118 C 3/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Petrou Pipkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 41 973 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 41 973 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 37 780 Kč od 1. 3. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 4 193 Kč od 21.3.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v jaké se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 4 193 Kč od 1.3.2019 do 20.3.2019, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 30 411,12 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 41 973 Kč s odůvodněním, že žalovaná částka představuje dlužné nájemné za pronájem nebytových prostor v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. č. st. 113 v obci [obec], k.ú. [část obce], za období od 15.8.2018 do 1.3.2019. Nájem nebytových prostor vznikl na základě smlouvy o nájmu ze dne 15.8.2018, která byla ze strany žalobce ukončena výpovědí bez výpovědní doby ke dni 30.1.2019, kdy žalovaná byla žalobcem vyzvána předmětné nebytové prostory vyklidit nejpozději do 30 dnů od dojití výpovědi, tedy do 1.3.2019. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost ve stanovené lhůtě nesplnila, objednal žalobce osvědčení o předání pronajatých prostor a stavu předmětu nájmu u notáře [titul]. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], který pořídil notářský zápis sp. zn. NZ [číslo], N 532/2019. Za službu notáře žalobce zaplatil 6 050 Kč, za odstranění zbývajícího reklamního označení žalobce zaplatil částku 1 694 Kč. Na část dlužného nájemného ve výši 12 220 Kč, na náklady na demontáž reklamního označení ve výši 1 694 Kč a na náklady spojené s předáním prostoru ve výši 6 050 Kč žalobce započetl dopisem ze dne 14.10.2019 jistotu ve výši 20 000 Kč složenou žalovanou, předmětem tohoto řízení je tedy zbylá část dlužného nájemného ve výši 41 973 Kč spolu se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05% denně ode dne 1.3.2019 do zaplacení.

2. Žalobce v žalobě dále zmiňuje skutečnost, že žalovaná se po uzavření smlouvy dotazovala žalobce na to, jestli by mohla označit budovu, ve které měla prostory pronajaté, reklamním značením. Žalobce jí k tomu sdělil, že jeho dům je součástí městské památkové zóny a zároveň součástí stavebního fondu [příjmení] města v [obec] (památka UNESCO) a k instalaci reklamního označení je nezbytné stanovisko Městského úřadu v Třebíči, Odbor školství a kultury. Dále žalobce žalovanou požádal, aby mu předložila návrh reklamního označení s tím, že podle návrhu se rozhodne, zda souhlas udělí, či nikoliv. V průběhu měsíce října 2018 zástupce žalované kontaktoval žalobce s tím, že by od něj potřeboval podepsat ještě další vyhotovení smlouvy z důvodu jednání před uvedeným orgánem státní správy. Schůzka byla velmi krátká, zástupce žalované přišel do provozovny rychlého občerstvení v [obec], kterou žalobce provozuje, z desek vytáhnul listiny otočené na straně s podpisovými řádky a poučil žalobce o tom, že předložený dokument je stejný, jako předchozí smlouva. Tomuto byla přítomna [jméno] [příjmení], která může průběh jednání potvrdit. Když později žalobce zjistil, že je na smlouvě uvedena jiná osoba, dotazoval se na tuto skutečnost žalovaného a ten mu sdělil, že o nic nejde, že jde jen o dokument, který potřebuje pro jednání s úřady ve věci reklamního označení provozovny. Je tedy skutečností, že byla později uzavřena smlouva o nájmu s totožným obsahem také s [právnická osoba] trade, s. r.o. K ukončení nájemní smlouvy s žalovanou žalobce přistoupil proto, že přestože nájemce prostřednictvím svého zástupce vyzval k demontáži reklamního označení okolo vstupních dveří, které nebylo v přiměřeném rozsahu ve smyslu § 2305 o.z., žalovaná reklamní označení neodstranila.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a žalobní nárok neuznala. K žalobě uvedla, že s žalobcem žádnou nájemní smlouvu neuzavřela, dne 24.7.2018 uzavřel žalobce a společnost [právnická osoba], [IČO], smlouvu o nájmu, jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. č. st. 113 v obci [obec] a k. ú. [anonymizováno], ve které se strany v čl. II. odst. 3) dohodly, že nebytové prostory je možné podnajmout žalovanému, což se také stalo. Když žalobce zjistil, že společnost [právnická osoba] podnajala žalovanému nebytové prostory, požádala žalovaného, aby jí podepsal nějaké papíry ohledně možnosti užívat nebytové prostory žalovanou. Jelikož jednatel žalované, který je zároveň jednatelem společnosti [právnická osoba] těmto věcem nerozuměl a nerozumí, podepsal žalobcem předložené listiny. Mezi uvedenými listinami byla zřejmě i nájemní smlouva uzavřená mezi účastníky tohoto sporu. S ohledem na to, že smlouva o nájmu se společností [právnická osoba] s týmž předmětem nájmu byla uzavřena dříve než žalobcem tvrzená smlouva o nájmu ze dne 15.8.2018 uzavřená mezi žalobcem a žalovaným, je následná smlouva ze dne 15.8.2018 neplatná a žalovaný není v tomto sporu pasivně legitimován, neboť nájemcem nebytových prostor byla na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 24.7.2018 společnost [právnická osoba] To, že tomu tak bylo, dokládá i skutečnost, že společnost [právnická osoba] uhradila sjednanou kauci a hradila sjednaný nájem.

