121 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 113 999 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 113 999 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 113 999 Kč od 6. 5. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6 300 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 113 999 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žalobkyně uvedla, že žalovaná odebírala elektrickou energii bez uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny, a to v místě spotřeby na adrese obec a číslo, které bylo odpojeno pro neplacení. Žalované byla vyúčtována náhrada škody za neoprávněný odběr elektrické energie včetně činností souvisejících s nápravou závadného stavu, kterou žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou číslo. Žalovaná však na dlužnou částku neuhradil ničeho, přestože byla k úhradě vyzvána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručována do vlastních rukou postupem dle § 49 občanského soudního řádu na adresu trvalého pobytu. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas a žalovaná se nevyjádřila (§ 115a občanského soudního řádu, 101 odst. 4 občanského soudního řádu). Z protokolu o provedené kontrole odběrného místa číslo ze dne datum soud zjistil, že v odběrném místě žalované byl téhož dne zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie, konkrétně neoprávněné měřené připojení. Na bezesmluvním měřidle výrobní číslo typ TS, rok výroby 2012 byla zjištěna měřená spotřeba, konečný stav VT činil číslo. Neoprávněný odběr byl ukončen demontáží elektroměru. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny vyhotoveném jméno příjmení soud zjistil, že žalované byla za odběr 18 255 kWh v období od ukončení smlouvy dne datum (stav elektroměru číslo) do odstranění neoprávněného odběru dne datum (stav elektroměru číslo) vyúčtována částka 90 004,35 Kč a dále vyúčtovány oprávněné náklady za dopravu a administrativní paušál ve výši 4 210 Kč. Z faktury číslo soud zjistil, že žalované byla za neoprávněný odběr v období od datum do datum vyfakturována částka 113 99 Kč (94 214,35 Kč + 19 785,01 Kč DPH), splatná datum. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě výzvou ze dne 27. 5. 2022. Na základě zjištění učiněných z listin obsažených ve spise učinil soud závěr o skutkovém stavu. Žalovaná odebírala elektřinu bez řádně uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny. Žalobkyně při kontrole odběrného místa zjistila, že dochází k neoprávněnému odběru, o čemž byl sepsán protokol. Výše neoprávněně odebrané elektřiny byla zjištěna rozdílem mezi stavem elektroměru v okamžiku ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny a stavem elektroměru v okamžiku jeho demontáže. Takto byla odebrána elektrická energie 18 255 kWh. Žalované byla vyúčtována náhrada škody za neoprávněný odběr a náklady s tím související a byla jí vystavena faktura k úhradě neoprávněně odebrané elektrické energie ve výši 113 999 Kč včetně DPH. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho, přestože byla žalobkyní vyzvána. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Dle § 51 odst. 2, 3 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalovaná neoprávněné odebírala elektrickou energii, a to bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny. Žalobkyně jí v souladu s vyhláškou č. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, vyúčtovala vzniklou škodu, včetně souvisejících činností s nápravou závadného stavu. Žalovaná porušila svou povinnost uhradit vyúčtovaný neoprávněný odběr elektřiny a dostala se tak do prodlení s úhradou peněžitého plnění. Soud proto podané žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny, tak ohledně příslušenství, neboť je zřejmé, že žalovaná se ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ o. z.“) dostala do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, když neuhradila řádně a včas dluh vůči žalobkyni. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky ve výši zákonem stanoveného úroku z prodlení (podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), tedy ve výši 11,75 % ročně z dlužné částky. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro delší lhůtu nebyly shledány důvody. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Dle § 151 odst. 3 o. s. ř. představují náklady řízení v tomto případě částku 5 700 Kč vynaloženou žalobkyní na zaplacení soudního poplatku a částku 600 Kč za dva úkony paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. za každý úkon částka 300 Kč (návrh ve věci samé, výzva k plnění). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.