118 C 15/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 11. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč za den 10. 9. 2022 se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 35 499 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, na náhradě nákladů, které v řízení platil stát, částku 22 383 Kč (správně 7 383 Kč), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal proti žalovanému zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, které měl žalovaný od žalobce podvodně vylákat. Žalobce uvedl, že žalovaný od něj dne , datum, ve , adresa, převzal částku 20 000 Kč, a to jménem společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, (dále též jako „společnost“), zabývající se vymáháním pohledávek, když tato částka údajně představovala mimořádný náklad k vymáhání pohledávky žalobce. O tom bylo vystaveno potvrzení o převzetí peněžních prostředků, které žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem a razítkem uvedené společnosti. Současně bylo dohodnuto, že tato částka je v plné výši vratná, pokud nebudou provedeny prokazatelné kroky, které mohou vést k vymožení dluhu. Žalovaný dle žalobce jednal v rozporu s pracovními povinnostmi a razítko použil neoprávněně, neboť jeho pracovní poměr u společnosti byl ukončen ke dni , datum, . Žalovaný současně nevystavil žádný příjmový doklad, inkasovanou částku společnosti neodevzdal a ponechal si ji pro svoji potřebu, přičemž žádné úkony k vymožení pohledávky neučinil a převzaté peníze žalobci nevrátil. Žalobce dále uvedl, že tato věc byla prošetřena policií, která dne , datum, zahájila úkony trestního řízení. Žalovaný byl prošetřován rovněž Policií ČR, územním odborem , adresa, za obdobné jednání, kterého se měl žalovaný dopouštět od srpna , datum, do srpna , datum, . Trestní stíhání žalovaného bylo okresní státní zástupkyní v , adresa, podmíněně zastaveno. Případ žalobce se nepodařilo včas spojit s věcí řešenou v , adresa, , a proto byla jeho věc odložena pro neúčelnost. Žalobce se domnívá, že pokud se žalovaný k protiprávnímu jednání ve věcech řešených v , adresa, doznal, platí i v tomto případě stejný modus operandi. Žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím advokátní kanceláře dne 8. 9. 2022 k vrácení částky, výzva byla žalovanému doručena dne 9. 9. 2022. Žalovaný na výzvu telefonicky reagoval, že nic nezaplatí. Žalobce tedy svůj nárok uplatňuje u soudu a kromě částky 20 000 Kč žádá i úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 9. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný nárok žalobce v celém rozsahu neuznává. Žalovaný si není vědom, že by od žalobce žalovanou částku přebíral. Zpochybnil pravost listiny o převzetí částky 20 000 Kč (zpochybnil, že by se jednalo o jeho podpis). Žalovaný uvedl, že ve prospěch žalobce činil kroky směřující k vymožení jeho pohledávky, když žalovaný kontaktoval dlužníka , jméno FO, (dlužník ale byl v té době již v insolvenci). Vrácení peněžních prostředků bylo dohodnuto pouze za podmínky, že nebudou činěny žádné kroky k vymožení pohledávky. Pokud žalovaný bral od klientů peníze, vždy je striktně odevzdával společnosti, se kterou měl uzavřenou příkazní smlouvu. Žalovaný se tedy domnívá, že žalobci nesvědčí nárok na vrácení částky 20 000 Kč a navrhuje žalobu v celém rozsahu zamítnout.