4. Soud se nejprve musel vypořádat s námitkou nedostatku pasivní legitimace vznesené žalovanou a vyhodnotit, zda byla mezi účastníky uzavřena platná a účinná nájemní smlouva.

5. Za tímto účelem soud provedl k důkazu emailovou komunikaci předloženou žalobcem. Z této komunikace bylo zjištěno, že komunikace probíhala mezi žalobcem a jednatelem žalované [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce]. Předložená komunikace začíná emailem ze dne 1.7.2018, který byl odeslán žalobci jednatelem žalovaného a týká se uzavírání nájemní smlouvy, kdy jednatel žalované zde uvádí, že„ v příloze zasílá upravený návrh smlouvy dle našich posledních dohod. Upravil jsem předmět nájmu na (pro tuto chvíli) pouze 1NP“. Dále zde zmiňuje, že by byl nerad, aby se žalobce cítil v obchodní spolupráci nekomfortně a navrhuje termín, kdy by mělo dojít k uzavření nájemní smlouvy. Email je podepsán označením [titul]. [jméno] [celé jméno žalobce], jednatel, následuje grafika s označením firmy [anonymizováno] okna a kontaktních informací na tuto společnost (adresa sídla, telefonní číslo na mobil i na pevnou linku, odkaz na webové stránky společnosti). I v další emailové komunikaci je za jménem jednatele vždy uvedeno označení žalované společnosti. Teprve až v emailech z prosince 2018 (konkrétně ze dne 16.12.2018) jednatel žalované uvádí, že„ nájemcem a ve smluvním vztahu s panem [celé jméno žalobce] je pouze firma [právnická osoba] a podepisuje se jako„ [příjmení] jednatel [právnická osoba]“ Dále i emailu ze dne 17.12.2018 zaslanému zástupci žalobce jednatel žalované uvádí, že„ S majitelem jsme se řádně dohodli a Smlouvu jsme zneplatnili skartovali. Pokud něco podle dohody neučinil, je to protiprávní. Smlouva byla nahrazena smlouvou nájemní se [právnická osoba] trade s dobrovolnými podpisy obou smluvních stran.“ Jako jednatel [právnická osoba] se jednatel žalované označuje i v emailu ze dne 4.1.2019, byť tento i všechny předchozí emaily byly odeslány z emailové adresy [email]. Z emailové komunikace vedené ve dnech [číslo] – 8.10.2018 bylo dále zjištěno, že emailem ze dne 7.10.2018 žalobce sděluje jednateli žalovaného číslo účtu, na který má být zaplaceno nájemné s tím, že tento účet je uveden v nájemní smlouvě. Jednatel žalované (označen firmou žalované) v emailu ze dne 8.10.2018 uvádí, že tuto skutečnost ve smlouvě přehlédl a nájemné obratem uhradí. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet], majitele [právnická osoba] bylo zjištěno, že nájemné spolu s kaucí bylo uhrazeno dne 11.10.2018 bezhotovostní platbou ve výši 30 000 Kč.

