120 C 31/2018

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Pipkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro 443 895 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 443 895 Kč s úrokem z prodlení z částky 443 895 Kč ve výši 8,05 % od 1.9.2015 do 31.12.2015, ve výši 8,05 % od 1.1.2016 do 30.6.2016, ve výši 8,05 % od 1.7.2016 do 31.12.2016, ve výši 8,05 % od 1.1.2017 do 30.6.2017, ve výši 8,05 % od 1.7.2017 do 31.12.2017, ve výši 8,05% od 1.1.2018 do 30.6.2018, ve výši 8,05% od 1.7.2018 do zaplacení, nejpozději však do 31.12.2018, a dále s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 7 procentních bodů, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 113 256 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Podanou žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 443 895 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná s žalobcem uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly elektromontáže a ZTI - dopojení technologií. Mezi účastníky byly tyto práce objednány a sjednána jejich cena, práce byly provedeny na stavbě umístěné v areálu [anonymizováno] v [obec], na adrese [obec a číslo]. Žalobce dle zadání žalované všechny stavební práce provedl, na všechny práce byly připraveny soupisy prací, které byly podepsány po provedení prací ze strany žalované. Zhotovení díla žalobcem probíhalo od června do července 2015, kdy byl proveden soupis provedených prací, který je označen jako [obec] [anonymizováno] – 06,07/ 2015, z něhož je zřejmé, aké práce byly udělány – elektromontáže, ZTI (zdravotně technologická instalace) – dopojení technologií, dále je uvedena mechanizace, práce a práce HVS, u všech položek je uvedena cena za provedené práce žalobcem. Na základě podepsaného soupisu práce [číslo] 2015, které jsou podepsány žalovanou, byla vystavena faktura – daňový doklad č. 2015 na částku 443 895 Kč, se splatností do 31.8.2015. Žalobce žalovanou opakovaně k úhradě pohledávky vyzýval, žalovaná však úhradu odmítá.

2. Žalovaná k žalobě ve vyjádření ze dne 20.9.2019 uvedla, že uplatněný nárok ani zčásti neuznává. Žalobce není v tomto sporu aktivně legitimován, protože žalovaná neuzavřela smlouvu o dílo s žalobcem, ale se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to dne 30.9.2014. Na základě této smlouvy byly [právnická osoba] generálním dodavatelem [anonymizováno] v [obec]. Tato společnost následně dílo realizovala prostřednictvím subdodávek, mimo jiné subdodávkou od žalobce, se kterým uzavřela smlouvu o dílo dne 30.9.2014. Pro případ, že by snad soud aktivní legitimaci žalobce dovodil, mohlo by se jednat nanejvýš o bezdůvodné obohacení na straně žalované. Pro tento případ žalovaná sporuje ocenění prací provedených žalobcem. Žalobce je tím, kdy by v takovém případě měl hodnověrně doložit, jaké práce provedl, jaký použil materiál apod., a následně by bylo třeba vypracovat znalecký posudek, který by tyto práce ocenil. Dále žalobce vznesl námitku promlčení žalovaného nároku, neboť ačkoliv byly práce dokončeny v červenci 2015, byla žaloba podána až 23.8.2018. Žalovaná odkázala na rozhodnutí NS ČR ve věci 23 Cdo 4179/2007, z něhož vyplývá, že počátek promlčecí lhůty je třeba v případě bezdůvodného obohacení spatřovat v okamžiku dokončení díla, kdy žalobce mohl a měl neprodleně žalovanou vyzvat k plnění.

3. Ve vyjádření ze dne 11.1.2021 žalobce uvedl, že činí nesporným, že hlavním dodavatelem díla [anonymizováno] [obec] byla obchodní společnost [právnická osoba], ale jak vyplývá ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalovanou a [anonymizována dvě slova], předmětem díla nebyla elektroinstalace a ZTI. Provedení elektroinstalace a ZTI bylo předmětem právního vztahu vzniklého mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce podal k finančnímu úřadu za měsíc červenec 2015 výpis z evidence podle § 92a zákona o dani z přidané hodnoty za dodavatele, ve kterém vykázal mj. také zdanitelné plnění v režimu přenesené daňové povinnosti na výstupu. Obdobně měla podat výpis žalovaná za odběratele, žalobce tedy navrhuje, aby si soud vyžádal od finančního úřadu opis výpisu z evidence pro účely daně z přidané hodnoty, která žalovaná podala pravděpodobně za měsíc červenec 2015. Při provádění díla aktivně vystupoval otec žalované [jméno] [příjmení], což mohou potvrdit jak svědci [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení], a dále to, že je otec žalované v záhlaví smlouvy uzavřené s [právnická osoba] uveden jako osoba odpovědná za otázky smluvní a za vedení projektu. Cena díla provedeného na základě smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou byla smluvními stranami ujednána ve výši 443 895 Kč, toto ujednání potvrzuje i podpis otce žalované připojený pod soupisem dodaného díla (prací). Práce na díle prováděli jako subdodavatelé žalobce [příjmení] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa], a [právnická osoba], s.r.o., [IČO], se sídlem manž. [anonymizována dvě slova], [obec]. Rozsah provedených prací je uveden v položkovém rozpočtu jednotlivých smluv. Dále žalobce odkázal na ust. § [číslo] odst. 1 a § 2604 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) a uvedl, že dílo bylo dokončeno až provedením výchozí revize elektrického zařízení, tedy dnem 26.8.2015, k promlčení žalobního nároku tak nedošlo bez ohledu na to, jestli jde o plnění z nebo bez právního důvodu.

