12 C 52/2022
č. j. 12 C 52/2022-45
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 561 § 562 § 588 § 1879 § 1880 § 2395 § 2991
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
- o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, 297/2016 Sb. — § 7
Plný text
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr Evou Bastlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 10 199 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 876,44 Kč, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobkyně, aby žalovaná zaplatila kapitalizovaný úrok ve výši 1 710 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a částku ve výši 3 199 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [ulice a číslo], [obec] na nákladech řízení částku 857 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 10 199 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně poté, co žalovaná ze svého účtu na účet předchůdkyně žalobkyně zaslala verifikační platbu, čímž vyjádřila souhlas s návrhem smlouvy. Předchůdkyně žalobkyně současně prověřovala bonitu žalované nahlížením do veřejných registrů a databází za účelem prověření úvěruschopnosti žalované. Žalované byly poté na její účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala vrátit společně s příslušenstvím nejpozději do [datum]. Ve lhůtě splatnosti tak neučinila a předchůdkyně žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 3 199 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. Celková neuhrazená částka ve výši 11 909 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 199 Kč a náhrady za náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 100 Kč na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani k předžalobní upomínce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou domáhá úhrady dlužné jistiny úvěru, smluvní pokuty ponížené na částku 3 199 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 1 710 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů založených ve spise.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Soudu byla předložena smlouva o úvěru [číslo] datovaná ke dni [datum]. Tato smlouva však nebyla opatřena podpisem ani jedné smluvní strany, tj. žalované jako klienta ani předchůdkyně žalobkyně jako věřitele. Z textace smlouvy, úvodních ustanovení Obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (jež byly nedílnou součástí smlouvy) a tvrzení žalobkyně soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měla probíhat elektronická komunikace prostřednictvím internetové stránky předchůdkyně žalobkyně za účelem uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná měla provést registraci na stránkách předchůdkyně žalobkyně a ze svého účtu zaslat na účet předchůdkyně žalobkyně [bankovní účet] verifikační platbu (tuto platbu ve výši 0,01 Kč skutečně provedla). Ve smlouvě byl dále obsažen závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 7 000 Kč. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že na účet žalované byla tato částka zaslána dne [datum]. V souladu se smlouvou měla žalovaná vrátit poskytnutý úvěr do 30 dnů od jeho poskytnutí, tj. do [datum]. Z písemných upomínek ze dne [datum], [datum] soud zjistil, že žalovaná poskytnutý úvěr předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě nevrátila. Těmito upomínkami byla žalovaná kromě jistiny úvěru rovněž vyzývána k úhradě poplatku za upomínky a smluvní pokuty. V souladu se zněním smlouvy činí smluvní pokuta 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení se zaplacením jakékoli části závazku a poplatek na úhradu nákladů 50 Kč za každou písemnou upomínku. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaná byla tímto oznámením vyrozuměna o postoupení pohledávky ve výši 11 951,19 Kč na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a její předchůdkyní dne [datum] s účinností ke dni [datum], kdy došlo k uhrazení ceny za postoupení pohledávek došlo [datum]. Ve vztahu k žalobním tvrzením ohledně prověření úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy soud zjistil, že k prokázání těchto tvrzení nebyly ze strany žalobkyně navrženy žádné důkazy.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
6. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
7. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen„ adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1 (platné pro právní jednání veřejnoprávních podepisujících nebo jiných subjektů právně jednajících v rámci výkonu své působnosti). Podle § 6 odst. 2 adaptačního zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu s přihlédnutím k výše uvedeným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nelze považovat za platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z. Podle obecných ustanovení občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajících stran. Za písemné právní jednání se považuje i právní jednání učiněné v elektronické podobě. V takovém případě jsou výše uvedeným adaptačním zákonem kladeny další požadavky na elektronický podpis právního jednání, aby bylo možné jednoznačně rozeznat způsob uzavření právního jednání, jeho obsah a totožnost jednající osoby. Soudu doložená předmětná smlouva o úvěru, jež byla uzavřena v elektronické podobě, však neobsahuje takový podpis ani jedné smluvní strany. Verifikační platbu zaslanou žalovanou z důvodů výše uvedených bez dalšího nelze považovat za řádný elektronický podpis. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je v souladu s § 561 odst. 1 o.z. a contrario neplatná, přičemž k neplatnosti soud přihlédl v souladu s § 588 o.z. i bez návrhu. Smlouva je tak dle soudu absolutně neplatná pro rozpor s veřejným pořádkem, neboť žalovaná vystupovala při poskytování„ úvěru“ v postavení spotřebitele, a proto se při jejím právním jednání s podnikatelem vyžaduje vyšší míra ochrany jeho práv, jež v tomto případě zaručena nebyla.