6. Z výslechu žalobce bylo dále zjištěno, že v dubnu 2018 dal do nabídky RK komerční nemovitost, kterou chtěl pronajmout. Ozval se mu zájemce, ale tento měl zájem pouze o pronájem přízemí. Mezitím žalobce v prostoru této nemovitosti našel vzkaz od pana [celé jméno žalobce], že by si měl zájem pronajmout tuto nemovitost celou, tedy přízemí i druhé NP. Počátkem května 2018 žalobce panu [celé jméno žalobce] předal klíče od nemovitosti, což požadoval, aby si sem umístil vybavení. V druhé polovině května 2018 mu poslal návrh nájemní smlouvy pan [příjmení] z realitní kanceláře, kde v tomto návrhu byla uvedena účinnost nájemní smlouvy od 1. 6. 2018 Pan [anonymizováno] do smlouvy označil žalovaného na základě údajů, které mu žalovaný předal. Poté pan [celé jméno žalobce] upravil počátek nájmu od 1. 8. 2018, a dále žalobci sdělil, že by neobsadil druhé NP, takže má zájem pouze o pronájem přízemí. Toto se pak upravovalo během července 2018. Já jsem pana [celé jméno žalobce] od poloviny července 2018 uháněl o podpis smlouvy tak, aby mohla platit od 1. 8. 2018. Po mnoha rozhovorech se dohodli, že k podpisu smlouvy dojde 31. 7. 2018, ale pan [celé jméno žalobce] se opět omlouval, že se mu datum nehodí kvůli rodinné oslavě. Následně žalobce přišel za panem [celé jméno žalobce] do jeho provozovny někdy mezi daty 2. 8. – 15. 8. 2018, přesně nedokáže určit. Pan [celé jméno žalobce] chtěl posunout počátek nájmu až na 1. 9. 2018, s tím ale žalobce nesouhlasil a dohodli se na jakémsi kompromisu, že smlouva bude účinná od 15. 8. 2018. Podpis smlouvy probíhal tak, že pan [celé jméno žalobce] měl smlouvy vytištěné ve dvou vyhotoveních, do těchto vyhotovení pak vepsal datum účinnosti smlouvy 15. 8. 2018 a oba tyto dvě vyhotovení podepsali. U podpisu této smlouvy kromě žalobce a jednatel žalované nebyl nikdo jiný přítomen.

7. Podle § 1728 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.), při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

8. Z předsmluvních jednání mezi účastníky je zřejmé, že jednatel žalované vždy vystupoval jako statutární zástupce žalované a nikdy jako jednatel společnosti [právnická osoba] Žalobce tedy musel oprávněně očekávat, že případná nájemní smlouva bude uzavřena se [právnická osoba] okna s.r.o. Na přípravě vlastního textu nájemní smlouvy se podílela realitní kancelář, jejímuž pracovníkovi sdělil údaje potřebné k označení nájemce sám jednatel žalovaného. Soud z obsahu emailové komunikace dovozuje, že koncept nájemní smlouvy byl poté emailem zaslán žalobci a žalované na její emailovou adresu, když jednatel žalovaného následně sděluje žalobci, že ve smlouvě provedl změny týkající se rozsahu nájmu, které jsou jasně patrné i v textu nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, nezmiňuje se však o žádných změnách v označení nájemce. Ani po nějakou dobu po uzavření nájemní smlouvy jednatel žalovaného nevystupoval za společnost [právnická osoba], a to ani v emailu ze dne 8.10.2018, kde řeší způsob zaplacení nájemného. O společnosti [právnická osoba] se zmiňuje poprvé až jednatel žalované, který se jednak v prosinci 2018 začíná označovat výlučně jako jednatel této společnosti, jednak na informaci zástupce žalobce o neplatnosti nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba] uvádí, že„ smlouva byla nahrazena smlouvou nájemní se [právnická osoba] trade“. Z toho jeho sdělení lze dovodit, že nejprve muselo dojít k uzavření nájemní smlouvy mezi žalobcem a [právnická osoba] okna s.r.o., kdy tato smlouva měla být údajně následně„ skartována“. Že se tak nestalo, doložil žalobce předložením originálu smlouvy.

9. Pokud jde o smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a mezi společností [právnická osoba], tak tuto smlouvu předložil žalobce v originále, žalovaná pouze v kopii, byť uváděla, že ji má k dispozici taktéž v originále. Obě předložené kopie smlouvy se liší pouze tím, že v kopii předložené žalovanou je uvedeno datum uzavření smlouvy - 24.7.2018, kdy je patrno, že jde o otisk datumového razítka. Toto datum se v originále smlouvy předložené žalobcem nenachází. Pokud smlouva existuje ve více vyhotoveních, která se navzájem odlišují, musí soud takový projev vůle stran vykládat tak, že se účastníci shodli pouze na tom obsahu smlouvy, který je uveden v obou vyhotoveních. Pokud je uvedeno datum uzavření smlouvy jen na vyhotovení jednom, a to bez ohledu na to, zda bylo či nebylo doplněno později a jakou osobou, netvoří takový údaj obsah smlouvy účastníků.

