121 C 25/2023

Plný text

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci žalobce: Jméno žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta o 1 850 000 Kč příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 1 850 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám zástupce žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 64 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 1 800 000 Kč. V důvodech svého návrhu uvedl, že žalovaná uzavřela v roce 2020 kupní smlouvy, jejichž předmětem byly nemovitosti, a to stavba občanské vybavenosti č.p. , Anonymizováno, v , adresa, , pozemek p. č. , Anonymizováno, zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovitosti a)“), a pozemek p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovitosti b)“). Žalobce ze svých výlučných prostředků zaplatil v případě nemovitostí a) celkovou kupní cenu ve výši 1 000 000 Kč a v případě nemovitosti b) celkovou kupní cenu ve výši 850 000 Kč. Kupní ceny byly zaplaceny v souladu s dohodou účastníků, že jsou nemovitosti kupovány jako investiční, za účelem dalšího využití, konkrétně pronájmu. Jako kupující a výlučný vlastník byla žalovaná uvedena z důvodu minimalizace rizika při ztrátách v podnikání žalobce. Prostředky plynoucí z využití předmětných nemovitostí byly užívány společně. Vzhledem k tomu, že nadále účastníci již nehodlají pokračovat ve společných aktivitách, žalobce žádá od žalované vrácení investic, které do pořízení nemovitostí vložil.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že se žalobcem žili jako partneři, mají spolu dvě děti. Žalobce zaslal na účet žalované částku 1 250 000 Kč na kupní cenu nemovitostí, zbývajících 600 000 Kč bylo uhrazeno z prostředků žalované. Jako důvod uváděl žalobce snahu zajistit žalovanou a jejich děti pro případ, že by se žalobci něco stalo, např. kdyby zemřel, dostal se do insolvence apod. Tuto skutečnost potvrdil žalobce i v rámci opatrovnického řízení ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. , spisová značka, . V důsledku nevěry žalobce následně došlo k rozchodu účastníků, přičemž do té doby se žalovaný nezmínil o tom, že by prostředky chtěl vrátit. Žalovaná je přesvědčena, že žalobce přistoupil k požadavku na vrácení peněz z důvodu osobní msty vůči žalované a tlaku, aby se k němu vrátila. Vyplývá to z jeho chování k žalované po rozchodu, jejího pronásledování, fyzického napadání. Jeho žaloba je tak pouze sofistikovanějším projevem tlaku žalobce na žalovanou. Ohledně chování žalobce jsou průběžně vedena přestupková a trestní řízení. Žalobce je v souvislosti se svým chováním vůči žalované a její rodině nepravomocně odsouzen rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 6. 2024, sp. zn. , spisová značka, pro , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, . Dále je proti němu vedeno trestní řízení u Krajského ředitelství policie kraje , adresa, pro , podezřelý výraz, Veškerá nyní prošetřovaná činnost žalobce přitom souvisela přímo s tlakem na žalovanou, aby se k němu vrátila. V případě nesouhlasu se pak choval agresivně a mstivě. Podaná žaloba tak představuje zjevné zneužití práva, kdy žaloba je pouze dalším nástrojem nátlaku žalobce na žalovanou. Žalobkyně dále odkázala na ustanovení § 2992 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), kdy jednání žalobce, jímž poskytl peněžní prostředky žalované nemůže představovat bezdůvodné obohacení, neboť se jedná o plnění s úmyslem obdarovat nebo obohatit druhou osobu bez úmyslu právně se vázat. Peněžní prostředky přitom poskytl s plným vědomím, že je poskytnout nemusí. Pokud by tedy žalobce neměl v úmyslu s žalovanou uzavřít předáním prostředků darovací smlouvu nebo tyto prostředky poskytnout bez úmyslu se právně vázat, poskytoval je s plným vědomím toho, že je není povinen poskytnout. Nemá tak nárok na vydání obohacení také z důvodu plnění nedluhu. Při jednání dne , datum, žalovaná jako eventuální obranu vznesla ještě kompenzační námitku, neboť dne 10. 1.2 2021 uhradila ve prospěch žalobce částku 100 000 Kč a dne 16. 1. 2023 částku 1 650 000 Kč, a to k úhradě kupní ceny penzionu v , adresa, , pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba s č. p. , Anonymizováno, , pozemku p. č. , Anonymizováno, a pozemku p. č. , Anonymizováno, , vše v k. ú. a obci , adresa, . Penzion měla nabýt po úhradě hypotéky, váznoucí na nemovitostech, žalovaná. Vzhledem k rozpadu vztahu však již nelze očekávat, že by k tomu došlo. Žalobkyně proto požaduje vrácení těchto prostředků, přičemž částku 100 000 Kč a následně částku 1 650 000 Kč navrhuje eventuálně započíst proti uplatněnému nároku žalobce.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, dne , datum, . Žalobci byla dne 15. 7. 2024 zanechána výzva k vyzvednutí zásilky v souladu s ustanovením § 49odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že si žalobce zásilku nepřevzal, byla mu doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 4 o. s. ř. dne 25. 7. 2024. Dne 2. 8. 2024 ve 12:10 hodin žalobce požádal o odročení jednání s tím, že má ve střídavé péči děti ze vztahu se žalovanou a v týdnu od 5. 8. 2024 do 11. 8. 2024 s nimi má naplánovanou cestu do , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že mu matka činí problémy s vycestováním dětí, podal dne , datum, soudu návrh na předběžné opatření. Tomuto návrhu soud vyhověl. Jednání se tak nemůže zúčastnit.