3. Soud provedl důkaz spisem Policie ČR, Krajského ředitelství , adresa, , Územní odbor , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , a spisem Okresního státního zastupitelství v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , z nichž zjistil následující:- Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobce ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalobce se spojil s firmou , právnická osoba, za účelem vymáhání pohledávky, kterou měl za , jméno FO, , narozeným , datum, , kterému půjčil peníze a následně je nedostal zpět. Žalobce nejprve jednal dne , datum, s jednatelkou společnosti, které zaplatil částku 24 200 Kč za , název služby, s nadstandardními službami. Asi po měsíci se mu ozval žalovaný, který měl vymáhání pohledávky na starosti. Žalovaný požadoval zaplacení další částky ve výši 20 000 Kč, aby mohl vymáhání urychlit. Žalobce mu tuto částku dne , datum, v hotovosti zaplatil s tím, že pokud nebudou činěny kroky k vymáhání, tato částka bude žalobci vrácena. Žalovaný vystavil žalobci potvrzení o převzetí částky, které bylo opatřeno razítkem společnosti , právnická osoba, . Další den žalobce žalovanému toto potvrzení vrátil a žalovaný předal žalobci stejné potvrzení, ale opatřené svým podpisem. Žalobce poté opakovaně kontaktoval žalovaného ohledně průběhu vymáhání. Žalovaný nejprve uváděl, že peníze brzy vymůže, poté přestal komunikovat. Žalobce se od společnosti , právnická osoba, dozvěděl, že žalovaný u této společnosti již nepracuje. Žalobce tedy dne , datum, napsal oficiální stížnost, na kterou dostal dne , datum, odpověď se sdělením, že žalovaný pracoval pro společnost , právnická osoba, , která odpovídala za provedení veškerých úkonů v rámci vymáhání. Žalovaný měl oprávnění používat razítko společnosti, nicméně pouze v souvislosti s PPD.- Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne , datum, soud zjistil, že proti žalovanému byly zahájeny úkony trestního řízení za přečin , Anonymizováno, , jehož se měl dopustit na žalobci.- Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobce ze dne , datum, ve spojení s fotografiemi s rekognicí soud zjistil, že mezi fotografiemi čtyř můžu žalobce bezpečně poznal žalovaného.- Z úředního záznamu o zajištění důkazního prostředku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce předložil CD, které má obsahovat audiozáznam ze setkání s žalovaným dne , datum, při předání částky 20 000 Kč. Z přiloženého CD soud zjistil, že obsahuje audiozáznam dvou osob s rozdílným tónem hlasu. Jedna z nich uvádí své jméno „, Jméno žalovaného, “. Osoba „, Jméno žalovaného, “ nabízí druhé osobě nadstandardní služby vedoucí ke snazšímu vymožení pohledávky této osoby, kdy tyto služby jsou spojeny s vyššími výdaji (spočívajícími např. v zajištění vymahačů ze Slovenské republiky) a jsou tedy za poplatek. Osoba „, Jméno žalovaného, “ opakovaně odkazuje na listinu, na které je uvedeno, že „tato částka je v případě nevymožení pohledávky v plné výši vratná“. Osoba „, Jméno žalovaného, “ hovoří o tom, že schůzka se odehrává v měsíci srpnu. Obě hovořící osoby zmiňují, že dodatečný poplatek za vymožení pohledávky je 20 000 Kč (osoba „, Jméno žalovaného, “ uvádí slovní obrat „dvacka“). Druhá hovořící osoba souhlasí se zaplacením poplatku. Obě hovořící osoby se zmiňují o datu, shodnou se na datu 26. dne v měsíci. Dále hovoří obě osoby o podpisu listiny, kdy druhá hovořící osoba se ptá osoby „, Jméno žalovaného, “, kde má listinu podepsat.- Součástí spisu Policie ČR, Krajského ředitelství , adresa, , Územní odbor , adresa, , jsou kopie následujících listin – smlouva o zápůjčce peněz, směnka, plná moc, příkazní smlouva a potvrzení. Z kopie smlouvy o zápůjčce peněz soud zjistil, že jako smluvní strany jsou uvedeni žalobce jako věřitel a , jméno FO, , narozený , datum, , jako dlužník. Smlouva je datována ke dni , datum, a opatřena vlastnoručními podpisy obou smluvních stran. Předmětem smlouvy je prohlášení dlužníka, že si od žalobce dne , datum, zapůjčil a v hotovosti převzal částku 200 000 Kč, kterou se zavazuje žalobci splatit v hotovosti celým obnosem nejpozději dne , datum, . K utvrzení tohoto závazku dlužník vystavil směnku vlastní na částku 200 000 Kč. Z kopie přiložené směnky soud zjistil, že byla vystavena dne , datum, ve , adresa, , jedná se o směnku vlastní, za kterou se výstavce , jméno FO, zavazuje zaplatit , jméno