118 C 7/2025

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 146 891,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 82 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 82 000 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V částce 25 441 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 109 441 Kč od 26. 3. 2024 do 10. 9. 2024 ve výši 7 474, 87 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 107 441 Kč od 11. 9. 2024 do 27. 12. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 441 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 82 000 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení, v pohledávce ve výši 39 450,08 Kč, v úroku ve výši 76,04 % ročně z částky 90 681,21 Kč od 26. 3. 2024 do 16. 4. 2024 ve výši 4 033,70 Kč, v úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 90 681,21 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 26. 3. 2024 dosáhne částky 350 496 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 146 891 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované na její bankovní účet vyplacen úvěr ve výši 91 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 76,04 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 6 288 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec , datum, . Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím emailové komunikace). Žalovaná smlouvu podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem ze strany žalobkyně zaslán. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované zasláno na emailovou adresu uvedenou ve smlouvě. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů poskytnutých žalovanou, prohlášení žalované a z úvěrové historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Žalobkyně uplatnila také interní scoringový model založený na bodovém hodnocení dlužníka. Výsledkem celého procesu ověřování úvěruschopnosti žalované bylo zjištění, že žalovaná je bez důvodných pochybností schopná poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou úvěru, neboť uhradila pouze jednu splátku dne , datum, ve výši 7 000 Kč. Z důvodu prodlení žalované vzniklo žalobkyni v souladu s bodem 6.1 smlouvy o úvěru právo na smluvní pokutu v celkové výši 1 497 Kč (3 × 499 Kč při prodlení se splátkami č. 1, 2 a 3). V souladu s bodem 6.2 smlouvy vzniklo dále žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč (3 × 200 Kč při prodlení se splátkami č. 1, 2 a 3). S účinností ke dni , datum, došlo v souladu s bodem 6.3 smlouvy k zesplatnění celé částky nesplaceného úvěru, neboť se žalovaná dostala do prodlení o délce 65 dnů s úhradou splátky č. 2 splatné dne , datum, . K datu zesplatnění úvěru se dle bodu 6.4 smlouvy staly dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, která činila 107 141,43 Kč. Před zesplatněním úvěru byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, žalovaná však ničeho neuhradila. V bodě 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, a to i po zesplatnění celého úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila dne , datum, částku 2 000 Kč, zbývající dluh potom neuhradila ani k předžalobní upomínce. Žalobkyně tedy touto žalobou uplatňuje úhradu jistiny úvěru ve výši 105 141,43 Kč (k datu zesplatnění úvěru činila nová jistina úvěru částku 107 141,43 Kč a sestávala z původní dlužné jistiny úvěru ve výši 90 681,21 Kč a přirostlého dlužného úroku za poskytnutí úvěru ve výši 16 460,22 Kč), smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč, náhradu nákladů souvisejících s prodlením žalované ve výši 600 Kč, smluvní pokuty za prodlení žalované ve výši 39 450,08 Kč (tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 107 141,43 Kč za období od prodlení žalované dne 26. 3. 2024 do 10. 9. 2024 ve výši 18 106,66 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 105 141,43 Kč od 11. 9. 2024 do data vyhotovení žaloby 1. 4. 2025). Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 109 441 Kč od 26. 3. 2024 do 10. 9. 2024 ve výši 7 474,87 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 107 441 Kč od 11. 9. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 76,04 % ročně z částky 90 681,21 Kč od 26. 3. 2024 do 16. 4. 2024 ve výši 4 033,70 Kč a úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 90 681,21 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 350 496 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), pouze za přítomnosti žalobkyně.

3. Oprávnění žalobkyně poskytovat spotřebitelské úvěry dokládá úplný výpis ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu. Skutečnost, že bylo jednáno s žalovanou, byla doložena kopií jejího občanského průkazu č. , hodnota, .

