12 C 197/2019

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr Evy Bastlové a přísedících Bc. Petry Nečadové a Bedřicha Buriana ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 7 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 2 400 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci k rukám advokáta [titul]. [jméno] [příjmení], se sídlem [příjmení] [jméno] [číslo], [obec a číslo] – [část obce] na nákladech řízení částku 44 936 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Jihlavě státem zálohované znalečné ve výši 919 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce podal návrh na zaplacení částky 7 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku mu žalovaný dluží jako odměnu za provedenou práci, kterou žalované vyúčtoval na základě dohody o provedení práce, kdy žalovaná žalobci nárok na odměnu pro každý měsíc písemně potvrdila na tiskopisu pro společnost [právnická osoba] pro účely výplaty náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, na kterou měl žalobce nárok z titulu náhrady škody způsobené pracovním úrazem z předchozího zaměstnání. Žalovaná na předžalobní výzvu žalobce ze dne [datum], aby zaplatila dlužnou částku ve výši 7 200 Kč nereagovala.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz. Proti tomuto platebnímu rozkazu včas podala odpor žalovaná, která namítala, že žalovaný během měsíců srpna, září a poloviny října roku 2018 nestihl vozový park z finančního hlediska založit. Žalobce se tedy o tento vozový park nemohl starat a žalobci tedy nevznikl nárok na vyplacení mzdy. Z toho důvodu tedy navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami - dohodou o provedení práce uzavřenou mezi účastníky dne [datum], potvrzeními pro účely výplaty náhrady za ztráty na výdělku pro kooperativu pojišťovnu a.s. ze dne [datum] a ze dne [datum], potvrzením Úřadu práce, Krajské pobočky v Příbrami ze dne [datum], úplným výpisem z obchodního rejstříku, týkajícího se žalované, výpovědí dohody o provedení práce ze dne [datum], podané žalobcem a dokladem o převzetí ze dne [datum], znaleckým posudkem znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] ze dne [datum], spisem Policie ČR, Krajského ředitelství policie kraje Vysočina, územního odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality, sp. zn. KRPJ [číslo] [číslo], notářským zápisem N 280/2018, sepsaným dne 27. 7. 2018, výpovědí žalobce, výpovědí svědka [jméno] [příjmení] – bývalého jednatele žalované, z nějž zjistil následující skutkový stav: Z notářského zápisu ze dne 27. 7. 2018 N 280/2018 bylo zjištěno, že tímto notářským zápisem byla založena obchodní firma společnosti žalované se sídlem v [obec], kdy předmětem podnikání této firmy byla výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 – 3 živnostenského zákona, silniční motorová doprava a osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče. Dále z této zakladatelské listiny bylo zjištěno, že jediným společníkem byl [jméno] [příjmení], který se stal také jediným jednatelem společnosti. Dne [datum] žalovaná zastoupená jednatelem [jméno] [příjmení] uzavřel s žalobcem dohodu o provedení práce, kdy podle této dohody se žalobce zavázal provádět pro žalovanou práci, spočívající v údržbě osobních vozidel s místem výkonu práce [obec], Středočeský kraj s tím, že bude vykonávat práci v nepravidelné pracovní době, na dobu neurčitou s tím, že rozsah výkonu práce nepřekročí 300 hodin za kalendářní rok a měsíčně 16 hodin. Dále z této dohody bylo zjištěno, že za vykonanou práci náleží žalobci odměna ve výši 150 Kč s tím, že odměna je splatná po provedení práce k 15. dni kalendářního měsíce. Dále mezi účastníky bylo dohodnuto, že výpovědní lhůta dohody činí l měsíc a výpověď lze podat pouze písemnou formou. Dále bylo zjištěno, že dne [datum] podal žalobce výpověď z dohody o provedení práce s tím, že tuto výpověď dne [datum] převzal tehdejší jednatel žalované [jméno] [příjmení]. Při hodnocení důkazu a při zjišťování skutkového stavu soud musel řešit otázku, zda žalobce pro žalovanou skutečně v jednotlivých měsících odpracoval 16 hodin, když v tomto směru byl mezi účastníky rozpor, kdy žalovaná tvrdila, že žalobce nemohl pro ni provádět práci, spočívající v údržbě osobních vozidel, když v uvedeném období neměla žádný vozový park. Žalobce však tvrdil, že pro žalovanou prováděl práce, které směřovaly k vytvoření vozového parku. S ohledem na rozporná tvrzení účastníků soud vyšel z listinných důkazů, zejména z potvrzení pro účely výplaty náhrady za ztráty na výdělku, které byly soudu předloženy žalobcem. Z těchto potvrzení vyplynulo, že tehdejší jednatel žalované [jméno] [příjmení] podepsal, že žalobce v období od [datum] pro žalovanou prováděl práce, směřující k vytvoření vozového parku. Bývalý jednatel [jméno] [příjmení] byl slyšen jako svědek, jeho svědecká výpověď byla neurčitá, na nic si nepamatoval a také tvrdil, že potvrzení pro účely výplaty náhrady ztráty na výdělku nepodepsal. Toto jeho tvrzení však bylo vyvráceno znaleckým posudkem znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně] z oboru písmoznalectví, se specializací na ruční písmo, kdy ze závěru tohoto znaleckého posudku vyplynulo, že sporný podpis na potvrzení pro účely výplaty náhrady za ztrátu na výdělku, podepsané pro [pojišťovna] pojišťovna dne [datum], označený [číslo] je velmi pravděpodobně pravým podpisem původního jednatele [jméno] [příjmení] a sporný podpis pro účely výplaty náhrady za ztrátu na výdělku, podepsaném pro [pojišťovna] dne [datum], označený [číslo] je pravým podpisem původního jednatele [jméno] [příjmení], jehož nesporné podpisy [číslo] byly ke srovnání k dispozici. Proto soud dospěl k závěru, že svědecká výpověď [jméno] [příjmení] je nevěrohodná, s ohledem na závěry znaleckého posudku, tedy dospěl k závěru, že žalobce a v uvedeném období vždy odpracoval 16 hodin měsíčně tj. od [datum] až do [datum], když by bylo nelogické, aby bývalý jednatel v potvrzení pro účely výplaty náhrady ztráty na výdělku podepsal, že žalobce pro žalovanou uvedené hodiny odpracoval, ačkoliv to nebyla pravda, jak nyní tvrdí. Na základě provedeného dokazování tedy soud dospěl k závěru, že žalobce v měsíci srpnu, září a říjnu 2018 vždy odpracoval 16 hodin měsíčně a vznikl mu tedy nárok na odměnu za příslušný měsíc ve výši 2 400 Kč. Pokud zástupce žalobce navrhoval výslech svědka [příjmení], tak soud jeho návrh na provedení tohoto důkazu zamítl, když ho považoval za nadbytečný s ohledem na provedené listinné důkazy zejména s přihlédnutím ke znaleckému posudku znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], která ve svých závěrech potvrdila, že podpisy na potvrzení pro [pojišťovna] pojišťovna jsou podpisy bývalého jednatele [jméno] [příjmení], který potvrzoval pro pojišťovnu odpracovanou dobu žalobcem. Po skutkovém hodnocení věci soud přistoupil k právnímu hodnocení věci.