FO, dne , datum, částku 200 000 Kč. Z kopie plné moci ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce zmocnil společnost , právnická osoba, k veškerým úkonům včetně převzetí finančních prostředků ve věci pohledávky za dlužníkem , jméno FO, ze směnky ze dne , datum, ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím. Plná moc je podepsaná pouze společností jako zmocněncem. Z kopie příkazní smlouvy soud zjistil, že společnost se jako příkazník zavázala pro žalobce jako výlučného věřitele pohledávky za , jméno FO, ve výši 200 000 Kč tuto pohledávku vymoci a žalobce jako příkazce se zavazuje uhradit za to provizi ve výši 20 % z vymožené částky. Smlouva je datována ke dni , datum, a obsahuje pouze podpis společnosti. Z kopie přílohy č. , hodnota, k příkazní smlouvě soud zjistil, že obsahuje dodatečné ujednání stran se začleněním rozhodčí doložky. Příloha je datována ke dni , datum, a podepsána pouze společností. Z kopie potvrzení soud zjistil, že obsahuje prohlášení osoby , Jméno žalovaného, , že částka 20 000 Kč je v plné výši vratná, pokud nebudou provedeny prokazatelné kroky, které mohou vést k vymožení dluhu. Prohlášení je datováno ke dni , datum, ve , adresa, a obsahuje podpis společnosti a další podpis bez identifikace podepisujícího. Z kopie dalšího prohlášení osoby , Jméno žalovaného, soud zjistil, že tento převzal od , jméno FO, částku 20 000 Kč, která je v plné výši vratná, pokud nebudou provedeny prokazatelné kroky, které mohou vést k vymožení dluhu. Toto prohlášení je rovněž datováno ke dni , datum, ve , adresa, a obsahuje podpis předávající osoby označené jako , jméno FO, a další osoby, která měla peníze převzít (bez bližší identifikace).- Z vyjádření ke stížnosti ze dne , datum, , soud zjistil, že společnost sdělila žalobci k jeho stížnosti ze dne , datum, , že potvrzení o převzetí částky 20 000 Kč je pouze potvrzení žalovaného vůči žalobci a společnost tyto prostředky nikdy neobdržela. Pohledávku žalobce na základě plné moci pro společnost vymáhala společnost , právnická osoba, , pro kterou žalovaný pracoval. Měl oprávnění používat razítko, nikoli však pro posuzovaný formulář, ale jen na PPD. Obdobná skutková zjištění soud zjistil ze sdělení společnosti ze dne , datum, , která sděluje Krajskému ředitelství Policie , adresa, , územní odbor , adresa, , že žalovaný byl u společnosti zaměstnán od , datum, a jeho pracovní poměr byl ukončen dne , datum, .- Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie , adresa, , územního odboru , adresa, , o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , soud zjistil, že bylo zahájeno trestní stíhání žalovaného jako obviněného ze spáchání přečinu , Anonymizováno, šesti dílčími útoky formou pokračování v trestném činu, kdy žalovaný vždy v úmyslu získat pro sebe majetkový prospěch vystupoval jako obchodní zástupce a inkasní pracovník společnosti , právnická osoba, zabývající se vymáháním pohledávek, kdy v rozporu se svými pracovními povinnostmi měl vylákat od 6 různých poškozených osob finanční hotovost pod příslibem vymožení pohledávek, aniž by při převzetí těchto finančních částek vystavil jakýkoli příjmový doklad, přičemž následně finanční hotovost společnosti jako svému zaměstnavateli neodevzdal, slíbené služby nezajistil a získané finanční prostředky použil nezjištěným způsobem pro svoji potřebu. Žalovaný tak činil v srpnu , datum, , prosinci , datum, , únoru , datum, , , datum, , v dubnu , datum, a na přelomu července a srpna , datum, .- Z usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že trestní stíhání obviněného , Jméno žalovaného, se podmíněně zastavuje a obviněnému se stanoví zkušební doba v délce 9 měsíců. Z odůvodnění tohoto usnesení se zejména podává, že se obviněný k trestné činnosti doznal v plném rozsahu a způsobenou škodu již v plné výši uhradil.- Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie , adresa, , územního odboru , adresa, , ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , soud zjistil, že se odkládá věc podezření z přečinu , Anonymizováno, , kterého se měl dopustit žalovaný na žalobci z důvodu vylákání částky 20 000 Kč dne , datum, . Důvodem odložení věci je, že trestní stíhání je neúčelné, neboť trest, k němuž může trestní stíhání vést, je zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl žalovanému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne.

