12 C 302/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Milanem Boháčkem, M.A., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 : Jméno zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno .M. sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zrušení spoluvlastnictví nemovité věci

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsanému na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, .

II. Nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku 105 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyni se vrací nespotřebovaná část zaplacené zálohy na provedení důkazu ve výši 240 Kč.

VI. Žalované se vrací nespotřebovaná část zaplacené zálohy na provedení důkazu ve výši 240 Kč.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , Anonymizováno, , zapsanému na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, (dále též jen „nemovité věci“). Žalobkyně navrhla, aby jí soud přikázal uvedené nemovité věci do výlučného vlastnictví s tím, že žalované náleží náhrada za vypořádací podíl ve výši určené soudem. Spoluvlastnický podíl žalobkyně činí ¾, zatímco podíl žalované činí ¼. Žalobkyně si nepřeje setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanou, mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví. Žalobkyně nabyla svůj podíl na nemovitých věcech postupně, a to v rozsahu 1/6 udělením příklepu v dražbě na základě usnesení o příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a v rozsahu 1/6 a 5/12 na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Žalobkyně informovala žalovanou o špatném stavu rodinného domu a o nutnosti jeho rekonstrukce a zároveň navrhla odkoupení jejího podílu za cenu podle znaleckého posudku. Žalovaná však s tímto postupem nesouhlasila. Žalobkyně má v úmyslu zrekonstruovat nemovité věci pro účely bydlení svého syna. Skutečnost, že předmětná stavba sdílí svůj krov a střechu se sousední stavbou ve vlastnictví společnosti , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o., jejíž je žalovaná jednatelkou, nepředstavuje překážku pro žalobkyní navržený způsob vypořádání spoluvlastnictví, neboť žalobkyně není konfliktní osobou a nemá problém předmětnou stavbu rekonstruovat koordinovaně se sousední stavbou. Žalobkyně předmětné nemovité věci občasně navštěvuje a snaží se je zabezpečovat, což žalovaná nečiní.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že ji žalobkyně na konci roku 2021 oslovila s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem, avšak žalovaná tehdy s návrhem žalobkyně nesouhlasila. Žalovaná souhlasí se zrušením spoluvlastnictví účastníků řízení, nicméně požaduje přikázání předmětných nemovitých, Anonymizováno, věcí do svého výlučného vlastnictví, a to s ohledem na smysluplné využití a faktický stav předmětné stavby, která je neoddělitelně stavebně-technicky propojena se sousedními budovami č.p. , Anonymizováno, , jež je součástí pozemku č. st. , Anonymizováno, , a č.p. , Anonymizováno, která je součástí pozemku č. st. , Anonymizováno, , jejichž vlastníkem je společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o., v níž je žalovaná jednatelkou, přičemž se jedná o rodinnou společnost manžela žalované a její švagrové. Stavebně-technická propojenost předmětné stavby se sousední stavbou č.p. , Anonymizováno, spočívá v propojení střech, tj. stavby mají společný krov, vazbu a půdu. Jakékoliv opravy a zásahy do střechy či vazby je proto nutno provádět na obou stavbách současně a koordinovaně, přičemž stavebně-technicky nelze střechu ani krov oddělit, neboť obě sousedící stavby se nacházejí v památkové zóně. Stavebně-technická propojenost předmětné stavby se stavbou č.p. , Anonymizováno, spočívá v tom, že obě mají společnou nosnou zeď. Vypořádávaná stavba je zchátralá, její oprava si vyžádá velké investice, na něž má žalovaná finanční kapacitu. Obě spoluvlastnice nabyly své podíly v dražbě, žalobkyně také zčásti kupní smlouvou, nejde u nich tudíž o rodinný majetek nebo o nemovité věci, k nimž by spoluvlastnice měly rodinné citové vazby. Pokud by soud přikázal nemovité věci do výlučného vlastnictví žalobkyně, otvíral by tím prostor pro soudní spory týkající se nutné společné rekonstrukce sousedících staveb.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav ke dni 11. 10. 2022 soud zjistil, že na LV č. , hodnota, je pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsán Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, , pozemek č. st. , Anonymizováno, /1, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a že vlastnické právo k těmto nemovitým věcem je zapsáno ve prospěch , Jméno zainteresované osoby 0/0, s podílem ¾ a , Jméno zainteresované osoby 1/0, s podílem ¼.