4. V podání ze dne 12.3.2021 dále žalobce odkázal na žádost o dotaci z programu rozvoje venkova, kterou žalovaná podala dne 19.3.2013 ke Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu a kterou požádala o poskytnutí dotace ve výši 7 350 000 Kč. V žádosti je popsaný projekt označen jako„ [anonymizováno] [obec]“, součástí prací provedených na projektu měly být mj. rozvody vody, elektroinstalace, topení, chlazení, odpady, což jsou práce, provedené žalobcem. Provedené práce dále žalobce upřesnil tak, že se mělo jednat o uzemnění pro výstavbu haly [anonymizováno], kabelové trasy z nerezových košů a osvětlení, kabeláž pro osvětlení a zásuvky haly [anonymizováno], kabeláž pro stroje pivovarní technologie, pospojení strojů pivní technologie, skříňový rozvaděč pro napájení technologie, přívodní kabel pro rozvaděč a výměnu skříně na nádvoří, hromosvod a revizi. Dále žalobce dodal žalované zdravotně technickou instalaci (ZTI), která zahrnovala napojení na hlavní řád přívodu vody, propojení technologie výroby, dodávku a montáž odpadů. Dílo bylo předáno krátce před vystavením daňového dokladu č. 2015, kdy byl otcem žalované podepsán předávací protokol (soupis prací), u čehož byl přítomen Ing. [příjmení], pracovním žalobce. Otec žalované byl oprávněn za žalovanou jednat, což vyplývá jednak ze smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [právnická osoba] a jednak je otec žalované uveden také v žádosti o dotaci.

5. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Z faktury – daňového dokladu č. 2015, vystaveného dne 17.8.2015, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení celkem částky 443 895 Kč, a to nejpozději do 31.8.2015. [příjmení] 443 895 Kč je účtována za provedené práce – elektromontáže, ZTI – dopojení technologie, na akci [anonymizováno] [obec] – dle soupisu prací.

7. Ze Smlouvy o dílo Čis. PS – S00212 [příjmení] [jméno] o výstavu 3 500 hl/rok pro akci„ MP [obec]“ ze dne 30.9.2014 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou jako objednatelem a [právnická osoba] jako zhotovitelem. Předmět smlouvy je vymezen v článku 2 jako závazek zhotovitele zhotovit a objednateli předat v rozsahu, způsobem, v dohodnutých termínech a za podmínek sjednaných v této smlouvě dílo, jak je specifikováno a definováno v čl. 3 této smlouvy. Dílo dle čl. 3 smlouvy je kompletní dodávka [anonymizováno] dle specifikace v čl. 3 této smlouvy s ročním výstavem 3 500 hl a varnou pro objem vyvážené mladiny 22 hl/várku, která zahrnuje výrobu, dodávku do místa určení, zajištění montáže a zkušebního provozu, a dále zajištění stavební připravenosti místa určení k instalaci [anonymizováno] na základě samostatné smlouvy o dílo na výstavbu haly pivovaru, uzavřené mezi zhotovitelem a subdodavatelem. Předmětem díla je [anonymizováno] dle specifikace v tomto článku. V čl. 3 stavebních prací zahrnuje tyto práce: zajištění výstavby kompletně vybavené přístavby ke skladu výrobní čalounické haly v místě určení dle požadavku zhotovitele na přívody energií, odpady, rozměry a celkové provedení stavby, které bude splňovat veškeré požadavky, související s umístěním a provozováním [anonymizováno]. V čl. 4 smlouvy jsou sjednány termíny pro dodání jednotlivých součástí díla, které představuje zajištění stavební připravenosti místa určení v návaznosti na termín dodání technologického zařízení [anonymizováno], dodání technologického zařízení [anonymizováno], instalaci technologického zařízení [anonymizováno] v souladu s čl. 3 [číslo] a provedení zkušební várky do 6 týdnů od dodání dle čl. 4 písm. b) této smlouvy, ukončené a potvrzené předávacím protokolem, podepsaným smluvními stranami, a zajištění zkušebního provozu a zaškolení obsluhy po dobu 4 týdnů po provedení zkušební várky. V čl. 9 Smlouvy je dále sjednáno, že zhotovitel uzavřením smlouvy přebírá odpovědnost za vlastní řízení a postup prací na díle mimo zajištění stavební připravenosti, kde toto zajišťuje v úzké součinnosti s objednatelem a prostřednictvím subdodavatele, vybraného objednatelem v souladu se smlouvou o dílo dle Přílohy [číslo] této smlouvy. Podle čl. 17 Smlouvy právní jednání mezi smluvními stranami, jakož i taková, která mají za následek změnu Smlouvy, jsou oprávněni činit pouze zástupci smluvních stran oprávnění k jednání, tj. zástupci uvedení v čl. 1 této Smlouvy, příp. zástupci jimi zmocnění. Úkony, které mají za následek změny Smlouvy, mohou činit pouze zástupci smluvních stran ve věcech smluvních či statutární orgány smluvních stran. Podle čl. 17 Smlouvy jakákoli změna Smlouvy může být provedena pouze formou písemného dodatku. Dodatky budou postupně číslovány a účinnosti nabývají podpisem oběma smluvními stranami, není-li v nich uvedeno jinak. Smlouva je za objednatele podepsána [celé jméno žalované], za zhotovitele Ing. [jméno] [příjmení], generálním ředitelem. Jako osoba odpovědná za otázky smluvní a za vedení projektu byl za objednatele ve smlouvě označen [jméno] [příjmení], jako osoba odpovědná za otázky smluvní za zhotovitele byl označen Ing. [jméno] [příjmení].