10. V řízení bylo výslechem žalobce a předložením originálu smlouvy prokázáno, že mezi účastníky došlo dne 15.8.2018 k uzavření nájemní smlouvy, jejímž předmětem byly nebytové prostory, sloužící k podnikání, o podlahové ploše cca 60 m2, umístěné v prvním podlaží budovy [adresa] v [obec], která tvoří součást pozemku p.č. st. 113 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 79 m2, v k.ú. [část obce]. Mezi účastníky bylo dohodnuto nájemné ve výši 10 000 Kč za měsíc splatné vždy do 20. dne v měsíci. V případě prodlení s úhradou si účastníci dohodli, že nájemce je povinen zaplatit pronajímateli úrok z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná poukazovala ve svém vyjádření ze dne 19.5.2020 na skutečnost, že nájemní smlouva je nedatovaná, a dále navrhovala při jednání konaném dne 18.6.2020, aby soud opatřil znalecký posudek znalce z oboru grafologie k posouzení skutečnosti, zda datum účinnosti do smlouvy vepsal jednatel žalovaného, či nikoli. Soud v této souvislosti uvádí, že smlouva o nájmu prostoru sloužícího podnikání podle § 2201 o.z. a § [číslo] a násl. nevyžaduje písemnou smlouvu, kdy z obsahu nájemní smlouvy lze dovodit okamžik vzniku nájemního vztahu ke dni 15.8.2018. Pokud jde o datum účinnosti vyznačené ve smlouvě, soud nepovažuje to, kdo datum účinnosti na smlouvu vyznačil, za okolnost podstatnou pro toto řízení, proto v tomto směru další dokazování neprováděl. Závěr, že byla smlouva mezi účastníky řízení uzavřena právě s účinností ke dni 15.8.2018, lze mj. podpořit také tím, že stejné datum účinnosti bylo uvedeno i v nájemní smlouvě s [právnická osoba], která měla podle vyjádření jednatele žalované„ nahradit“ původní nájemní smlouvu.

11. V řízení nebylo prokázáno, že by tato nájemní smlouva byla dohodou stran nebo jakýmkoli jiným způsobem ukončena dříve než výpovědí žalobce ze dne 29.1.2019, kdy ještě v říjnu 2018 se jednatel žalovaného dotazoval žalobce, na jaký účet má zaplatit nájemné. Pokud jde o okolnosti uzavření nájemní smlouvy mezi žalobcem a společností [právnická osoba], žalobce ve své výpovědi přesvědčivě a v logických souvislostech popsal okolnosti jejího uzavření a lze mít za prokázané, že k uzavření této smlouvy muselo dojít v průběhu měsíce října 2018. Tento závěr potvrzuje i skutečnost, že nájemné a kauci v celkové výši 30 000 Kč zaplatila 11.10.2018 společnost [právnická osoba], což lze považovat ze strany této společnosti za ryze účelový krok. Žalobci totiž nebyla tato skutečnost nijak předem oznámena a jednatel žalovaného se o tom ve svém emailu nijak nezmiňuje, lze tedy dovodit, že přibližně kolem data 10.11.2018 mělo dojít k „ nahrazení“ nájemní smlouvy, neboť dále již jednatel žalované vystupuje pouze jako jednatel společnosti [právnická osoba] Samotná skutečnost, že nájem a kauce byla zaplacena společností [právnická osoba], nemůže být v tomto řízení k tíži žalobce, který na základě oznámení jednatele žalované přijal plnění v dobré víře. Podle § 1936 odst. 1 o.z. věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. Z okolností, za kterých došlo k plnění nájemného a kauce, je patrno, že souhlas dlužníka byl udělen, neboť jednatel žalované je současně jednatelem společnosti [právnická osoba]

12. Pokud došlo za účinnosti nájemní smlouvy mezi žalobcem a společností [právnická osoba] k podpisu nájemní smlouvy, která se týkala téhož předmětu nájmu, jedná se o ujednání neplatné podle § 588 věta druhá o.z., kdy k této neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Právní jednání účastníků totiž zavazuje k plnění od počátku nemožnému, neboť žalobce nemohl přenechat s účinností ke dni 15.8.2018 předmět nájmu společnosti [právnická osoba], když k témuž dni předmět nájmu na základě platně a účinně uzavřené smlouvy přenechal k nájmu žalované.

