118 C 27/2020

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 135 366,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 135 366,09 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 135 366,09 Kč od 27. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 369 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 135 366,09 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že žalovaná odebírala elektrickou energii bez uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny, a to v místě spotřeby na adrese obec a číslo, které bylo odpojeno pro ukončení smlouvy. Žalované byla vyúčtována náhrada škody za neoprávněný odběr elektrické energie včetně činností souvisejících s nápravou závadného stavu, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou číslo. Žalovaná dne datum dlužnou částku co do důvodu i výše uznala, na žalovanou částku však ničeho nezaplatila, a to ani poté, kdy byla k úhradě vyzvána.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručována do vlastních rukou postupem dle § 49 občanského soudního řádu na adresu sídla. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas a žalovaná se nevyjádřila (§ 115a občanského soudního řádu, 101 odst. 4 občanského soudního řádu).

3. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie č. spisová značka ze dne datum rozhodnutí soud zjistil, že v odběrném místě žalované byl téhož dne zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa kategorie„ C“ bylo zjištěno, že neoprávněný odběr energie byl zjištěn dne datum v 09:30 a odstraněn téhož dne ve 11:07 hodin. Dne datum měla být ukončena smlouva na elektroměru vč. číslo. Jelikož elektroměr byl nepřístupný, tak nebyl demontován. Dne datum došlo k demontáži elektroměru se stavem VT-19 512kwh. Poslední stav při ukončení smlouvy o odběru elektřiny byl VT-19 kwh. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ze dne datum soud zjistil, že žalované byla za odběr 19,493 MWh včetně nákladů spojených s vyúčtováním škody (činnost spojená s kontrolou, cestovné atd.) vyúčtována částka 135 367 Kč včetně DPH. Z faktury číslo soud zjistil, že žalované byla vyfakturována částka 135 366,09 Kč včetně DPH, splatná datum. Z listiny označené jako Uznání dluhu a dohoda o náhradě škody ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná uznala co do důvodu a výše dluh vůči žalobkyni z neoprávněného odběru na adrese adresa, která jí bude vystavena. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 135 366,09 Kč. Z výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 135 366,09 Kč.

4. Na základě zjištění učiněných z listin obsažených ve spise učinil soud závěr o skutkovém stavu. Žalovaná odebírala elektřinu bez řádně uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny. Žalobkyně při kontrole odběrného místa zjistila, že dochází k neoprávněnému odběru, o čemž byl sepsán protokol. Žalované byla vyúčtována náhrada škody za neoprávněný odběr a náklady s tím související a byla jí vystavena faktura k úhradě neoprávněně odebrané elektrické energie ve výši 135 366,09 Kč včetně DPH. Žalovaná svůj dluh z neoprávněného odběru vůči žalobkyni co do důvodu a výše uznala. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě nezaplacené částky 135 366,09 Kč.

5. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle § 51 odst. 2, 3 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

6. Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalovaná neoprávněné odebírala elektrickou energii, a to bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny. Žalobkyně jí v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, vyúčtovala vzniklou škodu, včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu. Žalovaná dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše uznala, ale dlužnou částku neuhradila. Žalovaná tak porušila svou povinnost uhradit vyúčtovaný neoprávněný odběr elektřiny a dostala se do prodlení s úhradou peněžitého plnění. Soud proto podané žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny, tak ohledně příslušenství, neboť je zřejmé, že žalovaná se ve smyslu § 1968 o.z. dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, když neuhradila řádně a včas dluh vůči žalobkyni. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. od datum do zaplacení, ve výši zákonem stanoveného úroku z prodlení (podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), tedy ve výši 10 % ročně z dlužné částky. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro delší lhůtu nebyly shledány důvody.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 369 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 769 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky 300 Kč za každý ze dvou v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (návrh na zahájení řízení, výzva k plnění). V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.