4. Soud návrhu žalobce na odročení jednání nevyhověl, neboť z předloženého návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobce cestu plánoval dlouhodobě, přičemž si nebyl jistý, zda bude cestovat do , Anonymizováno, či po EU, kde souhlas žalované pro vycestování s dětmi nepotřebuje. Nebyl tak odkázán na vydání předběžného opatření, neboť bez ohledu na jeho vyhovění či nevyhovění měl mít děti v péči a hodlal s nimi cestovat. Již v době doručení předvolání si tak musel být vědom toho, že se jednání nezúčastní. Žalobce tak podal žádost o odročení opožděně. Nejedná se přitom o ojedinělý případ takového to jednání žalobce, když ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, podal žalobce (v daném řízení v pozici žalovaného) žádost o odročení jednání den před konáním jednání (, datum, ) s tím, že si teprve zvolil právního zástupce. Přestože mu bylo vyhověno a byl opakovaně vyzván k vyjádření se, dosud vyjádření soudu nezaslal. Jeho jednání tak soud považuje soud za obstrukční a ve vztahu k soudu i protistraně za neuctivé. S ohledem na výše uvedené tedy žádosti o odročení jednání nevyhověl, žalobce o tom vyrozuměl, přičemž ve věci jednal v nepřítomnosti žalovaného.

5. Z kupní smlouvy ze dne 11. 11. 2020, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovanou bylo zjištěno, že na základě ní žalovaná nabyla ideální podíl ½ k nemovitostem a) za kupní cenu ve výši 1 000 000 Kč, jež byla poukázána před podpisem smlouvy na účet prodávající společnosti. Z kupní smlouvy ze dne 31. 8. 2020 uzavřené na straně prodávající , jméno FO, a , jméno FO, a na straně kupující žalovanou bylo prokázáno, že došlo k převodu vlastnického práva k nemovitosti b) za kupní cenu 850 000 Kč. Žalovaná nabytí těchto nemovitostí za uvedené kupní ceny nezpochybňovala.

