12 C 220/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Bastlovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 1 554 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 554 Kč se zákonným úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 1 554 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě soudní poplatek ze žaloby ve výši 400 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu nákladů, jež jí vznikly dne datum v souvislosti s dopravou žalovaného do zdravotnického zařízení, kam byl převezen příslušníky Policie ČR k odbornému lékařskému vyšetření, které bylo spojeno s odběrem biologického materiálu na zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu, jelikož vzniklo důvodné podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec. Anonymizovaný odstavec.

7. Žalobkyně v řízení prokázala, že dne datum dopravila žalovaného jako podezřelého ze spáchání přestupku do zdravotnického zařízení k vyšetření krve, a to pro důvodné podezření, že se přestupku dopustil pod vlivem návykových látek. Výši nákladů za dopravu žalobkyně doložila protokolem o vyčíslení nákladů za použití služebního vozidla. Dále žalobkyně též výsledky příslušných laboratorních vyšetření prokázala, že u žalovaného došlo ke zjištění přítomnosti návykových látek a doložila úhradu částek za provedené odběry krve a laboratorní vyšetření. Žalovaný byl výzvou ze dne datum vyzván k úhradě částky 1 554 Kč nejpozději do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, je povinen vedle dlužné částky hradit i úroky z prodlení, stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne prodlení podle výše uvedených výzev.

8. Vzhledem k zákonnému osvobození žalobce od placení soudních poplatků ve smyslu ustanovení §11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je k úhradě soudního poplatku ve výši 400 Kč ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. povolán žalovaný. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit dlužnou částku ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.