12 C 385/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně , 588 13 Dobroutov zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , 588 13 Polná zastoupený advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vypořádání společného jmění manželů

I. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazují nemovité věci zapsané na listu vlastnictví číslo , hodnota, zapsané v katastru nemovitostí vedeném , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , a to pozemek parcelní číslo , hodnota, , jehož součástí je stavba číslo popisné 5, pozemek parcelní číslo , hodnota, , pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, , pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, , pozemek parcelní číslo , hodnota, , pozemek parcelní číslo 36/2, pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, , pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, a pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /12.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši , částka, [správně , částka, ], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala, aby soud do jejího výlučného vlastnictví přikázal nemovité věci zapsané na listu vlastnictví číslo , hodnota, zapsané v katastru nemovitostí vedeném , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , a to pozemek parcelní číslo , hodnota, , jehož součástí je stavba číslo popisné 5, pozemek parcelní číslo , hodnota, , pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /1, pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /2, pozemek parcelní číslo , hodnota, , pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /2, pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, /4, pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, a pozemek parcelní číslo , Anonymizováno, .

2. Žalobkyně tvrdí, že do společného jmění manželů patří zejména nemovité věci zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, , a to pozemek p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 5, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /1, pozemek p. č. , Anonymizováno, /2, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /2, pozemek p. č. , Anonymizováno, /4, pozemek p. č. , Anonymizováno, /5, pozemek p. č. , Anonymizováno, /12. Shora popsané nemovitosti nechala ocenit soudním znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který došel k závěru o částce , částka, .

3. Dále žalobkyně tvrdí, že dům od rozvodu užívá ona, když žalovaný v něm přespal asi dvakrát od data nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Předtím žalovaný dům navštěvoval denně, jelikož v něm měl psa, kterého však odvezl v dubnu 2022. Žalovaný bydlí u své přítelkyně v , adresa, , přičemž žalobkyně jiné bydlení k dispozici nemá, o dům se stará a má zájem o jeho získání do výlučného vlastnictví.

4. Žalovaný tvrdí, že do společného jmění manželů patří vedle nemovitostí popsaných žalobkyní rovněž bytová jednotka č. , Anonymizováno, /63 a podíl na společných částech domu v rozsahu , Anonymizováno, /10919, zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , v bytovém domě č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, nacházejícím se na pozemku p. č. , Anonymizováno, 85 vedený na LV č. , hodnota, .

5. Dále žalovaný tvrdí, že o žalobkyní popsaný rodinný dům má zájem, přičemž důvody, pro které jej opustil se vztahují k chování žalobkyně a není z nich tedy možné dovozovat, že by dům měl připadnout žalobkyni. Žalovaný zpochybňuje tvrzení žalobkyně, že ta nemá jiné bydlení, neboť jím popsaný byt v , adresa, je zápisem v katastru nemovitostí veden na manželku, byť je dle názoru žalovaného součástí SJM. Tento svůj názor opřel žalovaný mimo jiné o odkaz na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, .

6. Na to žalobkyně reagovala tvrzením, že předmětný byt je v jejím výlučném vlastnictví, přičemž se jedná o věc, která již byla rozhodnuta rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , rozsudkem Městského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , usnesením Nejvyššího soudu č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , a usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 156/22, ze dne , datum, . Při prvním jednání ve věci pak žalovaný prohlásil, že na své procesní obraně spočívající v tvrzení, že byt je součástí společného jmění manželů, netrvá.

7. Soud ve věci provedl dokazování rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , z něhož zjistil, že účastníci řízení jsou bývalí manželé a že rozsudek nabyl právní moci dne , datum, ; výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, , z něhož zjistil, že do společného jmění účastníků patří pozemek p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 5, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /1, pozemek p. č. , Anonymizováno, /2, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /2, pozemek p. č. , Anonymizováno, /4, pozemek p. č. , Anonymizováno, /5 a pozemek p. č. , Anonymizováno, /12; dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ke znaleckému posudku zpracovanému , tituly před jménem, , jméno FO, , z něhož soud zjistil, že podle znalce obvyklá cena shora uvedených nemovitých věcí v , adresa, činí , částka, ; znaleckým posudkem č. , hodnota, -19/2024 ze dne , datum, zpracovaným , tituly před jménem, , jméno FO, , z něhož soud zjistil, že podle znalce obvyklá cena shora uvedených nemovitých věcí v , adresa, činí , částka, ; znaleckým posudkem č. , hodnota, -16_2025 ze dne , datum, zpracovaným , jméno FO, , z něhož soud zjistil, že obvyklá cena shora uvedených nemovitých věcí v , adresa, činí , částka, a že soubor věcí nelze reálně rozdělit; výpisem z účtu č. , č. účtu, vedeném na jméno žalobkyně, z něhož soud zjistil, že žalobkyně disponuje dostatečnou částkou k vyplacení vypořádacího podílu žalovanému; potvrzením o výši zůstatku na účtu č. , č. účtu, vedeném na jméno žalovaného, z něhož soud zjistil, že žalovaný disponuje dostatečnou částkou k vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni.

8. Dále soud provedl dokazování účastnickými výpověďmi žalobkyně a žalovaného, z nichž zjišťoval další okolnosti k rozhodnutí o tom, kterému z účastníků má být soubor nemovitých věcí v , adresa, přikázán za finanční náhradu do vlastnictví. Soud z výslechů zjistil zhruba stejnou kvalitu i důvodnost zájmu o přikázání nemovitostí do vlastnictví u obou účastníků. Rozdílovou skutečností tedy bylo zjištění z výslechu žalobkyně, že byla ve volebním období 2006–2010 místostarostkou obce , adresa, . Z výslechu žalovaného soud naopak nezjistil žádnou skutečnost, která by toto vyvažovala.