8. Z faktury – daňového dokladu č. 2015 vystaveného dne 22.4.2015 bylo zjištěno, že jím obchodní společnost [právnická osoba] fakturovala odběrateli [celé jméno žalované] částku 8 285 500 Kč, a to za dodávku minipivovaru dle specifikace čl. 3 a 6.1 s ročním výstavem 3 500 hl.

9. Ze smlouvy o dílo Čis. PS – S00218 Výstavba haly [anonymizováno] pro akci„ MP [obec]“ ze dne 30.9.2014 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako zhotovitelem a [právnická osoba], jako objednatelem. předmětem smlouvy bylo dodání díla, specifikovaného v čl. 3 Smlouvy jako„ zajištění výstavby kompletně vybavené přístavby ke skladu výrobní čalounické haly v místě určení v souladu s cenovou nabídkou zhotovitele, uvedenou v Příloze [číslo] včetně požadavků objednatele za přívody energií, odpady, rozměry a celkové provedení stavby, které bude splňovat veškeré požadavky, související s umístěním a provozováním [anonymizováno]“ Podle čl. 2 Smlouvy podkladem pro uzavření této smlouvy a provedení díla, jak je níže specifikováno, je technické zadání, vypracovaného objednatelem (viz Příloha [číslo]) a požadavek konečného zákazníka, [celé jméno žalované], zemědělského podnikatele, nezapsaného v OR, [IČO] (dále jen končený zákazník) na uzavření této smlouvy s uvedeným zhotovitelem. Objednatel jako zhotovitel uzavřel s konečným zákazníkem jako objednatelem smlouvu o dílo na výrobu a instalaci zařízení [anonymizováno], jejímž dílčím plněním je dodávka specifikovaného díla (viz Příloha 2.). Jako osoby odpovědné za otázky smluvní jsou za zhotovitele [celé jméno žalobce], za objednatele Ing. [jméno] [příjmení], jako osoby odpovědné za vedení projektu za zhotovitele [celé jméno žalobce], za objednatele [jméno] [příjmení].

10. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem firmy [příjmení] strojírny. V roce 2014 tato firma realizovala kompletní dodávku minipivovaru pro projekt [obec]. Šlo tedy o dodávku technologií, stavební část pro [právnická osoba] strojírny prováděl jako subdodavatel pan žalobce. [příjmení] strojírny uzavíraly písemnou smlouvu o dílo, a to se žalovanou. Také s panem žalobcem se uzavírala písemná smlouva o dílo. Pan [celé jméno žalobce] měl jako subdodavatel na starosti kompletní stavební připravenost, tj. napojení technologií, napojení na rozvod vody atd. O tom, že by žalobce prováděl ještě jiné práce pro jiného objednavatele, svědek nic neví. Žalobce figuroval pouze jako subdodavatel [anonymizováno] strojíren. Předání díla s panem [celé jméno žalobce] řešily [příjmení] strojírny, podepisoval se předávací protokol, který podepisoval pan [celé jméno žalobce] a svědek. Pan [anonymizováno] byl koordinátorem celého projektu na místě. S panem [příjmení] [příjmení] strojírny žádnou smlouvu nepodepisovaly, nikdy s ním svědek neřešil, zda má za někoho udělenou plnou moc. Nějakých jednání mezi panem [příjmení], panem [celé jméno žalobce] svědek přítomen nebyl. Předmětem dodávky [anonymizováno] strojíren byla dodávka veškerých technologií a její napojení na sítě. Přívod elektřiny, vody atd. si zajišťovala stavba. To naše firma nedělala. Smluvní záležitosti jsme řešili se slečnou [celé jméno žalované] Pan [celé jméno žalobce] dodával [příjmení] strojírnám kompletní stavbu, konkrétně kabeláž musela být udělána, je fakt, že třeba světla nemusela být osazena. Stavbu jsme převzali v únoru nebo březnu 2015, první várka piva se uvařila někdy počátkem léta 2015.

11. Z listin vyžádaných od Státního zemědělského intervenčního fondu k žádosti žalované o dotaci z Programu rozvoje venkova reg. [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná požádala o dotaci z programu rozvoje venkova za účelem realizace projektu – vybudování a provozování [anonymizováno] o výrobní kapacitě 3 500 hl, v žádosti o dotaci uvedla jako kontaktní odpovědnou osobu pro poskytování informací svého otce [jméno] [příjmení]. Žalovaná udělila dne 20.2.2014 písemnou plnou moc k podpisu dohody o poskytnutí dotace z programu rozvoje venkova ČR, opatření III [číslo] -–Diverzifikace činností nezemědělské povahy, záměr a), registrační číslo žádosti o dotaci [číslo] [číslo] Ing. [jméno] [příjmení]. Dále ho zmocnila k jednání jejím jménem před Státním zemědělským intervenčním fondem, a to ve všech záležitostech a jednáních, včetně podávání písemných návrhů a žádostí, týkajících se výše uvedené Žádosti o dotaci a projektu s ní související. [příjmení]. [jméno] [příjmení] skutečně za žalovanou dohodu o poskytnutí dotace ze dne 26.2.2014 podepsal. Ve spisovém materiálu Státního zemědělského intervenčního fondu je dále založena zpráva o posouzení a hodnocení nabídek uchazečů na neveřejnou zakázku, včetně rozhodnutí o přidělení zakázky Výstavba [anonymizováno] a pořízení technologie [anonymizováno] uchazeči [právnická osoba] žalobce ve spisovém materiálu figuruje jako budoucí zhotovitel ve smlouvě o smlouvě budoucí a o smlouvě o dílo, uzavřené dne 21.5.2014 s budoucím objednatelem [právnická osoba], uzavřené na budoucí dílo, jehož předmětem budou stavební práce při realizaci veřejné zakázky Podpora rozvoje podnikání nezemědělské povahy – výstavba [anonymizováno]. Ve spisovém materiále je rovněž založena smlouva, konstatovaná pod bodem 7. odůvodnění rozsudku a dodatek [číslo] k této smlouvě, který především blíže specifikuje celkovou cenu díla ve výši 15 100 000 Kč.

12. Z listiny založené na čl. 12 spisu a nazvané„ [obec] [anonymizováno] – 06,07/ 2015 bylo zjištěno, že za materiál/subdodávky je účtována cena 443 895 Kč, na listině se nachází v pravém dolním rohu podpis.