4. Z dopisu zástupkyně žalobkyně ze dne 19. 10. 2021 adresovaného žalované soud zjistil, že žalobkyně navrhla žalované odkup jejího podílu na předmětných nemovitých věcech za cenu 60 000 Kč podle zpracovaného znaleckého posudku, neboť předmětná stavba je ve špatném stavu a vyžaduje v nejbližší době rozsáhlé stavební úpravy, avšak s ohledem na spoluvlastnictví je složité koordinovat, provádět a komunikovat potřebné opravy tak, aby byla stavba opravena bez zbytečných průtahů.

5. Z informace o pozemku získané z internetové aplikace katastru nemovitostí ke dni 4. 1. 2023 soud zjistil, že na LV č. , hodnota, je pro obec a katastrální území , adresa, zapsán Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, , pozemek č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a že vlastníkem těchto nemovitých věcí je , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o. Z informace o pozemku získané z internetové aplikace katastru nemovitostí ke dni 10. 1. 2023 soud zjistil, že na LV č. , hodnota, je pro obec a katastrální území , adresa, zapsán Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, , pozemek č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a že vlastníkem těchto nemovitých věcí je , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o. Z výpisu z obchodního rejstříku pro společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o. soud zjistil, že společníky této společnosti jsou , jméno FO, , narozený , datum, , s obchodním podílem 50 %, a , jméno FO, , narozená , datum, , s obchodním podílem 50 %, a že jednateli společnosti jsou , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 1/0, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , přičemž den vzniku funkce jednatele , Jméno zainteresované osoby 1/0, je 1. 6. 2021.

6. Z výřezu katastrální mapy z aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil zvýraznění pozemku č. , Anonymizováno, 1 jako pozemku sousedního k pozemkům č. , Anonymizováno, 2 a , Anonymizováno, . Z nákresu propojení staveb soud zjistil, že na výřezu katastrální mapy je zvýrazněna hranice mezi stavbami na pozemcích č. , Anonymizováno, /2 s tím, že podle přiložené legendy mají obě stavby propojených krov a střechu, a hranice mezi stavbami na pozemcích č. , Anonymizováno, s tím, že podle přiložené legendy existuje nosná zeď společná pro obě stavby. Z předložené fotodokumentace soud zjistil pohledový stav předmětné stavby ze strany ulice a ze strany od řeky, dispozice půdních prostor včetně krovů a střechy a jejich propojení s vedlejší stavbou.

7. Z usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že vydražitelce , Jméno zainteresované osoby 0/0, se uděluje příklep na spoluvlastnický podíl povinného , jméno FO, v rozsahu ideální jedné šestiny k pozemku č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , za nejvyšší podání 15 167 Kč. Z kupní smlouvy uzavřené dne 27. 1. 2021 soud zjistil, že prodávající , jméno FO, a , jméno FO, prodali kupující , Jméno zainteresované osoby 0/0, své spoluvlastnické podíly v rozsahu 1/6 a 5/12 k pozemku č. , Anonymizováno, /1, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , zapsaném v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , za kupní cenu 20 000 Kč. Z usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že vydražiteli , Jméno zainteresované osoby 1/0, se uděluje příklep na vydražený spoluvlastnický podíl o velikosti 1/4 na nemovitých věcech zapsaných na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , tj. parcela st. , Anonymizováno, /1, jejíž součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a jejich příslušenství, za nejvyšší podání 234 000 Kč.

8. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne 22. 11. 2023, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí, soud zjistil, že aktuální obvyklá cena pozemku č. st. , Anonymizováno, /1, jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrálním pracovištěm , adresa, , činí 420 000 Kč; součástí znaleckého posudku byla i fotodokumentace posuzovaných nemovitých věcí.

9. Ze statického posouzení objektu , adresa, , parc. č. st. , Anonymizováno, , a sousedního objektu , adresa, , parc. č. st. , Anonymizováno, , z června 2023, vypracovaného statikem stavebních konstrukcí , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že předmětem posouzení je určení technických podmínek, které musí být splněny při provádění celkové opravy objektu , adresa, (parc. č. , Anonymizováno, ). V rámci popisu konstrukcí a jejich stavu je uvedeno, že objekty , adresa, i , Anonymizováno, vznikly historicky z jednoho objektu, jejich hraniční zdi jsou společné, stejně jako dřevěná konstrukce krovu a koncové valby na jižní straně. Konstrukce krovu je silně poddimenzovaná, některé latě jsou již prasklé, chybí některé zavětrovací prvky, čímž dochází k deformacím krovu, a tudíž konstrukci krovu nelze hodnotit jinak než jako havarijní. V části Technický závěr je uvedeno, že vzhledem ke zjištěnému stavu bude nutné co nejdříve přikročit k opravě objektu, zejména k opravě nebo výměně konstrukce krovu, což nelze provádět ze statického hlediska samostatně bez sousedních částí domu, tj. bez objektu č.p. , Anonymizováno, .

10. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že fyzické rozdělení předmětné stavby mezi obě spoluvlastnice není možné. Žalobkyně kupovala podíl na předmětných nemovitých věcech, protože se tam bude stěhovat její syn. V současnosti předmětnou stavbu občas užívá pan , jméno FO, , ale její technický stav je špatný, potřebuje rekonstrukci. Žalobkyně hodlá stavbu opravit k bydlení, konkrétní projekt rekonstrukce zatím nemá, neboť čeká na výsledek tohoto sporu. Cenu rekonstrukce odhaduje v řádu milionů korun, žalobkyně na to má prostředky z podnikání a z nemovitostí, které vlastní. Ze stejných zdrojů je připravena uhradit i cenu za odkup podílu žalované. Žalobkyně občas předmětnou stavbu navštěvuje a snaží se ji zabezpečit. Žalovaná do předmětné stavby nechodí; žalobkyně jí nabízela, aby si nechala udělat klíč, ale žalovaná neměla zájem. První podíl na předmětných nemovitých věcech žalobkyně koupila v roce 2017 nebo 2018 v exekuci, tehdy byl její syn ještě nezletilý. Záměr zajistit bydlení pro syna vznikl později, až když žalobkyně kupovala další podíly. Motivem ke koupi prvního podílu bylo, že stavba žalobkyni zaujala z památkového hlediska. Pokud se jedná o rekonstrukci krovu a střechy, žalobkyně deklarovala svou připravenost k dohodě ke společnému postupu s rekonstrukcí sousední stavby.

11. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že fyzické rozdělení předmětné stavby mezi obě spoluvlastnice není možné. Žalovaná koupila podíl na nemovitých věcech proto, že v téže ulici je sídlo jejich firmy a sousední parcely a domy patří také jim. Existuje proto záměr udělat v předmětné stavbě nájemní bydlení pro zaměstnance firem rodiny žalované, tj. společností , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jméno FO, s.r.o., přičemž bydlení v předmětné stavbě by bylo určeno především pro mladé zaměstnance a jejich rodiny. Žalovaná je jednatelkou ve všech třech společnostech, zvolena byla asi před 2 lety; společníkem není. Projekt rekonstrukce žalovaná dosud nemá, čeká na výsledek tohoto sporu. Rekonstrukce se musí propojit s ostatními nemovitostmi, předpokládaná cena je v řádu milionů korun. Cenu rekonstrukce by měla uhradit , právnická osoba, , jméno FO, reality. Pokud žalovaná získá předmětné nemovité věci do svého vlastnictví, nejspíše je převede na uvedenou firmu. Také cenu za odkup podílu žalobkyně hodlá žalovaná uhradit z peněz firmy. Předmětnou stavbu nelze rekonstruovat samostatně bez sousední stavby; žalovaná se obává, že když se s žalobkyní nedomluvily na společném postupu dosud, bude se složité domluvit v budoucnosti. Předmětné nemovité věci kupovala přímo žalovaná a nikoliv společnost , Anonymizováno, , jméno FO, reality, protože žalovaná měla založené profily na dražebních portálech, tudíž bylo praktické, aby dražila ona. Žalovaná deklarovala dobrou vůli dohodnout se na rekonstrukci střechy a krovu obou sousedících staveb i v případě, pokud by se vlastníkem předmětných nemovitých věcí stala žalobkyně. Problémem by nicméně mohla být koordinace a složitost rekonstrukce. Žalovaná předmětnou stavbu nenavštěvuje, protože nemá klíče, ale denně kolem ní chodí. Okolní nemovitosti koupila společnost rodiny žalované přibližně ve stejné době, tj. v roce 2021 nebo 2022. Žalovaná za dražený podíl zaplatila větší hodnotu než obvyklou, protože jí o předmětné nemovité věci šlo. Žalovaná, její manžel nebo společnosti rodiny žalované vlastní v okolí i jiné nemovitosti, včetně prodejen, rodinného domu, garáže a nemovitostí určených k bydlení , právnická osoba, a , Anonymizováno, v , adresa, .

12. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem , právnická osoba, ze dne 24. 11. 2020, předloženým žalobkyní, místním šetřením, odborným posouzením či znaleckým posudkem o nemožnosti oddělení budov č.p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , stanoviskem odboru památkové péče k oddělení budov, výpisy z obchodního rejstříku pro společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , právnická osoba, . a , Anonymizováno, , jméno FO, s.r.o. k prokázání dlouhodobé účasti žalované v těchto společnostech na pozici jednatelky a výslechem společníků , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o. , jméno FO, a , jméno FO, k prokázání záměru žalované ohledně předmětných nemovitých věcí.

13. Z provedeného dokazování soud zjistil, že účastnice řízení jsou spoluvlastnicemi předmětných nemovitých věcí, přičemž žalobkyně vlastní podíl v rozsahu ¾ a žalovaná ¼. Obě se shodly, že reálné rozdělení předmětné stavby není možné, a žádají o přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví. Účastnice mají dostatečné příjmy ze svých podnikání k vyplacení podílu druhé spoluvlastnice i k uhrazení rekonstrukce předmětné stavby. Tato stavba má společný krov a střechu se sousední stavbou na pozemku č. , Anonymizováno, a nosnou zeď se stavbou na pozemku č. , hodnota, . Tyto sousední stavby vlastní společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o., jejíž jednatelkou že žalovaná. Žalobkyně koupila první podíl na předmětných nemovitých věcech v dražbě v roce 2017; zbývající část získala kupní smlouvou v roce 2021 s tím, že jejím záměrem bylo zrekonstruovat stavbu pro účely bydlení jejího syna. Žalovaná získala svůj spoluvlastnický podíl v dražbě v roce 2021 s úmyslem sjednotit vlastnictví nemovitých věcí na téže ulici pod společností , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o., jejíž jednatelkou se žalovaná stala v témže roce, a zrekonstruovat předmětnou stavbu pro účely bydlení mladých zaměstnanců a jejich rodin společností rodiny žalované. Aktuální obvyklou cenu předmětných nemovitých věcí určil znalec částkou 420 000 Kč.

14. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 věty první o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.

15. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle § 1147 věty první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

17. Na základě provedeného dokazování a aplikace citovaných zákonných ustanovení soud zrušil spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětným nemovitým věcem, neboť žalobkyně i žalovaná vyjádřily vůli nesetrvávat nadále ve spoluvlastnictví a toto spoluvlastnictví zrušit; lišily se nicméně ve způsobu, jak má soud zrušené spoluvlastnictví vypořádat: každá z účastnic řízení navrhovala přikázání nemovitých věcí do svého výlučného vlastnictví. Pokud se jedná o vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, soud byl při svém rozhodování vázán jak způsoby, tak i zákonem stanoveným pořadím, v němž mohou být tyto jednotlivé způsoby vypořádání použity (k tomu blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1/2018, ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015, nebo ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2208/2015, dostupné na adrese www.nsoud.cz). Při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soud podle citované judikatury nejprve zkoumá, zda je možné rozdělení společné věci s tím, že není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům; teprve nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě. V projednávané věci bylo mezi účastníky nesporné, že reálné rozdělení věcí, tj. zejména rodinného domu, není možné. Proto se soud zabýval v pořadí druhým způsobem vypořádání spoluvlastnictví, tj. přikázáním předmětných nemovitých věcí za náhradu do vlastnictví některému ze stávajících spoluvlastníků. Soud přitom zohlednil kritéria uvedená v zákoně i v judikatuře Nejvyššího soudu.

18. Podle závěrů uvedených v usneseních ze dne 16. 10. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2024/2016, a ze dne 21. 6. 2022, sp. zn. 22 Cdo 778/2022, dostupných na adrese www.nsoud.cz, spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní. Přichází-li do úvahy přikázání věci více dosavadním spoluvlastníkům, musí soud rozhodnout o tom, komu společnou věc přikáže, přičemž musí vzít do úvahy veškerá rozhodná kritéria. Při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví je třeba vždy vzít do úvahy v zákoně uvedená hlediska, nejde však o hlediska rozhodující; to, komu bude věc přikázána, záleží na úvaze soudu, která může vyjít i z jiných než v zákoně výslovně uvedených kritérií, respektujících základní principy soukromého práva (§ 2 a násl. o. z.). Soud se v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má vždy zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí však může vyjít i z jiných rozhodných kritérií. U nemovitosti sloužící k bydlení či k podnikání je třeba přihlížet i k tomu, který ze spoluvlastníků v nemovitosti bydlel či podnikal, udržoval ji, opravoval, případně do ní investoval a je schopen se o její údržbu nadále starat. Je třeba přihlížet i k likviditě, tedy schopnosti a včasnosti zaplacení vypořádacího podílu (přiměřené náhrady). Stejně tak lze za zohlednitelné kritérium považovat, že spoluvlastník navrhne zaplacení vyšší finanční náhrady dalším spoluvlastníkům, neboť i to vyjadřuje jeho vztah k věci. Lze přihlédnout i k historické rodinné vazbě na společnou věc. V tomto sporu soud z dokazování zjistil, že zájem o přikázání nemovitých věcí do výlučného vlastnictví mají žalobkyně i žalovaná a stejně tak jsou obě účastnice řízení solventní a likvidní, tj. s ohledem na svá podnikání a příjmy z nich plynoucí jsou obě schopny zaplatit přiměřenou náhradu druhé spoluvlastnici, a to v přiměřeně krátké době. Pokud se jedná o kritérium výše spoluvlastnických podílů, to svědčí ve prospěch žalobkyně, která vlastní podíl o velikosti ¾, zatímco žalovaná jen v rozsahu ¼. Rovněž kritérium účelného využití předmětných nemovitých věcí svědčí oběma účastnicím: žalobkyně chce využít tyto věci pro uspokojení bytové potřeby své rodiny, zatímco žalovaná hodlá uvedené nemovité věci přebudovat na nájemní bydlení pro zaměstnance společností, v nichž je žalovaná jednatelkou. Soud v tomto případě dal přednost využití navrhovaného žalobkyní, neboť tím bude realizována základní potřeba jejího syna na bydlení. V případě žalované soud vzal do úvahy skutečnost, že žalovaná nechce nemovité věci využít pro svou osobní potřebu nebo pro potřebu členů své rodiny, ale pro potřeby právnických osob, v nichž je jednatelkou a které podle účastnického výslechu žalované vlastní i další nemovité věci v , adresa, , přičemž některé z nich již dnes slouží pro účely bydlení. Soud dále zohlednil i skutečnost, že žalobkyně předmětné nemovité věci občasně navštěvuje, zabezpečuje a alespoň v minimální míře udržuje, zatímco žalovaná obdobnou péči o uvedené věci nevynakládala. Žalobkyně i žalovaná jsou připraveny předmětné nemovité věci zrekonstruovat a o jejich údržbu se nadále starat, obě k tomu mají dostatečné finanční prostředky z podnikání. Žádná z účastnic řízení v době rozhodování soudu neměla zpracován projekt rekonstrukce, což soud s ohledem na probíhající řízení a nejistotu účastníků o tom, komu budou nemovité věci přikázány do vlastnictví, považuje za přirozené a racionální. Pokud se jedná o kritérium návrhu spoluvlastníka na zaplacení vyšší finanční náhrady druhému spoluvlastníku, soud jej neaplikoval, neboť žádná ze spoluvlastnic nemovitých věcí tento postup nenavrhla; stejně tak soud nepřihlédl k existenci historických rodinných vazeb žalobkyně či žalované ke společné věci, neboť taková vazba v obou případech absentuje.