4. Z originálu potvrzení o převzetí částky 20 000 Kč soud zjistil, že obsahuje prohlášení osoby , Jméno žalovaného, , že převzal od , jméno FO, částku 20 000 Kč, která je v plné výši vratná, pokud nebudou provedeny prokazatelné kroky, které mohou vést k vymožení dluhu. Toto prohlášení je datováno ke dni , datum, ve , adresa, a obsahuje vlastnoruční podpis předávající osoby označené jako , jméno FO, a vlastnoruční podpis osoby, která peníze přebírala.

5. Součástí spisu Policie ČR, Krajského ředitelství , adresa, , územního odboru , adresa, , je výstup ze systému , název, , z něhož se zjišťuje, že byl zachycen průjezd vozidla RZ , SPZ, na pozemní komunikaci , adresa, dne , datum, v 13:05:15 hodin. Ve spojení se sdělením Magistrátu města , adresa, , odboru dopravy soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem vozidla RZ , SPZ, je v registru silničních vozidel zapsán žalovaný.

6. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 9. 2022 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k neprodlené úhradě částky 20 000 Kč s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu. Informace , právnická osoba, dokládá, že tato upomínka byla doručena žalovanému dne 9. 9. 2022.

7. Ze znaleckého posudku zpracovaného dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyní v oboru a odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo, soud zjistil následující. Úkolem znalkyně bylo po prostudování podpisu na dokladu o převzetí peněz ze dne , datum, a srovnávacího materiálu zodpovědět, zda na dokladu o převzetí peněz a srovnávacích materiálech jde o podpis shodné osoby, tj. žalovaného. Znalkyně vycházela ze srovnávacího materiálu obsahujícího podpisy žalovaného, které byly soudem opatřeny k důkazu - a to transakční podpisový vzor klienta , Jméno žalovaného, od , právnická osoba, . ze dne , datum, , originály listin zapůjčených Úřadem práce ČR, krajská pobočka v , adresa, (žádost o podporu v nezaměstnanosti ze dne , datum, , poučení o povinnosti navštívit zprostředkovatele zaměstnání ze dne , datum, ), žádost žalovaného o úvěr u , právnická osoba, ze dne , datum, , originály listin zapůjčených Magistrátem , adresa, , obecním živnostenským úřadem (výpis z živnostenského rejstříku ze dne , datum, , jednotný registrační formulář ze dne , datum, , změnový list ze dne , datum, , seznam oborů činností ze dne , datum, , výpis z živnostenského rejstříku ze dne , datum, , jednotný registrační formulář ze dne , datum, , změnový list ze dne , datum, a seznam oborů činností ze dne , datum, ), originály listin zapůjčené Magistrátem , adresa, , správním odborem na základě předávacího protokolu ze dne , datum, obsahující rovněž fotografie žalovaného (žádost o vydání občanského průkazu ze dne , datum, , žádost o vydání občanského průkazu ze dne , datum, , žádost o vydání občanského průkazu ze dne , datum, , žádost o vydání cestovního pasu ze dne , datum, , žádost o vydání cestovního pasu ze dne , datum, a žádost o vydání cestovního pasu ze dne , datum, ) a kopie listin zaslaných Magistrátem , adresa, , odborem dopravy (žádost o vydání řidičského průkazu, resp. potvrzení o převzetí dokladu dne , datum, a žádost o vydání řidičského průkazu ze dne , datum, ). Znalkyně současně porovnávala i podpisy žalovaného z protokolů a úředních záznamů v policejním spise a spise Okresního státního zastupitelství v , adresa, . Po prostudování sporného podpisu na kopii i originálu dokladu o převzetí peněz ze dne , datum, a podpisů ve srovnávacích materiálech znalkyně dospěla k závěru, že jde pravděpodobně o podpis shodné osoby, tj. žalovaného. Znalkyně uvedla, že upřesnění závěru nelze do budoucna očekávat s ohledem na charakter sporného podpisu, neboť sporný podpis žalovaného je krátký údaj s omezeným množstvím identifikačních znaků. Nicméně i přesto znalkyně dospěla k závěru, že podpisy lze hodnotit jako shodné v rovině střední pravděpodobnosti, která se na škále pravosti nachází v horní třetině. Zkoumáním sporného podpisu znalkyně vyloučila hypotézu technického padělku i variantu smyšleného podpisu, když svojí konstrukcí sporný podpis opticky koresponduje s nacvičeným druhem podpisu žalovaného.

8. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka , jméno FO, . Tento důkaz navrhl žalovaný při jednání dne , datum, k prokázání svého tvrzení, že v souvislosti s úkony vedoucími k vymožení dluhu žalobce provedl minimálně třikrát kontakt a návštěvu dlužníka , jméno FO, . Žalovaný tento důkaz navrhl po koncentraci řízení z toho důvodu, že skutečnosti, k jejichž prokázání je výslech svědka navrhován, jsou zřejmé až z policejního spisu, který k důkazu navrhl žalobce. Soud k tomuto uvádí, že již při jednání dne , datum, (při němž byla podle § 118b o. s. ř. provedena koncentrace řízení) byla žalovanému poskytnuta dodatečná lhůta 14 dnů k doplnění tvrzení a důkazních návrhů k tomuto tvrzení, že žalovaný skutečně činil (blíže neupřesněné) kroky směřující k vymožení pohledávky žalobce. Žalovaný však v této lhůtě ničeho dalšího netvrdil ani nedoložil. Pokud tedy žalovaný navrhl k prokázání tohoto svého tvrzení výslech svědka až při jednání dne , datum, , učinil tak po provedené koncentraci řízení a soud musel tento důkazní návrh pro nepřípustnost zamítnout. Kromě toho soud považuje výslech tohoto svědka za nadbytečný, neboť (jak je vysvětleno níže), žalobce neprokázal, že by mu vznikl platný právní titul k převzetí částky 20 000 Kč.

9. Provedením výše uvedených důkazů hodnocených jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce dne , datum, oznámil policejnímu orgánu, že žalovaný se na něm dne , datum, zřejmě dopustil podvodného jednání, když jménem společnosti , právnická osoba, zabývající se vymáháním pohledávek od žalobce převzal částku , částka, jako částku představující mimořádný náklad k rychlejšímu vymožení pohledávky žalobce za dlužníkem , jméno FO, , kterému žalobce na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, půjčil částku , částka, . O převzetí částky , částka, existuje potvrzení o převzetí peněžních prostředků s tím, že tyto peněžní prostředky jsou v plné výši vratné, pokud nebudou provedeny prokazatelné kroky, které mohou vést k vymožení dluhu žalobce. Žalobce dále předložil PČR příkazní smlouvu a plnou moc, která sice byla podepsána pouze společností , právnická osoba, , nicméně žalobce se jí podle svého následného jednání cítil vázán. Policie , adresa, dne , datum, zahájila proti žalovanému úkony trestního řízení za přečin , Anonymizováno, , když bylo podezření, že žalovaný peníze převzaté od žalobce použil pro vlastní účely a nečinil žádné kroky směrem k vymožení pohledávky žalobce. Policejním orgánem v , adresa, bylo již dne , datum, zahájeno trestní stíhání žalovaného pro pokračující přečin , Anonymizováno, , kterého se měl žalovaný v období od srpna , datum, do srpna , datum, dopouštět na šesti dalších poškozených obdobným jednáním (vedeným obdobným záměrem a prováděným obdobným způsobem). Žalovaný se k jednání prošetřovanému policií v , adresa, doznal a způsobenou škodu uhradil. Z toho důvodu bylo trestní stíhání žalovaného usnesením ze dne , datum, podmíněně zastaveno. Úkony trestního řízení zahájené proti žalovanému policií , adresa, za jednání dne , datum, proti žalobci bylo z důvodu dřívějšího podmíněného zastavení trestního řízení vedeného v , adresa, pro jiná jednání žalovaného odloženo. Žalobce argumentoval tím, že není pochyb o tom, že se žalovaný jednání proti žalobci dopustil, neboť pro jednání žalovaného řešené v , adresa, platí stejný modus operandi. Je to právě důkaz spisem Policie ČR, Krajského ředitelství , adresa, , územní odbor , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , ve spojení s doznáním žalovaného v řízení vedeném v , adresa, , na základě kterých soud přisvědčil argumentu žalobce a může důvodně vycházet z toho, že se žalovaný dopustil jednání, o které žalobce opírá žalobou uplatňovaný nárok.