9. Soud doplňuje, že v případě řádného podpisu smlouvy oběma smluvními stranami by dospěl ke stejnému závěru, tj. k absolutní neplatnosti smlouvy. Jelikož předchůdkyně žalobkyně vystupovala při poskytování„ úvěru“ v postavení věřitele a žalovaná v postavení spotřebitele (nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání), aplikovala by se na jejich závazkový vztah výše uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá věřiteli povinnost, aby před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr, přičemž má postupovat zejména podle informací získaných od spotřebitele, případně nahlédnutím do příslušných databází. Žalobkyně však soudu nijak nedoložila, že by její předchůdkyně tuto povinnost splnila. Žalobkyně proto neunesla důkazní břemeno. V důsledku toho je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Výše uvedené závěry o absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor s veřejným pořádkem by zde platily obdobně.
10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
11. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. V řízení však bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla žalované na její účet peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které žalovaná nevrátila. S přihlédnutím k výše vyslovené neplatnosti smlouvy tak v úvahu přichází vyhovění žaloby v rozsahu, ve kterém je žalovaná povinna vrátit uvedené peněžní prostředky, jimiž se v souladu s § 2991 o.z. bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, na niž byla v souladu s § 1879 o.z. pohledávka za žalovanou řádně postoupena. S ohledem na uvedené soud výrokem I. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni částku 7 000 Kč. Soud současně přiznal žalobkyni úrok z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 10,00 % ročně z dlužné částky od [datum] (tj. ode dne následujícího po postoupení pohledávky) do zaplacení a žalobkyní kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 876,44 Kč (ode dne následujícího po splatnosti úvěru do rozhodného dne, stanoveného ve smlouvě o postoupení pohledávek). V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.
13. V části žaloby týkající se kapitalizovaného úroku ve výši 1 710 Kč jakožto poplatků spojených s uplatněným pohledávky ve výši 473 a smluvní pokuty ve výši 3 199 Kč soud dospěl k závěru, že z důvodu neplatnosti smlouvy o úvěru ex-tunc a neexistence jiného platného smluvního ujednání nelze konstatovat, že by mezi stranami byly platně ujednány jakékoli další související platby jako výše zmíněné. S ohledem na tuto skutečnost soud návrh žalobkyně na zaplacení úroku a smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněným pohledávky výrokem II. tohoto rozsudku zamítnul.
14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť každému z účastníků svědčí ve věci jen úspěch částečný. Pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (tedy o tom, který z účastníků je případně povinen hradit náhradu nákladů řízení protistraně) bylo nutno procesní úspěch stran nejprve kvantifikovat. Žalobkyně byla úspěšná ze 69 %, neúspěšná z 31 %, ap roto jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 38 %.
15. V případě plného úspěchu by žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. náležela náhrada nákladů řízení spočívající v nákladech vynaložených na odměnu jejího zástupce, a to za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby a předžalobní výzvy) ve výši 3x 300 Kč podle § 8 odst. 1, § 14b bod 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále by žalobkyni náležel třikrát režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) AT, z uvedených částek náhrada za DPH o sazbě 21% ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem by tak náhrada nákladů řízení na straně žalobkyně činila 2 252 Kč.
16. S ohledem na vše shora uvedené tak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni pouze poměrnou, žalobkyni dle úspěchu v řízení náležící částečnou náhradu nákladů řízení (v rozsahu 38 %) ve výši 857 Kč (výrok III. tohoto rozsudku).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.