záruku po předchozím písemném oznámení dlužníkovi, z jakého důvodu či v jaké výši záruku bude čerpat. Soud zdůrazňuje, že se nejedná o stejný obsah podmínek, a uplatnění podmínky uvedené ve smlouvě tak ze své podstaty nebude vyloučeno ani v případě, že se jedná o bezpodmínečnou bankovní záruku. V tomto případě soud dává přednost zásadě volnosti smluvních stran vyjádřené v ustanovení § 1724 odst. 1 o.z. ve spojení s obecným principem závazkového práva pacta sunt servanda, tzn. smlouvy se mají plnit. Vzhledem k uvedenému nelze dojít k jinému závěru, než že žalovaný při žádosti o výplatu bankovní záruky nesplnil podmínky stanovené smlouvou o dílo (když dlužníkovi předem neoznámil záměr záruku čerpat), ačkoliv k tomu byl povinen. Soud tak přisvědčil tvrzení žalobce, že bankovní záruka byla čerpána neoprávněně, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se v důsledku nesplnění všech povinností pro výplatu záruky vůči dlužníkovi bezdůvodně obohatil, neboť v souladu s § 2991 odst. 1 a 2 o.z. získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. V důsledku neoprávněně čerpané záruky vzniká dlužníkovi v souladu se smlouvou a ustanovením § 2913 odst. 1 o.z. také právo na náhradu škody tím vzniklé, neboť žalovaný porušil smluvní ujednání. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobě v celém rozsahu vyhověl a přiznal žalobci celou požadovanou částku 1 568 339,81 Kč společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobci vzniklo právo v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 10 % ročně z dlužné částky od [datum] do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož žalobce dosáhl plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a žaloby a účast na jednání dne [datum]) ve výši 4x 14 580 Kč podle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), když tarifní hodnota v souladu s § 8 odst. 1 AT činí 1 568 399,81 Kč. Dále žalobkyni náleží čtyřikrát režijní paušál po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) AT, náhrada za promeškaný čas ve výši 600 Kč podle § 14 odst. 3 AT po 100 Kč za 6 půlhodin a cestovné ve výši 1 603,44 Kč, když zástupce žalobce k cestě z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 262 km použil osobní automobil značky Seat Ibiza, [registrační značka] při ceně benzinu 95 v souladu s vyhláškou č. 358/2019 Sb. ve výši 32 Kč/litr, sazbě základní náhrady u osobního silničního motorového vozidla ve výši 4,20 Kč/km a kombinované spotřebě dle metodiky [příjmení] [číslo] ve výši 6,0 l [číslo] km. Z uvedených částek přísluší žalobci náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 12 962 Kč. Žalobce učinil v řízení další úkon, a sice písemný závěrečný návrh. Soud však tento úkon nepovažoval za účelný, neboť žalobce mohl závěrečný návrh přednést při jednání soudu, které bylo za tím účelem odročeno. Celkem tak náklady řízení na straně žalobce činí 74 685 Kč.

18. Výrokem III. tohoto rozsudku soud uložil žalovanému v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, povinnost zaplatit soudní poplatek z žaloby, neboť žalobce je od poplatkové povinnosti v souladu s § 11 odst. 2 písm. n) téhož zákona osvobozen. V souladu s položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek z žaloby částku 78 420 Kč.