13. Z výslechu žalobce jako účastníka řízení bylo zjištěno, že s panem [příjmení] navázal spolupráci přes společného daňového poradce, jednal s panem [příjmení], protože všechno organizoval a zařizoval on. Žalobce to bral tak, že se prostě jedná o rodinnou firmu. Jednou viděl žalovanou, k ničemu se ale příliš nevyjadřovala, protože hlavní slovo měl pan [příjmení]. Při našich schůzkách s panem [příjmení] u žalobce v kanceláři byla někdy přítomna paní, která má na starosti administrativu Ing. [jméno] [příjmení], a někdy byl přítomen i stavbyvedoucí [jméno] [příjmení]. Žalobce se domnívá, že pan [příjmení] si dotaci vyřizoval přes dceru proto, že dotace tehdy byla nějak vázaná na věk žadatele. Žalobce spolupracoval s [anonymizováno] strojírnami, které dodávaly technologii [anonymizováno]. [příjmení] strojírny mi sdělily, co na projektu neudělají, a to jsem pak zajištoval já, jednalo se o elektroinstalaci a ZTI, potom některé další práce si zajišťoval pan [příjmení] sám. S ním žalobce neměl žádné problémy, vše probíhalo v přátelském duchu, probíhalo výběrové řízení a žalobce byl do projektu vybrán přes [příjmení] strojírny. Jeho úkolem bylo zajištění dopojení technologií [anonymizováno], bez toho by technologie nebyla vůbec funkční. Veškeré práce žalobci dělali subdodavatelé, jednalo se o pana [příjmení] a pana [příjmení]. Po dokončení jsme udělali zápis o předání a převzetí a dále žalobce dodal revizní zprávy a tlakové zkoušky, což jsou dokumenty nutné pro kolaudaci. Subdodavatelům samozřejmě zaplatil. Zápis o předání mu podepsal pan [příjmení], nepamatuje si datum. Fakturu na zaplacení ceny díla žalobci pak vystavili v kanceláři, k tomu došlo až po dokončení a předání díla. Pan [anonymizováno] neměl kromě [anonymizováno] strojíren jiného dodavatele nebo to žalobci aspoň nebylo známo. Kromě ZTI a elektroinstalace tam žalobce dělal další stavební úpravy (obklady, dlažby), pro [příjmení] strojírny dělal elektroinstalaci a ZTI, dělali jsme to, co si [příjmení] strojírny vyčlenily z projektu jako práce, které oni provádět nebudou, práce prováděl pro pana [příjmení], od počátku žalobce počítal s tím, že budou uhrazeny právě panem [příjmení], resp. přes jeho dceru, protože veškeré záležitosti si organizoval pan [příjmení]. Zda žalobce uzavíral ústní smlouvu či písemnou, takto si nepamatuje, cena byla mezi ním a panem [příjmení] projednána, byla to cena, za kterou žalobce provádí práci běžně. Zda mu pan [příjmení] předložil plnou moc, která by ho opravňovala k jednání za žalovanou, si žalobce nepamatuje, bral to jako rodinnou firmu, on sám pracuje spolu s dětmi a žádnou plnou moc nikdy nepotřeboval. Bylo mi známo, že vlastníkem objektu byl pan [příjmení], předpokládal, že žalovaná o všem ví, byla přítomna u jednání.

14. Z výslechu žalované jako účastníka řízení bylo zjištěno, že podniká jako fyzická osoba, a to v zemědělství od roku 2012 a asi od roku 2015 také v pivovarnictví. Má místo podnikání [adresa žalované], a asi od roku 2017 bydlí v [obec]. V podnikání nemá žádnou spolupracující osobu a nikdo se na jejím podnikání nepodílí na základě smluvního ujednání nebo jako zaměstnanec. S podnikáním žalované pomáhá její otec, ale pouze v tom směru, že jí poskytuje rady, protože má s podnikáním zkušenosti. Otci žalovaná žádnou plnou moc k zastupování jí jako podnikatele neudělila. S mým vědomím za ni otec žádné listiny nepodepisoval, každopádně mu k tomu nedávala žádný souhlas. Od roku 2014 – 2015 žalovaná začala na popud otce podnikání v pivovarnictví. Viděla v tom dobrou příležitost, otec ji tímto směrem nasměroval a poskytl jí místo, kde by se uskutečnila realizace [anonymizováno]. Ten se zřídil v [obec] v nemovitosti ve vlastnictví otce žalované, na čemž se dohodli ústně. Realizaci [anonymizováno] zajišťovala [právnická osoba] strojírny, s nimiž jednala sama žalovaná. Otec jí dopomáhal, tuto firmu kontaktoval, jednání vedla ale žalovaná sama, sama podepisovala i smlouvy. K realizaci [anonymizováno] žádala o dotaci, v tom směru jí pomáhal Ing. [příjmení], k čemuž mu žalovaná udělila plnou moc. Ing. [příjmení] jí doporučil otec. Pokud žalovaná ví, tak na realizaci [anonymizováno] [obec] se podílela výhradně [právnická osoba] strojírny, o žádné jiné firmě, která by zde prováděla nějaké práce, neví. Pana žalobce vidí žalovaná zde poprvé, nikdy předtím s ním nejednala, nikdy ho neviděla ani v [anonymizováno].

15. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že ve věci realizace [anonymizováno] [obec] jednal s panem [jméno] [příjmení], pro kterého realizoval podklady k žádosti o dotaci, u těchto jednání nikdo jiný přítomen nebyl. Obecně s ním projednával realizaci záměru myšlenkově, nevybavuje si přesný obsah listin, které pro tento záměr shromažďoval, ani si nevybavuje, že by tyto listiny byly podepisovány nějakou jinou osobou, než panem [příjmení]. Komunikovalo se především poštou. Svědek posílal panu [příjmení] nějaké podklady, které si pak řešil on sám, je možné, že v jednom případě svědek něco na agenturu předával sám. S žalovanou určitě žádné detaily svědek neprobíral, nevybavuje si ji, není si vědom toho, že by s ní někdy jednal, i když to nemůže vyloučit. Pan [anonymizováno] realizoval prostřednictvím svých dětí více věcí. S žalovanou svědek nikdy neabsolvoval nějaká podrobná jednání, nevylučuje maximálně setkání u příležitosti předání nějakých dokladů v řádu cca 5 – 10 minut. Pan [anonymizováno] svědkovi předával plné moci podepsané jeho dcerou na svědka, žádné plné moci podepsané jeho dcerou na pana [příjmení] jsem neviděl. S panem [příjmení] svědek řešil možnosti při čerpání dotací, zda se to dá při konkrétním projektu realizovat, nikdy však s ním neřešil konkrétní technickou realizaci, to si řešil pan [příjmení] vždy sám.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce je jeho zaměstnavatel, pracuje pro něho na základě pracovní smlouvy, jejich vztah je čistě pracovní, pro žalovanou svědek stavěl. Ví o tom, že se jednání soudu týká nějaké nezaplacené faktury, tuto informaci má od svého zaměstnavatele. Nikdo mu však neříkal, jakým způsobem má ve věci vypovídat. Pokud jde [anonymizováno] [obec], tak tam firma jako subdodavatel dělala pro [příjmení] strojírny stavební část od základů až pro zprovoznění technologií dodaných [anonymizováno] strojírnami. Propojení technologií, revizní zkoušky, [příjmení], ZTI dodával přímo na základě objednávky pana [příjmení]. Paní žalovanou svědek viděl jednou nebo dvakrát, a to při začátku stavby a při podpisu soupisu za provedené práce, kdy paní [celé jméno žalované] byla pouze přítomna, ale soupisy podepisoval její otec [jméno] [příjmení]. [příjmení] [příjmení] strojírny svědek jednal s panem [příjmení]. [příjmení] ostatních prací jsme řešili s panem [příjmení], který si tyto práce objednával u nás, neboť to ve stavební části nebylo řešeno. Svědek viděl smlouvy uzavřené mezi [anonymizováno] strojírnami a investorem, kterým byla paní žalovaná [celé jméno žalované], tyto smlouvy jsou založeny u nás ve firmě. Na kontrolních dnech na stavbě byl přítomen pan [příjmení], pan [příjmení] a v technických věcech za naší firmu byl přítomen svědek. Pokud jde o předání díla, tak stavební část si přebíraly [příjmení] strojírny. Ostatní dodávky si přebíral pan [příjmení], podepisoval se předávací protokol, u jehož podpisu byl přítomen pan [příjmení], pan [příjmení] a svědek. Po předestření listiny založené ve spise na čl. 12, k této listině svědek uvádí, že na listině jsou uvedeny práce, které jsme prováděly pro pana [příjmení], podpis na listině by mohl být pana [příjmení], ale svědek si není stoprocentně jist. Paní žalovaná nám nikdy žádný soupis prací nepodepisovala, to si objednával pan [příjmení]. Předání díla jsme řešili vždy a panem [příjmení], žalovaná u toho nikdy nefigurovala a nikdy nic nepodepisovala.

17. Z výslechu svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ze smluv o dílo č. S2014/0013 ze dne 8.12.2014 a č. S2015/0010 ze dne 2.2.2015 bylo zjištěno, že pro žalobce prováděli jako subdodavatelé práce na [anonymizováno] [obec] – elektromontážní práce a ZTI, kanalizaci, přívod vody a dopojení technologií. Oba svědci si provedené práce dohodli s žalobcem, který jim za dílo řádně zaplatil. Při provádění díla podpisu žádných smluv přítomni nebyli. Cena elektromontážních prací provedených [právnická osoba] [anonymizováno] byla v písemné smlouvě o dílo sjednána ve výši 354 255 Kč bez DPH, dílo mělo být dokončeno do 31.1.2015 Cena ZTI na akci [anonymizováno] [obec], obsahující veškeré stavební montážní práce, které jsou potřebné k realizaci dané akce, provedených [právnická osoba] s.r.o. byla v písemné smlouvě o dílo sjednána ve výši 68 502 Kč bez DPH, dílo mělo být prováděno v období od února 2015 do července 2015.

18. Ze zprávy Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro Prahu 2, dne 24.3.2021 bylo zjištěno, že daňový subjekt [celé jméno žalované], DIČ [číslo], bydlištěm [ulice a číslo], [obec a číslo] – [část obce], v období od července a později do konce roku 2015 uvedl jedno přijaté plnění od subjektu DIČ [anonymizováno] ve výši 443 895 Kč s kódem označení 4 – pro stavební a montážní práce a s datem zdanitelného plnění 31.7.2015.