13. Žalobce tedy prokázal, že má vůči žalované pohledávku na nájemném, neboť za období trvání nájemního vztahu, tedy od 15.8.2018, do jeho skončení uhradila žalovaná na nájemném pouze částku 10 000 Kč, tedy nájemné za jeden měsíc. Ke skončení nájmu došlo výpovědí bez výpovědní doby, která byla mezi účastníky ujednána v čl. V odst. 6) smlouvy o nájmu prostoru, sloužícího k podnikání, kdy žalobce doložil protokolem o podání vysvětlení ze dne 20.11.2018 a notářským zápisem sp. zn. NZ [číslo], N 532/2019, že žalobce porušil povinnost opatřit se souhlasem pronajímatele v přiměřeném rozsahu prostor sloužící k podnikání štíty, návěstími a podobnými znameními ve smyslu § 2305 o.z. Výpověď byla žalované odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 29.1.2018, když za použití domněnky doby dojití podle § 573 o.z. se má ta to, že byla žalované doručena dne 1.2.2019. Tímto dnem skončil nájem prostor sloužících k podnikání a žalované počala běžet sjednaná 30 denní lhůta pro vyklizení prostor, která skončila uplynutím dne 4.3.2019. Pokud se tedy žalobce domáhá nájemného za období do 1.3.2019, kdy byla žalovaná oprávněna prostory užívat, je jeho nárok po právu.

14. Na celkový dluh na nájemném ve výši 54 193 Kč a dále na náklady spojené s předáním prostoru ve výši 6 050 Kč a na demontáž reklamního označení ve výši 1 694 Kč, tedy na pohledávky, které vznikly žalobci v souvislosti s ukončením nájemního vztahu s žalovanou, žalobce účinně započetl složenou jistotu ve výši 20 000 Kč. Jeho nárok na zaplacení dluhu na nájemném ve výši 41 973 Kč je tak důvodný, a soud tedy jeho žalobě co do této částky vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit ji žalobci ve lhůtě 3 dnů, kdy tato lhůta byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Spolu s jistinou dluhu byla žalované uložena také povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení ve sjednané výši 0,05% denně tak, jak bylo stanoveno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud výrokem II. zamítl úrok z prodlení požadovaný z částky 4 193 Kč od 1.3.2019 do 15.3.2019, neboť s alikvótní částí nájemného požadovaného za období od 16.2.2019 do 1.3.2019 se dostala žalovaná do prodlení až uplynutím 20. dne následujícího měsíce, za který se toto nájemné platí, tedy dne 20.3.2019, když odlišná lhůta pro zaplacení úhrady za užívání prostor po skončení nájemního vztahu nebyla mezi účastníky sjednána.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť žalobce byl neúspěšný pouze v nepatrné části předmětu řízení. Žalobce se v řízení domáhal ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 52 109,47 Kč, úspěšný byl ohledně částky 52 067,54 Kč (jistina 41 973 Kč, zákonný úrok z prodlení 9 123,87 Kč a 970,67 Kč), tj. z 99,92 %, zatímco žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 41,93 Kč tj. ze 0,08 %. Jelikož je tedy neúspěch žalobce pouze nepatrný v poměru k celkové žalované částce, tak soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení.

16. Náklady řízení žalobce představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 7 bodu 5. ve spojení s § 9 odst. 3 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. a), d), g), h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 2 780 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 19 460 Kč (za 7 úkonů právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, sepsání písemných podání ve věci samé ze dne 30. 1. 2020 a 23. 5. 2020, účast u jednání dne 14. 5. 2020 a 18. 6. 2020, předžalobní výzva ze dne 14. 10. 2019).

17. Dále zástupci žalobce přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 13 odst. 4 ve spojení s § 11 AT ve výši 2 100 Kč (za 7 úkonů právní služby po 300 Kč).

18. Žalobce má dále nárok na náhradu cestovného podle § 13 odst. 1 AT ve spojení s vyhláškou č. 358/2019 Sb. za jízdu osobním automobilem [příjmení], typ [anonymizována dvě slova], [registrační značka], k jednání soudu dne 14. 5. 2020 a 18. 6. 2020 v trase [obec] – [obec] a zpět, celkem 181,20 km, s průměrnou spotřebou paliva 4,80 litru motorové nafty na 100 km při vyhláškové ceně 31,80 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši 4,20 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb.), náhrada za promeškaný čas činí podle § 14 odst. 3 AT v rozsahu 8 započatých půlhodin po 100 Kč, vše celkem 1 837,62 Kč. Žalobci bylo dále přiznáno právo na náhradu za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o.s.ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, z částky 25 497,61 Kč činí 4 913,50 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady).

19. Celková náhrada nákladů tak včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 100 Kč, činí 30 411,12 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.