6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od 22. 8. 2020 do 22. 9. 2020 bylo prokázáno, že žalobce zaslal na účet č. , č. účtu, označený jako „, jméno FO, “ částku 1 250 000 Kč dne 3. 9. 2020. Ani v tomto případě žalovaná nezpochybňovala, že jí žalobce zaslal na účet částku 1 250 000 Kč, kterou použila na úhradu části kupní ceny výše uvedených nemovitostí. Z výzvy ze dne 21. 8. 2023 zaslané zástupcem žalobce žalované bylo zjištěno, že byla vyzvána mimo jiné k vrácení částky 1 000 000 Kč jako kupní ceny nemovitostí a) a částky 850 000 Kč jako kupní ceny nemovitostí b) s tím, že nemovitosti byly pořízeny jako investiční, kdy jsou pronajímány a výnosy byly užívány pro společné aktivity. Vzhledem k tomu, že společné aktivity ustaly, má žalobce zájem řešit vrácení výlučných prostředků.

7. Z připojeného spisu zdejšího soudu v opatrovnické věci sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že mezi účastníky probíhá velmi komplikovaný a emočně vyhrocený spor o úpravu poměrů k nezletilým dětem , adresa, ) a , jméno FO, (, Anonymizováno, ) , Anonymizováno, . Z protokolu ze dne 16. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobce (otec nezletilých) v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že žalované koupil v roce 2021 penzion s tím, že se po skončení mateřské dovolené o něj bude žalovaná starat. Po narození syna pro případ, že by se mu něco stalo, když chtěl, aby po něm něco zůstalo, má ještě jednu dceru, a také proto, že měl pocit, že může mít k matce dětí důvěru, napsal nemovitosti na ni. Bylo to i z důvodu rozdělení rizika investicí, aby o vše případně nepřišli. Zřídil speciální účet u , právnická osoba, na jméno matky dětí určený na nájmy, u tohoto účtu byl veden jako disponent. Z účtu pak byly měsíčně zasílány částky na domácnost, nejprve 20 000 Kč, následně 25 000 Kč. Po rozpadu vztahu mu byla dispozice s účtem zamezena.

8. Z rozsudku zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, trestního zákoníku, a to za jednání, kterého se měl dopustit tím, že dne , datum, v době kolem , Anonymizováno, hodin mezi obcemi , adresa, , s cílem přinutit k zastavenípoškozeného , jméno FO, , narozeného , datum, , jenž řídil osobní motorové vozidlo tovární značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , na něj nejdříve zezadu agresivně najížděl svým motorovým vozidlem tovární značky , jméno FO, , SPZAnonymizovaný odstavec10. Soud neprovedl navrženou účastnickou výpověď žalované, neboť tento důkaz považoval s ohledem na již provedené důkazy a z nich zjištěný skutkový stav za nadbytečný. Soud rovněž neprovedl důkazy seznamem nemovitostí na LV č. , hodnota, , výpisy z účtu žalované č. , č. účtu, za období od 23. 11. do 22. 12. 2021 a oznámením o provedení příkazu k úhradě, jež měly prokázat skutečnosti týkající se eventuální námitky započtení, neboť soud neshledal žalobu důvodnou, proto neprováděl důkazy týkající se další, eventuální obrany žalované.

11. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že účastníci žili v partnerském vztahu, ze kterého se jim narodily dvě děti (, Anonymizováno, ), ohledně jejichž péče nyní vedou komplikovaný opatrovnický spor u zdejšího soudu. Po narození dětí žalovaná uzavřela kupní smlouvy ze dne 31. 8. 2020 a 11. 11. 2020 k nemovitostem a) a b) za kupní cenu celkem 1 850 000 Kč. Žalobce jí dne 3. 9. 2020 zaslal na účet u , právnická osoba, , č. účtu, částku 1 250 000 Kč. Tento účet současně sloužil jako účet pro příjem nájmů z nemovitostí. Žalobce v řízení neprokázal, že by žalované poskytl částku 1 850 000 Kč, jak tvrdil, neboť z provedených důkazů je prokázané pouze zaslání částky 1 250 000 Kč, což žalovaná ani nepopírá. Vzhledem k tomu, že se žalobce k jednání nedostavil, nemohl být poučen dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o neunesení důkazního břemene ve vztahu k poskytnutí zbývající částky 600 000 Kč, byť soud jej již před jednáním o tomto nedostatku vyrozuměl.