4. Z listiny označené jako Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. , hodnota, a z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná dne , datum, podepsala návrh smlouvy o úvěru, který žalobkyně akceptovala dopisem ze dne , datum, . Tento akceptační dopis byl žalované dle přiložené kopie dodejky doručen do vlastních rukou dne , datum, . Součástí akceptačního dopisu je i splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru. Součástí smlouvy je předsmluvní formulář se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, který obsahuje shodné informace jako smlouva, a dále prohlášení klienta o splnění informační povinnosti, které žalovaná podepsala rovněž dne , datum, . Návrh smlouvy, stejně jako související dokumenty, byly žalovanou podepsány elektronicky zadáním kódu č. , hodnota, . Žalovaná mezi své kontaktní údaje uvedla telefonní číslo , tel. číslo, a email , e-mail, . Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 91 000 Kč. Žalovaná se úvěr zavázala splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 6 288 Kč splatnými vždy do každého 17. dne v měsíci, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celková částka, kterou měla žalovaná na úvěru zaplatit, byla sjednána ve výši 292 080 Kč. Součástí měsíční splátky byla i úhrada za pojištění. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 76,03 % ročně, která byla dohodnuta jako pevná úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, . V článku 6. smlouvy byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení žalované. V bodě 6.1 bylo dohodnuto, že žalované vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se dostane do prodlení s úhradou o délce 30 dnů. V článku 6.2 bylo sjednáno právo žalobkyně na náhradu účelně vynaložených nákladů vniklých v souvislosti s prodlením žalované, a to ve výši 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky o délce 15 dnů. V článku 6.3 smlouvy bylo sjednáno, že automaticky dojde k zesplatnění úvěru v případě prodlení žalované s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů. Dle bodu 6.4 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. V bodě 6.5 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou počínaje dnem následujícím po zesplatnění úvěru.

5. Z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že účastníci si sjednali pojištění schopnosti žalované splácet úvěr. Žalovaná se přihlásila do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry (jak dokládá přihláška do pojištění, která byla ze strany žalované podepsána dne , datum, zadáním kódu č. , hodnota, ), přičemž pojištění je sjednáno na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, . Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni úhradu za pojištění ve výši 203 Kč měsíčně. Nedílnou součástí jsou informační dokument o pojistném produktu a informace o pojištění.

6. Z Dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru/smlouvě o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že smlouva bude na žádost žalované uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Proces podpisu smlouvy byl dohodnut tak, že žalovaná zašle na telefonní číslo žalobkyně , tel. číslo, SMS zprávu, kterou vyjádří svůj souhlas se smluvní dokumentací (nabídkou, dodatkem, prohlášením klientů, informacemi pro klienty, formulářem hodnocení klienta, souhlasy se zpracováním osobních údajů a další). Tato SMS zpráva bude obsahovat jméno a příjmení žalované a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, kterou žalobkyně za tímto účelem zašle po posouzení úvěruschopnosti žalované na její bankovní účet (tuto částku není žalovaná povinna žalobkyni vracet). V okamžiku zaslání této SMS zprávy na telefonní číslo žalobkyně se podepisované dokumenty považují za převzaté ze strany žalobkyně. Dodatek je na místě podpisu žalované opatřen jedinečným kódem , hodnota, zadaným dne , datum, . Tyto informace o postupu uzavírání smlouvy obsahuje také předložená listina označená jako Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru.