19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1450/2015, dostupného na adrese www.nsoud.cz, musí soud při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k souboru prostorově navazujících nemovitostí dbát o to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby nebyla podstatně snížena jejich hodnota a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen. V uvedeném judikátu řešil Nejvyšší soud problematiku dvou pozemků, z nichž každý byl přikázán jednomu ze dvou spoluvlastníků, neboť tyto pozemky spolu funkčně či hospodářsky nesouvisely natolik, aby musely tvořit nedělitelný celek; stejný závěr je na místě aplikovat také v projednávané věci, neboť předmětná stavba netvoří funkční či hospodářský celek se sousedními budovami ve vlastnictví společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o.: předmětná nemovitá věc není dosud užívána společně se sousedními stavbami, přičemž tento stav nebrání řádnému užívání žádné z nich, a skutečnost, že sousední stavby sdílejí krov a střechu, respektive nosnou zeď, nenaplňuje uvedené kritérium hospodářské či funkční souvislosti a účelnosti ve smyslu citovaného judikátu. Propojení krovu a střechy dvou sousedních budov nebo sdílení nosné zdi nepředstavuje natolik závažnou překážku, jež by byla schopna převážit význam kritérií, jež byla rozhodující pro přikázání nemovitých věcí žalobkyni; pokud by tomu tak bylo, vznikla by v obecné rovině paradoxní situace, kdy i v obdobných případech by nemohl takovou nemovitou věc, propojenou střechou a krovem či nosnou zdí se sousední stavbou, nabýt do svého vlastnictví nikdo jiný než vlastník takové sousední stavby, pokud by o to projevil zájem. Samotná skutečnost, že sousedící stavby sdílejí některé konstrukční prvky a že mají odlišné vlastníky, není nic neobvyklého, nevytváří to překážku pro nakládání s takovými stavbami a ani v takových případech například neexistuje vzájemné zákonné předkupní právo. Žalobkyně vyjádřila ochotu a připravenost podílet se na společné rekonstrukci střechy a krovu obou budov a spolupracovat na ní; tuto ochotu projevila i žalovaná, proto soud nevnímá uvedenou okolnost jako natolik problematickou, aby znemožnila nabytí celého vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem žalobkyní. Žalobkyně také uvedla, že s rekonstrukcí čekala na výsledek tohoto řízení, že je připravena ji v blízké době realizovat s ohledem na špatný technický stav stavby a že finanční prostředky na rekonstrukci má z podnikání. Soud se nedomnívá, že svým rozhodnutím a priori otevírá cestu dalším soudním sporům, neboť obě spoluvlastnice projevily ochotu spolupracovat při rekonstrukci sousedících staveb, obě vnímají naléhavost této rekonstrukce a s ohledem na propojení předmětné stavby a sousedních staveb ve vlastnictví společnosti, jejíž je žalovaná jednatelkou, by žalobkyně i žalovaná měly sdílet zájem vzájemně spolupracovat při rekonstrukci obou objektů. V neposlední řadě soud z provedeného dokazování ani z tvrzení účastníků řízení nezjistil, že by přikázáním předmětných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně měla být jakkoliv snížena hodnota sousedících staveb a že by v důsledku rozhodnutí soudu byl některý ze spoluvlastníků vážně poškozen.

