12 C 8/2021

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr Evy Bastlové a přísedících ing. jméno příjmení a titul titul. jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalobkyně a žalovaného oba zastoupeni advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa pro 58 886 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný 1/ je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 041,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný 2/ je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 041,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný 1/ zaplatil částku 18 401,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Návrh žalobkyně, aby jí žalovaný 2/ zaplatil částku 18 401,75 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala návrh na zaplacení částky 58 886 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tuto částku požaduje po žalovaných z titulu náhrady škody, která vznikla žalobkyni tím, že žalovaní stěhovali prostřednictvím výtahu pro invalidy skříně včetně nástavců a přitom došlo k poškození výtahu, kdy škoda na výtahu byla vyčíslena částkou 88 330 Kč, kterou žalobkyně zaplatila autorizované právnická osoba obec, společnosti s r.o.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nárok uplatněný žalobkyní neuznávají ani z části, když se domnívají, že nebyly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalovaných vůči žalobkyni jako zaměstnavateli za škodu podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce, když na straně žalovaných absentuje porušení pracovních povinností. Žalovaný 1/ je profesí a zařazením provozní elektrikář, žalovaný 2/ zařazením zedník. V popisu jejich práce je sice uvedeno, že mohou prováděti doplňkové práce, tedy např. i stěhování nábytku, ale dle jejich názoru je značný rozdíl mezi porušením právní povinnosti zaměstnance při výkonu své profese elektrikáře a stěhováním nábytku, které provádí oba žalovaní naprosto výjimečně. Také žalovaní poukazovali na to, že nebylo prokázáno jejich zavinění a v tomto směru poukazovali na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v obec sp. zn. 21 Cdo 2830/2013.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami - pracovní smlouvou uzavřenou dne datum mezi žalobkyní a žalovaným 1/, pracovní smlouvou uzavřenou dne datum mezi žalobkyní a žalovaným 2/, dohodou o změně o sjednaných pracovních podmínek ze dne datum uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným 1/, dohodou o změně o sjednaných pracovních podmínek ze dne datum uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným 2/, popisem práce žalovaného 1/ ze dne datum, popisem práce žalovaného 2/ ze dne datum, školením týkajícího se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně přílohy číslo prezentační listiny k tomuto školení ze dne datum, úředním záznamem o škodní události oznamovatele nprap. titul. jméno příjmení ze dne datum, úředním záznamem o škodní události oznamovatele celé jméno žalovaného ze dne datum, hlášením o škodní události ze dne datum, záznamem o vzniku škody ze dne datum vyhotovený npor. titul. jméno příjmení, sdělením npor. titul. jméno příjmení ze dne datum, týkající se manipulace s klíči od vertikální plošiny ZTP, fakturou číslo ze dne datum, vystavenou právnická osoba obec, společnost s r.o., protokoly o ústním projednání vzniklé škody žalovanými 1/ a 2/ ze dne datum, protokolem o ústním projednání se zástupcem vedoucího oddělení npor. titul. jméno příjmení ze dne datum, protokolem o ústním projednání inspektorem prap. jméno příjmení ze dne datum, vyjádřením nprap. titul. jméno příjmení ze dne datum, zprávou náhradové komise ke škodě na majetku ze dne datum, oznámením žalovaným o výši náhrady škody ze dne datum, pokynem ředitele Krajského ředitelství policie kraje Vysočina číslo ze dne datum, kterým se vydává pracovní řád žalobkyně, výpovědí žalovaného 1/ a 2/, výpovědí svědků prap. jméno příjmení, jméno příjmení, ing. jméno příjmení, jméno příjmení, z nich zjistil následující skutkový stav: Žalovaný 1/ nastoupil do pracovního poměru u žalobkyně dne datum jako provozní elektrikář do Oddělení provozu a údržby majetku, skupina provozu budov s tím, že dohodou o změně sjednaných pracovních podmínek, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným 1/ dne datum, se změnil pracovní poměr na dobu neurčitou. Dále bylo zjištěno, že tento žalovaný ukončil pracovní poměr u žalobkyně dne datum. Žalovaný 2/ nastoupil do pracovního poměru u žalobkyně dne datum jako zedník na ekonomické oddělení Okresního ředitelství obec s tím, že na základě dohody o sjednaných pracovních