7. Z importů z interní databáze žalobkyně soud zjistil následující. Žalobkyně eviduje kontaktní údaje žalované v podobě telefonního čísla , tel. číslo, , emailové adresy , e-mail, a bankovního účtu č. , č. účtu, . Jako datum žádosti žalované o poskytnutí úvěru, datum podpisu smlouvy a datum vyplacení úvěru je evidován den , datum, . Dne , datum, v 11:57 hodin byla na bankovní účet č. , č. účtu, ze strany žalobkyně zaslána platba ve výši 1 Kč. Platba byla identifikována variabilním symbolem č. , var. symbol, . Dne , datum, v 11:58 hodin byla na telefonní číslo , tel. číslo, zaslána SMS zpráva s informací, že žalobkyně odeslala na bankovní účet žalované částku 1 Kč a žalovaná má použít variabilní symbol této platby jako podpisový kód pro odpovědní SMS zprávu s vyjádřením souhlasu se smlouvou o úvěru a dalšími smluvními dokumenty. Dne , datum, v 12:30 hodin žalobkyně obdržela z telefonního čísla , tel. číslo, SMS zprávu ve tvaru „Souhlasím , Jméno žalované, , var. symbol, “.

8. Poskytnutí úvěru žalované bylo prokázáno dokladem o vyplacení úvěru (otiskem dat z elektronického výpisu k bankovnímu účtu vedenému , právnická osoba, ), z něhož je zřejmé, že dne , datum, byla z bankovního účtu č. , č. účtu, provedena platba na bankovní účet č. , č. účtu, ve výši 91 000 Kč, kdy variabilním symbolem platby bylo číslo , var. symbol, .

9. Formulářem Hodnocení klienta ze dne , datum, , výpisem z účtu (vybranými pohyby na účtu), výplatními páskami, potvrzeními o provedení transakce, výpisem z nebankovního registru klientských informací a výpisem záznamů z registru SOLUS žalobkyně prokazovala, že prověřovala před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalované dlužnou částku splácet. Dle výpisu z registru SOLUS neměla žalovaná evidované žádné dluhy. Podle výpisu z NRKI byla z pohledu počtu žádostí o úvěr, které kdy učinila u bank a finančních institucí, a z pohledu celkové výše zbývajících částek úvěrového zatížení a poskytnutí dalšího úvěru žalovaná hodnocena jako riziková. Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, za říjen , datum, soud zjistil, že hradila nájem ve výši , částka, , od Úřadu práce jí přišla dávka ve výši , částka, a , částka, , dále hradila inkasem stravné ve školce ve výši , částka, a na její účet bylo připsáno několik okamžitých úhrad, např. od osoba , jméno FO, částka , částka, . Z výplatních listů vystavených , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalované náležela na září , datum, mzda ve výši , částka, . Potvrzení o provedení transakce dokládá, že na účet žalované byla , právnická osoba, vyplacena dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, . Ve formuláři Hodnocení klienta měla žalovaná jako pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání uvedenou částku , částka, . Mezi měsíčními výdaji žalované byla uvedena částka , částka, jako životní minimum, částka , částka, jako výdaje jednoho dítěte a částka , částka, jako náklady na bydlení. Dále byla mezi výdaje uvažována rezerva ve výši , částka, . Výdaje žalované byly zjištěny ve výši , částka, a použitelné měsíční prostředky žalované ve výši , částka, . V části „doplňující údaje neuvedené ve smlouvě o úvěru“ je uvedena skutečnost, že žalovaná byla v době žádosti o úvěr svobodná, žila sama, její dosažené vzdělání bylo výuční a žila v nájmu. Byla zaměstnaná na hlavní pracovní poměr u , právnická osoba, .

10. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na poskytnutí úvěr uhradila pouze 9 000 Kč - dne , datum, zaplatila částku 6 288 Kč a 712 Kč a dne , datum, částku 2 000 Kč. Tyto platby byly provedeny po splatnosti. Od následující 3. splátky splatné dne , datum, byla žalovaná v prodlení. Po této částečné úhradě zbývá na jistině úvěru doplatit částku 105 141,43 Kč.

11. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru č. 1 splatné dne , datum, a č. 2 splatné dne , datum, a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru č. 2 a 3 splatné dne , datum, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Z výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě splatných splátek úvěru č. 2, 3 a 4 splatné dne , datum, , přičemž žalovaná byla opětovně upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne , datum, se podává, že žalobkyně žalovanou vyrozuměla o zesplatnění úvěru v celkové výši 109 441 Kč a vyzvala ji k okamžité úhradě (nejpozději do 10 dnů od odeslání dopisu). Z předžalobní výzvy ze dne 9. 12. 2024 pak bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění naposledy před podáním žaloby, a to dluhu ve výši 107 441 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou, přičemž jí byla určena lhůta 15 dnů od data odeslání výzvy. Podací arch dokládá odeslání předžalobní výzvy žalované dne 9. 12. 2024.

12. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely na základě návrhu ze dne , datum, akceptovaného dopisem ze dne , datum, úvěrovou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 91 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku zadáním specificky vygenerovaného kódu zaslanému žalované (tento kód odpovídá variabilnímu symbolu ověřovací platby učiněné z účtu žalobkyně na účet žalované, současně zadáním tohoto kódu do SMS zprávy žalovaná vyjádřila souhlas s uzavřením navrhovaného znění smlouvy). Žalovaná se zavázala dlužnou částku z úvěru spolu s úrokem ve výši 76,04 % ročně splatit 48 měsíčními splátkami ve výši 6 288 Kč splatnými vždy do každého 17. dne v měsíci s tím, že celková částka k zaplacení činila 292 080 Kč. Dále byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení žalované a náhrada nákladů souvisejících s prodlením. Žalobkyně převedla na bankovní účet označený ve smlouvě žalovanou částku 91 000 Kč dne , datum, . První splátka byla splatná dne , datum, . Žalovaná nehradila splátky řádně, provedla pouze platbu dne , datum, ve výši 7 000 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek. Z důvodu porušení smluvních povinností žalobkyně s účinností ke dni , datum, zesplatnila celý neuhrazený úvěr. Ke dni zesplatnění měla činit dlužná částka 107 141,43 Kč. Po zesplatnění žalovaná uhradila dne , datum, částku 2 000 Kč.

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinném od , datum, do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na předmětný závazkový vztah je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru) je na prvním místě splnění formy právního jednání v souladu s § 561 a § 562 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Uzavření předmětné smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku soud s přihlédnutím ke zjištěnému skutkovému stavu považuje za platné (žalobkyně prokázala pečlivý postup při uzavírání smlouvy distančním způsobem s užitím několikafázového ověření).

17. V případě, kdy soud považuje formu zvoleného právního jednání za řádnou, zbývá posoudit další podmínku platnosti smlouvy, jež je žalobkyně jako věřitel při právním jednání se spotřebitelem povinna splnit. Tou je v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, kdy věřitel nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tato tvrzení si sám prověření, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Spotřebitelský úvěr může být poskytnut pouze za situace, kdy je z informací zjištěných věřitelem zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splatit (resp. nebudou důvodné pochybnosti o této schopnosti); v opačném případě je smlouva neplatná.

18. V projednávané věci si žalobkyně pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr obstarala minimum relevantních informací přímo od žalovaného a část vlastními silami. Tyto informace však byly jednoznačně nedostatečné, případně zkreslující. Žalobkyně argumentovala částkou životního minima určenou právním předpisem a dále nepřípustně přenesla svou povinnost prověřit schopnosti žalované na její stranu s odůvodněním, že žalovaná podepsala příslušná prohlášení a případně porušila svou povinnost tvrdit další výdaje. Podle názoru soudu žalobkyně hodnotila poměry žalované nepoctivě. Měla přistoupit k bližšímu zkoumání především výdajové stránky hospodaření žalované. Pouhý odkaz na životní minimum je jednoznačně nedostatečný, neboť nemůže obsáhnout konkrétní situaci žadatele. Žalobkyně vycházela z nákladů žalované na bydlení v žalovanou uváděné výši , částka, . Soudu byl doložen výpisu z účtu (resp. vybrané pohyby na účtu), který dokládá výši nájemného ve výši , částka, . Nicméně je nutné podotknout, že tento výpis zohledňuje hospodaření žalované s financemi v říjnu , datum, , zatímco žádost o úvěr podala v říjnu , datum, . Pokud jde o výdaje žalované na bydlení (či jakékoli další výdaje), tyto informace soudu žádným způsobem doloženy nebyly. Na základě výsledků scoringu NRKI navíc žalovaná nebyla zvlášť důvěryhodným klientem. Již toto měla být pro žalobkyni indicie, aby poměry žalované prověřila podrobněji. Soud tedy uzavírá, že takovéto zkoumání schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr považuje za zcela nedostatečné a nenaplňující účel tohoto institutu, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