19. Pokud jde o svědeckou výpověď svědka [jméno] [příjmení], otce žalované, poskytnutou při jednání 25.5.2021, tak soud dospěl k závěru, že obecná věrohodnost svědka je značně snížena. Žalobce doložil několik průběžných zpráv insolvenční správkyně saluka v.o.s., ustanovené ve věci sp. zn. [insolvenční spisová značka], úpadce (dlužník) [jméno] [příjmení]. Ve zprávě ze dne 26.10.2020 je výslovně uvedeno,„ že dlužník svým obstrukčním jednáním a naprostou nespoluprací dlouhodobě maří výkon činnosti insolvenční správkyně a porušuje zákonem stanovené povinnosti, čímž může být naplněna skutková podstata ust. § 225 trestního zákoníku. V této souvislosti tak přistoupila insolvenční správkyně k podání trestního oznámení na dlužníka za účelem prošetření jeho jednání příslušným orgánem činným v trestním řízení.“ Toto jednání dlužníka přitom dle zpráv insolvenční správkyně přímo souvisí s podnikáním dlužníka, či jeho dětí v nemovitosti v k.ú. [obec]. Dlužník insolvenční správkyni předkládal různé verze nájemních smluv, kterými měl údajně část své nemovitosti pronajímat žalované, nebylo však zpočátku zjištěno, že by bylo ze strany žalované hrazeno nějaké nájemné, k řádnému hrazení nájemného došlo až na popud insolvenční správkyně. Dále se v objektu měla nacházet hospodářská zvířata, o kterých dlužník tvrdil, že jsou vlastnictvím žalované, až do dne podání poslední zprávy insolvenční správkyně ze dne 29.1.2021 však nebylo přes její výzvy prokázáno vlastnické právo k těmto zvířatům. U svědka [příjmení] je třeba tedy nejenom zohlednit skutečnost, že je k žalované v úzkém příbuzenském vztahu, ale jeho podnikání také úzce souvisí s podnikáním žalované, ve kterém jí i podle žalované pomáhal. V probíhajícím insolvenčním řízení navíc svědek minimálně vzbuzuje podezření, že zamlčuje podstatné skutečnosti týkající se insolvenční podstaty, nebo je uvádí neúplně. Jeho výpověď je i obsahově v rozporu s výpověďmi ostatních slyšených svědků, kteří shodně popsali jeho aktivní roli při podnikání žalované, ačkoliv svědek ji zcela marginalizoval. K výpovědi svědka [příjmení] tedy soud pro významnou nevěrohodnost jak svědka, tak jeho výpovědi nepřihlížel.

20. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti.

21. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci: Žalovaná zřídila v nemovitosti na adrese [obec a číslo] [anonymizováno], jehož realizaci zahrnující zajištění výstavby kompletně vybavené přístavby ke skladu výrobní čalounické haly v místě určení v souladu s cenovou nabídkou zhotovitele, uvedenou v Příloze [číslo] včetně požadavků objednatele za přívody energií, odpady, rozměry a celkové provedení stavby, které bude splňovat veškeré požadavky, související s umístěním a provozováním [anonymizováno], zajistila jako generální dodavatel společnost [právnická osoba] Smlouvu o dílo se společností [právnická osoba], žalovaná přiložila i ke své žádosti o dotaci z programu rozvoje venkova ČR podané u Státního zemědělského intervenčního fondu, současně též doložila, že dílo bude zčásti realizováno pomocí subdodavatele – žalobce, se kterým uzavře smlouvu o dílo společnost [právnická osoba] K uzavřené písemné smlouvy o dílo mezi [právnická osoba] a žalobcem skutečně došlo. Z této smlouvy a z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že práce, jejichž cena je předmětem tohoto řízení, měly být zajištěny [právnická osoba], pro které je jako subdodavatel provedl žalobce. Práce pro žalobce pak provedli jako jeho subdodavatelé firmy [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova].