12. Z provedených důkazů dále vzal soud za prokázané, že motivací žalovaného k zaslání peněžních prostředků ve prospěch účtu žalované bylo to, že chtěl, aby nemovitosti byly napsány na žalovanou, neboť chtěl rodinu zabezpečit, chtěl snížit podnikatelské riziko, chtěl, aby po něm něco zbylo, kdyby se s ním něco stalo. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobce peněžní prostředky poskytl žalované vědomě, a to s úmyslem zabezpečit ji , právnická osoba, pro případ nějaké nenadálé události či jeho špatných investic. K rozpadu vztahu účastníků došlo zhruba v květnu 2023. Dne 21. 8. 2023 zaslal žalobce prostřednictvím svého zástupce žalované výzvu k vypořádání investic žalobce do nákupu nemovitostí a) a b). Žalobce není smířen s odchodem žalované, opakovaně jí kontaktuje, je řešen pro přestupky, jichž se měl dopustit proti žalované. , jméno FO, přepisů audionahrávek z rozhovorů mezi účastníky vyplývá, že žalobce vyhrožuje žalované a další osobě (zřejmě otci), říká jí, že navýší její dluh za nemovitosti, snaží se ji přesvědčit, že mu na ní záleží, dochází i k dalším konfliktům.

13. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle § 2992 o. z. byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

15. Dle § 2997 odst. 1 o. z. dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl.

16. Žalobce se domáhá zaplacení částky 1 850 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Jak bylo uvedeno výše, žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení, že poskytl žalované částku 600 000 Kč, ohledně této částky tak žaloba byla z důvodu neunesení důkazního břemene zamítnuta. Pokud jde o zbývající částku 1 250 000 Kč, pak soud dospěl k závěru, že ani zde nejsou důvody pro vyhovění žalobě.

17. V Důvodové zprávě k § 2997 o. z. se uvádí, že navržené ustanovení vychází z platné právní úpravy (§ 455 občanského zákoníku), volí však obecnější formulace a doplňuje výjimku zakládající ochuzenému právo požadovat vydání v některých mimořádných situacích, kdy obohacení nelze ze zřejmých důvodů uznat za ospravedlněné.

18. V komentáři k zákonu č. 89/2012 Sb. dostupném v systému ASPI je k § 2997 mimo jiné uvedeno, že ,,toto ustanovení bude v zásadě dopadat na situace, v nichž je vznik povinnosti vydat bezdůvodné obohacení vyloučen současně jinými zákonnými ustanoveními ( srov. především § 2992 o. z., dle nějž byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmů či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat). Přestože dikce § 2992 o. z. se liší od znění § 2997 o. z., je zřejmé, že oba budou dopadat na případy dobrovolného poskytnutí plnění jiné osobě, jež není možno pokládat za činěné na základě darovací smlouvy či jiného obdobného právního úkonu‘‘.

19. Odborná literatura (srov. Eliáš, J., Brim, L.,Adamová, H. Bezdůvodné obohacení. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2016, str. 71) dále vyslovila k § 2997 odst. 1 větě druhé o. z. právní názor, že podstatou tohoto liberačního důvodu je vědomé plnění bez právního důvodu a že podmínky jeho aplikace se tak logicky vylučují s přítomností omylu, tj. nesprávného přesvědčení ochuzeného, že plněním vyrovná svůj dluh vůči obohacenému. Předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl, je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom toho, že nemá povinnost plnit. Musí se jednat o vědomost prokázanou, nikoliv jen presumovanou. Nepostačuje, že ochuzený měl a mohl vědět o tom, že plní nedluh, a stejně tak je irelevantní, že si omyl o existenci dluhu sám zavinil, resp. že se jej mohl při vyvinutí obvyklé obezřetnosti vyvarovat. Pro uplatnění daného liberačního důvodu je třeba postavit najisto, že plnitel neměl žádných pochybností o tom, že jej k poskytnutí sporných hodnot nic nezavazuje, resp. je nutno bezpečně vyvrátit, že bylo plněno v mylném domnění o tom, že mezi stranami vnikla smlouva. Není-li ten, kdo se liberačního důvodu dovolává, s to podat důkaz naznačené skutečnosti, není uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení znemožněno.