9. Soud k důkazu provedl rovněž místní ohledání dne , datum, , při němž zjistil charakter stavení a jeho umístění na pozemku, včetně případného záměru dělení pozemků a stavebních záměrů žalovaného po takovém rozdělení. Soud dělení vyhodnotil jako nevhodné, neboť případně vzniklá stavba žalovaného by se tyčila nad pozemkem žalobkyně a fakticky by znamenala, že veškeré dění na pozemcích žalobkyně by bylo nebo mohlo být pod stálým dohledem žalovaného.

10. Soud důkazy hodnotil jednotlivě, ve vzájemné souvislosti a za zjištěný má následující skutkový stav věci: Žalovaní byli manželé, přičemž jejich manželství skončilo rozvodem ke dni , datum, . Ve společném jmění účastníků jsou pozemek p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. 5, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, /1, pozemek p. č. 31, Anonymizováno, 2, pozemek p. č. , hodnota, , pozemek p. č. , Anonymizováno, 2, pozemek p. č. , Anonymizováno, /4, pozemek p. č. , Anonymizováno, /5 a pozemek p. č. , Anonymizováno, /12, přičemž je nelze reálně rozdělit. V domě a obci po rozvodu žije žalobkyně, zatímco žalovaný se zdržuje u své přítelkyně v , adresa, dojíždí pracovat na louce. Žalobkyně a žalovaný jsou nebo byli přiměřeně aktivní i v životě v obci z hlediska místních vazeb, žalobkyně byla místostarostkou obce v letech 2006–2010. Oba účastníci jsou dostatečně solventní k vyplacení vypořádacího podílu druhému z nich.

11. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

12. Podle § 712 občanského zákoníku platí, že není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví.

13. Podle § 736 občanského zákoníku platí, že je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

14. Podle § 1143 občanského zákoníku platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Podle § 1147 občanského zákoníku platí, že není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

16. Soud věc právně posoudil tak, že soubor nemovitých věcí ve společném jmění manželů nelze dobře rozdělit a je tedy na místě jej za náhradu přikázat jednomu z účastníků. Protože o přikázání věcí projevili zájem oba účastníci, posuzoval soud, který z nich má důležitější zájem na přikázání věcí do výlučného vlastnictví. Jelikož předpoklad solventnosti splňovali oba účastníci a důležité důvody pro přikázání bylo možno shledat též na obou stranách ve zhruba podobné kvalitě, vyhodnotil soud jako konečný rozdíl někdejší angažmá žalobkyně v místní samosprávě.

17. V závěrečném návrhu poukazoval žalovaný na to, že se od počátku snažil o dohodu, která by mu umožňovala v , adresa, zůstat a žalobkyně všechny jeho snahy bezdůvodně odmítala. Dále pro rozhodnutí o disparitě podílů žalovaný poukazoval na skutečnost, že ač je byt v Praze výlučným vlastnictvím žalobkyně, splácen byl z prostředků patřících do společného jmění manželů a měl být dle tehdejší dohody zapsán do SJM. Porušení této dohody žalovaný dodnes pociťuje jako podvod, který na něm byl žalobkyní spáchán a domáhá se zohlednění vnosů do SJM. Žalovaný v této souvislosti také poukázal na to, že koupě bytu by tehdy nebyla možná nebýt jeho vysokých příjmů, zatímco žalobkyně pobírala pouze rodičovský příspěvek. Žalovaný také upozorňoval na to, že když začalo být soudně řešeno, zda byt je či není součástí SJM, chtěla jej převést na dceru, čemuž zamezilo až předběžné opatření soudu. Nakonec po odklizení předběžného opatření byt dceři nedarovala, ale prodala jej, což žalovaného též nemile překvapilo. Dále žalovaný dovozuje, že žalobkyně je více solventní, než soudu doložila a může si tedy na rozdíl od žalovaného dovolit pořídit jiné bydlení.

18. K upřesňujícímu dotazu soudu po závěrečném návrhu pak žalovaný sdělil, že netrvá na zohlednění vnosů do SJM.

19. Soud nakonec k závěrečnému návrhu žalovaného dodává, že není právní povinností žádného účastníka soukromoprávního vztahu, aby se s druhou stranou jakkoli dohodl. Tedy i pokud by byla pravda, že žalobkyně nějaké snahy o hledání dohody sabotovala, jde o její právo a v tomto řízení jí toto nemůže být dáno k tíži. Dále soud neshledal důvod k rozhodnutí o disparitě podílů, když jediným procesně přípustným důvodem by mohl toliko být rozdíl v příjmech manželů. Jednak je notorietou, že lidé mají různé příjmy a druhak nelze ani výrazný rozdíl v příjmech v období výchovy dětí chápat jako důvod k disparitě. Dle názoru soudu je tomu právě naopak, neboť výchova dětí a s tím spojené příjmové znevýhodnění jednoho z rodičů je jedním ze smyslů existence SJM. Ohledně námitky žalovaného, že není v jeho finančních možnostech pořídit si jiné bydlení, toto soud nepovažoval za pravdivé, neboť žalovaný má k dispozici zhruba polovinu hodnoty řešeného souboru nemovitých věcí a druhou polovinu dostane od žalobkyně na podkladě tohoto rozsudku. Žalovaný tak disponuje částkou odpovídají tržní hodnotě celého souboru řešených nemovitostí.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že vzhledem k charakteru věci nemá na jejich náhradu právo žádný z účastníků.

21. Na závěr soud sděluje, že podle § 164 o. s. ř. opravil písařskou chybu ve výroku II. rozsudku, když správně je částka rovná polovině zjištěné ceny souboru nemovitých věcí soudním znalcem , jméno FO, .