10. Žalobce tvrdil, že žalovaný od něj převzal peněžní prostředky neoprávněně. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl zaměstnán pro společnost , právnická osoba, , která pro společnost , právnická osoba, zprostředkovávala vymáhání pohledávek. Je to především sdělení společnosti , právnická osoba, , která přináší relevantní skutková zjištění, a sice že žalovaný nebyl oprávněn používat razítko této společnosti v případech, jako je posuzované potvrzení o převzetí finančních prostředků, a že pracovní poměr žalovaného byl u společnosti ukončen ke dni , datum, . Žalobce měl předat částku 20 000 Kč na základě uzavřené příkazní smlouvy a zplnomocnění společnosti , právnická osoba, – písemná vyhotovení těchto listin předložená soudu obsahují pouze podpis společnosti (nikoli žalobce). Tato právní jednání však soud podle § 574 a výkladem podle § 556 o. z. hodnotí jako platná. Skutečnost, že žalobce odevzdal žalovanému částku 20 000 Kč, dokládá předložená kopie a originál potvrzení o převzetí. Z předloženého potvrzení o převzetí pak soud zjistil, že bylo vystaveno mezi žalobcem a žalovaným (nikoli žalobcem a společností , právnická osoba, ).

11. Žalovaný namítal, že mu žalobce žádné peněžní prostředky neposkytl (namítl pravost potvrzení o převzetí částky 20 000 Kč), a současně namítal, že tyto peněžní prostředky žalobci nemusí vracet, neboť splnil podmínku pro ponechání peněz, protože činil kroky směřující k vymožení pohledávky. V prvé řadě soud uvádí, že ve skutkových tvrzeních žalovaného jsou vnitřní rozpory, které ani po poučeních neodstranil (postup žalovaného působí dojem účelně zavádějící procesní obrany). Stejně liché zůstává tvrzení žalovaného, že pokud od klientů přebíral peníze za účelem vymáhání pohledávek, tyto peníze vždy striktně odevzdával společnosti , právnická osoba, . Pokud jde o tvrzení, že se pohledávku žalobce pokusil vymoci na dlužníku žalobce, tak v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a přímo žalovaným vznikla jakákoli smlouva. Žalovaný vždy vystupoval jako zástupce společnosti , právnická osoba, , se kterou měl žalobce uzavřenu smlouvu o vymožení pohledávky, částka 20 000 Kč neměla představovat vlastní náklady na vymáhání, ale „poplatek“ za „intenzivnější“ použitý způsob vymožení pohledávky. Žalobce netvrdil ani nedoložil, že smluvní vztah mezi žalobcem a společností , právnická osoba, byl ukončen, a nově došlo k uzavření smlouvy přímo mezi žalobcem a žalovaným, který by měl být z takové smlouvy zavázán (naopak tvrdil, že žádnou částku od žalobce ani nepřevzal). Opět lze odkázat na zcela stejné modus operandi v trestních věcech jiných poškozených, kdy si žalobce převzaté částky vždy ponechal pro vlastní potřebu; lze se důvodně domnívat, že tomu tak bylo i v tomto případě. Žalovaný tak zcela opominul skutečnost v řízení již prokázanou, že v době tvrzeného převzetí finančních prostředků od žalobce již nebyl u společnosti zaměstnán a k takovému jednání neměl legitimní důvod, společnost , právnická osoba, převzetí částky 20 000 Kč od žalobce vyloučila. Pokud jde o otázku, zda žalobce předal částku 20 000 Kč skutečně žalovanému, tzn. zda se účastníci dne , datum, skutečně osobně sešli ve , adresa, a došlo k předání peněz, soud má za prokázané následující. Předložené důkazy o zachycení