118 C 3/2026

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 109 777,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 81 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 17 252 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 98 252 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, v pohledávce ve výši 11 525,15 Kč, v úroku ve výši 78,56 % ročně z částky 81 000 Kč od 28. 10. 2025 do 18. 11. 2025 ve výši 3 718,88 Kč, v úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 81 000 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 10. 2025 dosáhne částky 320 716,80 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 250,03 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 109 777 Kč Anonymizováno s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. číslo, na základě které byl žalovanému dne datum na jeho bankovní účet vyplacen úvěr ve výši 81 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 78,56 % ročně ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 5 568 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2025. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu byl za tímto účelem ze strany žalobkyně zaslán. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na emailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů poskytnutých žalovaným, prohlášení žalovaného a z úvěrové historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Žalobkyně uplatnila také interní scoringový model založený na bodovém hodnocení dlužníka. Výsledkem celého procesu ověřování úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištění, že žalovaný je bez důvodných pochybností schopný poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a dostal se do prodlení s úhradou úvěru, neboť na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Z důvodu prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni v souladu s bodem 6.1 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč (2 × 499 Kč při prodlení se splátkami č. 1 a 2 o délce 30 dnů). V souladu s bodem 6.2 smlouvy vzniklo dále žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč (2 × 200 Kč při prodlení se splátkami č. 1 a 2 o délce 15 dnů). S účinností ke dni datum došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru, neboť se žalovaný dostal do prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky č. 1 splatné dne datum. K datu zesplatnění úvěru se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 96 854,70 Kč. Před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaný ničeho neuhradil ani po zesplatnění úvěru, ani k předžalobní upomínce. Žalobkyně tedy touto žalobou uplatňuje úhradu jistiny úvěru ve výši 96 854,70 Kč (sestávající z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 81 000 Kč a přirostlého dlužného úroku za poskytnutí úvěru ve výši 15 854,70 Kč), smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhradu nákladů souvisejících s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, smluvní pokuty za prodlení žalovaného ve výši 11 525,15 Kč (tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 96 854,70 Kč za období od prodlení žalovaného dne datum do data vyhotovení žaloby datum). Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši 11,5 % ročně z částky 98 252 Kč od 28. 10. 2025 do zaplacení, úrok ve výši 78,56 % ročně z částky 81 000 Kč od 28. 10. 2025 do 18. 11. 2025 ve výši 3 718,88 Kč a úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 81 000 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 320 716,80 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a věc projednal a rozhodnul pouze za přítomnosti žalobkyně.

3. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry bylo doloženo výpisem ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovaným, bylo doloženo kopií jeho občanského průkazu č. číslo.

4. Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. číslo a z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne datum podepsal návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem ze dne datum. Tento akceptační dopis byl dle přiložené kopie dodejky uložen u právnická osoba a připraven k vyzvednutí dne datum; žalovaný si jej nevyzvedl. Součástí akceptačního dopisu je i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Součástí smlouvy je předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, který obsahuje shodné informace jako smlouva, a dále prohlášení klienta o splnění informační povinnosti, které žalovaný podepsal rovněž dne datum. Návrh smlouvy, stejně jako související dokumenty, byly žalovaným podepsány elektronicky zadáním kódu č. hodnota. Žalovaný mezi své kontaktní údaje uvedl telefonní číslo tel. číslo a email e-mail. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 81 000 Kč. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 5 568 Kč splatnými vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celková částka, kterou měl žalovaný na úvěr zaplatit, byla sjednána ve výši 267 264 Kč. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 78,55 % ročně, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. V článku 6. smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. V bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalovanému vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se dostane do prodlení s úhradou o délce 30 dnů. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů vniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, a to ve výši 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky o délce 15 dnů. V článku 6.3 smlouvy bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou počínaje dnem následujícím po zesplatnění úvěru.

5. Z Dodatku č. číslo k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru č. číslo soud zjistil, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že smlouva bude na žádost žalovaného uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Proces podpisu smlouvy byl dohodnut tak, že žalovaný zašle na telefonní číslo žalobkyně tel. číslo SMS zprávu, kterou vyjádří svůj souhlas se smluvní dokumentací (nabídkou, dodatkem, prohlášením klienta, informacemi pro klienta, formulářem hodnocení klienta, souhlasy se zpracováním osobních údajů a další). Tato SMS zpráva bude obsahovat jméno a příjmení žalovaného a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši částka, kterou žalobkyně za tímto účelem zašle po posouzení úvěruschopnosti žalovaného na jeho bankovní účet (tuto částku není žalovaný povinen žalobkyni vracet). V okamžiku zaslání této SMS zprávy na telefonní číslo žalobkyně se podepisované dokumenty považují za převzaté ze strany žalobkyně. Dodatek je opatřen jedinečným kódem hodnota zadaným dne datum. Tyto informace o postupu uzavírání smlouvy obsahuje také dokument označený jako Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru.