podmínek ze dne datum se sjednaný obsah pracovní smlouvy změnil tak, že od datum bude vykonávat funkci zedník ekonomického oddělení obec. Dále bylo zjištěno, že tento žalovaný ukončil pracovní poměr u žalobkyně dne datum. Oba žalovaní měli uvedeno v pracovních smlouvách jako místo výkonu práce anonymizováno. V popisech práce ze dne datum a datum obou žalovaných bylo mimo jiné uvedeno, že jsou povinni podle pokynu nadřízeného plnit i další úkoly, které nejsou v pracovní náplni uvedeny, ale odpovídají sjednanému druhu práce a platovému zařazení např. stěhování materiálu a nábytku apod. Dále bylo zjištěno, že oba žalovaní byli naposledy dne datum opakovaně proškoleni z BOZP a PO a dále byli poučeni v tom směru, že při dopravě labilního nákladu materiál či předměty mají stabilizovat např. lany, řetězy, popruhy, aby během přepravy nedošlo k posunu přepravy nákladů. Dne datum přímý nadřízený ing. příjmení žalovaným předal rozpis práce na uvedený den. Oba žalovaní společně odjeli do obec, kde provedli opravu osvětlení stálé služby v obec a potom s pracovníky OMTZ panem příjmení a panem příjmení stěhovali na anonymizováno oddělení anonymizována dvě slova v obec nábytek prostřednictvím výtahu pro invalidy. Pokud se jedná o průběh vzniku škody na výtahu pro invalidy, má soud za prokázané, že pracovník OMTZ pan příjmení dne datum naložil nábytek ve skladu v obec, v obec na ředitelství žalobkyně vyzvedl jméno příjmení a nákladním autem odjeli společně na anonymizováno oddělení v obec, kde měli provést vyskladnění nábytku a to podle pokynu nadřízené jméno příjmení paní příjmení, která jim uložila, aby vyskladnili nábytek do garáže. Když přijeli na anonymizováno oddělení v obec, tak svědek jméno příjmení zacouval nákladním autem mezi vrata do prostoru dvora. Poté svědek jméno příjmení zjistil, že nábytek není možné složit do garáže, tak šel za zástupcem anonymizováno oddělení v obec panem npor. titul. jméno příjmení, se kterým se dohodl, že nábytek mají nastěhovat do 2. patra v objektu, kam ho také potom stěhovali. Svědek jméno příjmení nekontaktoval svoji přímou nadřízenou paní příjmení, aby mu dala jiné dispozice k umístění stěhovaného nábytku. Žalovaní ani svědci jméno příjmení, jméno příjmení nedostali pokyn, že by měli stěhovat nábytek prostřednictvím výtahu pro invalidy. Dělali to z toho důvodu, aby si usnadnili práci. Dále má soud za prokázané, že v době, kdy svědek jméno příjmení společně s jméno příjmení přijeli nákladním automobilem na anonymizováno oddělení v obec, tak výtah pro invalidy byl zamčený, svědek jméno příjmení šel pro klíč od výtahu pro invalidy, který byl umístěn v plechové uzamčené skříňce u dozorčího. Dále má soud za to, že dozorčí prap. jméno příjmení mu klíč od výtahu pro invalidy vydal, aniž udělal záznam o tom, komu klíč vydává bez toho, že by se ptal svědka jméno příjmení, k jakému účelu budou výtah pro invalidy používat. Potom došlo k tomu, že svědek jméno příjmení výtah odemknul a žalovaní společně se svědky jméno příjmení a jméno příjmení začali stěhovat prostřednictvím výtahu nejdříve skříně s nástavci a potom police. Skříně s nástavcem do výtahu dávali společně svědek jméno příjmení a žalovaný 1/ a nahoře z výtahu skříně s nástavcem vyndávali žalovaný 2/ a svědek jméno příjmení, když soud neuvěřil tvrzení svědka jméno příjmení, že nábytek prostřednictvím výtahu nestěhoval, protože jak vyplynulo z výpovědi svědka jméno příjmení, skříně s nástavci byly těžké a jedna osoba s nimi nemohla manipulovat. Dále bylo zjištěno, že když odstěhovali všechny skříně s nástavci prostřednictvím výtahu pro invalidy do mezipatra, tak prostřednictvím výtahu pro invalidy začali stěhovat police. Při stěhování polic došlo k jejich zpříčení a výtah se poškodil. Skříně s nástavci do dalšího patra odnesli až poté, co došlo k poškození výtahu. Skříně s nástavci odnášeli všichni čtyři, protože byly těžké. Dále z provedeného dokazování bylo zjištěno, že police, které se ohnuly a zpříčily ve výtahu, do výtahu nakládal pouze žalovaný 1/ a žalovaný 2/ výtah nahoře pouštěl. Dále z provedeného dokazování bylo zjištěno, že škoda na výtahu byla vyčíslena částkou 88 330 Kč, kterou žalobkyně zaplatila právnická osoba obec, společnost s r.o. a to na základě faktury vystavené dne datum. Pokud zástupci účastníků navrhovali výslech svědků titul. jméno příjmení a titul. jméno příjmení, tak soud návrh na provedení těchto důkazů zamítl, když dospěl k závěru, že k prokázání skutkových tvrzení postačí protokol ze dne datum a úřední záznam ze dne datum, které byly s nimi sepsány o skutečnostech důležitých pro posuzování náhrady škody.

4. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 2 tohoto ustanovení byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí.

5. Podle § 249 odst. 1 zákoníku práce zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen“ škoda“), nemajetkové újmě ani bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma je povinen na ní upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance.

6. Soud se tedy musel zabývat otázkou, zda byly splněny na straně žalovaných předpoklady pro vznik odpovědnosti tak, jak to má na mysli ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce. Pokud se jedná o první předpoklad vzniku škody, tak tato podmínka byla splněna, když při stěhování nábytku prostřednictvím výtahu pro invalidy došlo ke vzniku škody na výtahu, která je představována částkou 88 330 Kč, kterou byla žalobkyně jako zaměstnavatel žalovaných povinna zaplatit právnická osoba obec, společnost s r.o. Dalším předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance je porušení povinnosti na straně žalovaných. V tomto směru soud dospěl k závěru, že žalovaní porušili své povinnosti, když k usnadnění práce stěhovali nábytek prostřednictvím výtahu pro invalidy a v důsledku tohoto jednání, i když se může jednat o nedbalost, vznikla žalobkyni škoda, za kterou dle názoru soudu žalovaní odpovídají, když jak vyplynulo z jejich pracovní náplně, k jejím vedlejším pracovním povinnost patřilo i dle pokynů nadřízeného stěhování nábytku. Také při školení BOZP a PO dne datum byli poučeni v tom směru, že při dopravě labilního nákladu, mají materiál či předměty stabilizovat např. lany, řetězy, popruhy apod. Dále se soud musel zabývat otázkou, zda na vzniku škody se porušením povinností podílela i žalobkyně. V tomto směru soud dospěl k závěru, že na straně žalobkyně došlo k porušení jejích povinností, když dozorčí útvaru prap. jméno příjmení předal klíče od výtahu pro invalidy osobě aniž si poznamenal, komu a z jakého důvodu tato osoba klíče požaduje. Dozorčímu útvaru, u něhož byly klíče umístěny ve skříňce, muselo být známo, že klíče mohou být vydány pouze za účelem přepravy invalidních osob a nikoliv za účelem stěhování nábytku. Pokud by se zeptal předmětné osoby, proč klíče požaduje, měl mu je odmítnout vydat. Tímto došlo k porušení povinnosti ze strany zaměstnavatele a soud hodnotí spoluzavinění žalobkyně na vzniku škody 50%. Dále se soud zabýval otázkou, zda pouze žalovaní odpovídají za zbytek škody ve výši 44 165 Kč. V tomto směru soud dospěl k závěru, že i další pracovníci žalobkyně pan jméno příjmení a jméno příjmení se podíleli stejnou měrou jako žalovaní na vzniku škody, když oni porušili preventivní povinnost tak, jak to má na mysli ustanovení § 249 odst. 1 zákoníku práce a společně se žalovanými stěhovali nábytek prostřednictvím výtahu pro invalidy, ačkoliv si mohli být vědomi, že stěhováním nábytku prostřednictvím tohoto výtahu může škoda vzniknout. Proto soud dospěl k závěru, že žalovaní 1/ a 2/ by se každý měli podílet na náhradě škody částkou 11 041,25 Kč (44 165:4), a proto uložil žalovanému 1/ a 2/, aby zaplatili žalobkyni částku 11 041,25 Kč. Protože žalovaní měli na základě výzvy žalobkyně zaplatit dlužnou částku do datum a neučinili tak, ocitli se tak datum v prodlení s plněním dlužné částky, a proto byl žalobkyni od datum do zaplacení přiznán i zákonný úrok z prodlení z částky 11 041,25 Kč. Pokud žalobkyně požadovala, aby jí každý ze žalovaných zaplatil ještě další částku 18 401,75 Kč s příslušenstvím, nezbylo soudu návrh žalobkyně vůči žalovaným v tomto směru zamítnout.

7. Účastníci měli ve věci částečný úspěch, a proto soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních. Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.