20. V neposlední řadě soud při svém rozhodování zohlednil i skutečnost, že žalobkyně získala první spoluvlastnický podíl k předmětným nemovitým věcem již v roce 2017 a zbývající část na základě kupní smlouvy ze dne 27. 1. 2021, přičemž v této době již věděla, že nemovité věci chce využít na bydlení pro svého syna. Naopak žalovaná ve svém účastnickém výslechu uvedla, že společnost , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o. koupila okolní nemovitosti až v letech 2021 nebo 2022, přičemž sama žalovaná nabyla spoluvlastnický podíl k nemovitým věcem až dne 17. 3. 2021, tj. poté, co žalobkyně již vlastnila podíl o velikosti ¾ a byla již rozhodnuta zrekonstruovat předmětné nemovité věci za účelem bydlení pro svého syna. V neposlední řadě soud připomíná, že žalovaná se stala jednatelkou společnosti , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, s.r.o. až ke dni 1. 6. 2021, přičemž vlastníkem spoluvlastnického podílu k předmětným nemovitým věcem je stále žalovaná a nikoliv uvedená společnost, přestože záměry na využití předmětných nemovitých věcí nemá realizovat žalovaná, ale uvedená společnost. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že zde existuje více důvodů pro přikázání předmětných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobkyně, a proto v tomto smyslu II. výrokem rozhodl.

21. Pokud se jedná o výši vypořádacího podílu (přiměřené náhrady), kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalované, soud vyšel z obvyklé ceny předmětných nemovitých věcí určených znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec stanovil jejich cenu částkou 420 000 Kč, což znamená, že podíl žalované o velikosti ¼ má hodnotu 105 000 Kč. Soud proto zavázal žalobkyni k úhradě této částky žalované ve lhůtě 30 dnů podle § 160 odst. 1 věty za středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť tuto lhůtu považoval soud s ohledem na likviditu žalobkyně za přiměřenou.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., a to s ohledem na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, dostupné na nalus.usoud.cz. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Jelikož v projednávané věci soud neshledal žádné zvláštní okolnosti, jež by ospravedlňovaly jiný než výše uvedený způsob rozhodnutí o nákladech řízení, a jelikož oba účastníci řízení trvali na zrušení svého spoluvlastnictví, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

23. V tomto řízení vznikly státu náklady se zpracováním znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Stát má právo na náhradu vynaložených nákladů podle § 148 odst. 1 o. s. ř., přičemž u žádného z účastníků řízení nebyly předpoklady pro osvobození od placení soudních poplatků. S ohledem na povahu tohoto řízení a na stejný procesní úspěch účastníků, jak soud uvedl v odůvodnění rozhodnutí o nákladech řízení, je každý z účastníků povinen nahradit státu jednu polovinu nákladů státu, jejichž výše činila celkem 9 520 Kč. Účastníci řízení složili na účet soudu zálohu na provedení tohoto důkazu, a to každý z nich ve výši 5 000 Kč. S ohledem na výše uvedené soud použil na úhraduzaplacených záloh ve výši 240 Kč se vrací každé z účastnic řízení.