6. Z importů z interní databáze žalobkyně soud zjistil následující. Žalobkyně evidovala kontaktní údaje žalovaného v podobě telefonního čísla tel. číslo, emailové adresy e-mail a bankovního účtu č. č. účtu. Jako datum žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru a datum podpisu smlouvy je evidován den datum, jako datum vyplacení úvěru je evidován den datum. Dne datum v 12:26:18 hodin byla na bankovní účet č. č. účtu ze strany žalobkyně zaslána platba ve výši částka. Platba byla identifikována variabilním symbolem č. var. symbol. Dne datum v 12:27 hodin byla na telefonní číslo tel. číslo zaslána SMS zpráva s informací, že žalobkyně odeslala na bankovní účet žalovaného částku částka a žalovaný má použít variabilní symbol této platby jako podpisový kód pro odpovědní SMS zprávu s vyjádřením souhlasu se smlouvou o úvěru a dalšími smluvními dokumenty. Dne datum v 12:41:10 hodin žalobkyně obdržela z telefonního čísla tel. číslo SMS zprávu ve tvaru „Souhlasím Jméno žalovaného hodnota“.

7. Poskytnutí úvěru bylo prokázáno dokladem o vyplacení úvěru (otiskem dat z elektronického výpisu k bankovnímu účtu vedenému právnická osoba), z něhož je zřejmé, že dne datum byla z bankovního účtu č. č. účtu provedena platba na bankovní účet č. č. účtu ve výši 81 000 Kč, kdy variabilním symbolem bylo číslo hodnota.

8. Formulářem Hodnocení klienta ze dne datum, výpisem z účtu u právnická osoba a právnická osoba, výplatnicí za březen 2025, výpisem z nebankovního registru klientských informací (NRKI) a výpisem záznamů z registru SOLUS žalobkyně prokazovala, že prověřovala před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného dlužnou částku splácet. Dle výpisu z registru SOLUS neměl žalovaný evidované žádné dluhy. Podle výpisu z NRKI byl žalovaný hodnocen z pohledu počtu žádostí o úvěr, které kdy činil u bank a finančních institucí, a z pohledu celkové výše zbývajících částek úvěrového zatížení, přičemž poskytnutí dalšího úvěru žalovanému bylo hodnoceno s jistou mírou rizika jeho řádného splácení. Z výplatnice za březen 2025 soud zjistil, že žalovanému náležela hrubá mzda ve výši částka, čistá mzda potom částka, přičemž ze mzdy se odečetly srážky částka na zálohu, částka na nájemné a částka na splátky půjčky. Celkem bylo žalovanému na účet vyplaceno částka, což v přepočtu odpovídalo zhruba částce částka (po odečtení nájemného); se zálohou činila výplata částka. Soudu byl předložen výpis žalovaného u právnická osoba pouze za březen 2025, z něhož bylo zjištěno, že žalovanému byla ze zaměstnání vyplacena částka částka odpovídající záloze mzdy za březen 2025. Tento výpis dokládá také příchozí platbu ve výši částka a částka. Soudu předložený výpis z právnická osoba dokládá transakci ze dne datum, jež byla zaúčtovaná na účet žalovaného ve výši částka; výpis dokládá směnný kurz k tomuto dni z eura na české koruny 24,0143. Výplatnice i výpis z právnická osoba byly soudu předloženy v němčině i češtině s připojenými tlumočnickými doložkami, z nichž soud zjistil, že tituly před jménem jméno FO jako soudní tlumočník jazyka německého jmenovaný rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum pod č. j. číslo jednací stvrzuje, že jím vyhotovené překlady doslovně souhlasí s textem připojených listin. Soudu byla předložena také listina označená jako „Vysvětlení příjmů“, z níž soud zjistil, že žalobkyně udělala přehled příjmů žalovaného z výpisů z účtu za březen, duben, květen a červen 2024, kdy součet příjmů za poslední tři měsíce činí částka (průměr na měsíc částka). Z formuláře Hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný měl ke dni žádosti o úvěr pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši částka. Mezi měsíčními výdaji žalovaného byla uvedena částka částka jako životní minimum a částka částka jako náklady na bydlení (nájemné, inkaso). Dále byla mezi výdaje uvažována rezerva ve výši částka. Výdaje žalovaného tak byly zjištěny ve výši částka měsíčně a použitelné měsíční prostředky žalovaného ve výši částka. Z části „doplňující údaje neuvedené ve smlouvě o úvěru“ soud zjistil, že žalovaný byl v době žádosti o úvěr svobodný, nežil s manželkou či partnerkou ve společné domácnosti, ale u rodičů, a jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo s maturitou.

9. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný na poskytnutí úvěr neuhradil ani jednu splátku. Již tedy od první splátky splatné dne datum byl žalovaný v prodlení. Na jistině úvěru tak zůstává dluh ve výši 81 000 Kč.

10. Z výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splatných splátek úvěru č. 1 splatné dne datum a č. 2 splatné dne datum a upozornila jej na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě splatných splátek úvěru č. 1, 2 a 3 (splatné dne datum), přičemž žalovaný byl opětovně upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyrozuměla o zesplatnění úvěru v celkové výši 98 252 Kč a vyzvala ho k okamžité úhradě (nejpozději do 10 dnů od odeslání dopisu); dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 81 000 Kč, přirostlého úroku ke dni zesplatnění úvěru ve výši 15 854,70 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč a náhrady nákladů ve výši 400 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne datum pak bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění naposledy před podáním žaloby, a to k úhradě dluhu v celkové výši 98 252 Kč s příslušenstvím a se smluvní pokutou, přičemž žalovanému byla určena lhůta 15 dnů od data odeslání výzvy. Podací arch dokládá odeslání předžalobní výzvy žalovanému dne datum.

11. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli na základě návrhu ze dne datum akceptovaného dopisem ze dne datum úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 81 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku zadáním specificky vygenerovaného kódu zaslanému žalovanému (tento kód odpovídá variabilnímu symbolu ověřovací platby učiněné z účtu žalobkyně na účet žalovaného, současně zadáním tohoto kódu do SMS zprávy žalovaný vyjádřil souhlas s uzavřením navrhovaného znění smlouvy). Žalovaný se zavázal dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 78,55 % ročně splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 5 568 Kč splatnými vždy do každého 20. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 267 264 Kč. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení žalovaného a náhrada nákladů souvisejících s prodlením. Žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného částku 81 000 Kč dne datum. První splátka byla splatná dne datum, žalovaný však na úvěr ničeho neuhradil. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných splátek. Z důvodu porušení smluvních povinností žalovaného žalobkyně s účinností ke dni datum zesplatnila celý úvěr. Ke dni zesplatnění měla činit dlužná částka 98 252 Kč (z toho jistina 81 000 Kč).

12. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

13. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

14. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 462/2023 Sb. účinném od 1. 9. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

18. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru) je na prvním místě splnění formy právního jednání v souladu s § 561 a § 562 o. z. ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Uzavření předmětné smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku ze strany žalovaného soud s přihlédnutím ke zjištěnému skutkovému stavu považuje za platné (žalobkyně prokázala pečlivý postup při uzavírání smlouvy distančním způsobem s užitím několikafázového ověření). Žalobkyně tedy prokázala, že žalovaný byl jednající osobou a že projevil vůli být vázán obsahem právního jednání v podobě předložené soudu.

19. V případě, kdy soud považuje formu zvoleného právního jednání za řádnou, zbývá posoudit další podmínku platnosti smlouvy, jež je žalobkyně jako věřitel při právním jednání se spotřebitelem povinna splnit. Tou je v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. 33 Cdo 2178/2018). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti); v opačném případě je smlouva neplatná.

20. V projednávané věci si žalobkyně pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr obstarala minimum relevantních informací přímo od žalovaného a část vlastními silami. Tyto informace však byly jednoznačně nedostatečné, případně zkreslující. Žalobkyně argumentovala částkou životního minima a dále přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalovaného na jeho stranu s odůvodněním, že žalovaný podepsal příslušná prohlášení a případně porušil svou povinnost tvrdit další výdaje. Zásadní pochybení žalobkyně soud spatřuje v tom, že žalobkyně formulář Hodnocení klienta vyplnila zjevně účelově, neboť vůbec nereflektovala skutečnost, že žalovaný žije v Německu, kde platí nájem. Při hodnocení výdajů se spokojila pouze s částkou životního minima stanovenou českým právním řádem a s náklady na bydlení, pro které však není opora v žádném z doloženém dokumentu. Ve formuláři dále bylo uvedeno, že žalovaný žije s rodiči, zatímco dle výpisu z účtu platil poměrně vysoký nájem. Žalobkyně současně vycházela z příjmů žalovaného za tři měsíce, soudu však byl předložen pouze výpis z účtu za jeden měsíc, stejně jako jedna výplatnice. Soud tak nemohl získat ucelený přehled o tom, že poměry žalovaného skutečně byly dostatečné pro řádné splácení úvěru. Na základě výsledků scoringu NRKI žalovaný nadto nebyl zvlášť důvěryhodným klientem. Již toto měla být pro žalobkyni indicie, aby poměry žalovaného zkoumala pečlivěji. Soud tedy uzavírá, že zkoumání schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalobkyně ani po poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. S ohledem na uvedené soud učinil závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako neplatnou dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které zakládá přímo neplatnost absolutní (ve smyslu § 588 o. z.). Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, smluvních pokutách či náhradách nákladů tak, jak vyplývají ze smlouvy.