19. Žalobkyně ani po poučení soudu podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. nenavrhla důkazy ke svému tvrzení, že řádně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tedy v tomto směru neunesla důkazní břemeno.

20. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které zakládá neplatnost absolutní (ve smyslu § 588 o. z.). Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvních pokutách tak, jak vyplývají ze smlouvy.

21. Povinností žalované je pak podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1) vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalované částku ve výši 91 000 Kč. Žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila, ani netvrdila a neprokázala, že by na svůj dluh uhradil více než žalobkyní tvrzenou částku 9 000 Kč. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy nelze uvažovat rozlišení pohledávky žalobkyně na původní či novou jistinu úvěru, případně zohledňovat přirostlé úroky. Povinností žalované je vrátit poskytnutou jistinu úvěru, tzn. skutečně poskytnuté peněžní prostředky v dosud nesplaceném rozsahu. Se zohledněním částečné úhrady na jistině úvěru zbývá dluh ve výši 82 000 Kč. Právě tuto částku soud žalobkyni přiznal společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení s plněním svého závazku. Pokud jde o povinnost žalované vrátit poskytnutou jistinu, byla k tomu ze strany žalobkyně vyzvána předžalobní výzvou ze dne 9. 12. 2024. Výzva byla podána k poštovní přepravě téhož dne, žalované mohla být na základě fikce doručení podle § 573 o. z. doručena nejdříve dne 12. 12. 2024. Ve výzvě byla žalované poskytnuta lhůta k plnění do 15 dnů od odeslání (tuto lhůtu soud s přihlédnutím k datu odeslání a doručení výzvy považuje v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za přiměřenou, když navíc žalovaná nerozporovala, že by tato lhůta k plnění nebyla přiměřená jejím možnostem). Žalovaná však v této lhůtě ničeho neuhradila. Od následujícího dne 28. 12. 2024 je tedy žalovaná v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení až ode dne 28. 12. 2024 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby přiznanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.

22. Výrokem II. tohoto rozsudku soud žalobu z důvodu vyslovené absolutní neplatnosti smlouvy ve zbývajícím rozsahu zamítnul.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch, soud jejich úspěch pro účely rozhodnutí o nákladech řízení kapitalizoval, a to ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se v řízení domáhala částky 188 445,91 Kč (zaplacení částky 107 441 Kč, úroku z prodlení ve výši 7 474,87 Kč, úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 13 372,72 Kč, smluvní pokuty ve výši 39 450,08 Kč, úroku ve výši 4 033,70 Kč a úroku kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku na částku 16 673,54 Kč), úspěšná však byla pouze co do částky 87 728,76 Kč (v jistině ve výši 82 000 Kč a úroku z prodlení ve výši 5 728,76 Kč). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 46,6 %, čemuž odpovídá úspěch žalované v rozsahu 53,4 %. Z toho vyplývá převažující úspěch žalované ve věci. V úvahu by tedy přicházelo uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalované poměrnou náhradu nákladů řízení. Soud však přihlédl k tomu, že žalovaná nebyla v řízení aktivní (nic netvrdila ani neprokazovala na svoji obranu, neúčastnila se nařízeného jednání) a žádné náklady jí tak zřejmě nevznikly. Soud tedy rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.