22. Žalobce tedy v řízení, ani přes poučení udělené mu soudem podle § 118a odst. 3 o.s.ř., neprokázal, že elektromontážní práce a ZTI v [anonymizováno] [obec] provedl nikoli jako subdodavatel [právnická osoba], ale na základě smlouvy o dílo uzavřené ústně s žalovanou. Žalovaná především jak smlouvu o dílo uzavřenou s [právnická osoba], tak žádost o dotaci osobně podepsala a nebylo zjištěno, že by za ni nějaké smlouvy jako její zástupce uzavíral otec [jméno] [příjmení], byť ten jí v podnikání bezesporu pomáhal. Současně vyloučila, že by s žalobcem osobně jednala a projevila vůči němu vůli, uzavřít jakoukoli smlouvu. Tuto skutečnost potvrdil i žalobce v rámci své výpovědi, který se spokojil se svojí domněnkou, že pan [jméno] [příjmení] má s dcerou rodinnou firmu a je tedy oprávněn za ni jednat, přičemž mu [jméno] [příjmení] nepředložil žádnou písemnou plnou moc. Žalobce navíc potvrdil, že u jednání ohledně uzavření smlouvy měl být [jméno] [příjmení], mohla být přítomna i Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení], žalovanou viděl pouze jednou a hovořili o tom, že žalovaná studuje v [obec]. Soud tedy nemůže přihlížet ani k ust. § 444 odst. 1 zák. č. 89/2012 S., občanského zákoníku (dále o.z.), neboť provedeným dokazováním nebylo zjištěno, že by žalovaná před uzavřením údajné smlouvy o dílo nebo při jejím údajném uzavření mohla u žalobce svou vlastní vinou vyvolat domněnku, že svého otce zmocnila k jednání v jejím zastoupení, a to zejména za situace, kdy věděla, že žalobce je subdodavatelem [anonymizováno] strojíren. Uzavření smlouvy o dílo mezi žalobcem a žalovanou nepotvrdil rovněž žádný z vyslechnutých svědků, konkrétně svědek [příjmení] [příjmení] (zaměstnanec žalobce) uvedl, že žalovanou viděl pouze„ při začátku stavby a pak při podpisu soupisu za provedené práce, soupisy podepisoval její otec.“ Jediný důkaz, který by mohl potvrdit závěr žalobce, je zpráva Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, územní pracoviště pro [část Prahy] hlášení o zdanitelném plnění ve výši 443 895 Kč, tento důkaz samotný však není způsobilý dostatečně prokázat závěr o tom, že mezi žalobcem a žalovanou skutečně došlo k uzavření platné smlouvy o dílo.

23. Soud se za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření smlouvy o dílo mezi účastníky, zabýval otázkou, zda nelze uplatněný nárok posoudit jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o.z. Bylo prokázáno, že práce byly provedeny při realizaci [anonymizováno] [obec], který byl vybudován generálním dodavatelem [právnická osoba] Podle smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [anonymizováno] strojírnami měl dodavatel provést dílo [anonymizováno] [obec] jako celek dle specifikace a odevzdat žalované poté, co se prokáže jeho funkčnost, což by bez ZTI a elektroinstalace nebylo možné, jak potvrdil svědek [příjmení] [příjmení]. Žalobce neprokázal, že by uvedené práce neprovedl jako subdodavatel [právnická osoba], ale přímo pro žalovanou, byť bez platně uzavřené smlouvy. Jeho nárok tak, jak byl zjištěn provedeným dokazováním, tedy nemůže představovat bezdůvodné obohacení žalované. Pokud by snad bezdůvodné obohacení žalované vzniklo (což nebylo, jak je shora vyloženo, prokázáno), tak žalobkyně vznesla v rámci řízení zcela důvodnou námitku promlčení. Jak bylo v řízení jednoznačně prokázáno (výslechem žalobce, výslechem subdodavatelů žalobce, listinou založenou na čl. 12 spisu, výslechem svědka [příjmení] [příjmení]), byly práce, jejichž cena je předmětem řízení, prováděny žalobcem nejpozději do konce měsíce července 2015, v měsíci srpnu 2015 byla provedena pouze revize elektroinstalace, kterou ovšem neprováděl žalobce. Z počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení je nutno počítat den vystavení faktury č. 2015, tedy den 17.8.2015, kdy žalobce žalovanou vyzval k plnění částky 443 895 Kč. V této souvislosti žalovaná ve svém vyjádření ze dne 20.9.2019 dle názoru soudu zcela přiléhavě odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 32 Cdo 4179/2007, ze kterého vyplývá, že lhůtu k vydání bezdůvodného obohacení nelze v tomto případě počítat až ode dne předání a převzetí díla. Pokud tedy tříletá promlčení lhůta ve smyslu § 629 odst. 1 o.z. započala běžet dne 17.8.2015 a žaloba byla k soudu podána dne 23.8.2018, byl nárok žalobce ke dni podání žaloby již promlčen.

24. Na základě shora uvedených důvodů tak není nárok žalobce po právu a soud tedy žalobu v plném rozsahu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 113 256 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 443 895 Kč sestávající z částky 10 100 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, účast na jednání soudu 23.7.2019 a 2.3.2021, vyjádření k žalobě a vyjádření k věci samé, účast na jednání 25.5.2021 a 19.8.2021, které obě přesahovala 2 hodiny) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 93 600 Kč ve výši 19 656 Kč.