automobilu žalovaného na cestě do , adresa, dne , datum, , stejně jako CD audiozáznam o setkání žalobce a žalovaného dne , datum, , by nebyly samy o sobě způsobilé prokázat, že se toho dne setkali právě účastníci. Nicméně v souvislosti s ostatními důkazy lze považovat skutková zjištění z těchto důkazů za relevantní. Za zásadní důkaz pak soud považuje zpracovaný znalecký posudek z oboru písmoznalectví, na základě kterého lze uzavřít, že podpis osoby na potvrzení o převzetí peněz (tj. osoby, které žalobce předal částku 20 000 Kč) patří žalovanému. Znalkyně sice učinila závěr, že podpis na potvrzení je žalovaného jen pravděpodobně, nicméně s přihlédnutím k celému postupu znaleckého zkoumání a závěru, že se jedná o nacvičený podpis, který je schopna učinit pouze ta osoba, které daný podpis patří, lze mít důvodně za to, že potvrzení podepsal právě žalovaný. S ohledem na vše uvedené lze uzavřít, že je to žalovaný, kdo dne , datum, převzal od žalobce částku 20 000 Kč. Tím jsou vyvrácena veškerá tvrzení žalovaného.

12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím k výše citovaném zákonným ustanovením soud dospěl k závěru, že žalovaný se na úrok žalobce v rozsahu částky 20 000 Kč bezdůvodně obohatil. Podkladem pro tento závěr je především potvrzení o převzetí částky, Anonymizováno, 20 000 Kč, které obsahuje podpis žalobce jako předávající osoby a žalovaného jako osoby přebírající. Soudu přitom nebylo prokázáno, že by žalovaného k převzetí těchto finančních prostředků opravňoval platný právní titul. V řízení bylo vyvráceno, že žalovaný platně jednal za společnost , právnická osoba, . Mezi žalobcem a žalovaným současně neexistuje jiné platné smluvní ujednání, které by žalovaného opravňovalo k převzetí peněz od žalobce (resp. účastníci tuto skutečnost netvrdili ani nedokazovali). S přihlédnutím k těmto zjištěným soud uzavírá, že žalovaný se v souladu s § 2991 o. z. na úrok žalobce bezdůvodně obohatil a toto bezdůvodné obohacení je povinen žalobci vrátit. Žalovaný však netvrdil ani neprokázal, že by žalobci cokoli uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci požadovanou částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení, na nějž žalobci vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl k úhradě částky vyzván ze strany žalobce předžalobní upomínkou ze dne 8. 9. 2022, upomínka byla doručena žalovanému dne 9. 9. 2022. Dle upomínky měl žalovaný dlužnou částku zaplatit neprodleně. Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho neuhradil, požaduje žalobce úrok z prodlení ode dne 10. 9. 2022. Jelikož v předžalobní upomínce nebyla určena konkrétní lhůta plnění, soud má za to, že se použije obecná úprava počítání lhůt upravená v ustanovení § 55 a násl. o. z. Podle § 57 odst. 1 věty před středníkem o. z. se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Z toho důvodu má soud za to, že pokud byla předžalobní výzva žalovanému doručena dne 9. 9. 2022, povinnost k úhradě mu mohla vzniknout teprve následující den 10. 9. 2022 a do prodlení se žalovaný mohl dostat až dne 11. 9. 2022. Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení až od 11. 9. 2022 do zaplacení. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby přiznanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění neshledal důvody.