20. Lze tedy shrnou, že v případě uvedeném v § 2997 odst. 1 větě druhé o. z. musí jít o poskytnutí plnění jedním subjektem (plnitelem) a o přijetí tohoto plnění subjektem druhým, jemuž je plněno, tedy musí dojít k přesunu majetkových hodnot mezi těmito subjekty ve prospěch obohaceného (srov. ,,obohatil jiného‘‘), přičemž předpokladem vyloučení nároku na vrácení toho, co obohacený nabyl, je, aby si plnitel v okamžiku, kdy poskytuje plnění, byl vědom toho, že nemá povinnost plnit. Vědomé plnění nedluhu (vnucené obohacení) je důvodem výluky z bezdůvodného obohacení; výjimkou je, pokud bylo plněno z právního důvodu, který později nenastal nebo odpadl (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5089/2017).

21. V daném případě žalobce poskytl prostředky žalované za účelem nákupu nemovitosti, které měly zabezpečit žalovanou a jich nezletilé děti. Úkon tedy dělal zcela vědomě a sledoval jím určitý účel, což sám vypověděl v rámci opatrovnického řízení. Nebyl povinen žalované finanční prostředky k nákupu nemovitostí zaslat, přesto to vědomě učinil právě proto, že se chtěl do budoucna o žalovanou a jejich společné děti postarat pro případ, že by se s ním něco stalo nebo že by na jeho straně došlo k finančním ztrátám apod. Žalobce si byl vědom, že ve vztahu k žalované neplní dluh, nemá povinnost poskytnou jí peněžní prostředky. Činil tak ve svém osobním zájmu, aby zabezpečil osoby, na kterých mu záleží (včetně případně osoby své). Současně tak činil na své vlastní nebezpečí, když očekával, že se rodinu mu bude projevovat vděčnost a bude i do budoucna fungovat společně (což je v současné době vždy předpoklad rizikový). Za této situace je v souladu s ustanovením § 2997 odst. 1 věta druhá vyloučen nárok žalobce na vrácení tohoto plnění, neboť se jedná o jednu z výjimek, které na povinnost vrácení plnění bez právního důvodu dopadají. Soud současně dospěl k závěru, že současný postoj žalobce vyplývá ze skutečnosti, že se jeho vztah se žalovanou rozpadl, není schopen dosáhnout obnovení rodiny a prostřednictvím finančních nároku vyvíjí na žalovanou nátlak, aby ji donutil k řešením situace v jeho zájmu, popř. aby se jí mstil za to, že tak nečiní. Účelem podané žaloby tak není vrátit peněžní prostředky, ale vytvořit další, finanční tlak na žalovanou. Takové jednání pak ochrany nepoužívá (§ 7 o. z.). Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl v celém rozsahu.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalované přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení žalované představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen „AT“). Advokát žalobkyně učinil ve věci 4 úkony právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé 10. 11. 2023 a ze dne 24. 7. 2024, účast při jednání dne , datum, . Za tyto úkony právní služby mu náleží odměna ve výši 4 x 15 700 Kč (tarifní hodnota 1 850 000 Kč). Dále zástupci žalované přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 13 odst. 4 AT ve spojení s § 11 AT ve výši 1 200 Kč (za 4 úkony právní služby po 300 Kč). Celkem tedy náklady řízení činí 64 000 Kč. Tyto náklady je žalobce povinen v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit žalované k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, jako advokáta žalobkyně.