4. Podle § 74 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru, podle odst. 2 tohoto ustanovení v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr, není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

5. Podle § 75 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce rozsah práce na který se dohoda o provedení práce uzavírá nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce, konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

6. Podle § 77 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně, jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.

7. Podle § 138 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti.

8. V tomto konkrétním případě bylo zjištěno, že dohoda o provedení práce byla uzavřena písemně tak, jak to má na mysli ustanovení § 77 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Dále bylo z této dohody zjištěno, že žalobce měl pro žalovanou odpracovat měsíčně 16 hodin a v souladu s ustanovením § 138 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce byla mezi účastníky sjednána odměna ve výši 150 Kč. Protože z provedeného dokazování bylo zjištěno a což je i mezi účastníky nesporné, že žalovaná žalobci do doby rozhodování soudu nezaplatila žádnou odměnu za vykonanou práci, vyhověl soud návrhu žalobce na zaplacení částky 7 200 Kč. Zároveň soud přiznal žalobci i zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z jednotlivých dlužných částek, když z dohody o provedení práce zejména z článku 6 bylo zjištěno, že odměna je splatná po provedení práce k 15. dni kalendářního měsíce. A protože žalovaná ve výplatních termínech nezaplatila žalobci dlužnou částku 2400 Kč do [datum], ocitla se dne [datum] v prodlení s plněním, dlužnou částku 2400 Kč do [datum], ocitla se dne [datum] v prodlení s plněním a dlužnou částku 2 400 Kč do [datum], ocitla se dne [datum] v prodlení s plněním.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 44 936 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, zálohu na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 200 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z 9 úkonů (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, sepis a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, účast při jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne [datum]) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně 9 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovné k jednáním dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] motorovým vozidlem [registrační značka], při průměrné spotřebě 9 litrů motorové nafty na 100 km, kdy náklady na ujetí l km v roce 2019 činily 7,2 Kč dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., v roce 2021 6,88 Kč dle vyhlášky 589/2020 Sb. v roce 2022 7,95 Kč dle vyhlášky 511/2021 Sb. z [obec] do [obec] a zpět, celkem l cesta 254 km, náhrada cestovného na soudní jednání dne [datum] tedy činí 1 800,48 Kč, náhrada cestovného na soudní jednání dne [datum] tedy činí 1 747,52 Kč, náhrada cestovného na soudní jednání dne [datum] tedy činí 1 747,52 Kč, náhrada cestovného na soudní jednání dne [datum] tedy činí 2 019,30 Kč, náhrada cestovného na soudní jednání dne [datum] tedy činí 2 019,30 Kč, náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 30 půlhodin po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 542,12 Kč ve výši 5 993,85 Kč.

10. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud uložil neúspěšnému žalovanému, aby zaplatil zbytek státem zálohovaného znalečného ve výši 919 Kč, když náklady na znalečné celkem činily 10 919 Kč a z toho 10 000 Kč bylo zaplaceno ze zálohy složené žalobcem.