15. Žalobcem požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši z částky 20 000 Kč za den 10. 9. 2022 soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítnul.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto postupem podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Jelikož žalobce dosáhl převážného úspěchu ve věci (neúspěšný byl pouze v poměrně nepatrné části řízení), má vůči žalovanému právo na náhradu všech nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva. Tyto náklady představuje podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna právního zástupce za celkem šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, podání žaloby, vyjádření k odporu, účast právního zástupce při jednání soudu dne , datum, a při jednání soudu dne , datum, ), přičemž za úkon odeslání předžalobní výzvy žalobce požadoval odměnu v poloviční výši. Žalobci tedy za úkony právní služby náleží odměna ve výši 5 × 1 900 Kč a 1 × 950 Kč, tj. v celkové výši 10 450 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT ve výši 20 000 Kč a sazba odměny za úkon byla určena podle § 7 bod 5 AT (ve znění účinném do 31. 12. 2024 i ve znění účinném od 1. 1. 2025). Dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši 1 950 Kč určené v souladu s § 13 AT, přičemž žalobci náleží náhrada ve výši 5 × 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT (ve znění účinném do 31. 12. 2024) a za úkon účasti zástupce při jednání soudu dne , datum, pak ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT (ve znění účinném od 1. 1. 2025).

17. V souladu s § 14 odst. 3 AT (ve znění účinném do 31. 12. 2024) žalobkyni dále náleží náhrada zástupce za promeškaný čas za 10 půlhodin strávených na cestě dne , datum, ze svého sídla (, adresa, ) k jednání soudu (, adresa, ) a zpět po 100 Kč v celkové výši 1 000 Kč a v souladu s § 14 odst. 3 AT (ve znění účinném od 1. 1. 2025) náhrada zástupce za promeškaný čas za 8 půlhodin strávených na cestě dne , datum, ze svého sídla k jednání soudu po 150 Kč v celkové výši 1 200 Kč. V souladu s § 13 odst. 1 AT žalobkyni náleží také cestovné za cestu jejího zástupce k jednáním soudu. V obou případech byl užit osobní automobil , název, RZ , SPZ, . Dne , datum, bylo ujeto celkem 300 km. Při průměrné spotřebě automobilu dle předloženého technického průkazu 7,1 l/100 km, ceně benzinu dle vyhlášky č. 191/2023 Sb. ve výši 41,20 Kč/litr a sazbě základní náhrady u osobního silničního motorového vozidla ve výši 5,2 Kč/km pak žalobkyni náleží za den , datum, cestovné v celkové výši 2 438 Kč. Dne , datum, bylo ujeto celkem 295 km. Při průměrné spotřebě automobilu 7,1 l/100 km, ceně benzinu dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. ve výši 35,80 Kč/litr a sazbě základní náhrady u osobního silničního motorového vozidla ve výši 5,8 Kč/km pak žalobkyni náleží za den , datum, cestovné v celkové výši 2 461 Kč. Žalobkyni tak náleží cestovné v celkové výši 4 899 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a záloha složená na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 15 000 Kč. Celkové náklady na straně žalobce tedy činí 35 499 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obdobně do 3 dnů od právní moci rozsudku, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.

18. V souladu s § 148 odst. 1 o. z. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud v tomto řízení platil náklady znaleckého posudku, které byly usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , přiznány znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 22 383 Kč. Žalobcem však byla na náklady tohoto důkazu složena záloha ve výši 15 000 Kč, proto náklady státu představuje částku 7 383 Kč. Vzhledem k tomu, že ve věci byl neúspěšný žalovaný, byla povinnost k náhradě nákladů, které v řízení platil stát, uložena právě žalovanému. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby náklady ve výši 7 383 Kč zaplatil České republice – Okresnímu soudu v , adresa, do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění soud neshledal důvody. Výrok o náhradě nákladů státu má současně povahu opravného usnesení v souladu s § 164 o. s. ř., neboť soudem byla vyhlášena náhrada nákladů státu ve výši 22 383 Kč odpovídající odměně přiznané znalkyni bez zohlednění složené zálohy, což je zjevnou nesprávností patrnou z obsahu spisu.