21. V takovém případě je podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1) povinností žalovaného vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému částku ve výši 81 000 Kč. Žalovaný nárok žalobkyně nezpochybnil, ani netvrdil a neprokázal, že by na svůj dluh cokoli uhradil. Soud proto přiznal žalobkyni poskytnutou, dosud neuhrazenou jistinu úvěru ve výši 81 000 Kč. Pokud jde o zákonné úroky z prodlení z této částky, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, dle kterého nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. poskytovateli úvěru vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá. Z uvedených důvodů žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny nenáleží. Žalobkyně netvrdila, že by mezi účastníky existovala dohoda o lhůtě splatnosti jistiny. Soud proto s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru za účelem spravedlivého uspořádání práv a povinností účastníků stanovil žalovanému pro úhradu dlužné jistiny lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za přiměřenou možnostem žalovaného, když současně mezi účastníky nevznikl o lhůtu plnění spor, ani nemožnost plnění žalovaného nevyplývá z provedeného dokazování.

22. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu z důvodu vyslovené absolutní neplatnosti smlouvy ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky v celkové výši 125 641,82 Kč (zaplacení částky 98 252 Kč, smluvní pokuty 11 525,15 Kč, zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného soudem na částku 6 965,12 Kč, kapitalizovaného úroku 3 718,88 Kč a úroku kapitalizovaného soudem na částku 5 180,67 Kč), úspěšná však byla pouze co do jistiny 81 000 Kč. Žalobkyně tedy byla úspěšná z 64,5 %, čemuž odpovídá úspěch žalovaného v rozsahu 35,5 %. Žalobkyně tak má ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči žalovanému, po započtení jeho procesního úspěchu, právo na náhradu 29 % jí vzniklých nákladů řízení.

24. V případě plného úspěchu žalobkyně ve věci by jí náležela náhrada nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jenž by představovalo právo na náhradu nákladů vynaložených na odměnu právního zástupce v souladu s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za celkem čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odeslání předžalobní výzvy, podání žaloby a účast při jednání dne datum) ve výši 4 × 5 500 Kč v celkové výši 22 000 Kč, když soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 AT ve výši 109 777,15 Kč a sazba odměny za úkon byla určena podle § 7 bod 5 AT. Žalobkyni by nebyla přiznána odměna za písemné vyjádření ze dne datum, v němž žalobkyně k výzvě soudu doplnila skutková tvrzení týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného (tato tvrzení měla být již součástí žaloby). Dále by žalobkyni v souladu s § 13 odst. 4 AT náležela náhrada hotových výdajů v paušální výši 4 × 450 Kč v celkové výši 1 800 Kč. V souladu s § 14 odst. 3 AT by žalobkyni dále náležela náhrada za promeškaný čas za celkem 3 započaté půlhodiny strávené na cestě dne datum ze sídla právního zástupce (adresa) k jednání soudu (adresa) a zpět po 150 Kč v celkové výši 450 Kč a v souladu s § 13 odst. 1 AT také cestovné za cestu k jednání soudu v celkové délce 54 km, k čemuž byl užit osobní automobil název, RZ SPZ. Při kombinované spotřebě automobilu 4,4 l/100 km, ceně motorové nafty dle vyhlášky č. 78/2026 Sb. účinné od 1. 6. 2026 ve výši 44,50 Kč/litr a sazbě základní náhrady u osobního silničního motorového vozidla ve výši 5,9 Kč/km pak žalobkyni náleží cestovné v celkové výši 424,33 Kč. Ze všech uvedených částek (tj. z částky 24 674,33 Kč) by pak žalobkyni náležela v souladu s § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. náhrada za DPH o sazbě 21 % ve výši 5 181,61 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 5 489 Kč. Celkové náklady na straně žalobkyně by tak činily 35 344,94 Kč.

25. S ohledem na výše uvedené soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení přiznanou částečnou náhradu nákladů řízení (29 %) ve výši 10 250,03 Kč. Lhůta k plnění byla žalovanému podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody, přičemž podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.